SOCIOLOGIE - PowerPoint PPT Presentation

sociologie n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
SOCIOLOGIE PowerPoint Presentation
play fullscreen
1 / 29
SOCIOLOGIE
225 Views
Download Presentation
piper-bridges
Download Presentation

SOCIOLOGIE

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. SOCIOLOGIE

  2. Vznik sociologie • Sociologie jako akademická disciplína se poprvé objevuje v roce 1892 na univerzitě v Chicagu • Sociologie vzniká jako produkt společenské krize ve druhé polovině 19. století (podobně jako ostatní sociální vědy – psychologie – 1879 - a politologie – 1857) • Vznik sociologie souvisí s rozpadem kontrolních mechanismů, regulujících společnost v době před nástupem průmyslové revoluce. • Sociologie vzniká jako snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti, které by byly spolehlivější, než se ukázaly být v případě společnosti tradiční. • Přechod od tradiční k moderní společnosti proběhl jako důsledek od 18. stol. probíhající průmyslové revoluce a série politických revolucí

  3. Významní sociologové (resp. ti, o kterých budeme mluvit) • August Comte (1798 – 1857) • Herbert Spencer (1820 – 1903) • Émile Durkheim (1858 – 1917) • Max Weber (1864 – 1920) • Vilfredo Pareto (1848 – 1923)

  4. August Comte (1798 – 1857)

  5. August Comte (1798 – 1857) • Francouzský sociolog a filosof • Zakladatel sociologie, jako první použil pojem sociologie • Dílo: • Kurz pozitivní filosofie (6 svazků, 1830–1842) • Pojednání o sociologii (1851–1854) • Pozitivistický katechismus (1857)

  6. August Comte (1798 – 1857) • Pozitivismus – požadoval, aby se vědecké teorie společnosti zakládaly na pozorování a experimentech, skrze něž by se odhalovaly zákony sociálního vývoje. Pozitivismus se snažil vytvořit společnost podle vědeckých poznatků.

  7. August Comte – zákon tří stádií vývoje dějin • I.  Teologicko-fiktivní • Člověk se zaměřuje na zkoumání „vnitřní povahy věcí“. Věří, že za každým jevem se skrývá živá vůle. Věří v božstva. Uvnitř teologického stádia jsou tři období: • animismus – víra v duše, duchy • polyteismus – mnohobožství, každá oblast jevů má svého boha • monoteismus – množství bohů nahradila jediná bytost  • II.  Metafyzicko-abstraktní • Nadpřirozené síly /božstva/ jsou nahrazeny silami abstraktními – duchovno,duševno, přirozeno, nadpřirozeno… III.   Vědecky-pozitivní • Člověk se soustřeďuje pouze na fakta, na jevovou stránku věcí. Zříká se spekulace a snahy odhalit duchovní podstatu jevů, zaměřuje se na pozorování, poznávání rozumem, vytváření zákonů podobnosti a posloupnosti. Roli náboženství přejímá věda, místo kněží přicházejí vědci

  8. August Comte - klasifikace věd • matematika –zkoumá jevy nejjednodušší, nejabstraktnější • astronomie • fyzika • chemie • biologie • sociologie • Comte ji nazval sociální fyzikou– uvažuje o nejsložitějších, nejkonkrétnějších jevech, které jsou pro člověka nejzajímavější

  9. Comte rozdělil sociologii na dvě části: • Sociální statika– vztahuje se křádu a stabilitě, pořádku ve společnosti, zkoumá zákony koexistence – fungování společenského systému, vztahy mezi jeho jednotlivými částmi • Sociální dynamika– vztahuje se ke změně a institucionálnímu rozvoji. Každý stávající sociální stav chápe jako nutný následek stavu předchozího a jako iniciátora stavu budoucího

  10. Kritika Comta • Zjednodušený pohled na historický vývoj společnosti • Společenský vývoj se nedá naplánovat • Mesiánské spojování vlastní osoby svývojem lidstva

  11. Émile Durkheim (1858 – 1917)

  12. Émile Durkheim (1858 – 1917) • Francouzský sociolog Dílo: • O dělbě společenské práce, Paříž 1893 • Pravidla sociologické metody, Paříž 1895 • Sebevražda: sociologická studie, Paříž 1897 • Elementární formy náboženství, Paříž 1912

  13. Émile Durkheim (1858 – 1917) • Sociální fakt - struktury a kulturní normy a hodnoty, které jsou vnější a mají “donucovací” charakter na aktéry. • Klasifikace sociálních faktů: • materiální – společnost, strukturální komponenty společnosti, morfologické komponenty společnosti; • nemateriální – morálka, kolektivní vědomí, kolektivní reprezentace a společenské vědomí. • Sociologismus – požadavek vykládat veškeré sociální dění pomocí sociálních faktů

  14. Émile Durkheim (1858 – 1917) Dělba práce ve společnosti: - mechanická solidarita (tradiční společnost) - organická solidarita (moderní společnost) • Riziko anomie • Náboženství, posvátné versus profánní • Sociologicky analyzoval sebevraždy, tvrdil, že závisí na míře sociální integrace

  15. Émile Durkheim (1858 – 1917) • Rozlišoval druhy sebevražd: • Egoistická– vyplývá znadměrného individualismu, člověk poslouchá jen sebe • Altruistická– vyplývá znedostatečného individualismu. Vyskytuje se ve skupině, kde jsou velmi silná společenská pouta, existuje zde tzv. „mechanická solidarita“. Jde o sebevraždu vykonanou ve prospěch skupiny – např. rituální sebevraždy, kolektivní sebevražda vrámci sekty apod. • Anomická– člověk ji spáchá, když neví, kam patří. Náhle se mu rozpadnou normy a hodnoty, které doposud vyznával a jímž věřil. Je to jako když člověk nemá kde bydlet nebo nezná svoje rodiče apod. Člověk ztratí smysl života. • Fatalistická– je spáchána tehdy, když má člověk jednoznačně určenu budoucnost, když je člověk někým druhým nadměrně kontrolován a ovládán. Člověk ztrácí možnost volby a vlastního rozhodování.

  16. Max Weber (1864 – 1920)

  17. Max Weber (1864 – 1920) • Německý sociolog Dílo: • Protestantská etika a duch kapitalismu • Hospodářství a společnost

  18. Max Weber (1864 – 1920) • Typy legitimního „panství“: • Tradiční • Charismatické • Legální • Souvislost mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu • Sociální jednání • Koncepce ideálního typu

  19. Herbert Spencer (1820 - 1903)

  20. Herbert Spencer (1820 - 1903) • Britský sociolog a filosof • Společnost přirovnával korganismu – sociální organicismus (sociobiologie) • Prosazoval evolucionismus • Zastával tezi přirozeného vývoje společnosti. Tvrdil, že společnost je schopna harmonického vývoje směřujícího samovolně k dosažení optimálního stavu. Odmítal pokusy o změnu reformami nebo revolucemi • Byl liberál, pozitivista, odpůrce socialismu

  21. Herbert SpencerEVOLUCIONISMUS • InspiraceCharlesem Darwinem (1809 - 1882) • Vývoj společnosti chápe jako vyšší stadium vývoje přírody řídící se podobnými zákonitostmi růstu komplexnosti systému (od nejjednodušších forem ke složitějším) a diferenciace jeho funkcí (dělba práce, specializace atd.). • Evoluce - „změna ze stavu relativně nevymezeného, nekoherentního, homogenního ke stavu relativně vymezenému, koherentnímu a heterogennímu“, • jejím opakem je regrese, čili děj, během něhož dochází k rozkladu komplexních a diferencovaných struktur. • Sociální darwinismus - koncepce přežití nejsilnějšího. Tvrdí, že prostřednictvím přírodního výběru se společnost tříbí a zdokonaluje. Takový vývoj je zcela nevyhnutelný a Spencer říká, nemá smysl se mu stavět do cesty.

  22. Herbert Spencer (1820 - 1903) Biologické metafory a evoluční principy aplikované na společnost vypadají na první pohled neškodně, ale vdůsledku vedou ke krutým myšlenkám – např. zastávání názoru o nutnosti přežití nejsilnějších jedinců, rasové nadřazenosti apod. Vpolitické praxi se projevují genocidou, holocaustem.

  23. Stádia společenského vývoje:

  24. Wilfredo Pareto (1848 - 1923)

  25. Wilfredo Paretto (1848 - 1923) • Italský sociolog, politolog a ekonom • Odpůrce socialismu • Navazuje na něj italský fašismus • Jeho teorie má dvě hlavní části: • Analýza lidského jednání • Teorie elit

  26. Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 1) Analýza lidského jednání: • Člověk jedná pod vlivem různých citů, emocí, impulsů, pudů, což tvoří skutečný zdroj jeho jednání. • Avšak člověk se domnívá, že jeho činy vyplývají zracionálního uvažování, jsou opřeny o nějakou teorii. • Pareto však říká, že racionální zdůvodnění je pouze zastíracím manévrem. • Člověk nechce přiznat své pravé sklony a tak dodatečně vytvoří teorii, která má dodat jakousi logiku nelogickému jednání. Tak vznikají ideologie – slovní zdůvodnění, které mají zamaskovat skutečné lidské pohnutky.

  27. Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 1) Analýza lidského jednání: • Rezidua - skutečné, iracionální pohnutky lidského jednání. Jsou vkaždé době stejné, stálé, trvalé, hluboce zakořeněné včlověku • Derivace - racionální odůvodnění lidského jednní. Jsou povrchní proměnlivé, mění se podle doby, potřeby.

  28. Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 2) Teorie elit: • Pareto rozděluje společnost na vůdce (elita) a vedené (masa) • Elita – má ve společnosti dominantní postavení. Vládne společnosti, protože má správné psychické vlastnosti: prolhanost, lstivost, sílu a rozhodnost. • Nikdy nevládne masa populace, lid, a to ani vdemokracii, kde je idea vlády lidu pouhým mýtem. Ve skutečnosti vládne úzká skupina stranických vůdců. • Vůči masám elita využívá nátlak a manipulaci

  29. Wilfredo Pareto (1848 - 1923) 2) Teorie elit: • Koloběh (cirkulace) elit : • Každá elita je po čase vystřídána jinou elitou. Elita padne proto, že je příliš uzavřena do sebe, není schopna přijímat nové myšlenky a podněty. • Toho využije kontra-elita, zmobilizuje masu, najde v ní oporu a nahradí stávající elitu. • Pareto rozlišoval dvě hlavní třídy vlastností elit: • Lišky – vyznačují se prohnaností, lstivostí, manévrováním, úskočností, schopností přesvědčit, neumějí použít násilí. • Lvi – používají násilí, i brutálního, prosazují se nátlakem. Jejich slabou stránkou je, že bývají příliš konzervativní, strnulí, neschopní otevřít se společnosti, stávají se směšnými.