Patří záznamy elektronických informačních zdrojů do katalogu?

Patří záznamy elektronických informačních zdrojů do katalogu? Barbora Drobíková barbora@etf.cuni.cz

Osnova • typologie zdrojů dle různých atributů • způsoby katalogizačního popisu v současnosti, příp. trendy • trendy ve vývoji automatizovaných informačních systémů  budoucnost katalogizační práce • patří el. zdroje do katalogu?

Typologie el. zdrojů • dle nosičů: • na pevných nosičích – jednoinstalační • na pevných nosičích – v síti intranet • dostupné vzdáleně přes Internet

Typologie pokr. • dle bibliografické úrovně: • monografie – e-books • seriály – e-journals • integrační zdroje – skoro všechno na internetu – od databází až po jednotlivé webové stránky; databáze na pevných nosičích apod.

Typologie pokr. • dle licencí • předplacené • nakoupené • volné

Katalogizační práce dnes • knihovník/knihovnice při katalogizaci berou do rukou každou popisnou jednotku zvlášť, jednu po druhé ... • budují katalog => WebOPAC • co nezpracují, v katalogu není

pokr. • jiná oddělení (lidé) v institucích budují: • portály elektronických zdrojů • portály elektronických časopisů • různé seznamy, pokusy o integrační nástroje • digitální knihovny např. kvalifikačních prací • vše je zvlášť, propojeno jen někdy, nebo jen u některých typů zdrojů • často katalogizátoři nemají ponětí o těchto aktivitách, nerozumí jim; budují si ten svůj maximálně precizní katalog

pokr. - budoucnost • katalogizátor nepopisuje zvlášť každou jednotku, ale spravuje balíky záznamů • dnes již běžný dávkový způsob importu záznamů od velkých producentů • nové dovednosti?

Dovednosti • katalogizační pravidla AACR2R • MARC 21 • Dublin Core • budoucnost : • RDA, FRBR, FRAD, FRSAR • Dublin Core (METS – nejen popisná metadata) • integrace zdrojů a další dovednosti týkající se správy zdrojů – dnes spíše doména techniků • péče o vyhledávací prostředí pro uživatele

Trendy ve vývoji AKS

Klíčové slovo - integrace • Hlavní příčinou tohoto směru je pravděpodobně zejména uživatelské chování a požadavky co nejjednoduššího přístupu k informacím, co v nejkratším čase, co možná v největší úplnosti a najednommístě. • „googlovský řádek“

Katalog – změna paradigmatu • nejen shromáždiště vytvořených záznamů v instituci • možná upusťme od tohoto termínu a nazývejme jej nově „informační portál“ • katalog by měl být: • integračním nástrojem zpřístupňujícím veškeré informační zdroje, které považuje instituce za podstatné pro své uživatele

Informační portál - návrh • Metadata všech druhů dokumentů, které instituce zpřístupňuje včetně elektronických • Různé moduly pro zpracování různých druhů dokumentů (příklady) • digitální knihovna • klasický katalog záznamů • elektronické časopisy • databáze • elektronické knihy • faktografické informace

návrh – pokr. • Nástroje pro okamžité zpřístupnění plných textů (zvuků, obrazů), umožňují-li to licence • Návazné služby pro uživatele - sociální sítě, web 2.0, propojení s dalšími systémy na Internetu - např. mapy • Paralelní vyhledávání v dalších zdrojích na Internetu - včetně otevřených archívů, Google Books Search, českého webarchivu

Kolaborativní systémy • velká hudba budoucnosti • představme si počítačovou hru, kdy uživatel prochází v 3D knihovně na obrazovce (je to virtuální obraz skutečné knihovny), vybírá si ve volném výběru knihu (systém je např. napojen Google Books Search – zobrazí se plný text dle licencí; zobrazí se, zda je kniha půjčena ...) • projekt MedioVis – Univerzita v Kostnici • http://hci.uni-konstanz.de/index.php?a=research&b=projects&c=15851866

Překážky x výzvy současnosti • výkonné automatizované systémy • mnoho producentů dat nedodržuje standardy, nenabízí integrační možnosti – marketingově je to špatně pro producenty; knihovny by měly zvyšovat svoje nároky na standardy – platí přece hodně peněz • problém jazyka zpřístupnění, věcného pořádání • výběr dat – co se vyplatí do katalogu vložit a co již ne? => změna paradigmatu akvizice – nenakupuji jen od „Kosmase“, ale musím rešeršovat a vyhledávat i volné zdroje a umět posoudit jejich hodnotu (často dnes dělají spíše katalogizátoři, jejich úkoly jsou ale jiné)

pokr. • průzkumy uživatelských potřeb • googlovský řádek (analytický x intuitivní uživatel) • integrace záznamů ebooks do současných katalogů zvýšila jejich využívanost • způsoby zobrazování záznamů – klastrování dle různých kritérií • rychlá orientace na obrazovce • uživatelské chování – vyhledání „0“ záznamů – velmi frustrující • tříkrokový web – information commons • víme, že uživatelé se v současné šíři zdrojů nevyznají

Úloha knihovníka • najít pro uživatele rychlou cestu k informacím, jinak si najde svoji jinou rychlou cestu mimo knihovnu • umožnit prohlédavat relevantní zdroje pro danou komunitu; není nutné, aby každá knihovna zpřístupňovala „všechno“ • knihovna se nachází v tržním prostředí, měla by se umět chovat jako firma – např. BPR (business process reengineering)

El. zdroje • odborné licencované – jistě do katalogu patří (časopisy, ebooks a další) • odborné nelicencované – nutný kritický výběr – popř. hledat, zda to není zpracováno již jinde (WebArchiv, OpenArchive iniciativy apod.) • portály a digitální knihovny budovat jen na podkladě standardů např. METS tak, aby byly vzájemně integrovatelné • pokud dnes již portály existují, integrace do katalogu alespoň na základě metainformací – pravděpodobně sporná otázka

Závěr • neexistují definitivní závěry • nutná diskuze a spolupráce celé knihovnické komunity na společných projektech

Děkuji za pozornost

Patří záznamy elektronických informačních zdrojů do katalogu?