Češi a Slováci za 1. světové války

1. Češi a Slováci za 1. světové války 8. ročník

2. 1914 (po vypuknutí války) – tuhý režim v R-U = zákaz č. novin a svobody slova (kdo kritizoval režim a válku, skončil na šibenici), průmysl se podřídil válce, zásobovalo se hlavně vojsko… • …během války hladové bouře a i desítky mrtvých, když šly matky prosit o chléb pro děti

3. vojáci R-U, tedy i čeští, museli na východní frontu proti Rusku, pak i na západní a nakonec i na italskou • naši vojáci nechtěli bojovat proti Rusku (Slovanům)…raději dezertovali do ruského zajetí

4. - představa, že si Češi a Slováci vytvoří jeden samostatný stát uprostřed Evropy, byla pro všechny nereálná a směšná (spíše se připouštěla možnost federace s R-U)

5. našel se člověk, který i přes všechny překážky od první chvíle usiloval o vytvoření samostatného státu …..Tomáš Garrigue Masaryk - politik a profesor české univerzity v Praze

6. odešel do emigrace 1914 a zahájil tak protihabsburský odboj • podporu měl v mnoha krajanských spolcích ve Francii, Anglii, Rusku a USA (skoro 2 mil)

7. myšlenka rozbití R-U byla velmi odvážná…Masaryk ji prosazoval s tím, že každý národ má právo na sebeurčení (sám rozhoduje o tom, kde a za jakých podmínek chce žít) • od počátku by měl být nový stát společný pro Čechy i Slováky (byl by větší, silnější, má podobné jazyky)

8. - 1915 jde do zahraničí i Edvard Beneš, v Paříži ustavili Českou a později Československou národní radu (řídila protirakouský odboj v zahraničí)

9. - trojici našich mužů v zahraničí uzavíral Slovák Milan Rastislav Štefánik (dobrovolný letec fr.armády, řídil čs. vojsko bojující na straně Dohody)

10. - vznikají legie = čs. vojáci žijící v zahraničí (v Rusku 70 tis., Francii – 10 tis., Itálii – 20 tis.)

11. Prapor 1. střeleckého pluku ruských legií z roku 1917

12. - cílem těchto 3 mužů bylo přesvědčit Dohodu o nutnosti samostatného státu

13. - největší podíl na závěrečném úspěchu má Masaryk, probíral celou situaci i s americkým prezidentem, jehož podporu získal Woodrow Wilson

14. - císařem byl od roku 1916 Karel I., poslední panovník R-U před jeho zánikem 1918, prasynovec Františka Josefa I. - poměry se uvolnily, naděje mezi českým lidem stoupaly

15. v létě 1918 se utvořil Národní výbor v čele s Karlem Kramářem, připravoval se na vytvoření samostatného nového státu a už začal pro něj tvořit zákony • by původně odsouzen k trestu smrti, od Karla I. dostal amnestii

16. - v létě Francie a velká Británie uznaly Československou národní radu za základ budoucího Československa - 28. října 1918 byla v novinách oficiálně otištěna žádost R-U o mír a zpráva, že R-U přijalo podmínky am. prezidenta Wilsona o tom, že pouhá autonomie Čechům nestačí…lidé začali živelně vyhlašovat svůj samostatný stát a strhávat symboly právě zaniklé monarchie

17. - vyhlášením ale ještě nic nekončilo – naopak…bylo potřeba vytyčit hranice nového státu, udělat ústavu, zvolit prezidenta, chyběla vlajka, hymna,…

18. 30. 10. 1918 (za 2 dny) se připojili i Slováci tzv. Martinskou deklarací vydanou v Turčianském sv. Martině

19. - 1. prezidentem Československé republiky byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk

20. Karel I. = poslední vládnoucí Habsburk, rakouský císař a poslední český (nekorunovaný) král žil 1887 – 1922 vládl 1916 – 1918 po Františku Josefovi I. - se svojí rodinou pobýval v rak. zámku Schónbrunn

21. Zámek Schónbrunn

22. - když měl Karel věk na ženění, nabádal ho strýc František Josef I. (jehož byl nástupcem), aby neudělal stejnou chybu jako František Ferdinand d´Este, když si přivedl Žofii…Karel proto vybíral ve vysokých kruzích a vyhlédl si Zitu – pocházela z Itálie a byla příbuzná snad se všemi vládnoucími dynastiemi v Evropě (její otec byl poslední vévoda parmský)

23. - svatba arcivévody Karla a devatenáctileté princezny Zity se konala v říjnu 1911

24. po tříměsíční svatební cestě se pár usídlil v Čechách v zámku • Brandýs nad Labem - Karlovi se zde líbilo, kdysi tady vojákoval

25. po atentátu v Sarajevu na strýčka Ferdinanda se stal Karel nástupcem a skutečně o 2 roky později 1916 usedl na císařský trůn… rodina opouští Čechy • zuřila válka a Karla čekaly poslední těžké chvíle monarchie

26. když končila válka a monarchie se rozpadala, nikdo v Rakousku nevykřikoval nic o pomstě nebo smrti císařské rodině, vše probíhalo poklidnou cestou, lidé císaře nevinili z válečného utrpení a celá rodina byla v Rakousku oblíbená • 12 . 11. 1918 byla vyhlášena Rakouská republika

27. když na podzim 1918 padalo R-U, odjela rodina z Vídně do ústraní, doba byla těžká, málo jídla, děti zesláblé a nemocné • pár odmítl úplně se zříci trůnu a odjel do Švýcarska…plánovali pokus o znovunastolení vlády • po velkých přípravách opustili svých 7 dětí a letěli (Zita opět těhotná) na Madeiru

28. - s dětmi se shledali asi po roce,kdy děti směly za rodiči

29. pak přišla další rána, děti i Karel onemocněli tzv. španělskou chřipkou • byl to následek války, 4 roky nedostatku potravin, léků, topiva, strachu a stresu…pandemie si vyžádala 20 – 30 milionů mrtvých

30. děti se uzdravily, ale Karel už ne (přidal se zápal plic, horečky a brzy Zita ovdověla – 1. 4. 1922) • od té doby chodila pouze v černém, svého muže přežila o 67 let • v květnu se narodilo 8. dítě, dcera Alžběta • dobu Hitlerova řádění přečkala rodina ve Španělsku a v USA

31. po 2. SV se vrátila do Evropy a usadila se ve Švýcarsku • do Vídně se vydala v roce 1982 a celá návštěva se podobala holdu excísařovně, vítaly ji desetitisíce lidí • zemřela 14. 3. 1989 ve věku 97 let

32. Použitá literatura : Válková, V. : Dějepis 8 pro ZŠ, novověk