1 / 27

VÝVOJ VESMÍRU

1 1 . května 2013 VY_32_INOVACE_170316_Vyvoj _ vesmiru_DUM. VÝVOJ VESMÍRU. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace.

rafiki
Download Presentation

VÝVOJ VESMÍRU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 11. května 2013VY_32_INOVACE_170316_Vyvoj _vesmiru_DUM VÝVOJ VESMÍRU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

  2. Poznávání vesmíru Vznik vesmíru Tělesa a tělíska Soustavy těles

  3. Poznávání vesmíru • Astronomie • se zabývá jevy, které probíhají za hranicemi zemské atmosféry • zkoumá vesmírná tělesa, soustavy, děje ve vesmíru, vesmír jako celek a vývoj vesmíru • Součásti astronomie • Astrometrie • rozvíjela se jako první • zabývá se měřením polohy hvězd a planet na obloze • zavádí souřadnice a body na nebeské sféře • má velký význam pro navigaci • Nebeská mechanika • zkoumá pohyby těles v gravitačním poli • vychází z Keplerových a Newtonových zákonů dále

  4. Poznávání vesmíru • Historie pozorování vesmíru • 340 př. n.l. – Aristoteles • dokazoval, že Země musí být kulatá, neboť stín Země na Měsíci • při zatmění je kulatý • 2. st.n.l – Ptolemaios • popisoval naši sluneční soustavu tak, že Země tvoří střed a • kolem ní obíhají ve sférách objekty: Měsíc, Merkur, Venuše, • Slunce, Mars, Jupiter a Saturn • 1514 – Mikuláš Koperník • navrhl model, ve kterém střed soustavy tvořilo Slunce • a po kruhových drahách obíhaly planety dále

  5. Poznávání vesmíru • 1609 – Galileo Galilei • demonstroval svůj dalekohled před benátskými kupci • objevil čtyři měsíce Jupitera a fáze Venuše • 1609 – Johanes Kepler • publikoval ve své práci první dva ze svých zákonů o pohybu planet • (o rychlosti a o tvaru jejich drah) • 1687 – Isaac Newton • vydal knihu o poloze těles v prostoru a čase a popsal zákon všeobecné gravitace • 1929 – Edwin Hubble • studoval vzdálené galaxie a objevil rudý posuv, který je důkazem rozpínavosti vesmíru dále

  6. Poznávání vesmíru • 1905 - 1915 – Albert Einstein • napsal teorii relativity, kde uvedl konečnou rychlost a relativitu prostoru a času • Začátek 20. století • vznikla kvantová teorie o chování elementárních částic Edwin Hubble na Wikipedii Albert Einstein na Wikipedii dále

  7. Poznávání vesmíru • Astronomická pozorování • zdrojem informaci vesmíru je elektromagnetické záření • Obory astronomie při pozorování využívají různé vlnové délky záření: • optická astronomie- využívá světlo a přináší nejvíce informací • radioastronomie - získává informace pomocí radiových vln • Další obory:infračervená, rentgenová, mikrovlnná a gama astronomie dále

  8. Poznávání vesmíru Obr.1 Obr.2 Hubbleův vesmírný dalekohled Radioastronomická observatoř VLA, Nové Mexiko, USA dále

  9. Poznávání vesmíru • Astrofyzika • fyzikální obor, který se vyčlenil z astronomie • studuje fyziku vesmíru, tedy vlastnosti (hustotu, svítivost, teplotu, chemické složení,…) hvězd, galaxií, mezihvězdné hmoty a jejich vzájemné interakce zpět na obsah další kapitola

  10. Vznik vesmíru • vznik a vývoj vesmíru studuje kosmologie • pohled na vývoj vesmíru se v průběhu lidského poznání měnil • dnes existuje několik teorií vývoje vesmíru • pozorování astronomů a kosmologů nejvíce potvrzují tzv. „teorii velkého třesku“ • Teorie velkého třesku • anglicky: Big BangTheory • jako první tuto teorii zveřejnil americký fyzik, biolog a astronom George Gamow v roce 1948 • byla nazvána posměšně podle odpůrců této teorie • podle této teorie vznik vesmír v několika etapách • dnes podle současných fyzikálním modelů vznikl vesmír před 13,7 mld. let (odhad podle pozorování rozpínání vesmíru u supernov) dále

  11. Vznik vesmíru Obr.3 dále

  12. Vznik vesmíru • raný vesmír byl homogenní a vyplněný vysokou energetickou hustotou • začal se exponenciálně zvětšovat • začala klesat teplota a z původního kvark – gluonového plazmatu se začaly vázat kvarky a gluony (elementární částice) • vesmír se dále zvětšoval a jeho teplota klesala, začaly vznikat elementární částice z nich pak atomy vodíku a hélia • od hmoty se odštěpilo záření, které můžeme ještě dnes pozorovat jako reliktní záření dále

  13. Vznik vesmíru • toto oddělení nastalo 379 000 let po velkém třesku za teploty 3000K • později vznikaly hustší oblasti, vytvořila se oblaka plynu, galaxie, hvězdy a kosmické smetí • Tuto teorii potvrzují 3 důkazy: • Hubbleův zákon rozpínání, který vznikl z pozorování rudého posuvu galaxií • měření reliktního záření • četnost lehkých prvků dále

  14. Vznik vesmíru Obr.4 Snímek reliktního záření zpět na obsah další kapitola

  15. Tělesa a tělíska • Ve vesmíru existuje mnoho objektů, které se liší velikostí a vlastnostmi. • Zrna hvězdného prachu • velikost 0,1μm Obr.5 • jsou tvořena uhlíkem, křemíkem nebo dalšími zmrzlými látkami • pohlcují energii, ohřívají se a vyzařují infračervené záření, mohou se spojovat ve větší tělesa dále

  16. Tělesa a tělíska • 2. Tělíska • velikost od μm po km • jsou tvořena horninami nebo zmrzlými látkami • 3. Tělesa • velikost větší než km • lze je přímo pozorovat ve sluneční soustavě (planetky, satelity) • drží u sebe díky elektromagnetické interakci, u těles větších rozměrů převažuje gravitační interakce Obr. 6 dále

  17. Tělesa a tělíska • 4. Planety • velikost (průměr) 1000 – 100 000 km • obíhají kolem centrální hvězdy • 5. Hnědí trpaslíci • mají hmotnost 10 – 80x větší než je hmotnost Jupitera • vnitro je zahřáté na několik miliónů stupňů • neprobíhají v nich termonukleární reakce, a proto postupně chladnou • mají poloměr srovnatelný s poloměrem Jupitera Obr. 7 Saturn dále

  18. Tělesa a tělíska • 6. Hvězdy • jsou viditelné díky svému záření • ve vnitru hvězd je vysoký tlak a teplota (přes 10 mil °C) • probíhají zde termonukleární reakce, při těchto reakcích vznikají jádra těžších prvků a uvolňuje se zářivá energie a neutrina • 7. Kvasary • jsou velmi vzdálené objekty • mají hmotnost řádově 109 násobku hmotnosti Slunce • mají průměr 1010 km • mají proměnlivou jasnost • zdrojem energie není termonukleární reakce zpět na obsah další kapitola

  19. Soustavy těles • Vesmírná tělesa tvoří soustavy, ve kterých jsou vázána tělesa gravitační silou. Pohyb těles v rámci soustavy se řídí Newtonovým zákonem setrvačnosti. • Naše Sluneční soustava • tvoří ji Slunce a 8 planet, desítky satelitů, statisíce planetek, 1014 kometárních jader a velké množství meteorických tělísek • dne 24.8.2006 byla změněna Mezinárodní astronomickou unií definice planety a Pluto bylo označeno za trpasličí planetu • 2. Dvojhvězdy a vícenásobné hvězdy • jsou skupiny hvězd, které obíhají kolem společného těžiště dále

  20. Soustavy těles • 3. Otevřené hvězdokupy • jsou skupiny s několika sty hvězd • vznikly společně a jsou stejně staré • většinou mladé hvězdy (1 000 000 – 100 000 000 let) Obr. 8 Plejády (kuřátka), otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. dále

  21. Soustavy těles • 4. Kulové hvězdokupy • obsahují řádově milióny hvězd a mají pravidelný tvar daný gravitační silou • jsou tvořeny starými hvězdami (10 mld. let) Obr. 9 dále

  22. Soustavy těles • 5. Galaxie • jsou tvořeny různými vesmírnými objekty • naše Sluneční soustava patří do galaxie Mléčná dráha • 6. Vícenásobné galaxie, skupiny galaxií, kupy galaxií a nadkupy galaxií dále

  23. Soustavy těles Obr. 10 zpět na obsah konec

  24. POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

  25. CITACE ZDROJŮ Obr. 1 RUFFNAX. Soubor:HST-SM4.jpeg: WikimediaCommons [online]. 19 May 2009 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/HST-SM4.jpeg Obr. 2 USER:HAJOR. Soubor:USA.NM.VeryLargeArray.02.jpg: WikimediaCommons [online]. 8 august 2004 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/USA.NM.VeryLargeArray.02.jpg Obr. 3 MISOH. Soubor:Universeexpansion sk.png: WikimediaCommons [online]. 15 March 2005 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Universe_expansion_sk.png Obr. 4 NASA. Soubor:WMAP 2008.png: WikimediaCommons [online]. March 2008 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/28/WMAP_2008.png Obr. 5 W:EN:USER:DMCDEVIT. Soubor:Murchison-meteorite-stardust.jpg Skočit na: Navigace, Hledání: WikimediaCommons [online]. 16 September 2007 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/Murchison-meteorite-stardust.jpg Obr. 6 NASA. Soubor:GalileoGaspra Mosaic.jpg: WikimediaCommons [online]. 29 October 1991 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommonsz: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9a/Galileo_Gaspra_Mosaic.jpg

  26. CITACE ZDROJŮ Obr. 7 VOYAGER 2. Soubor:Saturn (planet) large.jpg: WikimediaCommons [online]. 4 August 1981 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CrativeCommons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Saturn_%28planet%29_large.jpg Obr. 8 otevrenahvezdokupa - Plejady VEDRON. File:M45 filip.jpg: WikimediaCommons [online]. 22 September 2007 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/23/M45_filip.jpg Obr. 9 kulovahvezdokupa NASA. File:NGC 2808 HST.jpg: WikimediaCommons [online]. 2 May 2007 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/NGC_2808_HST.jpg Obr. 10 mlečná dráha ESO/H.H. HEYER. File:360-degree Panorama oftheSouthernSky edit.jpg: WikimediaCommons [online]. 1 April 2010 [cit. 2013-05-11]. Dostupné pod licencí CreativeCommons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/86/360-degree_Panorama_of_the_Southern_Sky_edit.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

  27. Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová

More Related