Evidence publikací 2010 UK 2. LF a FN v Motole

1. Evidence publikací 2010 UK 2. LF a FN v Motole Tento dokument zpracoval a sběr publikací řídí:PhDr. Radim Kubeš, tel. 5848

2. Každé pole ve formulářích pro hlášení publikací v PUČ (publikační činnost) obsahuje popis, nápovědu a často i vzor pro vyplňování, takže samotné formuláře jsou z hlediska nápovědy autonomní a autarkní. Nebudou proto předmětem tohoto pojednání, vyjma upozornění na některé provázanosti, které nemusí být na první pohled zjevné.

3. Obsah Tip: kliknutím na modro-červený obdélník budete přesměrováni na příslušnou kapitolu.

4. I. To hlavní – Termíny, loginy PUČ Upozornění: Tato kapitola slouží k rychlé orientaci a obsahuje pouze naprosté informační minimum, podrobnější informace jsou v dalších pasážích. Rozvaha: RVVI (Rada pro vývoj, výzkum a inovace) stanovila, že v letošním roce budou moci poskytovatelé předávat data VO (výzkumných organizací) pro RIV11 do 30.5.2011. Vzhledem k tomu, že data putují štafetovým způsobem přes několik institucí (fakulta-rektorát-poskytovatel, příp. donátor-RVVI; v případě FNM z řetězce vypadává rektorát), z nichž každá si nechává 1-2 týdny časové rezervy pro kontrolu a nejspíše i opozdilce, vypadá konečný termín pro nás, jako počáteční štafetové běžce, zcela jinak. Termíny sběru: Vzhledem k tomu stanovuji konečný termín sběru pro 2. lékařskou fakultu UK na 15. duben 2011. Taktéž pro Fakultní nemocnici v Motole stanovuji konečný termín sběru na 15. duben 2011. Aplikace PUČ, loginy: Aplikace PUČ, jejímž prostřednictvím se publikace vykazují, se nachází na https://publi.lf2.cuni.cz/, její veřejný vyhledávač na https://publi.lf2.cuni.cz/search.php . V aplikaci jsou konta uživatelská a pracovišť, jsou chráněna uživatelským jménem a heslem, které lze získat u administrátora PhDr. Radima Kubeše na 5848, případně radim.kubes@lfmotol.cuni.cz. Návrat na Obsah

5. I. To hlavní – Předmět sběru Obecně: Hlavním smyslem existence databáze PUČ je evidence hodnotných a hodnocených publikací a jejich další předávání do RIV, není tedy určena k vytváření osobních bibliografií, i když i tento účel může mimoděk plnit, pokud se charakter publikací shoduje s požadavky hodnotících orgánů. Hlavním účelem proto, že ony hodnotící orgány jsou i financující… Podle definic stanovených těmito hodnotícími-platícímu orgány se též určuje, co bude předmětem sběru a jaká další data budou vyžadována. Formule se mohou rok od roku mírně lišit, jedno ovšem mají společné: abstrakta, editoriály, poznámky, medailonky apod. materiál ediční povahy nejsou předmětem sběru. Předmětem sběru jsou zejména: 1, články v odborném periodiku Ty tvoří jádro a drtivou většinu publikačních výstupů. V časopisech se vyskytují nejčastěji jako „články“, „přehledy“, „přehledové články“ či „kazuistiky (a samozřejmě anglické ekvivalenty) ,pro účely hodnocení se dělí na ty s IF v databázi JCR, indexované ve Scopus a domácí recenzované, bodové hodnocení od 4 do 500 bodů. 2, monografie a kapitoly Podmínky proto, abyste knihu mohli zadat do RIV jako knihu, jsou následující: musí mít minimálně 50 stran, musí být v Národní knihovně vedena jako monografie a ne jako učebnice či sborník. Při vykazování se zadává buď jako celek anebo jako kapitoly, nikdy ne obojí najednou – to by vedlo k duplikaci bodů, resp. pokud toto správce RIV zjistí, jsou výsledky vyřazeny. Takže vždy buď kapitoly anebo celek, nikdy nezadávat obojí najednou! 3, sborníky Marginálie, hodnoceny pouze ty, které jsou z konference a nacházejí se v databázi ISI WoS. 4,ostatní výsledky V našich podmínkách marginálie,pro značnou heterogenitu doporučuji při výskytu tohoto výsledku konzultovat metodiku hodnocení VaVaI (výzkum, vývoj a inovace). Návrat na Obsah

6. I. To hlavní – Účel sběru 1, vykázání publikací do RIV To by samo o sobě bylo samoúčelem, kdyby:A, na základě platných a hodnocených dat poslaných do RIV nebyla udělována tzv. institucionální podpora VO. Jednotlivým výsledkům jsou udělovány body (např. článek v Urologie pro praxi dostane 4 body, článek v Nature 500) a platí zde pragmatická rovnice „body = peníze“, hodnota bodu kolísá mezi 4-5 tisíci. B, řešitelé VZ a grantů předkládají každoročně závěrečné zprávy poskytovatelům finanční podpory (zvaní též „donátoři“). Donátoři pravdivost údajů ověřují v databázi RIV. Zde slouží vykazování publikací tzv. účelové podpoře. 2, podklady pro interní fakultní evaluaci Interní evaluace může bez problémů pracovat s daty v PUČ, i když jsou její měřítka v detailech odlišná. Např. neodlišuje časopisy české recenzované a recenzované a vedené ve světové databázi SCOPUS, dále nehodnotí monografie a sborníky. Výpočet bodů u IF publikací je též odlišný – podle metodiky RVVI se body udělují podle tzv. normalizovaného pořadí – tzv. Journal Ranking, podle interní evaluace se používá median IF. 3, pomocný zdroj dat pro habilitace, jmenovací řízení, akreditace.. Díky tomu, že spolu s letošním sběrem bude databáze obsahovat kompletní data za 7 let (2005-2011), lze ji užít pro dohledání třeba IF článků habilitujícího a získaný seznam ověřit na WoS a zjistit aktuální počet citací apod. 4, prezentace fakulty na webuMožná jste si všimli, že i na stránkách vašeho ústavu jsou v rubrice „publikace“ linky generující články, v nichž je váš autor. Tyto linky nahrazují technicky zastaralé statické seznamy. Návrat na Obsah

7. II. Vymezení a definice – Hodnocení výsledků Hodnocení výsledků vychází z dokumentu Metodika hodnocení 20xx, která je každý rok nová, nyní výjimečně pro léta 2010-2011 stejná s tím, že od roku 2012 se čekají hluboké strukturální změny nejen metodiky. Nové metodiky s sebou přinášejí nové definice výsledků a bodové ohodnocení, přičemž někdy mohou být rozdíly v hodnocení propastné (např. v roce 2008 nabývaly IF časopisy hodnot 5-145 bodů, od roku 2009 mají ohodnocení 10-305, resp. 500 bodů). Základní kostra je ovšem stejná již několik let. Vědní obory se dělí na tzv. národní referenční rámec (humanitní obory) se zvýhodněnými publikacemi neimpaktovanými a knižními a ostatní (exaktní vědy a medicína), u nichž je kladem důraz na impaktované články. Bodové ohodnocení časopisů je potom v pořadí: 1, WoS, 2, Scopus, 3, časopisy z PDF seznamu RVVI domácích recenzovaných neimpaktovaných periodik. 1, J-imp – článek v impaktovaném časopise Bodové hodnocení udělováno pomocí konvexní funkce, v níž proměnné tvoří pořadí časopisu v kategorii, resp. tzv. Journal Ranking. Bodové hodnocení je 10-305 bodů, u časopisů Nature a Science potom 500 bodů. 2, j-neimp – článek ve světově uznávané databázi Scopus či ERIH U nás nejspíše jenom Scopus, bodů uděleno 12, což ukazuje, že nejníže impaktované články mají v očích RVVI nižší hodnotu než recenzované. Dobrým příkladem může být Česká a sléovenská neurologie a neurochirurgie, jejíž Journal Ranking 224/231 a 156/167 jí získává pouhých 10,81 bodů. 3, J-rec článek v českém recenzovaném časopise 4 body, bez komentáře  4, sborník 8 bodů, musí ovšem splnit dvě podmínky: být z konference a být indexován ISI WoS. 5, knihy a kapitoly Pokud je kniha v češtině, 20 bodů, ve světovém jazyce 40 bodů. RVVI je alergická na to, když se jako monografie hlásí učebnice či sborníky, stejně jako hlášení monografie a jednotlivých kapitol současně. Návrat na Obsah

8. II. Vymezení a definice – „Korekce“ výsledků Korekce v uvozovkách? Proč v uvozovkách!? Čtěte dále a pochopíte, že pod eufemismem „korekce“ se ukrývá něco podstatou zcela jiného... RVVI se jednoho dne rozhodla, že jednotlivé vědy mají mít na celkových bodech určitý podíl. Bohužel, medicína (10,4%) je v tomto systému Popelkou bez oříšků, hůře na tom jsou už jenom zemědělské vědy (4,8%). Např. humanitní obory mají sice nižší hodnocení, ale jsou nejspíše záměrně rozděleny na dvě části: společenské vědy (7,6%) a humanitní obory (7,5%), dohromady tedy 15,1%. Lékařské instituce byly příliš pilné, a tak jim bylo uznáno pouze v průměru cca 95% bodů, které získaly. A protože když se někde ubere, jinde se musí přidat, jak praví zákon zachování bodů, tak se body přelily jinam. Třeba teologické fakulty dostaly 110%-115% bodů. Vítejte v 21. století! Jedinou oblastí, které se „korekce“ nedotkla, jsou články v impaktovaných publikacích – o důvod více, proč se soustředit na psaní do impaktovaných periodik. Na 2. lékařské UK a FN v Motole vypadala „korekce“ následovně: Návrat na Obsah

9. II. Vymezení a definice – Definice výsledků Definice podobně jako bodové hodnocení vycházejí z Metodiky Hodnocení 20xx, na rozdíl od nich jsou ovšem přeci jen konzervativnější, co se týká změn. Společným jmenovatelem všech definic publikačních výstupů je zavržení abstrakt a edičních materiálů jako hodnocení hodných výstupů. Nebudu zde opisovat definice, jenom upozorním na některé problematické body. Článek v odborném periodiku Definice jmenuje naleziště, kde se nacházejí odborné časopisy. WoS, Scopus, ERIH a PDF s českými recenzovanými časopisy. Mimo nich neexistuje vědecký časopis, i když lze logicky předpokládat, že i na národní úrovni kdekoliv jinde na světě existuje domácí „třetí liga“, jako u nás v PDF seznamu. Tu RVVI nezná, tudíž neuznává. Zjevně zde technokratické hledisko dostalo přednost před realitou. Plyne z toho, že od letošního roku nebude možno zasílat do RIV články z časopisů mimo tyto báze. Odborná kniha, kapitola v odborné knize Zde je veledůležitý u domácích publikací vedle samotné přítomnosti v bázi Národní knihovny i příznak, který musí být buď „monografie“ nebo „kolektivní monografie“. Cokoliv jiného – učebnice VŠ či sborník znamená konec a vyřazení. Tři rady autorům: 1, v názvu, podnázvu, názvech kapitol, záložce, úvodu se vyvarovat slovům o sbírce či sborníku, jinak „odborníci“ v NK knihu takto ocejchují a nikdo jí už nepomůže, NK má nulovou snahu vyjít vstříc námitkám a prosbám 2, protože RVVI vzdala snahu vytvořit seznam certifikovaných recenzovaných nakladatelství, lze vydat cokoliv kdekoliv a následně uplatnit v RIV, jenom je třeba dodržet formální kvalitativní znaky (vedle uvedeného min. 50 stran a ISBN či ISMN) 3, sehnat kamaráda, ovšem z jiného pracoviště, aby knihu recenzoval. Ani ji nemusí moc chválit, stačí, když bude mít pověst „obecně uznávaného recenzenta z příslušného oboru“. Článek ve sborníku Zde zdůrazňuji, že sborníku z konference. Pravidla pro vkládání do RIV jsou relativně volná, stačí naplnit slovní formální požadavky. Hodnocení je však zpřísněno, hodnoceny jsou jenom sborníky indexované ISI WoS. Návrat na Obsah

10. III. Praktické rady – Práce s PUČ 1, dorazili jste na stránku https://publi.lf2.cuni.cz/ a zjistili jste, že postrádáte heslo a jméno? Obraťte se na PhDr. Radima Kubeše, tel. 5848 či radim.kubes@lfmotol.cuni.cz 2, Víte, že záznamy mohou mít rozdílné statusy? Nejvíce vás budou zajímat neúplné záznamy – ikonka . V těchto záznamech chybí nějaká data. K jejich rychlému nalezení slouží jednak červeně provedený rychlý výpis chyb v záhlaví a jednak růžově označená pole v místě, kam je potřeba korektní data doplnit. Vaším cílem prostě je dosáhnout stavu, aby se u záznamu objevila ikonka značící aktivní čili hotový záznam. Tento je potom veřejně zobrazitelný a pracuje s ním evaluace, RIV… 3, pokud chcete upravit neúplné záznamy, použijete cestu „existující záznamy“---“neúplné záznamy“ a vyberete si příslušný záznam. Tip: seznamy mohou být poměrně dlouhé (týká se i úplných záznamů, které mají podobné menu). K rychlé orientaci proto využijte vyhledávač v záhlaví, který dovoluje vyhledávat podle autora, názvu, druhu dokumentu a roku vydání. Umí hledat i podle fragmentů, takže článek „Karcinom prostaty“ najde i podle „cinom“. 4, Chcete přidat nový záznam? Není nic jednoduššího! Použijte položku „nový záznam“ a z menu si vyberte druh dokumentu, který potřebujete. Upozornění: Některé názvy mají ještě podskupiny – např. chcete-li zadat učebnici VŠ, SŠ či ZŠ, zvolte „monografii jako celek“ a potom v dalším menu ve formuláři zvolte příslušný druh. Podobně i původní články, přehledové, proceedings či kazuistiky se ukrývají pod menu „článek z časopisu“. 5, Chcete článek uložit jako úplný a nejde vám to? Ve chvíli, kdy použijete zcela na konci formuláře tlačítko „uložit“, spustí se kontrola vyplněných dat, která ověřuje jednak formální správnost a jednak kompletnost. Vše, co chybí či je nesprávně vyplněno, je červeně označeno. Teprve po opravení červených polí bude záznam uložen. 6. Chcete si hotové aktivní záznamy prohlédnout? Použijte buď vyhledávač ve vašem kontu anebo veřejně přístupný modul na https://publi.lf2.cuni.cz/search.php Tip: Vyhledané záznamy je možno uložit do schránky a exportovat do formátu MS Excel či MS Word. Návrat na Obsah

11. III. Praktické rady – Práce s databázemi Cílem tohoto dokumentu je poskytnout zejména administrativním pracovnicím, na jejichž bedra dopadlo břemeno zapisování publikační činnosti, alespoň bazální orientaci v databázích. V žádném případě není a nemůže být nahrazením školení práce s databázemi; a už vůbec ne nahrazením praktické erudice! Proč používat databáze? Bohužel, vědci často odevzdávají podklady buď ve zcela nevhodné formě (papír) anebo formátu – zkrácené PubMed záznamy či ještě hůře – v MS Word psané, často s překlepy.Ideálem vykazování by ovšem měla být co největší shoda článku a záznamu v PUČ. Nejpoužívanější metodou by proto mělo být „kopíruj-vlož“ a nikoliv psaní. Nejde o rychlost, jde o přesnost! Kde hledat? Odkazy na databáze máte buď na stránce publikační činnosti anebo v sekci Pelikmed. Pamatujte, že v případě pochybností a rozporů je homepage média autoritou nejvyšší! I velmi drahé a prestižní databáze se občas spletou – a tak vy, mizerně placení laikové, nedělejte chyby jako přeplácení profesionálové! Impaktované české i anglické hledejte na WoS. Pozor – WoS ignoruje národní jazyky, proto ač je název uváděn v angličtině, může být jazykem originálu čeština (ale i jakýkoliv jiný jazyk). Kvalitní zahraniční a české hledejte na Scopus. Výhodou Scopus je, že uvádí i český název, ale pozor: stále ještě neumí dobře česky a občas se objeví zkomoleniny. Scopus obsahuje i většinu impaktovaných publikací. Může nastat situace, že mezi Scopus a WoS bude rozpor. Potom WoS má vyšší váhu. Pokud hledáte časopisy vydávané Společností JEP, jsou na vlastním portále, s českými a anglickými názvy a abstrakty. Obecně platí, že všechny kvalitní české časopisy mají anglické a české názvy a překlady – to je základní formální podmínka vědeckosti podle RVVI. Neváhejte toho tedy využít! Pro vyhledávání alespoň základních údajů o českých publikacích lze užít databázi BMČ. Monografie nemají podobné centrální databáze. Pro domácí je jistou oporou báze NK ČR. Zde je nutno sáhnout i po Google a najít údaje o knize (kapitoly, autory, ISBN) na stránkách nakladatele či prodejce. Pozor: nezapomeňte, že WoS a částečně Scopus nepodporují diakritiku, práce Přemysla Huhňálka proto hledejte ve tvaru „Huhnalek, P“. Návrat na Obsah

12. III. Praktické rady – Čísla grantů Granty a výzkumné záměry bohužel nejsou v článcích či databázích (WoS) vždy uváděny ve tvarech, které akceptuje RIV. Netřeba mudrovat, proč tomu tak je (na vině je obvyklý administrativní chaos), je třeba to vyřešit! 1, MZ0FNM2005 Je to výzkumný záměr FN Motol. Pokud se objeví např. MZ00064203 či různé mutace, jedná se o výše uvedený. A to i tehdy, pokud jsou uvedeny oba najednou. MZ00064203 totiž skončil už v roce 2004, pro 2005 byl nástupcem výše uvedený, čehož si někteří autoři ani po 6 letech jaksi nevšimli... Vyskytuje se v různých mutacích jako FNM 2005 apod. Výzkumné záměry ministerstva školství jsou uvozeny MSM, zdravotnictví MZ, Akademie věd ČR AV0. 2, NS/10040-3 Granty IGA, s nimiž se zde setkáme často, se píší bez lomítek a čísla za pomlčkou, to značí délku trvání grantu. Zde je tedy správný tvar NS10040 3, 310/07/J236 Granty GA ČR jsou vždy uvozeny nějakými písmeny a odděleny lomítkem (ne tedy třeba pomlčkou, s čímž se můžeme občas setkat), zde by tedy správný a kompletní tvar vypadal GP310/07/J236. 4, výzkumná centra Bývají zhusta chybně označena nikoliv číslem grantu, ale číslem smlouvy. Např. 1M6798582302 je z pohledu RIV grant z programu 1M, zde konkrétně 1M510 (Centrum výzkumu chorob srdce a cév). Kompletní seznam naleznete na http://aplikace.msmt.cz/VedaAVyzkum/ProgramyVaV31/1M/1M_vysledky.htm Obecné rady:Pozor na rozdíl mezi nulou a písmenem O. Chybně je většinou uvedení písmene O. Není AVo, ale AV0 (nula), podobně MZ0 (nula, ne MZo). PUČ má našeptávač, který podle torza čísla automaticky nabízí různé plné varianty. Když nic nenabízí, nejedná se o grant, ale o VZ a obráceně, popř. je i v torzu nějaká chyba. Další možnou chybou je, že se nejedná o grant či VZ podporovaný RVVI – to v případě, že se jedná o grant UK – GAUK, grant FN Motol, nějaký zahraniční či evropský grant. Čísla těchto grantů nejsou v číselníku a lze je zadat maximálně do kolonky projektů nesledovaných RIV. Návrat na Obsah

13. IV. Import záznamů – Kompletnost Hlavním účelem importu záznamů je uživatelům usnadnit práci, neboť díky importovaným záznamům nemusí sami vyplňovat tolik položek. Dalším účelem importu záznamů je vytvořit ještě před zahájením samotného sběru bázi „bibliograficky zdravých záznamů“, tj. takových, které projdou jako korektní kontrolami formální kvality, správnosti a pravdivosti, jak je provádí RVVI při hodnocení výzkumných organizací. Import probíhá poloautomaticky, některé položky se vyplňují z nabídnutých možností, některé je třeba zadat ručně – typicky autorské údaje. Import provádí administrátor PUČ. Výsledkem importu jsou v případě přítomnosti všech náležitostí záznamy aktivní, pokud některé údaje chybí, potom vznikají záznamy neúplné. Neúplné bohužel převažují. Data pro import jsou získávána v databázích, které umožňují hromadné vyhledávání podle afiliací autorů a jsou současně certifikovány jako kvalitní RVVI. Pokusy použít jiné zdroje byly z důvodů technických i nespolehlivosti dat opuštěny (týká se experimentování s nespolehlivou BMČ). Data pro import jsou získávána v databázích WoS a Scopus, tzn. jsou importovány publikace s IF a dále vysoce kvalitní recenzované časopisy, mj. i české. Časopisy z „třetí ligy“ recenzovaných českých časopisů obsaženy nejsou, stejně jako nejsou obsažena data o monografiích či sbornících. Právě tato data musí uživatelé doplnit sami. U publikací s IF je importem podchyceno přibližně 95% a více publikací, u recenzovaných potom hrubým odhadem 80%. U těchto publikací je proto vysoce pravděpodobné, že pokud se je pokoušíte do PUČ zadat, jsou již někde jinde někým jiným zadávána, zadána (týká se především prací týmů z více pracovišť UK 2. LF a FN v Motole). Vzniknou tak duplicity, které se nesmí do RIV vykazovat, je nutno jeden záznam vyhodit, jeden člověk dělal svoji práce zbytečně! Pokud se přesto objeví práce, která nebyla dosud zadána - importována, je třeba zkontrolovat autorovu afiliaci. Pokud totiž autor uvádí jiné pracoviště než UK 2. LF či FN v Motole, dává tím najevo, že svou práci napsal v rámci svého pracovního poměru u jiné instituce a nám nenáleží! Návrat na Obsah

14. IV. Import záznamů – Co je nutno doplnit Ideálem importu je vytvořit aktivní záznam. Tento ideál se podaří naplnit u řádově desítek publikací, většinou domácí provenience, kde je vedle českého uveden i anglický název a abstrakt + je dostupný fulltext, z něhož je patrná forma financování výsledku. Bohužel, u řádově stovek záznamů se tento ideál nepodaří naplnit. A opět bohužel - je třeba zdůraznit, že se většinou jedná o publikace nejkvalitnější, o články v impaktovaných časopisech. Chybějícími údaji jsou: Obecně samozřejmě ty, které jsou ve formuláři označeny červeně … Konkrétně potom: 1, chybí český název U názvu by byly vhodné přesné a nezkrácené překlady, ne překlady podle smyslu 2, chybí abstrakt, anglický i český Záznamy většinou obsahují návrh z importu, resp. abstrakt či jeho část, jak byla uvedena na WoS či Scopus. Doporučuji vybrat si nějakou pasáž obsahující co nejvíce obecné angličtiny, aby překlady šly od ruky i laikovi. K charakteristice bohatě stačí věty typu: „Cílem této studie bylo zhodnotit naše zkušenosti s léčbou cystické fibrózy v našem centru ve FN v Motole v letech 2005-2009.“ Netřeba vymýšlet nějaké hlubokomyslnosti, zato je třeba užít zdravý rozum. 3, chybí financování Pokud WoS údaje o financování granty a výzkumnými záměry u článků uvádí, potom byly importovány. V případě, že jsou kolonky výzkumných záměrů a grantů prázdné, je třeba prověřit – nejlépe konzultací s fulltextem článku, zda financování granty a výzkumnými záměry je či není přítomno. Pokud je, doplní se příslušné kódy. Pokud není, nastaví se pod kolonkami na výzkumné záměry a granty položka „Financování z institucionální podpory na rozvoj výzkumné organizace“ v roletce možností na „ANO“. 4, rodné číslo zaměstnance FN v Motole Protože nemocnice uplatňuje oproti fakultě přísnější pravidla nakládání s RČ, je potřeba tyto údaje získat od autorů individuálně, pokud tak již nebylo učiněno v minulosti, RČ je tedy již doplněno. Návrat na Obsah

15. V. Důležité pojmy – Domácí autor Počínaje Hodnocením 2010 začala v RIV doslova bitva o domácí autory, resp. jejich autorské podíly, body z nich a peníze. Tento boj vyvolala nová definice, která ruší starou praxi, kdy autora jako domácího vykazovala každá instituce, v níž pracoval. Nově může být autor domácím jenom na jedné instituci. Definice podle RIV: Domácí tvůrce: je tvůrce, který výsledku dosáhl v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr-závislá činnost, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) k předkladateli, tj. k subjektu, který předkládá výsledek, případně k organizační jednotce subjektu, která předkládá výsledek. Pracovně právní vztah se musí vztahovat k aktivitě výzkumu a vývoje, na základě které výsledek vznikl. Jako domácí tvůrce nemůže být uveden stejný tvůrce současně u dvou a více organizací v případě jednoho a toho samého výsledku s výjimkou činností, kdy se jedná o smluvní spolupráci dvou a více předkladatelů mezi sebou, upravenou písemnou smlouvou. Domácím tvůrcem je i student v doktorském nebo magisterském studijním programu akreditovaném u příslušného předkladatele. Interpretace:Nová je zejména zvýrazněná pasáž. V praxi z ní plyne, že autoři společní FN v Motole a UK 2. LF jsou i nadále vykazováni za obě instituce jako domácí autoři – pokud mají dvojúvazek, protože nemocnice a fakulta mají spolupráci upravenu písemnou smlouvou. Takto se i dohodl top management obou institucí. Současně ovšem je problém s autory z jiných fakult, v našich podmínkách potom i s autory z AV ČR a IKEM. Zde platí, že pokud uvedou afiliaci na jinou instituci, jsou počítáni jako autoři oné jiné instituce, tím spíše, pokud i článek je financován z peněz oné jiné organizace (obě položky by měly být synchronní). V tento okamžik beru v potaz uvedenou afiliaci, zda je na FN v Motole a UK 2. LF či na nějakou jinou instituci. Návrat na Obsah

16. V. Důležité pojmy – Garant RVVI se již několik let pokouší prosadit osobní a adresnou odpovědnost autorů za články, protože jak praxe ukazuje, odkaz na zákon zavazující k vykazování úplných a pravdivých údajů, je opatření nedostatečné. Nutno říci, že tato snaha RVVI nebyla a nejspíše ani nebude korunována úspěchem. A může si za to sama, vždyť posuďte následující: Definice RIV: Garant výsledku: jeden z tvůrců výsledku určený autorským kolektivem, který odpovídá za daný datový výstup týkající se předávaných údajů o výsledku. U publikačního výsledku se jedná o autora, který komunikuje s redakcí časopisu nebo nakladatelstvím. U výsledků projektů a výzkumných záměrů se obvykle jedná o řešitele odpovědného příjemci za řešení příslušného projektu nebo výzkumného záměru. Garant je odpovědný za předání shodných údajů o výsledcích všemi předkladateli. U výsledku, na jehož tvorbě se podílel příjemce i další účastník, nemusí být garant domácím tvůrcem. Interpretace: Definice je zmatená a směšuje dva znaky. Publikační výsledek totiž velmi často je výsledkem právě projektu či výzkumného záměru, ovšem řešitel projektu a obzvláště výzkumného záměru, je jen zřídkakdy spoluautorem článku, může jej tedy jenom sotva garantovat. Pro praxi je nejpodstatnější to zvýrazněné: garantem je korespondující autor. Skutečnost, že jím bývá zhusta cizinec, který bude nějaký český RIV ignorovat, ponechávám stranou, řka, že právě proto musíme vykazovat články v co nejkvalitnější podobně = co nejpodobnější databázovým vzorům, protože podobnou snahu lze rozumově očekávat na jiných institucích vykazujících články do RIVu. Návrat na Obsah

17. VI. Analýza, rozvaha – Struktura z hlediska bodů Následující data jsou převzata z Hodnocení 2010. Ukazují distribuci bodů za jednotlivé druhy výsledků u UK 2. LF a FN v Motole. Tím napovídají mnohé o důležitosti jednotlivých publikačních výstupů… Brány jsou body po korekci (viz kapitola „Vymezení a definice…“). Graf možná lépe než tabulka a více než výmluvně ukazuje distribuci bodů za jednotlivé výstupy, aneb obří antické sloupy proti placičkám na zemi... Návrat na Obsah

18. VI. Analýza, rozvaha – Hierarchie, priority sběru Z předešlé analýzy jasně plyne, které publikační výstupy jsou prioritní. K tomu ještě připomínám výsledky „korekce“, které UK 2. LF, FN v Motole jakož i řadu dalších lékařských zařízení připravily o tisíce bodů, resp. desítky milionů ze státního rozpočtu. Protože času je málo a dat k vyplnění hodně, chtěl bych sběračům dat poskytnout nějakou osnovu, hierarchii, podle níž by těžili a doplňovali data do PUČ. A také bych jim chtěl poskytnout argumenty, proč takto jednat. Pozorný čtenář jistě nebude překvapen, když vize hierarchie práce bude vypadat následovně: 1, Impaktované publikace – podíl kolem 85% Nejhodnotnější vědecky i bodově, netýká se jich případné „zeštíhlování“ bodů, lze je relativně snadno dohledat a ověřit, existují pro ně jasně daná pravidla. 2, recenzované Scopus – podíl kolem 10% Stále ještě vysoce hodnotné publikace, považované dokonce RVVI za kvalitnější než nízkoimpaktované časopisy, pokud by Scopus zavedl vlastní IF, čekal by je osud a hodnocení jako časopisy z WoS. Takže celkem nadějné vyhlídky psát do takových periodik, bohužel na ně jsou uplatňována pravidla „korekce“. 3, recenzované domácí – podíl kolem 2% Zde jsou občas velké potíže s verifikovatelností, vzhledem k zanedbatelnému hodnocení i globálnímu významu je možno právě zde nejvíce „optimalizovat“ (čili v nedostatku času opomenout vykázat), při zadávání se je dobré řídit „méně je lépe“, protože nahlášení např. abstraktu jako původního článku stejně přinese jenom minimální počet bodů a v případě odhalení akorát generuje zbytečné chyby. I tyto publikace procházejí zeštíhlovacím procesem – o důvod více pro „optimalizaci“ 4, monografie – kolem 2% V našem prostředí marginální výstup, nelze ovšem zcela opominout. 1x ročně rektorát vypisuje soutěž na kvalitní monografie, přičemž jednou z podmínek je, aby monografie byla nahlášena v RIV. 5, sborníky a vše ostatní - desetiny procent Každý bod se počítá, ale je otázka, zda by hospodyňka měla pro pírko přes plot skákat, když si může zlomit nohu  Návrat na Obsah