1 / 85

Halogenalkany

Halogenalkany. Halogenalkany. Obsahují ve své struktuře alespoň jeden kovalentně vázaný atom halogenu. Názvosloví. Systematické.

piper
Download Presentation

Halogenalkany

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Halogenalkany

  2. Halogenalkany • Obsahují ve své struktuře alespoň jeden kovalentně vázaný atom halogenu

  3. Názvosloví

  4. Systematické • Vyhledejte nejdelší uhlíkatý řetězec a vytvořte kmen názvu (v případě násobných vazeb dejte přednost maximálnímu počtu násobných vazeb v řetězci a nezapomeňte na správnou koncovku názvu!) • Očíslujte řetězec ve směru výskytu prvního substituentu bez ohledu na to, zda se jedná o alkyl, nebo halogen (v případě násobné vazby dejte přednost směru dřívějšího výskytu násobné vazby) • Pokud není možné očíslovat řetězec podle předchozího bodu, číslujte od toho konce, který je nejblíže substituentu preferovaného dle abecedy • Přítomnost halogenu se vyjádří zápisem: lokant(y) – násobná předpona – halogen

  5. Systematické 2-fluorbutan Trichlormethan Cis-1,2-dibromcyklohexan 5-chlorcyklopenta-1,3-dien Trans-4-jodpent-2-en

  6. Triviální • Zvykové: chloroform (CHCl3), bromoform (CHBr3), jodoform (CHI3) • Alkylhalogenid: hlavně pro jednoduché sloučeniny Methyljodid Isopropylchlorid Cyklohexylbromid

  7. Isomerie – stereochemie

  8. Chirální atom uhlíku • sp3-hybridisovaný uhlík zaujímá v prostoru tetraedrické uspořádání • V případě, že jsou na tomto uhlíku vázány čtyři různé substituenty dojde k zajímavému jevu → v prostoru je možné tyto substituenty rozmístnit dvěma rozdílnými způsoby • Vzniklá uspořádání jsou sobě zrcadlovým obrazem (jako levá a pravá ruka) • Struktury se označují jako enantiomery a mluvíme o chirálních sloučeninách, samotný jev se označuje jako chiralita CHBrClF →

  9. Optická aktivita • Enantiomery mají naprosto stejné chemické i fysikální vlastnosti, s jedinou výjimkou → jsou opticky aktivní • Stáčejí rovinu polarisovaného světla určitým směrem • Každý enetiomer stáčí polarisované světlo o stejný úhel, pouze na opačnou stranu • Přístroj pro určování optické otáčivosti - polarimetr • V živém organismu mohou mít jednotlivé enantiomery různé účinky (důležité pro léčiva)

  10. Určení absolutní konfigurace chirálního uhlíku • Dříve se konfigurace určila podle stáčení polarisovaného světla: • L – levo – enantiomer stáčel rovinu polarisovaného světla doleva • D – dextro – enantiomer stáčel rovinu polarisovaného světla doprava • Dnes se užívají Cahnova-Ingoldova-Prelogova pravidla (R,S – značení) 1) Atomům připojeným k chirálnímu uhlíku přiřadíme prioritu v pořadí klesajícího protonového čísla (nejvyšší – 1, nejmenší – 4) 2) Jestliže nelze o prioritě rozhodnout podle pravidla 1, porovnáváme protonová čísla druhých atomů v každém substituentu a pokud je to nutné, pokračujeme stejně dále až do rozlišení 3) Atomy vázané násobnými vazbami jsou ekvivalentní stejnému počtu atomů připojených jednoduchou vazbou 4) molekulu natočíme tak, aby substituent s prioritou 4 ukazoval dozadu 5) Jestliže šipka vedená od substituentu s nejvyšší prioritou k druhému a třetímu substituentu míří ve směru hodinových ručiček, je na chirálním uhlíku konfiguraceR, v opačném případě konfigurace S

  11. Určení absolutní konfigurace chirálního uhlíku (R)-brom-chlor-fluormethan (S)-brom-chlor-fluormethan

  12. Struktura a vlastnosti

  13. δ- δ+ δ- Obecná struktura a reaktivní místa Halogen Elektrofilní uhlík Polarizovaná vazba C-H

  14. Faktory ovlivňující vlastnosti • Druh halogenu • Vazba C-X, její síla a polarizace • Polarizace vazby Ca-H • Substituenty a větvení na C1 a C2

  15. Síla vazby C-X • Vazba vniká překrytím sp3-orbitalu uhlíku a p-orbitalu halogenu a její síla závisí na velikosti překrytí • Čím větší je p(X), tím je difusnější (rozplizlejší), tím horší je překrytí a tím i slabší vazba • Síla vazby tak klesá od fluoru k iodu

  16. Polarita vazby C-X • Vzniká díky rozdílné elektronegativitě uhlíku a halogenů • Elektrony jsou přitahovány blíže k halogenu, tím vzniká částečný kladný náboj na uhlíku a záporný na halogenu δ- δ+

  17. Vliv polarity vazby C-X na reaktivitu • Na uhlíku vzniká elektrofilní centrum, vhodné pro nukleofilní atak – podmínka pro nukleofilní substituční reakce • Na halogenu se koncentruje nukleofilní centrum, na kterém může dojít k elektrofilnímu ataku – kyselá katalysa reakcí

  18. Vliv polarity vazby C-X na teplotu bodu varu • Protože polarisací vazby vzniká dipól (částice, v jejíž jedné části je kladný a v druhé záporný náboj), který působí přitažlivými silami na okolní podobné částice, je teplota bodu varu halogenderivátů v porovnání s uhlovodíky vyšší – Keesomovy síly δ- δ+ δ+ δ-

  19. Vliv velikosti halogenu na teplotu bodu varu • S rostoucím objemem halogenů od fluoru k iodu roste i teplota bodu varu příslušných derivátu, pokud alkylový zbytek zůstává stejný • To je zapříčiněno Londonovými dispersními silami

  20. Vliv velikosti halogenu na teplotu bodu varu CH3I 42,4°C CH3F -78,4°C

  21. Vliv velikosti alkylu na teplotu bodu varu CH3Br 3,6°C CH3CH2CH2Br 71,0°C

  22. Vliv struktury alkylu na teplotu bodu varu 1-chlorbutan 78,44°C terc-butylchlorid 50,7°C Pozn.: Uvědomte si, že Londonovy síly závisí i na povrchu molekuly, čím větší, tím větší i L. síly. A koule má nejmenší možný povrch!!!!!!!

  23. Shrnutí • 1) Od fluoru k iodu se snižuje síla vazby C-X • 2) Od fluoru k iodu se vazba prodlužuje • 3) Od fluoru k iodu roste teplota bodu varu • 4) Od fluoru k iodu se důrazněji projevují Londonovy síly • 5) Od fluoru k iodu se zvyšuje polarisovatelnost molekuly • 6) Od fluoru k iodu stoupá reaktivita • 7) Na vlastnosti má vliv i velikost a uspořádáni alkylového zbytku molekuly!!!

  24. Polarizace vazby Ca-H • Indukčním přenosem se polarizuje i vazba C-H na druhém uhlíku od halogenu • Tyto vodíky jsou proto kyselé a je možné je odštěpit silnými basemi • Význam u eliminačních reakcí δ+ δ- δ+ δ- δ+

  25. Třídění halogenderivátů • Podle větvení na C-X: primární, sekundární, terciární • Podle počtu X: mono-, di-, tri-, polysubstituované • Podle umístnění X: na stejném uhlíku – geminální na sousedních uhlících – vicinální • Podle dalších funkčních skupin: mono- (jen X), bi- (X + ?), tri- (X + ? + ?), polyfunkční (X + …)

  26. Reaktivita

  27. Reakce • Halogenderiváty mohou podléhat následujícím reakcím: Substituce Eliminace Adice

  28. Oxidativní adice na vazbu C-X • Příklad: • Jedná se o přípravu organokovových sloučenin, kde se kov vsouvá mezi halogen a uhlík – Grignarova činidla • Oxidativní adice díky změnám oxidačního čísla hořčíku z 0 na II

  29. Nukleofilní substituce • Díky nedostatku elektronů na atomu uhlíku nesoucího halogen je možný atak nukleofilu a vytlačení halogenu z molekuly • Důsledek polarizace vazby C-X

  30. SN - Obecné schema Nu – Nukleofil R – Elektrofil X – Odstupující skupina

  31. SN – Vlastnosti účastníků reakce • Nukleofil: • Přebytek elektronů • Relativně málo stabilní vůči odstupující skupině • Často base (ať už Lewisovské, nebo Brönstödtovské) • Nabité: OH-, CH3O-, X-, CN-, CH3S- Nenabité: NH3, NH2R, NHR2, NR3, PR3

  32. Nukleofilita • Míra pro snahu rychle nukleofilně atakovat elektrofil • Nabitý nukleofil > Nenabitý nukleofil: CH3O- CH3OH • V PSP klesá nukleofilita zleva doprava: NH2-> OH- CH3NH2 > CH3OH • V PSP roste nukleofilita seshora dolů – polarisovatelnost: EtSH > EtOH I- >> F- • Nukleofilita klesá se sterickým bráněním: CH3O-> (CH3)3O-

  33. SN – Vlastnosti účastníků reakce • Elektrofil: • Nedostatek elektronů • Podporováno silně elektronegativními skupinami (odčerpávají elektrony)

  34. SN – Vlastnosti účastníků reakce • Odstupující skupina: • Musí dobře stabilisovat e--páry (odebírá vazebný e--pár z molekuly!) • Proti nukleofilu musí být stabilnější (jinak by reakce postrádala logický smysl!) • Čím je odstupující skupina méně basická, tím je reakce rychlejší a snadnější

  35. Dobré odstupující skupiny • H2O • Halogeny • Alkoholy • Sulfonáty: tosylát mesylát triflát

  36. Mechanismy SN – reakcí SN2 Bimolekulární nukleofilní substituce

  37. δ- δ- SN2 • Nukleofil i elektrofil vstupují do reakce ve stejný okamžik a tvoří spolu přechodný stav • V tomto přechodném stavu současně zaniká vazba C-X a vzniká vazba C-Nu

  38. δ- δ- δ- δ- SN2 • Nukleofil by mohl přistoupit i zepředu a tvořit analogický přechodný stav, ale to se vzhledem k značnému odpuzování elektronů nukleofilu a odstupující skupiny a nedostatku místa neděje nikoli

  39. Stereochemické důsledky SN2 – reakce • Jelikož reakce může v prostoru proběhnout pouze jedním způsobem (pouze zadním atakem), vznikají stereochemicky jednotné produkty. Přitom dochází k inverzi (obrácení) absolutní konfigurace na reagujícím uhlíku – Waldenův zvrat.

  40. δ- .. .. .. .. δ- Stereochemie SN2 – mechanismus ‡ Dochází k rehybridisaci, uhlík má nyní 3 sp2- a jeden p-orbital, současně vzniká i zaniká vazba. Na nukleofilu i odstupující skupině vzniká parciální záporný náboj. Do zadního laloku sp3-orbitalu uhlíku vstupuje orbital nukleofilu se svým e--párem

  41. .. .. Stereochemie SN2 – mechanismus Po vytvoření nové vazby a odchodu odstupující skupiny, vzniká stereochemicky jednotný produkt s opačnou absolutní konfigurací na reagujícím uhlíku

  42. Stereochemie SN2 – příklad (S)-2-butanthiol (R)-2-brombutan

  43. Vliv struktury na průběh SN2 – reakcí • Pro vytvoření přechodového stavu ‡ je třeba dostatek místa. Reakci proto brání: • Větvení a substituenty na uhlíku C1(nese halogen) • Větvení a substituenty na uhlíku C2 (je vedle uhlíku s halogenem) • Reakce tak dobře probíhá u: • Methylderivátů (sloučenin methanu) • Primárních halogenalkanů • Sekundárních halogenalkanů, pokud na C2 (Ca) není žádné větvení, nebo velký substituent • Mechanismus SN2 není u terciárních halogenalkanů možný!

  44. Vliv struktury – příklad 2-iodpentan Dobře Methylbromid Velmi dobře Ethylchlorid Velmi dobře 3-iod-4-isopropyl-2,5-dimethylheptan Velmi špatně nebo vůbec 3-chlor-2,3-dimethylpentan Vůbec

  45. Energetika SN2 reakcí

  46. Příklady reakcí

  47. Mechanismy SN – reakcí SN1 Monomolekulární nukleofilní substituční reakce

  48. SN1 • Halogenderivát (případně jiný substrát s dobrou odstupující skupinou) nejprve vytvoří silně elektrofilní částici – karbkation a teprve následně reaguje s nukleofilem • Reakce se tedy rozpadá do dvou kroků, probíhajících v různý čas a na různém místě

  49. SN1 - příklad

  50. SN1 – 1. krok • Heterolytické štěpení • Probíhá velmi pomalu a určuje tak rychlost reakce

More Related