VŠEOBECNÁ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

1. VŠEOBECNÁ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

2. 2.14.Teorie celkové (všeobecné) rovnováhy zkoumá: a) izolovaně jeden trh b) poptávku a nabídku na dílčím trhu c) vazby mezi jednotlivými trhy d) rovnováhu všech trhů současně e) platí c) i d) zároveň

3. ÚVOD • stav všeobecné rovnováhy se vyjadřuje pomocí modelu ………………, tedy modelu, kdy máme • dva vstupy do výroby • dva výrobce, kteří produkují • dva statky • dva spotřebitele, kteří tyto statky spotřebovávají • obecná charakteristika ekonomické rovnováhy • nikdo (ani spotřebitelé, ani výrobci, ani vlastníci výrobních faktorů) nemohou ani polepšit, tedy jako stav, kdy nelze zvětšit užitek, příjem, aniž by se snížil užitek či příjem někoho jiného. Stav všeobecné rovnováhy je ………………………. 2*2*2*2 PARETOOPTIMÁLNÍ

4. 12. Teorie dílčí ekonomické rovnováhy: a) zkoumá tržní systém jako celek b) zohledňuje ,, zpětnou vazbu“ mezi trhy c) určuje podmínky rovnováhy na všech trzích současně d) všechny předchozí odpovědi jsou správně e) žádná z odpovědí není správná

5. 12. Teorie dílčí ekonomické rovnováhy: a) zkoumá tržní systém jako celek b) zohledňuje ,, zpětnou vazbu“ mezi trhy c) určuje podmínky rovnováhy na všech trzích současně d) všechny předchozí odpovědi jsou správně e) žádná z odpovědí není správná

6. 4. Která z následujících nabídek není předpokladem 2x2x2 modelu všeobecné rovnováhy? a) existence dvou zdrojů b) existence dvou spotřebitelů c) existence dvou produktů d) existence dvou trhů e) existence dokonalé konkurence na všech trzích

7. 4. Která z následujících nabídek není předpokladem 2x2x2 modelu všeobecné rovnováhy? a) existence dvou zdrojů b) existence dvou spotřebitelů c) existence dvou produktů d) existence dvou trhů e) existence dokonalé konkurence na všech trzích

8. 6. Kolik trhů obsahuje model 2x2x2? a) 2 b) 3 c) 4 d) 5 e) 6

9. 6. Kolik trhů obsahuje model 2x2x2? a) 2 b) 3 c) 4 d) 5 e) 6

10. Krabicový diagram Rozdělení statků mezi spotřebitele ROVNOVÁHA VE SMĚNĚ (2 VÝSTUPY, 2 SPOTŘEBITELÉ) Y množství jednoho a druhého statku, které připadne druhému spotřebiteli X Y1 Y A A ● IC2 IC1 Y 0 X X1 X graf z pohledu příslušného spotřebitele množství jednoho a druhého statku, které připadne prvnímu spotřebiteli

11. Indiferenční křivky dvou spotřebitelů a krabicový diagram počátek souřadnic z pohledu druhého spotřebitele 0 IC12 IC22 IC21 IC11 0 počátek souřadnic z pohledu prvního spotřebitele

12. ROVNOVÁHA VE SMĚNĚ MRSC1=MRSC2 X 0 (2. spotřebitel) Y CC X 1 A 2 E IC1 B IC2 Y X 0 (1. spotřebitel)

13. Proč musí být MRSC všech spotřebitelů shodná, pokud má být situace paretooptimální • Úkol: Jakou podobu má v tomto případě paretovské zlepšení? X 0 (2. spotřebitel) Y CC X 1 A 2 E IC1 B IC2 Y X 0 (1. spotřebitel)

14. 2. Podmínku efektivnosti spotřeby pro dva spotřebitele lze zapsat ve tvaru: a) (MRSXY)A= (MRSXY)B b) (MRPTXY)A = (MRPTXY)A c) (MRTSKL) X = (MRTSKL) Y d) (MRPTXY)A = MRSXY e) MUX/PX = MUY/PY

15. 2. Podmínku efektivnosti spotřeby pro dva spotřebitele lze zapsat ve tvaru: a) (MRSXY)A= (MRSXY)B b) (MRPTXY)A = (MRPTXY)A c) (MRTSKL) X = (MRTSKL) Y d) (MRPTXY)A = MRSXY e) MUX/PX = MUY/PY

16. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY • 3. Zdůvodněte, proč při rovnováze ve směně se musí rovnat mezní míra substituce jednotlivých spotřebitelů. Co by se stalo, pokud by se tyto mezní míry substituce nerovnaly? Předpokládejme kupř. by chtěl směnit 1 litr vína za 4 litry mléka, druhý spotřebitel by za 1 litr mléka chtěl 2 litry vína. Co by se stalo?

17. KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY • 5. Předpokládejme kupř., že firma Alfa má mezní míru technické substituce kapitálu prací 10 ku 1 (10 dělníků nahradí jeden stroj). Firma Beta ale má mezní míru substituce kapitálu ku práce 20 1 (20 dělníků nahradí jeden stroj). K čemu dojde z hlediska poptávky po strojích a po dělnících ze strany firmy Alfa a firmy Beta? • Kde všude a v jaké podobě vidíme v grafu všeobecné rovnováhy všeobecné rovnováhy rovnovážnou cenu každého ze statků, resp. poměrnou cenu statků?

18. SMLUVNÍ KŘIVKA X 0 (2. spotřebitel) Y CC Y X 0 (1. spotřebitel)

19. 3. Množina bodů efektivní alokace finální produkce může být vyjádřena pomocí: a) smluvní křivky výroby b) smluvní křivky směny c) izokosty d) pravidla minimálních nákladů e) sklonu PPF

20. 3. Množina bodů efektivní alokace finální produkce může být vyjádřena pomocí: a) smluvní křivky výroby b) smluvní křivky směny c) izokosty d) pravidla minimálních nákladů e) sklonu PPF

21. 7. Pokud oba spotřebitelé mají zcela shodné preference, pak smluvní křivka směny bude mít tvar: a) pravého úhlu b) lomenice c) paraboly d) přímky e) nelze jednoznačně rozhodnout

22. 7. Pokud oba spotřebitelé mají zcela shodné preference, pak smluvní křivka směny bude mít tvar: a) pravého úhlu b) lomenice c) paraboly d) přímky e) nelze jednoznačně rozhodnout

23. ROVNOVÁHA VE VÝROBĚ 2 VSTUPY, 2 VÝSTUPY • Všechny body dotyku, ve kterém se jednotlivé …………dotýkají, lze spojit a vytvořit ………………, která znázorňuje • všechny kombinace, kdy zvýšení produkce jednoho výstupu je možné za cenu snížení produkce druhého výstupu. • Poměr, ve kterém lze zaměnit ve výrobě jeden vstup druhým (například práci kapitálem či naopak), aniž by se měnilo množství výstupu (tj. spotřebního statku, který vyrábíme), se nazývá • mezní míra technické substituce (MRST) • Podmínku rovnováhy ve výrobě lze formulovat následovně • Nutnou a dostatečnou podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je, že se mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebovávaných statků rovnáMRST1=MRST2 izokvanty smluvní křivku CC

24. ROVNOVÁHA VE VÝROBĚ X 0 výrobní faktory jsou užívány pro druhý výstup X Y izokvanta Q´12 CC X 1 A 2 E B izokvanta Q´21 Y 0 výrobní faktory jsou používány první výstup X X

25. 8. Na osách krabicového schématu výroby sledujeme: a) množství výstupů b) množství vstupů c) náklady na výrobu d) ceny vstupů e) ceny výstupů

26. 8. Na osách krabicového schématu výroby sledujeme: a) množství výstupů b) množství vstupů c) náklady na výrobu d) ceny vstupů e) ceny výstupů

27. 11. Pokud lze zvýšit výrobu statku Y aniž se současně sníží výroba statku X, pak se jedná o: a) efektivnost výroby b) efektivnost směny c) neefektivnost výroby d) neefektivnost směny e) bod všeobecné rovnováhy

28. 11. Pokud lze zvýšit výrobu statku Y aniž se současně sníží výroba statku X, pak se jedná o: a) efektivnost výroby b) efektivnost směny c) neefektivnost výroby d) neefektivnost směny e) bod všeobecné rovnováhy

29. SMLUVNÍ KŘIVKA VE VÝROBĚ X 0 Y CC Y X 0

30. hranice produkčních možností (PPF) představuje maximálně dosažitelné kombinace výroby dvou statků posun po PPF mezní míra transformace produktu vyjadřuje poměr mezi množstvím jednoho ze statků, které získáme, a množstvím 2. statku, které musíme obětovat, v níž výroba jednoho statku může být převedena na výrobu druhého statku HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF) Q´2 Q´2 A Q´21 PPF PPF ΔQ´2 B Q´22 MRTP = Q´1 Q´1 Q´12 Q´11 ΔQ´1

31. 9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

32. 9. Bod nacházející se pod PPF signalizuje: a) efektivnost ve výrobě b) neefektivní využití zdrojů c) nedosažitelný bod d) nevyužití zdrojů e) mohou platit odpovědi b) i d)

33. 1. Za předpokladu konkávního tvaru křivky PPF mezní míra transformace produktu (MRPT) při pohybu po PPF směrem dolů: a) roste b) klesá c) nemění se d) průběh MRPT nijak nesouvisí s tvarem PPF e) nelze jednoznačně určit

34. 1. Za předpokladu konkávního tvaru křivky PPF mezní míra transformace produktu (MRPT) při pohybu po PPF směrem dolů: a) roste b) klesá c) nemění se d) průběh MRPT nijak nesouvisí s tvarem PPF e) nelze jednoznačně určit

35. 14. V případě konstantních výnosů při výrobě produktů X a Y bude mít hranice produkčních možností (PPF) tvar: a) konkávní b) konvexní c) přímky d) nespojité čáry e) vlnonky

36. 14. V případě konstantních výnosů při výrobě produktů X a Y bude mít hranice produkčních možností (PPF) tvar: a) konkávní b) konvexní c) přímky d) nespojité čáry e) vlnonky

37. Výrobně spotřební efektivnost Cílem ekonomického systému je uspokojit lidské potřeby – efektivnost ve výrobě nemusí být vůbec žádoucí, jestliže je vyrobena špatná kombinace zboží z hlediska požadavků spotřebitelů. Pro dosažení celkové efektivnosti musí být současně splněny podmínky pro dosažení efektivnosti ve výrobě i pro efektivnost ve směně. Splnění obou podmínek ale stále není postačující podmínkou celkové efektivnosti – je nutné sladit preference spotřebitelů s výrobními možnostmi. Podmínkou výroby správné kombinace zboží je, že MRS = MRPT MRS dvou statků se shoduje s MRPT těchto statků (stejná pro všechny spotřebitele) (stejná pro všechny firmy)

38. Graf - Výrobně spotřební efektivnost R v ekonomice bude vyrobeno X jednotek X, a Y jednotek Y, to je současně celkové množství X a Y, které bude rozděleno mezi oba spotřebitele. G tečny g a r jsou rovnoběžné – sklon indif. křivky = sklonu křivky výr. možností. Mezní míra transformace = Mezní míra substituce r R Y UE G YA UA g CC XA X

39. Všeobecná rovnováha - graf Y S R Y1 U2 U1 U0 X1 X

40. 5. Pro dosažení všeobecné rovnováhy je nutná: a) efektivnost směny b) efektivnost výroby c) výrobně spotřební efektivnost d) současná efektivnost výroby, směny a produkt – mixu (výrobně spotřební efektivnost) e) efektivnost dílčího trhu

41. 5. Pro dosažení všeobecné rovnováhy je nutná: a) efektivnost směny b) efektivnost výroby c) výrobně spotřební efektivnost d) současná efektivnost výroby, směny a produkt – mixu (výrobně spotřební efektivnost) e) efektivnost dílčího trhu

42. 10. Bod všeobecné rovnováhy: a) musí ležet na PPF nebo na smluvní křivce b) musí ležet na PPF, ale nikoli na smluvní křivce c) nemusí ležet na PPF, ale musí ležet na smluví křivce d) nemusí ležet na PPF ani na smluvní křivce e) musí ležet v průsečíku PPF a smluvní křivky

43. 10. Bod všeobecné rovnováhy: a) musí ležet na PPF nebo na smluvní křivce b) musí ležet na PPF, ale nikoli na smluvní křivce c) nemusí ležet na PPF, ale musí ležet na smluví křivce d) nemusí ležet na PPF ani na smluvní křivce e) musí ležet v průsečíku PPF a smluvní křivky

44. Pokud má být alokace (umístění) zdrojů v případě 2 firmy, 2 výstupů optimální, musí být mezní míra transformace výstupu u obou firem stejná. OPTIMUM V PŘÍPADĚ: 2 FIRMY, 2 VÝSTUPY 1. výrobce 2. výrobce Q´2 PPF Q´2 MRPT1=MRPT2 A -ΔQ´2 =1 B PPF A B +ΔQ´2 =1 -ΔQ´1 Q´1 Q´1 +Q´1

45. 2.2. Alokační efektivnost znamená, že: a) není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží b) je možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží c) každý ekonomický subjekt může zlepšit svoji situaci, aniž by se zhoršila situace ostatních subjektů d) MU > MC e) MU < MC

46. VÝROBNĚ SPOTŘEBNÍ ROVNOVÁHA – optimum v případě: 2 vstupy, 2 výstupy, 2 spotřebitelé • Výrobně spotřební rovnováha Q´2 PPF t 1 2 0 (2. spotřebitel) ● Q´21 CC s X ● 0 (1. spotřebitel) Q´1 Q´11 2 1

47. Proč musí být MRTP všech výrobců shodná, pokud má být situace paretooptimální • úkol: Jakou podobu má v tomto případě paretovské zlepšení? 1. výrobce 1. výrobce Q´2 Q´2 PPF PPF B A -ΔQ´2 =1 +ΔQ´2 =1 B A 0 0 -ΔQ´1 Q´1 +ΔQ´1 Q´1

48. Vytváření výrobně spotřební rovnováhy v ekonomickém systému • Vytváření nové výrobní spotřební rovnováhy Q´2 t1 t2 PPF Q´21 s1 Q´22 CC1 s2 CC2 Q´1 Q´11 Q´12

49. firmy přicházející do odvětví situace na trhu s KOMPLEXNÍ ZACHYCENÍ VYTVÁŘENÍ SOULADU MEZI STRUKTUROU VÝROBY A PREFENCEMI SPOTŘEBITELŮ s0 D s1 MC=s AC P P E0 MR0=d0 P0 MR1=d1 ● P1 P1 EP=0 E1 S2 firmy odcházející z odvětví MC=s P AC P D S0 E2 MR2=d2 P2 P2 MR0=d0 P0 ● E0 EP=0

50. VZTAH MEZI STRUKTUROU VÝROBY A PREFERENCEMI SPOTŘEBITELŮ vztah mezi strukturou výroby a preferencemi spotřebitelů Q´2 t1 =MRPT 2 t2 PPF 5 A ● Q´21 s1 ● E1 ● Q´22 B MRSC1=MRSC2=s1 E2 CC1 s2 CC2 Q´1 Q´11 Q´12 2 1