1 / 34

Fázové přeměny při tepelném zpracování

Fázové přeměny při tepelném zpracování . Přednáška pro předmět Struktura a vlastnosti materiálů Eva Münsterová, Eva Novotná. Studijní literatura. Základní učebnice: Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II Doporučené učebnice:

nubia
Download Presentation

Fázové přeměny při tepelném zpracování

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fázové přeměny při tepelném zpracování Přednáška pro předmět Struktura a vlastnosti materiálů Eva Münsterová, Eva Novotná

  2. Studijní literatura Základní učebnice: • Ptáček, L. a kol.: Nauka o materiálu II Doporučené učebnice: • Askeland D. R., Phulé P. P. – The Science and Engineering of Materials • Callister, W. D. Jr. – Materials Science and Engineering. An Introduction • Pluhař, J. a kol. – Nauka omateriálech Elektronické texty ÚMVI: • http://ime.fme.vutbr.cz/3sv007.php

  3. Prerekvizity Pro pochopení přednášky jsou nezbytné znalosti z předmětu BUM, zejména: • Krystalové struktury, poruchy mřížky, polymorfie, překrystalizace • Druhy fází a jejich charakteristiky • Gibbsova volná energie, nukleace a růst, kinetický diagram, difuze – její mechanizmy a její souvislost s teplotou • Rovnovážné diagramy, Fe-Fe3C a Fe-G • Druhy a podstata fázových přeměn

  4. Obsah přednášky • Informativní údaje o přednášce …1- 4 • Obecně o tepelném zpracování …5 – 6 • Vznik a precipitační rozpad přesyceného tuhého roztoku …7 ÷12 • Austenitizace …13 ÷ 18 • Přeměny přechlazeného austenitu …19 ÷ 25 • Transformační diagramy přechlazeného austenitu …26 ÷ 29 • Přeměny při popuštění martenziticky zakalených ocelí …30 ÷ 33

  5. Co to je tepelné zpracování (TZ) • TZ = technologický proces = = ohřev, prodleva na teplotě, ochlazení • Zpracovávaný materiál stále v tuhém stavu • Cíl: změna struktury změna vlastností • TZ bez překrystalizace – buď nepolymorfní základní komponenta, nebo teplota ohřevu pod nejnižšší překrystalizační teplotou • TZ s překrystalizací – polymorfní základní komponenta a teplota ohřevu alespoň nad nejnižší překrystalizační teplotou • TZ – u různých slitin, ale hlavně u slitin Fe-C

  6. Četné možnosti TZ slitin Fe - C Důvody : • Fe - polymorfní kov (aFe,gFe,dFe) • Tuhé roztoky v modifikacích aFe – ferit, gFe - austenit – C,N aj. intersticiálně – Mn,Si aj. substitučně • Rozdílná rozpustnost přísad ve feritu a v austenitu • Rozdílná difuzivita přísad ve feritu a v austenitu • Existence soustavy železo-cementit a železo-grafit

  7. buď rychlým ochlazením u slitin, jejichž koncentrace leží v rozmezí křivky poklesu rozpustnosti – např. alfa roztok v duralu, ferit a austenit ve slitinách Fe-C • nebo bezdifuzní přeměnou tuhého roztoku s vyšší rozpustností přísady na tuhý roztok s nižší rozpustností přísady – např. přeměna austenitu na přesycený ferit (tj. martenzit) Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků I Přesycený roztok vzniká:

  8. Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků II Důvody a průběh rozpadu přesyceného tuhého roztoku: • Přesycený tuhý roztok je nerovnovážný • Soustavy (slitiny) mají snahu existovat v rovnovážném stavu (max S, min G) • Rozpad posouvá přesycený tuhý roztok směrem k rovnováze • Precipitace (kontinuální) – proces, při němž probíhá: • difuze atomů přísadového prvku mřížkou přesyceného tuhého roztoku • hromadění atomů přísad ve vhodných místech (např. v okolí poruch mřížky) • vznik drobných částic příslušné intermediální fáze (tj. vznik precipitátů)

  9. Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků III Stárnutí feritu v polymorfních ocelích: • Polymorfní ocel – ferit ve smíšené struktuře, např. ferit+ terciální cementit, ferit+ terciální cementit+perlit • Po rychlém ochlazení ferit přesycen C a N (vliv křivky poklesu rozpustnosti C v aFe) - přesycení tím větší, čím větší je obsah C a N a čím vyšší je rychlost ochlazování – atomy C a N umístěny náhodně  není výrazná Re

  10. Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků IV • Proces stárnutí přesyceného feritu: • Už za pokojové teploty – atomy C a N k poruchám (dislokacím) – Cottrellovy atmosféry  výrazná Re • Při vyšší teplotě a delší době - další hromadění atomů C a N – nehomogenní tuhý roztok – vznik přechodných koherentních precipitátů Fe2,4C a Fe16N2 růst Rm, Re, HB; pokles A, Z • Při dalším zvýšení teploty a doby - ztráta koherence, vznik stabilních precipitátů Fe3C, Fe4N  opačná tendence změny vlastností • Stárnutí feritu = nepříznivý jev, zvláště u ocelí do 0,2% C • Stárnutí po zakalení; deformační stárnutí

  11. Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků V Rozpad feritu a austenitu u nepolymorfních ocelí: • Nepolymorfní oceli - vysokolegované oceli (např. Cr, Ni), struktura je tvořena buď jen feritem nebo jen austenitem, z nichž precipitují karbidy a nitridy • Negativní dopad: tvorba karbidů a nitridů v matrici → zvýšení křehkosti; odčerpání legur z matrice → snížení zvláštních vlastností, např. korozivzdornosti mezikrystalová koroze • Pozitivní dopad: vytvrditelné austenitické oceli – Ni, Cr; W, Mo, V, Ti, B, Al – rozpouštěcí žíhání a stárnutí → výrazné zpevnění

  12. Vznik a precipitační rozpadpřesycených tuhých roztoků VI • Bezdifuzní přeměna austenitu na přesycený ferit = martenzit bude vysvětlena v části „Martenzitická přeměna“. Důvodem přesycení feritu je zde větší rozpustnost C a N v austenitu než ve feritu (PP pole 7). Přeměna bez difuze  všechen C a N, který byl rozpuštěn v austenitu, zůstane uzavřen ve feritu. • Precipitační rozpad martenzitu bude vysvětlen v části „Přeměny při popouštění“

  13. Austenitizace - u ocelí úvodní etapa pro všechny druhy tepelného zpracování s překrystalizací • Důležité dílčí pochody při austenitizaci: • tvorba a homogenizace austenitu • následnýrůst austenitického zrna Austenitizace I • Austenitizace - u ocelí proces přeměny výchozí ferito-cementitické struktury (která existuje za pokojové teploty – F+P, P, P+cem) na austenit (při zvýšení teploty nad A1 = částečná austenitizace, nebo nad A3 příp. Acm = úplná austenitizace)

  14. Za rovnovážných podmínek – přeměna perlitu na austenit při teplotě A1, dále přeměna feritu na austenit mezi A1 a A3, příp. rozpouštění sekundárního cementitu v austenitu mezi A1 a Acm . V reálných (nerovnovážných) podmínkách jenutné přehřátí nad uvedené teploty • Difuzní přeměna: difuze atomů C; heterogenní nukleace zárodků austenitu v perlitickém feritu (hlavně na rozhraní kolonií perlitu nebo na mezifázovém rozhraní F/Cem); růst zárodků až do vzniku 100% austenitu Austenitizace II • Tvorba austenitu:

  15. Austenitizační diagram (izotermický a anizotermický) • austenit + zbytky perlitického cementitu • chemicky nehomogenní austenit – místní rozdíly v obsahu uhlíku a ostatních prvků • homogenní austenit – po difuzních přesunech atomů přísad, určující je difuzivita substitučníchprvků Austenitizace III • Homogenizace austenitu - proces závislý na teplotě a na čase; také na výchozí struktuře:

  16. licí (dendrity) – po ukončené krystalizaci; velikost menší při nižší licí teplotě a vyšší rychlosti ochlazování • primární – po granulaci dendritů (tvorba polyedrických zrn) při dalším ochlazování; zjemnění přísadou Mo,Ti,Zr,Nb,Ta • sekundární – po jakékoliv (i opakované) překrystalizaci feriticko-karbidické struktury • původní - po poslední překrystalizaci z časové řady • Při austenitizaci – velikost sekundárních zrn podle výchozí struktury, teploty a doby austenitizace – chceme jemnozrnný a homogenní austenit Austenitizace IV • Austenitické zrno a jeho druhy:

  17. po překročení překrystalizační teploty – drobné zrno • při dalším zvyšování teploty – růst zrna (srůstání nebo posuv hranic) • ocel dědičně hrubozrnná – dezoxidovaná feromanganem a ferosiliciem • ocel dědičně jemnozrnná – dezoxidovaná hliníkem Austenitizace V • Růst zrna při austenitizaci:

  18. Austenitizace VI • Velikost austenitického zrna a vlastnosti ocelí:

  19. Přeměny přechlazeného austenitu I • Probíhají pod teplotou A1 ( přechlazení) • Dílčí procesy: • alotropická přeměna mřížky gFe(fcc) na mřížku aFe(bcc) – proběhne vždy, bez ohledu na rychlost ochlazování a teplotu přeměny  změna rozpustnosti uhlíku, tvorba cementitu • difuze přísadových prvků (substitučních obtížněji, intersticiálních snadněji) – silná závislost na teplotě přeměny

  20. Přeměny přechlazeného austenitu II Přeměny: • proeutektoidní – tvorba feritu mezi teplotami A3 a A1, cementitu mezi teplotami Acm a A1 – difuze všech prvků • perlitická – malé přechlazení pod A1, difuze všech prvků • bainitická – větší přechlazení pod A1, omezená difuze (uhlík ano, železo a ostatní prvky ne) • martenzitická – velké přechlazení pod A1, nulová difuze všech prvků

  21. Po ukončení proeutektoidní přeměny je ve zbývajícím austenitu eutektoidní obsah uhlíku a může proběhnout přeměna austenitu na perlit Přeměny přechlazeného austenituIII Proeutektoidní přeměny • Proeutektoidní fáze (p.f.) – ferit, cementit II • Heterogenní tvorba zárodků p.f. (přednostně na hranicích zrn austenitu) a jejich růst • Malé přechlazení – vznik síťoví p.f. – neškodné u F, křehkost u cem • Větší přechlazení – vznik p.f. ve tvaru Widmannstättenovy struktury – křehkost u F i u cem • Nízkouhlíkové oceli – vznik rovnoosých zrn feritu

  22. Přeměny přechlazeného austenituIV Perlitická přeměna: • Perlit = lamelární směs feritu a cementitu • Heterogenní nukleace na hranicích austenitických zrn; zárodek feritu např. v bodě J, zárodek cementitu např. v bodě K • Růst kolonie perlitu – střídavá tvorba cementitu a feritu • Mezilamelární vzdálenost = tloušťka dvojice lamel (F+cem) – zmenšuje se s klesající teplotou přeměny – rostou pevnostní vlastnosti, klesají deformační charakteristiky • Vliv přísadových prvků na teplotu eutektoidní přeměny a na eutektoidní obsah uhlíku v austenitu

  23. Horní bainit – teplota vzniku nad asi 350°C při obsahu asi 0,6%C – nižší pevnostní vlastnosti, větší houževnatost; pevnější a tvrdší než perlit • Dolní bainit – teplota vzniku mezi 350°C a teplotou Ms u ocelí s asi 0,6%C – vyšší pevnostní vlastnosti, nižší houževnatost • Bainitickápřeměna neprobíhá až do 100% vzniku nové fáze – zbytkový austenit – v průběhu přeměny obohacený C a jinými prvky • Bainitická křivka oceli – udává množství austenitu, který je možno přeměnit na bainit v závislosti na teplotě přeměny; teplota Bs a Bf Přeměny přechlazeného austenitu V Bainitická přeměna: • Bainit = nerovnovážná nelamelární směs deskových nebo jehlicových (laťkových) krystalů více nebo méně přesyceného feritu a drobných částic karbidů • Druhy bainitu:

  24. Přeměny přechlazeného austenitu VI Martenzitická přeměna: • Bezdifuzní (střihová) přeměna; nízká teplota přeměny (mezi teplotami Ms a Mf) = velké přechlazení pod A1; kritická rychlost ochlazování • Martenzit = nerovnovážný přesycený tuhý roztok uhlíku v aFe • Mřížka martenzitu: prostorově středěná tetragonální; tetragonalita způsobená přesycujícím uhlíkem – jeho atomy v jedné ze tří oktaedrických intersticiálních poloh mřížky a Fe • Vliv obsahu uhlíku obsaženého v martenzitu na mřížkové parametry martenzitu • Vliv obsahu uhlíku obsaženého v martenzitu na tvrdost martenzitu

  25. „Kinetika“ martenzitické přeměny (závislost na teplotě přeměny, ne na čase): • Vliv přísadových prvků na martenzitickou přeměnu Přeměny přechlazeného austenitu VII • Většinou atermický charakter přeměny – dané teplotě v intervalu Ms a Mf odpovídá určitý podíl martenzitu, který vznikne prakticky okamžitě (vysoká rychlost růstu útvarů martenzitu - rychlost šíření zvuku v oceli) • Přeměna může pokračovat je po dalším snížení teploty, až na teplotu Mf • Martenzitická křivka ocelí = podíl martenzitu v závislosti na teplotě přeměny • Zbytkový austenit

  26. Transformační diagramyrozpadu přechlazeného austenitu I • Kinetické diagramy – závislost doby (průběhu) přeměny na teplotě přeměny • Platnost vždy pro určité chemické složení oceli a pro určité podmínky austenitizace • Diagramy izotermického rozpadu austenitu (IRA) – rozpad při konstantní teplotě – využití menší • Diagramy anizotermického rozpadu austenitu (ARA) – rozpad v průběhu ochlazování - využití časté • Konstrukce diagramů – experimenty, výpočty

  27. Transformační diagramy rozpadu přechlazeného austenitu II Diagramy IRA: • Křivky začátku (s-start) a konce (f-finish) perlitické a bainitické přeměny = C křivky • Vlevo od křivek začátku přeměny (s) je austenit, vpravo od křivek konce přeměny (f) jsou produkty příslušné přeměny, mezi křivkami (s) a (f) přeměna postupně probíhá • Martenzitická přeměna pod teplotou Ms • Vliv přísad na diagramy IRA: • Přísady (kromě Al a Co) posouvají křivky (s) a (f) doprava • Karbidotvorné prvky mění tvar křivek – oddělují od sebe perlitickou a bainitickou přeměnu

  28. Transformační diagramy rozpadu přechlazeného austenitu III Diagramy ARA: • Křivky začátku a konce přeměn s podobným významem jako v diagramu IRA • Křivky rychlosti ochlazování – v jejich směru se sleduje průběh přeměn

  29. Transformační diagramy rozpadu přechlazeného austenitu IV • Produkty přeměn v diagramu ARA při různých ochlazovacích rychlostech • Rychlost 1 – hrubý perlit • Rychlost 2 – jemný perlit • Rychlost 3 – jemný perlit, horní a dolní bainit • Rychlost 4 – horní a dolní bainit • Rychlost 5 – kritická rychlost martenzitické přeměny – martenzit a zbytkový austenit • Rychlost 6 – martemzit a zbytkový austenit

  30. Přeměny při popouštění martenziticky zakalených ocelí I • Popouštění = TZ bezprostředně po martenzitickém kalení = ohřev a prodleva při zvýšené teplotě (ale pod A1), ochlazení na pokojovou teplotu • Přeměny při popuštění: • precipitační rozpad tetragonálního martenzitu a • rozpad zbytkového austenitu:

  31. Přeměny při popouštění martenziticky zakalených ocelí II • Čtyři stadia popouštění (teplotně možnost překryvu): • I. do asi 200°C – rozpad: tetragonální martenzit na směs (nízkouhlíkový kubický martenzit s obsahem do 0,125 hmot%C + přechodový e-karbid Fe2,4C s mřížkou hcp) ; zmenšení měrného objemu; pouze mírné snížení tvrdosti • II. (200 až 300)°C – rozpad zbytkového austenitu na strukturu bainitického typu (podobnou martenzitu popuštěnému na stejnou teplotu); přeměna značí vzrůst tvrdosti, který se ve změně tvrdosti celé struktury objeví více nebo méně výrazně – podle původního množství zbytkového austenitu; relaxace vnitřního pnutí

  32. Přeměny při popouštění martenziticky zakalených ocelí III • III. (nad 300°C) – přeměna (kubický martenzit+ e-karbid) (ferit+cementit) = sorbit; změna tvaru feritu – z jehlic na polyedrická zrna (zotavování, rekrystalizace); změna tveru cementitu – z tyčinek na zrna, jejich růst; TZ = zušlechťování; pokles pevnostních charakteristik, růst deformačních charakteristik a houževnatosti • IV. (nad 500 až 600°C) – uhlíkové oceli: rekrystalizace a hrubnutí zrn feritu, hrubnutí (koalescence, srůstání) částic cementitu – hrubý zrnitý perlit, snižování pevnostních a růst deformačních charakteristik – nízkolegované oceli: legování cementitu dalšími prvky (Mn, Cr apod.); – legované a vysokolegované oceli: vznik speciálních karbidů s mřížkou odlišnou od cementitu; zvýšení trdosti = sekundární tvrdost

  33. Přeměny při popouštění martenziticky zakalených ocelí IV • Popouštěcí křivka, její popis: • Popouštěcí křehkost, její popis: • Nízkoteplotní popouštěcí křehkost – NTPK (oblast I) • Vysokoteplotní popouštěcí křehkost – VTPK (oblast II) • Anizotermická složka VTPK (oblast III)

More Related