1 / 30

MENŠÍ KOGENERAČNÍ ZDROJE V RÁMCI NOVELY ENERGETICKÉHO ZÁKONA

PODĚBRADY 2005. MENŠÍ KOGENERAČNÍ ZDROJE V RÁMCI NOVELY ENERGETICKÉHO ZÁKONA. Ing. Josef Jeleček COGEN CZECH Předseda sdružení. PODĚBRADY 2005. OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚ. PODĚBRADY 2005. OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚ JAKO DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE ÚČINNÉ KVET A DE.

odell
Download Presentation

MENŠÍ KOGENERAČNÍ ZDROJE V RÁMCI NOVELY ENERGETICKÉHO ZÁKONA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PODĚBRADY 2005 MENŠÍ KOGENERAČNÍ ZDROJE V RÁMCI NOVELY ENERGETICKÉHO ZÁKONA Ing. Josef Jeleček COGEN CZECH Předseda sdružení

  2. PODĚBRADY 2005 OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚ

  3. PODĚBRADY 2005 OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚJAKO DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE ÚČINNÉ KVET A DE • Ve světě se vyrobí ze 100% paliva pouze 32,7 % elektřiny, • Ještě nižší je využití paliva je v dopravě • Pouze celosvětové ztráty v přenosu a distribuci ve výši 1338 TWh by stačily na pokrytí spotřeby domácností a služeb v celé Evropě a 24 x převyšují celkovou spotřebu elektřiny v ČR!!!! ZVĚTŠOVÁNÍM PODÍLU DECENTRÁLNÍ VÝROBY ELEKTŘINY MŮŽEME ČÁSTEČNĚSNÍŽIT T&D ZTRÁTY KOGENERACÍ MŮŽEME PODSTATNĚ SNÍŽIT ZTRÁTY NEVYUŽITÍM TEPLA PŘI VÝROBĚ ELEKTŘINY

  4. PODĚBRADY 2005 DŮSLEDKY ŠPATNÉ ÚČINNOSTI JAKO DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE ÚČINNÉ KVETA DE JAKÉ JSOU DŮSLEDKY NEÚMĚRNĚ VYSOKÉHO A RYCHLÉHO VYČERPÁVÁNÍ ZDROJŮ? a) ekologické • Povodně v Evropě v posledních letech (2000, 2002) • Tání ledovců a s tím způsobený vzestup mořské hladiny • v dlouhodobém horizontu – globální oteplování, přesun teplých klimatických pásem od rovníku k pólům

  5. PODĚBRADY 2005 BEZ KOMENTÁŘE…

  6. PODĚBRADY 2005 DŮSLEDKY ŠPATNÉ ÚČINNOSTIJAKO DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE ÚČINNÉ KVET A DE • b) ekonomické • Neustále rostoucí cena energetických zdrojů – zejména ropy na světových trzích vede ke zpomalování ekonomického růstu a k rychlému čerpání zásob uhlí pro málo efektivní výrobu elektřiny v kondenzačních elektrárnách • Uhlí je mimo jiné i cenná chemická surovina a není rozumné ji vytěžit na pouhé spálení. Rozumný stát si svoje energetické zdroje šetří pro budoucnost.

  7. PODĚBRADY 2005 JAKÁ JSOU MOŽNÁ ŘEŠENÍ? • Je třeba maximálně využít teplo při výrobě elektřiny vytvořením prostoru pro nové vysoce účinné technologie KVET. • Vzhledem k přirozené neschopnosti většiny velkých centrálních zdrojů dodávat teplo to povedek prosazení rozumného množství decentrálních zdrojů KVET na úkor uhelných CZ, které mají možnost využít teplo i elektřinu na místě v rozumném mixu s centrálními zdroji, nejlépe jadernými či vodními.

  8. PODĚBRADY 2005 Vhodná kombinace omezeného množství CZ a DE

  9. PODĚBRADY 2005 Podpora KVET v ČR dříve • Povinný výkup elektřiny z KVET platil v ČR „od nepaměti“ • Cena elektřiny v dobách samostatných distribučních společností byla sjednávána na základě dvoustranné dohody mezi prodávajícím a kupujícím (REAS) na základě ceny od rozhodujícího dodavatele, kterým byl vždy ČEZ. • Některé REAS dokázaly ocenit výhody DE zdroje KVET, jako jsou: • dodávka el. en. v určeném čase (špička) • Dodávka do NN – ocenění dodávky elektřiny do místa spotřeby

  10. PODĚBRADY 2005 Podpora KVET v ČR dříve • Ceny elektřiny byly tehdy vyšší a oproti tomu cena plynu byla nižší • Provoz KVET tehdy nevyžadoval žádnou speciální podporu a přesto byl ekonomicky zajímavý jak pro provozovatele, tak i pro REAS. • Zdroje KVET byly jednou z mála možností jak snížit cenu tepla v CZT, protože ceny plynu pro CZT byly stejné či podobné cenám pro malé odběratele. Tento poměr zůstává i nadále.

  11. PODĚBRADY 2005 Podpora KVET v ČR nyní • Vznik trhu s elektřinou na principu kumulované poštovní známky způsobil, že cena silové elektřiny skokově poklesla a KVET by za těchto podmínek nebyly schopny konkurovat CZ. • ERÚ od r. 2002 vyhlašoval ceny elektřiny pro KVET, čímž se zasloužil na tom, že tyto zdroje přežívají i v takto nastavených tržních podmínkách, i když se zcela zastavil rozvoj nových instalací. • Direktiva 2004/8/EC byla zapracována do novely energetického zákona • Odborné skupiny pracují na prováděcí vyhlášce k výkupu elektřiny z KVET

  12. PODĚBRADY 2005 C Zdroj Náklady na palivo a jeho distribuci – platí vždy výrobce Náklady na přenos a distribuci – vždycky platí konečný zákazník, bez ohledu na to, zda elektřina po cestě prošla či ne. DE KVET Příčina přirozené diskriminace DE KVET

  13. PODĚBRADY 2005 JAKÁ JE SITUACE U NÁS NYNÍ • Ceny pro KVET do 5 MW jsou stanoveny ERÚ ve stejné výši od roku 2002, i když cena silové elektřiny druhý rok roste. Pro rok 2005 došlo k mírnému navýšení, které zajišťuje provoz u většiny strojů, ale naprosto nedostačuje pro rozvoj investic. • Aktuální ceny,vývoj(Kč/MWh): do 2004 2005 nárůst • do 1 MW: 1130 1240 9,7% VT (8 hod denně) 1900 2220 16,8% • Do 5 MW: 1130 1170 3,5% VT (8 hod denně) 1900 2010 5,7% • 5 MW až 10 MW 900 příplatek 40 • Nad 10 MW (od r. 2005 nad 5 MW) 38 příplatky 40 5,2%

  14. PODĚBRADY 2005 Ocenění decentrální výroby – teorie a praxe • Výpočet reálných úspor vychází z ceny silové elektřiny 1200,- Kč /MWh.

  15. PODĚBRADY 2005 Budoucnost KVET v ČR a EU • Další osud KVET se bude ubírat podle novely energetického zákona, do níž již je kompletně zapracována Direktiva 2004/8/EC. • Tato direktiva ukládá v článku 6 členským státům EU provedení „Analýzy vnitrostátních možností pro uplatnění vysoce účinné KVET , včetně vysoce účinné mikrokogenerace“.

  16. PODĚBRADY 2005 VYUŽITÍ POTENCIÁLU PRO VYSOCE ÚČINNOU KVET • Tato analýza musí splňovat kritéria podle přílohy č. IV a musí dále: • Určit všechny možnosti vhodné pro uplatnění vysoce účinné KVET pro uspokojení poptávky po užitečném teple a chlazení • Analyzovat všechny překážky, které mohou bránit realizaci potenciálu zejména z pohledu cen paliv, cen elektřiny, překážky související se správními postupy a nedostatečným zahrnutím externích nákladů do cen energie • Zpracovat hodnocení pokroku při zvyšování podílu vysoce účinné KVET

  17. PODĚBRADY 2005 KRITÉRIA PRO ROZBOR NÁRODNÍHO POTENCIÁLU(Příloha č. 4) • Typy paliv, které budou použity k realizaci potenciálu vysoce účinné KVET, včetně možnosti využití OZE pro KVET. • Typy kogeneračních technologií dle tohoto zákona, které budou využity k realizaci národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET • Typy oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou KVET nahradí • Rozdělení potenciálu na modernizaci starých zařízení a výstavbu nových kapacit

  18. PODĚBRADY 2005 KRITÉRIA PRO ROZBOR NÁRODNÍHO POTENCIÁLU(Příloha č. 4) • Tento rozbor bude obsahovat vhodné mechanismy pro vyhodnocení efektivity vynaložených nákladů ve vyjádření PES (primárních energetických úspor), zahrnujících zvýšení podílu vysoce účinné KVET v národním mixu. • Rozbor národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET určí potenciál ve vztahu k časovým rámcům 2010, 2015 a 2020 a bude obsahovat příslušné odhady nákladů na jednotlivé částky.

  19. PODĚBRADY 2005 DÍLČÍ ZÁVĚR K DIREKTIVĚ • Direktiva 8 tvoří rámec pro budoucí rozvoj KVET stanovením potenciálu KVET a definicí možných nástrojů podpory KVET za účelem naplnění potenciálu • Členské státy musí připravit požadovanou dokumentaci, informovat komisi o naplňování potenciálu. Tok informací je oboustranný – cíl je sjednotit kritéria pro podporu KVET v celé Evropě • KVET je levnou cestou k dosažení potřebných energetických úspor a redukci emisí CO2 • KVET zvyšuje spolehlivost a bezpečnost dodávek • KVET nabízí místní produkci v blízkosti odběratele

  20. PODĚBRADY 2005 DÍLČÍ ZÁVĚR K DIREKTIVĚ • Cílem směrnice O KVET je harmonizovatpodpůrné mechanismy v rámci EU pro vysoce účinnou KVET (příplatky k výkupním cenám elektřiny z KVET, certifikáty) tak, aby bylo dosaženo postupné naplňování potenciálu pro vysoce účinnou kogeneraci“ v rámci EU. • Dalším cílem je harmonizovat v rámci EU referenční hodnoty pro oddělenou výrobu pro stanovení účinnosti KVET

  21. PODĚBRADY 2005 JAKÁ KVET BY MĚLA BÝT PODPOROVÁNA? Předmětem podpory i předmětem analýzy potenciálu je tedy POUZE vysoce účinná KVET. • To je taková KVET, která přináší úspory primárních paliv nejméně 10% ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla. • Direktiva taktéž definuje účinnosti, které se obecně neurčují z technických údajů výrobců, nýbrž podle podílu skutečných ročních výrob tepla a elektřiny ve vztahu ke spotřebovanému palivu

  22. PODĚBRADY 2005 NA JAKÝCH PRINCIPECH BY MĚLA BÝT STANOVENA VÝŠE PODPORY? • Daný typ technologie by měl být podpořen na základě ekonomického posouzení schopnosti prosadit se tržně. Výše podpory by měla být stanovena jako minimální příspěvek k ceně elektřiny, který umožní tržní rozvoj té které technologie, nic víc. Je-li schopna se daná technologie prosadit tržně samostatně, neměla by být podpora přiznávána.

  23. PODĚBRADY 2005 NA JAKÝCH PRINCIPECH BY MĚLA BÝT STANOVENA VÝŠE PODPORY? • Jako kritéria pro stanovení podpory by měly být brány v úvahu pouze následující kritéria: • Investiční náklady nutné k pořízení dané technologie • Provozní náklady technologie – servisní náklady, náklady na palivo • Velikost a kvalita zdroje, která určuje cenu elektřiny na trhu

  24. PODĚBRADY 2005 HODNOCENÍ PŘÍNOSU JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KVET – Bonifikace… • Přínos elektřiny z KVET je dán jen a pouze úsporou paliva, které nemusí být spáleno na monovýrobu tepla. Teplo z KVET vytěsní jiné teplo z monovýroby, na jehož výrobu by bylo nutno spálit fosilní palivo. Nespálením tohoto fosilního paliva dojde k úspoře emisí skleníkových plynů podle typu vytěsněného paliva. • Druh vytěsněného paliva z monovýroby tepla nemusí a většinou také není shodný s palivem zdroje KVET. Bonifikace elektřiny podle paliva zdroje KVET je mýtus.

  25. PODĚBRADY 2005 HODNOCENÍ PŘÍNOSU JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KVET – Bonifikace… • Chtěli-li bychom přesto jakkoliv hodnotit kvalitu zdroje KVET z pohledu ušetřených emisí CO2, pak jediným měřítkem by mohla být pouze celková účinnost zdroje, neboť pouze ta má vliv na úsporu emisí – vytěsní více tepla. • Přirozená diskriminace čistých (plynových) decentrálních zdrojů KVET spočívá v nemožnosti tržního ocenění úspor CO2 vzhledem k jejich velikosti a naopak v nezatížení konkurenčních centrálních uhelných zdrojů ekologickými dopady.

  26. PODĚBRADY 2005 ENVIROMENTÁLNÍ OCENĚNÍ DE KVET na ZP – PŘÍKLAD • KJ TEDOM CENTO 160 – ZEMNÍ PLYN • Elektrický výkon 160 kW • Tepelný výkon 232 kW • Příkon vstupního paliva 472 kW Bilance CO2 na 1 MWh při náhradě tepla z uhlí: Vyprodukované emise v KJ +0,590 t CO2/MWhel Srovnatelné CO2 v HU kondenzační elektrárně -1,2120 t CO2/MWhel Úspora CO2 vytěsněním tepla z HU -0,6920 t CO2/MWhel Celková úspora CO2 v KJ při náhradě tepla z HU -1,314 t CO2/MWhel Celková úspora CO2 při náhradě tepla ze ZP -1,000 t CO2/MWhel Úspora CO2 v dec. plynové KVET na ZP je od 1 do 1,3 t CO2/MWhel podle vytěsněného tepla.

  27. PODĚBRADY 2005 ENVIROMENTÁLNÍ OCENĚNÍ KVET na HU – PŘÍKLAD • Modelově použijeme stejně kvalitní zdroj, jako plynová DE KVET (málo reálné) • Elektrický výkon 160 kW • Tepelný výkon 232 kW • Příkon vstupního paliva 472 kW Bilance CO2 na 1 MWh při náhradě tepla z uhlí: Vyprodukované emise v KJ na HU +1,2120 t CO2/MWhel Srovnatelné CO2 v HU kondenzační elektrárně -1,2120 t CO2/MWhel Úspora CO2 vytěsněním tepla z HU -0,6920 t CO2/MWhel Celková úspora CO2 v KJ při náhradě tepla z HU -0,6920 t CO2/MWhel Celková úspora CO2 při náhradě tepla ze ZP -0,3780 t CO2/MWhel Úspora CO2 v KVET na HU je od 0,378 do 0,6920/MWhel podle druhu vytěsněného tepla.

  28. PODĚBRADY 2005 SROVNÁNÍ KVET NA HU S KVET NA ZP (na 1 MWhel) • vytěsněné teplo z: Hnědého uhlí Zemního plynu • Úspora t CO2 Úspora t CO2 • DE KVET na zemní plyn 1,314 t 1,000 t • KVET na HU 0,692 t 0,3780t • Rozdíl ve prospěch plynové KVET je 0,622 t CO2 v obou případech!!! • Plynová KVET je z pohledu emisí CO2 vždy lepší, protože zemní plyn je čistší palivo. • Vzhledem k tomu, že emise CO2 jsou globální záležitost, platí toto pravidlo obecně, bez ohledu na to, zda je zdroj instalován v městské zástavbě či nikoliv • Dosadíme-li reálný koeficient využití tepla u uhelných zdrojů, který je podstatně nižší než u KVET ze ZP, budou hodnoty ve prospěch ZP ještě lepší.

  29. PODĚBRADY 2005 ZÁVĚR • Perspektiva menších KVET v ČR bude záviset na tom, zda ERÚ objektivně zváží všechny reálné přínosy decentrálních zdrojů – to je povinností ERÚ. Dále pak zda objektivně přihlédne k jiným přínosům KVET a nastaví příspěvek tak, aby byl umožněn rozvoj této technologie a postupné naplňování potenciálu pro tyto zdroje. • Je třeba změnit myšlení odborníků v energetice, kteří svými názory z dob megalomanského plánování v dobách minulých nejsou schopni nebo nechtějí vidět objektivní přínosy decentrálních zdrojů KVET malých a středních výkonů.

  30. PODĚBRADY 2005 DĚKUJI ZA POZORNOST Josef Jeleček COGEN CZECH Předseda sdružení jelecek@cogen.cz 602583366

More Related