1 / 26

Interkulturní masmediální dialog mezi Západem a Východem

Interkulturní masmediální dialog mezi Západem a Východem. Kristýna Tesařová. Případová studie – chemický útok v Ghútě , 21. 8. 2013. okolo 1000 obětí z řad civilistů i vojáků zabíjel jedovatý plyn sarin v Sýrii probíhal v té době už 2,5 roku vnitřní konflikt

nusa
Download Presentation

Interkulturní masmediální dialog mezi Západem a Východem

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Interkulturní masmediální dialog mezi Západem a Východem Kristýna Tesařová

  2. Případová studie – chemický útok v Ghútě, 21. 8. 2013 • okolo 1000 obětí z řad civilistů i vojáků • zabíjel jedovatý plyn sarin • v Sýrii probíhal v té době už 2,5 roku vnitřní konflikt • Američané opřeli svou interpretaci událostí o videa na YouTubezachycující oběti útoku • do oblasti se přesunuli vyšetřovatelé OSN • v té době Asadůvrežim dlouhodobě odmítá přiznat, zda má či nemá v držení chemické zbraně

  3. Použité pojmy a metody analýzy • mediální dialogické sítě (Nekvapil & Leudar) – konverzační analýza aplikovaná na intertextuální souvislosti v komunikaci v rámci masových médií – jak média zprostředkovávají dění jako usouvztažněné na sebe navazující reakce a sociální aktéři se na ně takto orientují • členská kategorizační analýza (Sacks, Housley & Fitzgerald) – jak sociální aktéři kategorizují jiné sociální aktéry i sebe samotné • strukturovaná bezprostřednost (Leudar et al.) – jak sociální aktéři činí širší kontexty bezprostředními

  4. Jak fungují mediální dialogické sítě? R: Dovolte mi se zeptat na toto, mluvit jste s prezidentem Obamou? A: Nikdy. R: Mluvil jste s ním vůbec někdy? A: Ne. R: Máte zájem mluvit s naším prezidentem? A: Záleží na obsahu. (se smíchem) Není to žádné nezávazné popovídání. (rozhovor s prezidentem Asadem pro Fox News)

  5. Analyzovaný materiál • 23. 8. 2013 Obama’s interview New Day CNN (O1) • 26. 8. 2013 John Kerry's remarks on Syria (K1), Assad’s interview for SANA and Isvestia (A1) • 28. 8. 2013 Obama’s interview on PBS (O2) • 30. 8. 2013 Obama's remarks on Syria (O3), Kerry’s interview on Syria on PBS (K2) • 31. 8. 2013 President Obama asks Congress to vote on Syria strike (O4) • 2. 9. 2013 Assad’s interview with Le Figaro (A2) • 3. 9. 2013 Obama talks Syria before Congress meeting (O5) • 9. 9. 2013 Obama’s interview for Fox News (O6), Assad’s interview with CBS News (A3), Obama’s interview with NBC (O7) • 10. 9. 2013 President Obama speech on Syria (O8) • 11. 9. 2013 Obama’s interview with CBS News (O9) • 13. 9. 2013 Assad’s interview with Rossiya 24 TV Channel and SANA (A4), Obama’s interview for ABC News ‚This Week‘ (O10) • 18. 9. 2013 Assad’s interview with Fox News and SANA (A5)

  6. Hlavní části mediální dialogické sítě • zděšení západního světa – porušení morálních standardů i mezinárodních norem • obviněníAsadovy armády ze spáchání útoků • Asadovaobhajoba • hrozba vojenského útoku ze strany Spojených států • odsouzení hrozby ze strany Asadova režimu • předložení rozhodnutí o útoku Kongresu USA • obvinění Obamy z narušování mezinárodních norem vojenským zásahem bez povolení Rady bezpečnosti OSN • připojení Sýrie k Úmluvě o chemických zbraních

  7. Mediální dialogické sítě • ústupek jako odpověď na hrozbu? hrozba vojenského útoku – ústupek X hrozba vojenského útoku – ochrana regionu před Američany způsobenou nestabilitou a extremismem • zpochybnění sekvenční posloupnosti: obvinění a pak důkazy • projektování dvou sekvenčních posloupností, preferenční organizace – diplomatická a vojenská cesta • následky vojenského útoku – v kontextu regionu (útok – nestabilita v regionu) X v kontextu národních zájmů (útok – odvetný útok)

  8. Ústupek jako reakce na hrozbu? „To je nedorozumění, že jsme souhlasili s touto dohodou kvůli americké hrozbě. Nejde o hrozbu. Sýrie nikdy neposlouchala hrozby. Ve skutečnosti jsme odpověděli na ruskou iniciativu, naše potřeby a přesvědčení.“ (A4) „Hm, myslím, že je čestné říct, že, hm, že bychom nebyli na tomto bodě bez věrohodné hrozby vojenského útoku.“ (O6) „To je americká propaganda, Kerry, Obama,americká administrativa usiluje o to, aby se ukázala jako vítěz, jako by jejich výhružky byly úspěšné.“ (A6)

  9. Zpochybnění sekvenční posloupnosti „Americká administrativa učinila obvinění ve středu a dva dny poté oznámila, že budou sbírat důkazy – jaké důkazy se chystá shromáždit z povzdálí?!“ (A1) „Toto jsou důkazy, které máme. Každopádně strana, která obvinila, je ta, která má přinést důkazy. Spojené státy obvinily Sýrii, a protože vy jste obvinili, vy musíte přinést důkaz jako první. Musíme najít důkazy, když jsme tam“ (A3). „V tomto případě Kerrynepřestavil vůbec žádný důkaz. Řekl: ‚Máme důkaz,‘ ale nepředstavil nic. Zatím ne, zatím nic, ani kousek důkazu.“ (A3)

  10. Projektování dvou sekvenčních posloupností, preferenční organizace „Budeme se věnovat této diplomatické cestě. Hm, upřímně doufám, že se to může vyřešit nevojenskou cestou. Ale myslím, že je pro nás důležité, abychom nenechali, hm, jak víte, abychom nesundali pedál z plynu, když přijde na ujištění, že rozumíme, že myslíme, co říkáme o těchto mezinárodních zákazech chemických zbraní.“ (06) „A věrohodná hrozba může být tím, co postrčí politickou dohodu, kterou myslím, všichni preferujeme.“ (O7)

  11. Dvojí interpretace následků útoku „Zhorší se to kvůli následkům, protože nikdo vám nedokáže říci, jaké budou následky prvního útoku. Mluvíme o jednom regionu, větších regionech, nejen o Sýrii. Toto propojilo region, toto promísilo, propletlo, jakkoliv to můžete nazvat, pokud udeříte někde, musíte očekávat následky někde jinde a v odlišné formě, způsoby, které neočekáváte.“ (A3) „Zaprvé, Sýrie nemá podstatné schopnosti, aby proti nám podnikla odvetu. Írán má. Ale Írán nebude riskovat válku se Spojenými státy kvůli této záležitosti. “ (O7)

  12. Členská kategorizační analýza • standardní relační pár: prezident – lid/diktátor • morální a racionální kategorizace ze strany Západu: otec X policista světa, lékařX vrah • civilizovaný a necivilizovaný svět, kategorizace my a oni • Kategorizace terorismu a opozice

  13. Standardní relační pár prezident a lid „Ale myslím, že americký lid ode mě také očekává, že budu jednat jako prezident, abych rozvážil, co uděláme z našeho pohledu, z pohledu našich dlouhodobých národních zájmů.A jak víte, já, jak víte, někdy to, co spatřujeme je, že lid volá po okamžité akci…“ (O1) „Myslím, samozřejmě, že to zabere více času, částečně proto, že americký lid není přesvědčen.“ (O6) „Takže jediným důvodem, že zde odolávám po dva a půl roku je, že mám vnitřní podporu, veřejnou podporu. Takže jakákoliv vnější podpora (…) bude přidanou hodnotou, ale není to základ, na kterém záleží víc než na syrské podpoře.“ (A3)

  14. Diktátor „Nemyslím si, že bychom měli odstranit dalšího diktátora silou – naučili jsme se z Iráku, že pokud to učiníme, dělá nás to zodpovědnými za všechno, co přijde potom. Ale zaměřený útok může donutit Asada, aby přemýšlel dvakrát, než použije chemické zbraně. “ (06) „Syřané věří, že by jejich země neměla být vedena diktátorem, neměla by být vedena jednou rodinou, a chtějí odlišnou vládu ve své zemi.“ (R v A3)

  15. Kategorizace otce a policisty světa „Jako otec nemohu dostat z hlavy obraz muže zvedajícího své mrtvé dítě a naříkajícího, zatímco se rozpoutal chaos, obrazy celé mrtvé rodiny ve svých postelích bez kapky krve nebo viditelné rány, těla zkroucená v křeči, lidskou bytost trpící tak, že to nemůžeme nikdy ignorovat nebo zapomenout.“ (K1) „Jak mi napsalo několik lidí: ‚Neměli bychom být policistou světa.‘ Souhlasím a preferoval jsem velmi mírové řešení. Během posledních dvou let, má administrativa vyzkoušela diplomacii a sankce, varování a vyjednávání – ale chemické zbraně byly stále Asadovým režimem používány.“ (O8) „V jakém světě budeme žít, pokud vidíme diktátora bezostyšně porušujícího mezinárodní práva s jedovatým plynem a my se rozhodneme odvrátit zrak?“ (O8)

  16. Kategorizace lékař/vrah „Je to stále dobročinná práce, ať děláte cokoliv, to samé platí pro politiky, ale ve větším rozsahu. Lékař se zabývá jedním pacientem, zatímco politik by se měl zabývat veřejností, milióny nebo desítkami miliónů lidí...“ (A4) „…doktoři přísahají, že nikdy nepoškodí nikoho. To je přesná citace z Hippokratovy přísahy. Vzdá se tohoto lékař, když se přijme politický úřad?“ (R v A3) „Tak zaprvé, když máte doktora, který uřízne nohu pacientovi, aby ji ubránil od gangrény, pokud bude muset, nenazýváte ho řezníkem, nazýváte ho doktorem a děkujete mu za záchranu životů.“ (A3)

  17. Civilizovaný/necivilizovaný svět, my a oni „Jedná se o rozsáhlé a nerozlišující použití zbraní, které jak civilizovaný svět rozhodl již před dlouhou dobou, nesmí být nikdy použity – přesvědčení sdílené dokonce i zeměmi, které se sotva shodnou na něčem jiném.“ (K1) „[Chemické] zbraně mohou zabíjet v masovém měřítku, bez rozlišení mezi vojákem a nemluvnětem, civilizovaný svět strávil století prací na jejich zákazu.“ (O6)

  18. Terorismus a opozice „…tyto politici by měli vědět, že terorismus není vítěznou kartou, s kterou hrají, když se jim hodí a nechají ve své kapse, pokud ne. Terorismus je jako štír, může vás neočekávatelně přepadnout kdykoliv. Proto nemůžete podporovat terorismus v Sýrii, zatímco s ním bojujete v Mali, nemůžete podporovat terorismus v Čečensku a bojovat proti němu v Afghánistánu.“ (A1) „Takže musíme být velmi přesní a rozlišovat mezi lidmi, kteří požadují demokracii a teroristy. Část těchto lidí, kteří oponovali vládě na samém počátku, dnes podporuje vládu proti teroristům, protože žádají reformu, ale nechtějí teroristy.“ (A5) „…musíme dělat rozdíly mezi tím, co nazýváte opozicí a teroristy. Opozice je politický termín. Když někomu oponujete, jako ve vaší zemi a v jakékoliv jiné zemi na světě, máte svůj vlastní program, svou vlastní vizi, máte své vlastní hnutí. (…) Opozice nedrží zbraně, nezabíjí nevinné civilisty, neničí školy a infrastrukturu a nepopravuje.“(A3)

  19. Strukturovaná bezprostřednost • Irák a velká lež: odstrašující příklad a příklad amerických intervencí v zahraničí • odkazy na studenou válku – modelování dvou antagonistických bloků • stanovení únosné meze v použití chemických zbraní – 1. a 2. světová válka X použití bílého fosforu Izraelem v Gaze a uranu USA v Iráku • role Al-Káidy– podpora X potlačování extremismu

  20. Irák: příklad a odstrašující příklad „Kerry řekl, že důkaz byl tentokrát získán, cituji, z tisíce zdrojů a chladně vylíčil závěry toho, co se stalo 21. srpna v předměstí Damašku“ (R v K2) „To mi připomíná, co Kerry řekl o velké lži, kterou pronesl CollinPowell(…) před celým světem o zbraních hromadného ničení v Iráku před chystající se válkou.“ (A3)

  21. Pokračování studené války „Rusko se začalo postupně zotavovat a navracet se do své mezinárodní pozice, a proto studená válka začala znovu, ale jiným a méně patrným způsobem. Spojené státy zůstávají na mnohých frontách, usilují o ovládnutí ruských zájmů ve světě, pokoušejí se ovlivnit mentalitu Rusů“ (A1) „A jak víte, toto není studená válka. Není to soutěž mezi Spojenými státy a Ruskem.“ (O10)

  22. Únosná mez v použití chemických zbraní „V první světové válce byli američtí vojínové mezi mnoha tisíci zabitými smrtícím plynem v evropských zákopech. V druhé světové válce nacisté použili plyn k vytvoření hrůzy holocaustu.“ (O6) „Ne svět, ale Obama stanovil tu mez, Obamamůže stanovit meze pro sebe a svou zemi, ale ne pro ostatní země. Našemi mezemi je naše suverenita a naše svoboda, pokud chcete mluvit o únosných mezích ve světě, Spojené státy použili ochuzený uran v Iráku, Izrael použil bílý fosfor v Gaze a nikdo neřekl ani slovo. (…) Nevidíme únosné meze. To je politická únosná mez.“ (A3)

  23. Al-Káida „Pokud americká vláda chce podporovat Al-Káidu, ať jí podporuje. (…) Většina bojovníků je momentálně z al-Káidy. Pokud je chcete podporovat, podporujete al-Káidu, vytváříte chaos v regionu a pokud region není stabilní, celý svět nemůže být stabilní.“ (A3) „Je pravda, že někteří z Asadových oponentů jsou extrémisté. Ale Al-Káidapouze obrátí sílu do chaotičtější Sýrie, pokud lidé uvidí, že svět nedělá nic, aby předešel tomu, že nevinní civilisté jsouzplynováni k smrti.“ (O6)

  24. Závěry • Paralelní soubory kategorií, jsou vzájemně dynamicky koordinovány, protikladná, ale zároveň spjatá hlediska • kategorie jsou otevírány a uzavírány za různými účely – např. projekce spojenectví, získání podpory politického kroku atd. • Bush a BinLádin – větší rozpornost kategorií, rozdělení na civilizovaný a necivilizovaný svět

  25. Literatura HESTER, S. – EGLIN, P. (1997) Culture in Action: Studies in Membership Categorization Analysis. University Press of America. HOUSLEY, W. – FITZGERALD, R. (2002) The Reconsidered Model of Membership Categorization Analysis. Qualitative Research, roč. 2, s. 59–83. HOUSLEY, W. – FITZGERALD, R. (2009) Membership categorization, culture and norms in action. Discourse Society, roč. 20, s. 345–362. LEUDAR, I. – MARSLAND, V. – NEKVAPIL, J. (2004a) On membership categorization ‚Us‘, ‚them‘ and ‚doing violence‘ in political discourse. Discourse and Society, roč. 15, s. 243–266. LEUDAR, I. – NEKVAPIL, J. (2004b) Media Dialogical Networks and Political Argumentation. Journal of Language and Politics, roč. 3, s. 247–266. LEUDAR, I. – SHARROCK, W. – HAYES, J. – TRUCKLE, S. (2007) Psychotherapy as „structured immediacy“. Journal of Pragmatics, roč. 40, s. 863–885. NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (2003a) Dialogische Netzwerke und politische Argumentation im Mediendiskurs. In GRUBER, H – MENZ, F. – PANAGL, O. (eds) Sprache und politischer Wandel. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 213–232.

  26. Literatura pokračování NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (2006a) Sequencing in Dialogical Networks. Ethnographic Studies, roč. 8, s. 30–43. NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (2006b) Prezentace událostí 11. 9. 2001: Bush, bin Ládin a jiní v interakci. Sociologický časopis, roč. 42, s. 353–377. NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (2010) Znovu k 11. 9. 2001: Jak se „dělá historie“ v politickém diskursu. Sociologický časopis, roč. 46, s. 619–642. NEKVAPIL, J. – LEUDAR, I. (2011) Practical historians and adversaries: 9/11 revisited. Discourse and Society, roč. 22, s. 66–85. SACKS, H. (1972a) An Initial Investigation of the Usability of Conversational Data for Doing Sociology. In: SUDNOW, D. (ed.) Studies in Social Interaction. New York: The Free Press, s. 31–74. Děkuju za pozornost!

More Related