1 / 22

Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013. Obsah. Co nás nutí zabývat se kvalitou? Definice kvality Modely, rámce nebo faktory kvality Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání Ukazatele kvality – kvalitní škola

Download Presentation

Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kvalita ve vzdělávání Josef Malach KPD PDF OU OŠMTV MSK 7.11.2013

  2. Obsah • Co nás nutí zabývat se kvalitou? • Definice kvality • Modely, rámce nebo faktory kvality • Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání • Ukazatele kvality – kvalitní škola • Jak zajistit kvalitu? • Kvalita a (sebe)evaluace a školní hodnocení

  3. 1.Co nás nutí zabývat se kvalitou? • Konkurence • Zákazníci • Profesní kompetence a etika • Politika rovných příležitostí • Požadavek konzistence (soudržnosti)

  4. 2. Definice kvality 2.1 Kvalita je vlastnost určité jednotky nebo schopnosti naplnit zjištěné a předpokládané požadavky zákazníka a odběratele. Její zajištění vyžaduje stálý výzkum, evaluační audity a seberefklexní přístupy (Rýdl, 2002)

  5. 2.2 Kvalita školy Žádoucí úroveň výstupů, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena (Průcha. 1997)

  6. 3. Modely, rámce nebo faktory kvality 3.1 5 oblastí kvality: • Výuka: vyučování a učení • Klima třídy a školy • Řízení školy • Profesionalita a rozvoj učitelů • Vnější i vnitřní vztahy

  7. 3.2 • Výsledky a úspěchy • Vyučování a učení • Kultura školy • Vedení a řízení školy • Profesionalita učitelů • Cíle a strategie rozvoje školy Dolnosaský rámec pro hodnocení kvality, Zdroj: Na cestě ke kvalitě /2012

  8. 3.3 IpN Cesta ke kvalitě Oblasti kvality školy • 1. Podmínky ke vzdělávání • 1.1. demografické (motivace žáků, postoje žáků ke škole)1.2. personální1.3. bezpečnostní a hygienické1.4. ekonomické1.5. materiální • 2. Obsah a průběh vzdělávání • 2.1. školní vzdělávací program2.2. plánování výuky2.3. podpůrné výukové materiály2.4. realizace výuky (interakce učitele a žáků, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení)2.5. mimovýukové aktivity (ankety pro rodiče) • 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání • 3.1. klima školy (interakce učitele a žáků, klima učitelského sboru)3.2. systém podpory žákům3.3. zohlednění individuálních potřeb žáků3.4. spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče)3.5. spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem • 4. Výsledky vzdělávání žáků • 4.1. hodnocení výuky (interakce učitele a žáků)4.2. klíčové kompetence4.3. znalosti a dovednosti4.4. postoje (postoje žáků ke škole)4.5. motivace (motivace žáků)4.6. úspěšnost absolventů • 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků • 5.1. strategické řízení5.2. organizační řízení školy (Profil  škola21)5.3. pedagogické řízení školy5.4. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů (360° zpětná vazba pro střední management školy)5.5. partnerství školy a externí vztahy • 6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům • 6.1. kvantitativní analýza6.2. kvalitativní analýza

  9. 4. Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání A. Hierarchický pohled B. Účastnický pohled (stakeholders) C. Odkud se díváme

  10. A. Hierarchický pohled • Třída – učitel • Škola- vedení • Zřizovatel (obec, kraj, majitel) • Česká školní inspekce • Zájmové organizace (např. Česká asociace pedagogického výzkumu- konference r. 2012 o kvalitě ve vzdělávání) • Vládní iniciativy (Odborná sekce Kvalita ve vzdělávání Rady kvality ČR) • OECD (viz Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012)

  11. B. Účastnický pohled (stakeholders) • žák a rodiče • učitelé a škola • odběratelé, zaměstnavatelé • zřizovatelé • politici • exekutiva (národní, EU) • globální organizace (IEA, OECD, UNESCO, Světová banka, OSN)

  12. C. Odkud se díváme Zevnitř – autoevaluace Zvenčí – externí evaluace (plošné testování – projekt NIQES, PISA,TIMSS, PIRLS, PIAAC, projekt Testování žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou ve školách zřízených MSK)

  13. Kvalita výuky na českých školách je nekonzistentní. Česká republika má velký podíl studentů s nízkými výsledky a rozdíly ve výsledcích mezi kraji odpovídají až jednomu a půl roku výuky. Variabilita výsledků mezi studenty patří k nejvyšším v OECD a stále roste. • Česká republika má významné procento studentů s nízkými výsledky. Například 25 % českých studentů nemá základní čtenářské dovednosti, jak je definuje test OECD PISA (podle „E&T 2020“ by měl být ukazatel snížen 15%) • Socio-ekonomické zázemí sice není obecně hlavním faktorem rozdílů mezi výsledky studentů, ale v České republice má na výsledkymnohem větší vliv než ve většině zemí. ( Klesající výsledky,2010, McKinsey&Comp)

  14. 5. Ukazatele kvalitní školy • Odpovědnost za výsledky (akontabilita) • Dobré a konzistentní vzdělávací výsledky • Odpovídající míra přidané hodnoty vzdělávání • Zajišťuje prostupnost ve vzdělávacím systému • Integruje - nesegreguje • Zájem klientů o její služby • Ekonomičnost/účinnost (za daných podmínek dosahuje maximálních efektů)

  15. Kvalita výsledků edukace (learning outcomes) Dělení na • Výsledky školního vzdělávání – dle cílových domén (převážně v předmětech), v profesních nebo klíčových kompetencí (často ale neúplně řeší průřezová témata) • Dlouhodobé efekty – ekonomické(přístup k dalšímu vzdělávání, vč. omezování předčasných odchodů ze vzdělávání (ukazatel dle „E&T 2020“ se má snížit ze současných 15 % na 10 %)úspěšnost v zaměstnání, výše výdělku, životní a profesní uspokojení, paticipace na politickém rozhodování, charakter konzumního chování) - sociální (změny v sociální struktuře společnosti, kvalita fungování rodiny, pracovní iniciativa, zájem o celoživotní vzdělávání aj.)

  16. Malý důraz je kladen na výsledky a pokrok žáka • Současný systém hodnocení školy neklade dostatečný důraz na zjišťování výsledků žáka a na stanovení mezí, kdy je dosaženo očekávaných výsledků (viz výše). • Vykazuje omezenou schopnost hodnotit kvalitu vzdělávání a pokrok žáka. • Cíle pro vyhodnocování úspěchu žáka jsou sice popsány v RVP, ale jsou velmi vágní a pravděpodobně vedou k vytváření zásadních rozdílů ve výsledcích žáků v závislosti na přístupech jednotlivých učitelů a škol (viz kapitola 2). • Navíc se školní pravidla pro hodnocení žáků v ŠVP v každé škole liší. • Hodnocení prováděné učitelem také není moderováno v rámci jedné školy, ani mezi školami navzájem, což přináší problémy v porovnávání výsledků žáků napříč školami (viz kapitola 3). • Absence národního (nebo i krajského) systematického přístupu k výsledkům žáka přináší problémy, protože je velmi obtížné hodnotit žáka ve vztahu k referenčním standardům. Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012 Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche a Pamela Sammons Dostupné na : http://www.csicr.cz/getattachment/a6311b50-169c-4e5e-9d92-a6f70aafe0f1

  17. 6.Jak zajistit kvalitu? Cesta ke kvalitnímu vzdělávání vede přes • kvalitní učitele, • méně administrativy, • více času na žáky a studenty • a lepší podmínky pro strategický rozvoj vysokých škol (řekl ministr školství Petr Fiala. Slibuje proto snížení byrokratických nároků na učitele a snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku.

  18. Fiala vnímá jako palčivý problém různou kvalitu vzdělávání v krajích ČR. "Rozevírají se nůžky ve financování jednoho žáka ve stejném oboru v různých krajích. Víme, že děti v různých krajích mají rozdílné výsledky, takže musíme pro děti vytvořit srovnatelné podmínky," uvedl Fiala. To v praxi znamená omezení pravomocí krajů. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu. • Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/217385-fiala-v-kvalite-a-financovani-skolstvi-se-rozeviraji-nuzky/

  19. Pokračování: 6.Jak zajistit kvalitu? • 2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství • Zajistit stejnou kvality výuky pro všechny • Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory • Vypracování modelových osnov pro učitele • Zvýšit prestiž učitelského povolání • Snížit nutnou byrokracii pro školy Jen pro VŠ: • Profilovat a diverzifikovat vysoké školy • Změnit systém akreditací • Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ • Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům • Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ (býv. ministr prof. Fiala 3.3.2013, ČT24)

  20. 7. Kvalita, (sebe)evaluacea školní hodnocení • Externí a/nebo interní evaluace jsou nezbytnými nástroji zajišťujícími kvalitu vzdělávacích/učebních procesů a výstupů. • V systému hodnocení žáků mají charakter spíše sumativního hodnocení. • Trendem je hledat a nalézt také soulad či symbiózu sumativních evaluačních aktů a formativních i sumativních hodnotících aktů učitelů pro účely školního hodnocení (evaluace může posloužit i pro formulaci a/nebo verifikaci školního hodnocení) a na druhé straně školní hodnocení zase pro účely zajišťování kvality školy (tj. klasifikace žáků a dlouhodobé efekty jejich edukace).

  21. Děkuji za pozornost josef.malach@osu.cz

More Related