Download
1 / 15
150 likes | 265 Views
Poruchy základových konstrukcí. Střední odborná škola Otrokovice.
E N D
Poruchy základových konstrukcí Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Zdeněk Polýnek Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz
Náplň výuky Poruchy základových konstrukcí Trhliny způsobené podmrznutím základu Podmrznutí části budovy Odvodnění zeminy u základů Zvětšení hloubky základů přisypáním zeminy Poškození budovy poklesem půdy Poškození budovy sesuvem půdy Trhliny při pevném spojení nestejně těžkých budov
Příčiny poruch v základech Poruchy v základech se vyskytují velmi často. Objevují se obvykle až po dokončení stavby, někdy až po mnoha letech. Mívají charakteristický průběh a podle nich je možno určit příčinu vzniku a navrhnout opatření na odstranění. Odstranění příčin bývá zpravidla velmi obtížné a úspěch není vždy zaručen
Obr. 1 Mráz způsobuje trhliny u budov, jejichž základová spára je v zámrzné hloubce. Mráz vytvoří z vody obsažené v zemině ledové krystalky, které mají objem asi o 9 % větší než voda. Zmrzlá zemina nabývá na objemu a vytlačuje se nahoru i se stavbou. Trhliny způsobené podmrznutím základu Obr. 1
Podmrznutí části budovy Trhliny se na budově zvlášť silně projeví při velkých mrazech nebo při jarním tání. Zámrzná hloubka je závislá na druhu zeminy, na hladině podzemní vody a na klimatických podmínkách. V našich klimatických podmínkách má být hloubka založení 1,40 metru. Obr. 2
Odvodnění zeminy u základů Jako ochrana před promrzáním postačí někdy odvodnit základy drenážemi nebo zamezit vsakování povrchové vody do základů Obr. 3
Zvětšení hloubky základů přisypáním zeminy Jako vhodná ochrana před promrzáním je někdy přisypat materiál po obvodu budovy a tím zvětšit hloubku základů. Nejspolehlivější ochranou je však podezdění základů mělce založených budov do bezpečné hloubky. Je to práce mimořádně obtížná a zdlouhavá. Přizdívka Upravený terén Původní terén Upravený terén Původní terén Násyp Obr. 4
Poškození budovy poklesem půdody Pokles půdy se projevuje nejčastěji v uhelných oblastech. Když vyhnije výdřeva ve vyrubaných a opuštěných slojích, propadávají se nadložní vrstvy až k terénu. Poruchy na budovách způsobené poklesem půdy mohou mít vážné následky. Pokles půdy se omezuje vyplňováním vyrubaných prostorů hlušinou. Zavalená sloj Obr. 5
Poškození budovy sesuvem půdy • Sesuv se vyskytuje na svazích. Pro budovy vždy znamená mimořádné nebezpečí. Způsob půdy způsobuje nejčastěji nadměrné množství vody, která se při jarním tání nebo v deštivých obdobích vsakuje do země. Voda porušuje soudržnost jílových zemin uložených ve vrstvách rovnoběžně s terénem. Vrchní vrstvy se po rozbředlém jílovém podloží sesouvají do údolí. Nebezpečí se snižuje odváděním povrchové vody, vyrovnáním prohlubní na svahu, opěrnou zdí apod. Voda Jíl Obr. 6
Trhliny při pevném spojení nestejně těžkých budov Sousední budovy rozdílně vysoké nestejně zatěžují základovou půdu. Vyšší budova základovou půdu více zatěžuje a více sedá. Strhává s sebou i sousední nízkou budu a vznikají šikmé trhliny. Těžší budova Trhliny Obr. 6
Kontrolní otázky: • Jak vznikají trhliny způsobené podmrznutímzákladu? • Jak se odstraní podmrzání při nedostatečné hloubce založení? • Jak se omezuje pokles půdy v poddolovaném území? • Jak se omezuje sesuv půdy?
Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2:vlastní Obr. 3:vlastní Obr. 4:vlastní Obr. 5:vlastní Obr. 6: vlastní
Seznam použité literatury: [1] Kárník V. Přestavby budov, Praha, SNTL 2000, ISBN 978-80-85920-70-3[
