1 / 24

ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ. VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A BOJ O JEJÍ CHARAKTER.

norris
Download Presentation

ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz

  2. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A BOJ O JEJÍ CHARAKTER • Ve druhé pol. října 1918 se Rak-Uher rozpadlo, snaha o záchranu, císař Karel – sliv změny říše na svaz svobodných národů. • 1916 vznik NÁRODNÍHO VÝBORU a ČESKÉHO SVAZU – sdružují poslance českých stran ve vídeňském parlamentu • Český tisk jako celek – loajální stanovisko k Vídni • 30.5.1917 – prohlášení požadavku vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie, velký vliv ruské buržoazní revoluce – únor 1917 • Návazně pak změna orientace– ruská únorová revoluce a úvahy o vzniku českého státu doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  3. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 28. října 1918 – Národní výbor přebírá moc a vyhlašuje První zákon o československém státu • 14.11.1918 – svoláno Národní shromáždění – republikánská forma státu, zvolen TGM prezidentem. Předseda vlády – K.Kramář, MZV – E.Beneš, vojenství M.R.Štefánik, MV – A.Švehla. • 30.10.1918 – Slovensko, prohlášení o začlenění do nového státu • 1921- založení KSČ, pravicové strany – částečně orientace fašistická • Hospodářská konjunktura 1924-1929 • 1929 – hospodářská krize – ve světě 30 milionů nezaměstnaných, • U nás 1931 – 300 000 nezaměstnaných, 1933 – 920 000 • agrární krize, zahraniční obchod výrazný pokles. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  4. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ STRUKTURA TISKU • V Praze 1926 vycházelo přes 1.400 a 1929 přes 1.800 novin a časopisů • Na rozdíl od jiných evropských zemích většina titulů patří politickým stranám, nikoliv podnikatelům – tedy jasné politické zájmy. • Ale pol. strany nebyly právnické osoby, proto založeny a.s., která vydávají, v jejich čele vždy politik. • Mimo pol.strany . NEJSOU ORGÁNY POL.STRAN – LIDOVÉ NOVINY, NÁRODNÍ POLITIKA, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ • Vládním deníkem byl deník vládnoucí politické strany • Zahraniční politiku ČSR tlumočila PRAGER PRESSE doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  5. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NEJVĚTŠÍ TISKOVÉ KONCERNY • Snaha buržoazie vybudovat silný tisk • Cesta – budování velkých tiskových domů • Dvě velké banky – ŽIVNOBANKA, ANGLO –PRAGOBANKA • MELANTRICH • Národní socialisté -4 deníky: ČESKÉ SLOVO, VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO, A-ZET, TELEGRAF + deníky v Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci – také 3 deníky na Slovensku. Desítky časopisů – většinou týdeníků (PRAŽSKÝ ILUSTROVANÝ ZPRAVODAJ, HVĚZDA, AHOJ NA NEDĚLI, módní, literární a vědecké časopisy. Také brakový časopis – ROZRUCH=senzační levné romány. • NOVINA – agrární strana • Deník VENKOV a VEČER (na venkově LIDOVÝ DENÍK). • + deníky ve velkých městech, několik desítek politických týdeníků, filiálky na Slovensku (SLOVENSKÝ DENÍK, SLOVENSKÁ POLITIKA) doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  6. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY – velký český kapitál • NÁRODNÍ LISTY - s již značně omšelým image, jejich večerník NÁROD • SPOLEK PRO VYDÁVÁNÍ KATOLICKÉHO TISKU - klerikální • LIDOVÉ LISTY spolu s PRAŽSKÝM VEČERNÍKEM • Brno – DEN, Olomouc – NAŠINEC atd. • Ve velkých nákladech katolické časopisy, • Vydávali RODOKAPS • TEMPO – korupční politik J.Stříbrný - bulvár • POLEDNÍ LIST, EXPRES, VEČERNÍ LIST, PONDĚLNÍ LIST • satirický týdeník ŠEJDREM • Týdeník VEČERY POD LAMPOU (á la HARLEQUIN) doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  7. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ČECHIE – s podporou agrárníků • deník NÁRODNÍ STŘED a NOVÝ VEČERNÍK, • V Olomouci – ČESKOSLOVENSKÝ DENÍK • GLOBUS • zdánlivě nezávislý, ale sloužil agrárníkům • MORAVSKÉ NOVINY , MORAVSKÁ ORLICE • RODINA • LIST PANÍ A DÍVEK – ženský týdeník, v mutacích pak jako PRAŽANKA, MORAVANKA, SLOVENKA • Německé ženské týdeníky FRAUENFREUDE, MÄDCHENGLÜCK doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  8. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ FORMY KONKURENČNÍHO BOJE • cenové podbízení – zejména večerníky prodávány se ztrátou – cena 20 hal. • inzerce – falešné údaje o nákladech, • Večerníky koupit ráno, deníky večer • Citát – Pimper a Pichl doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  9. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NÁKLADY / SÍLA PERIODICKÉHO TISKU • ČSR – PARLAMENTNÍ BURŽOAZNÍ REPUBLIKA • 1920 – vychází 2.259 titulů, z toho 1.521 českých a slovenských, 738 jinojazyčných • 1925 – 55 českých, 7 slovenských, 35 německých, 8 maďarských deníků • 1925 – politických týdeníků – 670 , 400 českých, 70 slovenských, 128 německých, 43 maďarských, 27 ostatních • 1930 = 3.933 titulů – 115 deníků, 88 obdeníků, 423 týdeníků –celkem 914 titulů s politickým zaměřením • GLOBÁLNĚ – převažoval politický tisk nad zpravodajským • 1925 – jen jeden titul s nákladem vyšším než 100.000 exem. • většina ze 600 titulů méně než 20.000 exem. • 1936 – MELANTRICH – NEDĚLNÍ ČESKÉ SLOVO 233 200 exem., VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO – 565 300 exem. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  10. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 1936 SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE – VEČERNÍ PRÁVO LIDU – 76.000, NOVÁ DOBA – 26-30.000, PRÁVO LIDU – 40.000 • 1936 KOMUNISTICKÝ TISK – RUDÉ PRÁVO – všední 80.000, nedělní 100.000 • ROVNOST -20.000, HALÓ NOVINY – 76.000, • 1934 - NÁRODNÍ LISTY 20.000, NÁRODNÍ POLITIKA 200.000,VENKOV – 30.000, LIDOVÉ NOVINY 90.000, • Průměrně v letech 1920 – 1935 periodika jednorázový náklad 10,250.000 exem • Deníky s večerníky – 1,800.000 exem • 1934 - 1.190 úplných tiskáren a 39 akcidenčních doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  11. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • Noviny značně pestré, obsahově bohaté, řada rubrik – vnitro, zahraničí, ekonomika, kultura, sport, sociální otázky, soudničky, reportáže • Také specializace novinářů • Jazyk srozumitelnější, střízlivější, vyjma bulváru • Citát - PIMPER doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  12. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ AGENTURNÍ ŽURNALISTIKA DO R.1918 A PO ROCE 1918 • V NAŠEM TISKU ZPRÁVY TISKOVÝCH AGENTUR SE OBJEVUJÍ KOLEM R. 1870 • Výsledek dohody o rozdělní sfér vlivu – výlučné shromažďování a šíření zpráv • České země – sféra vlivu Wollfovy telegrafní kanceláře - také vídeňské Telegraphen – Korrespondenz Bureau – vznik 1859/1860 • 1867 pobočka v Praze, 1894 v Brně a Ostravě • Pražská odbočka pracovala v němčině do r. 1906, pak vedle německé redakce také česká. • 28.října 1918 – vznik ČTK doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  13. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 28.ŘÍJNA 1918 – VZNIK ČTK • 14. listopadu 1918 přebírá pražskou pobočku Korrespondenz-Burreau (KORBYRO) • zpočátku jen domácí zpravodajství, pak přebírání zpravodajství ze zahraničí z Vídně, zbavovalo jej rakouského výkladu a předávalo tisku • spolupráce v r. 1919 smluvně – WOLF, HAVAS, REUTER, ROSTA / TASS, atd. • 1924 – založení AGENCES ALLIÉES – V Bernu sdružení Spojené evropské agentury – společná dohoda o výměně informací = zajištění spojení ČTK s 25 agenturami • ČTK vysílá své zpravodaje do důležitých center Evropy – důležité pro čs. zahr. politiku – Paříž, Londýn, Curych • Od r.1930 v nynější Opletalově ulici – nově postavená budova. • Členění: politické zpravodajství – česká a německá redakce, redakce pro odbočky, ta také Sněmovní korespondence, rozhlasové zprávy, sport, fotoreportáž • Komerční zpravodajství = PRAGORADIO = běžné hosp. zprávy a soukromé burzovní zprávy - placené / pak příjem radiotelegrafických zpráv, oddělení inzertní. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  14. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • odbočky Brno, Ostrava, Plzeň, Košice, Užhorod a další • Vznik archívu – pol. 30. let • 1927 – ČTK – 27 novinářů, 1938 – 47 novinářů • Leden 1919 na Slovensku – Žilina – STK – Slovenská tisková kancelář. Po stěhování do Bratislavy sjednocení s ČTK – únor 1919 • TECHNIKA – telefony, telegraf, radiové vysílání, později jiskrový dálnopis, 1937 – vysílání do zahraničí bezdrátově. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  15. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS - RADIOJOURNAL • 18.KVĚTNA 1923 – PRAVIDELNÉ VYSÍLÁNÍ • Od září 1923 se vydávají koncese – zpočátku 47 přijímačů, 1925 – 12 978, 1929 – 250 000 abonentů, 1937 – milion, 30.9.1938 1, 128 055 koncesí • DO ROKU 1926 PRAXE – ČTK 3X denně zprávy telefonem do Radiojournalu – kde je předčítá hlasatel, pak studio přímo v ČTK – předčítá redaktor • Snahy státu získat monopol nad médiem - od dubna 1924 zprávy pro rozhlas ČTK, červenec 51% akcií stát= ministerstvo pošt a telegrafů, v něm silnou pozici agrární strana. • Vysílání – zpočátku jen hodinu denně večer, od ledna 1924 denně 2 hodiny, koncem roku již 6 hodin. • Vysílá se z bytu na Vinohradech, 1933 nová budova na Vinohradské třídě. • 1926 Brno z experimen. vysílání na pravidelné, také zahajuje 1926 Blava, • 1927 – Košice, 1929 – Ostrava doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  16. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 1926 – simultánní rozhlas – přenos po drátě prostřednictvím telefonu, zesílení a vysílání. Každá stanice tak mohla přispívat do celostátního vysílání. • Srpen 1936 – krátké vlny – vysílání pro Čechy a Slováky v zahraničí • Program: zpočátku hlavně hudba, pak zpravodajství ČTK, od r. 1924 – přednášky. • Únor 1925 – přímý přenos z ND – Dvě vdovy – mimo studia • Další přenosy her, koncertů. • 1. přímá reportáž - léto 1926 – přenos z 8. všesokolského sletu. • Sportovní reportáž – Josef Laufer – 1926 podzim – přenos rozhlasového utkání = zároveň 1. sport. reportáž v Evropě. • Vznik odborných rozhlasů – 1926 Zemědělský rozhlas (hudba a slovo, dialog pantátů Brázdy a Rákose, písničky, dohromady propaganda agrární strany) – respektování profilace cílového segmentu doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  17. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 1926- Dělnický rozhlas = nár. soc a soc.dem. vlivy – lidovýchovný profil, přednášky, analýzy apod. • 1927 – Odborný rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti – Čs. živnostenská strana středostavovská, Svaz průmyslníků • Na přelomu 20. a 30.let – krize hospodářská, diskuse o zaměření rozhlasu – aby byl příklon k současným problémům, více celostátně zapojovat krajská studia, • Nejvýznamnější Brno – rozhlasová publicistika, brněnská škola. • Složitá situace ve druhé pol. 30. let – snaha rozhlasu zapojit „do svých pracovních úkolů také propagaci státní myšlenky a kladnou informativní zahraniční propagandu“ • Navenek linie Hradu,před mikrofonem Z.Nejedlý, V.Nezval, F.X.Šalda, V.Vančura, J.Honzl, E.F.Burian atd. • 1938 – rozhlas jasně pro zachování republiky doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  18. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ZPRAVODAJSKÝ FILM A POČÁTKY TELEVIZE • Vůbec první snímky v habsburské monarchii - snímky Jana Kříženeckého 1898. • Svatojánská pouť, Polední výstřel z děla, Purkyňovo nám. Na Král.Vinohradech apod. • Natáčel a předváděl snímky „časovosti, aktuality“. Snaha o autenticitu jevu a prezentace. • Ale již 1896 zahraniční společnosti prezentovaly v Praze nový vynález – film • 1.film - Paříž bratří Lumièrové 28.12.1895 • Po slibných začátcích – stagnace – chyběly základní podmínky – technika, kina, půjčovny, výroba filmů • 1911 vznik společnosti KINOFA, 1911 – ILLUSION, 1912 ASUM – snaha zároveň vydávat 1. časopis Pražský kinematografický žurnál – jen několik čísel. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  19. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • 1937 – 1833 stálých kin v ČR • Filmové zpravodajství – ovládá mezinárodní trh UFA, MGM, PATHÉ, FOX, PARAMOUTH • Snaha vydávat filmová periodika – periodicky se opakující filmové zpravodajství, např. AB zpravodaj 1923-1924, ELEKTAJOURNAL – 1925 – 1930 a další. • Zanikly, ale 1930 – 1937 z ELEKTAJOURNALU vychází Československý filmový týdeník. • Vznikají specializované snímky periodické – Osvětový zpravodaj, Vojenský zpravodaj • AKTUALITA – týdeník promítaný na celém území republiky, jde o zvukový týdeník, 1.číslo 30.6.1937, pro pohraničí také německá verze – Tschechoslowakische Tonbildschau • AKTUALITA – zapojena do boje za mír, proti fašismu. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  20. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • Na přelomu 30. let v ČR experimenty s televizí, zejména doc. Šafránek, ale i amatéři, • Šafránek – nízkořádková TV 10.12.1935 v Praze – poprvé veřejně • V r. 1934 Ministerstvo pošt a telegrafů sestavuje skupinu tří expertů – zvážit, zda jde o seriozní jev, analýza stavu TV ve světě, stanovení vysílání u nás • 1938 – doc. Šafránek – jeho aparatura – 250 řádek, obrazovka 13x15 (2/3 A4) • V té době také první pokusy s barevným obrazem doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  21. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ TISKOVÁ A CENZURNÍ PRAXE 1918 - 1938 • v OBORU TISKOVÉHO PRÁVA PŘEVZALA REPUBLIKA ZPOČÁTKU VŠE Z LEGISLATIVY Rak.Uher. • Zákon o mimoř. opatřeních 1920 – pro případ války nebo nepokojů – zrušit občanské svobody až na 3 měsíce, vydávání novin a časopisů – pozastaveno až zastaveno. Předběžná cenzura nejdéle 2 hodiny před vydáním předkládat výtisky. • Neuposlechnutí pokuta až 10 000 Kč nebo 1 měsíc vězení, nebo obé • Celých 20 let i přes žádosti novinářů – nebyl vydán nový tiskový zákon. • Atentát na min. Rašína = zákon na ochranu republiky – 19.3.1923 – zastavení listu až na 1 měsíc, • 1924 – Novela tisková – ještě zhoršuje stav, povinnost tiskové opravy – namířeno hlavně proti odpovědným redaktorům, potrestaný redaktor – 2 roky nesměl vykonávat tuto funkci. Pokud redaktor odsouzen za rok 5x – 10 x, mohlo MV odejmout výhody při dopravě poštou a železnicí redakci, vydavateli od 1 do 6 měsíců doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  22. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • Omezení laických porotců při soudech, naopak předání agendy tiskového zákona kmetským soudců – soudcům z povolání. • Cenzurní praxe – konfiskace nedovoleného zpravodajství a šíření nepravdivých zpráv. • Zákazy vystavovat pokrokový tisk v prodejnách, na nádražích, - např. 1929 pro železnici • MALÝ TISKOVÝ ZÁKON – 10.7. 1933 – zavedení titulu urážka, pomluva, utrhání na cti, • Peněžní pokuty a vazba, povinnost otiskovat projevy prezidenta ČR a členů vlády doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  23. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE • V letech 1918 – 1938 v ČR – cca 1300 novinářů • Několik novinářských organizací – některé vznikly již před 1. válkou jako podpůrné spolky • Nejstarší – SPOLEK ČESKÝCH ŽURNALISTŮ – 1877 – z iniciativy red. Národních listů Jana Nerudy. Založen – 44 řádných členů, z 5 pol. deníků a 6 dalších listů, 55 členů zakládajících a 182 přispívajících. • Základní fond – pro podporu v nouzi, z příspěvků, loterií, tombol, plesů. • Podmínka členství ve Spolku – nejméně 5 let v politickém listu, mladší 40 let. • Proto další novináři založili 1902 JEDNOTU ČESKÝCH NOVINÁŘŮ • 1906 při ní vzniká Havlíčkův fond – dobročinné a prosebné akce 1929 má Jednota 90 řádných a 20 mimořádných členů. • 1911 mladí novináři založili SYNDIKÁT PRAŽSKÝCH DENÍKÁŘŮ, stal se nejdůležitější novin.organizací • Již 1911 jednotný Syndikát čs. denního tisku – se Slováky doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

  24. ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ • Měl 400 členů převážně českých, protože v té době na Slovensku jen 20 redaktorů z povolání. • Květen 1926 SYNDIKÁT ČESKOSLOVENSKÝCH NOVINÁŘŮ – na valné hromadě přeměněn Syndikát čs. tisku • Stal se profesionální a odborovou organizací čs. žurnalistů. • Syndikát pobočky v krajských městech, v r. 1937 – 879 členů – výhody v dopravě • Syndikát řeší sociální problémy žurnalistů – podpora v nemoci , vdovám, sirotkům po novinářích, podpora v nezaměstnanosti. • Od r. 1927 vydává VĚSTNÍK ČS. NOVINÁŘŮ – 1935 přejmenován na TISK, NOVINY A NOVINÁŘI • 1936 po fúzi s ČASOPISEM SVOBODNÉ ŠKOLY POL. NAUK = TISK A POLITIKA • Výchova novinářů – SVOBODNÁ ŠKOLA POLITICKÝCH NAUK - od r. 1928 doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., dusan.pavlu@vsfs.cz ::

More Related