slide1 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Poválečná elektrická vozba PowerPoint Presentation
Download Presentation
Poválečná elektrická vozba

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 38

Poválečná elektrická vozba - PowerPoint PPT Presentation


  • 195 Views
  • Uploaded on

Michal DRÁBEK. Robert JUŘINA. Poválečná elektrická vozba. Tomáš ZÁRUBA. Vlastislav WEINER. Elektrická vozba po 2. světové válce. za standardní se v ČSR před válkou považovala stejnosměrná trakční soustava o napětí 1500 V

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Poválečná elektrická vozba' - nell


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide1

Michal DRÁBEK

Robert JUŘINA

Poválečnáelektrickávozba

Tomáš ZÁRUBA

Vlastislav WEINER

elektrick vozba po 2 sv tov v lce
Elektrická vozba po 2. světové válce
  • za standardní se v ČSR před válkou považovala stejnosměrná trakční soustava o napětí 1500 V
  • pražské spojky mezi stanicemi Praha Masarykovo n., Praha hlavní n., P.-Libeň, P.-Vysočany, P.-Smíchov a P.-Vršovice
  • místní dráha Tábor – Bechyně
  • místní dráha Rybník – Lipno n. Vlt. přibližně 1200 V stejnosměrných
  • z úseků Meziměstí – státní hranice a Kořenov – st. hr. sneseno trakční vedení (dříve střídavé napětí 15 kV/16,75 Hz)
elektrizace do roku 1961
Elektrizace do roku 1961
  • 1946 – rozhodnutí elektrizovat I. hlavní tah na stejnosměrné napětí 3000 V
  • 1953 – zahájení elektrizace v úseku Žilina – Vrútky a výroba první elektrické lokomotivy na 3000 V
  • 1957 – Praha – Rudoltice v Čechách
  • 1961 elektrizován I. hlavní tah v úseku Ústí n. L. západ (Praha -)– Kolín – Přerov – Hranice na Mor. – Púchov – Žilina - Markušovce
140 141 bobina 1953
140, 141 - „bobina“ (1953)

120 km/h

2032 kW

dříve rychlíky, dnes osobní a nákladní vlaky

dosluhuje

100 bobinka 1956
100 – ,,bobinka” (1956)

50 km/h

360 kW

stejnosměrné napětí 1500 V

donedávna na tratích Tábor – Bechyně a Rybník – Lipno nad Vltavou, dnes muzejní

121 19 60
121(1960)

90 km/h

2032 kW

nákladní vlaky

elektrizace 1962 1973
Elektrizace 1962 - 1973
  • 1959 – rozhodnutí zavést jednofázovou střídavou soustavu 25 kV/50 Hz
  • 1961 – prototyp střídavé lokomotivy
  • 1962 – přepnutí pražského uzlu na 3000 V
  • 1963 – trať Plzeň – Horažďovice předměstí elektrizována touto soustavou
  • první stykovou stanicí dvou trakčních soustav se v roce 1965 stala Kutná Hora hl. n. – zde přepřahy lokomotiv
  • pokračuje elektrizace na 3000 V stejnosměrných: Ostravsko, severní Čechy, příměstské tratě okolo Prahy
181 182 183 estikol k 1961
181, 182, 183– „šestikolák“(1961)

90 km/h, 2790 kW

nákladní vlaky

451 452 pan k 1964 1969
451, 452 – „panťák“ (1964, 1969)

100 km/h

2 x 660 kW

převážně 1-2 čtyřvozové jednotky

příměstské vlaky v okolí Prahy,nyní cca 3 jednotky v Olomouci

230 240 lamin tka 1966
230, 240 – „laminátka“ (1966)

první střídavá lokomotiva

110, 120 km/h

3080 kW

univerzální

560 1966
560 (1966)

110 km/h

2 x 840 kW

první střídavá elektrická jednotka

příměstské vlaky v okolí Brna

460 1971
460 (1971)

110 km/h

2 x 1000 kW

čtyř- až pětivozové jednotky

vlaky v okolí Ústí nad Labem a na Ostravsku

110 111 113 ehli ka 1971 1981 1973
110, 111, 113 –„ žehlička“ (1971, 1981, 1973)

80 km/h

800 kW

posun, lehká traťová služba

113 na napětí 1500 V ss (Tábor – Bechyně, dříve i Rybník -Lipno n. Vlt.)

210 ehli ka 1972
210 – „ žehlička“ (1972)

80 km/h

880 kW

posun, lehká traťová služba

elektrizace 1974 1989
Elektrizace 1974 - 1989
  • 1974 – prototyp dvousoustavové rychlíkové lokomotivy (řada 350 – „gorila“)
  • propojení dvou střídavě elektrizovaných oblastí – II. hlavní tah
  • stejnosměrná a střídavá soustava se propojují dalšími úseky
  • kromě žst. Nedakonice jsou styky soustav vždy na širé trati těsně za stejnosměrně elektrizovanou uzlovou stanicí
350 gorila 1974
350 – „gorila“ (1974)

první dvousoustavová lokomotiva

160 km/h, 4000 kW

EC vlaky v úseku Praha – Brno - Bratislava

1 50 dvojka krysa ban n 1977
150– „dvojka“, „krysa“, „banán“ (1977)

140 km/h

4000 kW

rychlíky, expresy a IC vlaky Praha – Ostrava ( - Slovensko)

od r. 1996 rekonstrukce některých strojů na 160 km/h

242 plech 1975
242 – „plecháč“ (1975)

120 km/h

3080 kW

univerzální

130 hrb hrbat 1977
130 – „hrbáč“, „hrbatá“ (1977)

100 km/h

2040 kW

je možno ovládat až 4 lokomotivy z jednoho stanoviště

osobní a nákladní vlaky okolo Hradce Králové

jezdí v Dolech Nástup Tušimice

363 eso 1980
363 – „eso“ (1980)

120 km/h

3060 kW

univerzální

tyristorová regulace výkonu

automatická regulace rychlosti (ARR)

nejrozšířenější dvousoustavová lokomotiva

1990 – 1993 rekonstruováno 9 strojů na řadu 362 – převod na 140 km/h

163 pershing 1984
163 – „pershing“ (1984)

120 km/h, 3480 kW

stejnosměrný, unifikován s 363

od roku 1991 dodávány jako řada 162 s převodem na 140 km/h

263 princezna 1985
263 –„princezna“ (1985)

120 km/h, 3060 kW

střídavá, unifikována s 363

u ČD pouze 2 kusy v depu Brno

elektrizace od r 1990 dodnes
Elektrizace od r. 1990 dodnes
  • Olomouc (Přerov -) – Brno
  • Česká Třebová – Brno
  • České Budějovice – Horní Dvořiště st. hr.
  • elektrizuje se Kadaň – Karlovy Vary
  • třísoustavová jednotka 680 – „Pendolino“
  • Škoda Plzeň vyvíjí třísoustavovou lokomotivu o výkonu cca 6000 kW a nejvyšší rychlosti 200 km/h
  • Plánovaná elektrizace: Letohrad – Lichkov st. hr. a Ostrava-Svinov – Opava východ
372 bastard 1988
372–„bastard“ (1988)

120 km/h

3080 kW

dvousoustavová na 3000 V ss a 15 kV, 16 2/3 Hz

EC a nákladní vlaky na trati Praha – Drážďany

od r. 1996 několik strojů rekonstruováno na rychlost 160 km/h – řada 371

unifikována s 363, ale odporová regulace výkonu – odtud přezdívka

184 5 ponorka 1994
184.5 – „ponorka“ (1994)

95 km/h

5220 kW

3 dvounápravové podvozky

původně vyvíjena pro ČSD

4 kusy

jezdí v Dolech Nástup Tušimice

471 e us hlin k 1997
471 – „ešus“, „hliník“ (1997)

140 km/h

2000 kW

příměstské vlaky okolo Prahy – hlavně směr Kolín a Pardubice

první elektrická jednotka v ČR s asynchronními motory, rekuperací a automatickým vedením vlaku (AVV)

680 pendolino 2004
680 – „pendolino“ (2004)

230 km/h (v ČR 160)

4000 kW

první třísoustavové vozidlo ČD, s naklápěcími skříněmi

problémy se zabezpečením (ruší kolejové obvody)

původně se mělo dodat 10 jednotek, dodalo se pouze 7

340 2004
340 (2004)

rekonstrukce ,,laminátky”

120 km/h

3080 kW (na soustavě 15 kV 16 2/3 Hz zhruba třetina)

25 kV 50 Hz a 15 kV 16 2/3 Hz

České Budějovice - Linec

slide36
380 – (?)

200 km/h

6400 kW

třísoustavová, pro EC a IC vlaky

slide37

PRAMENY

internetová databáze Pavla Sekery historie-trati.wz.cz

Bittner, Křenek, Skála, Šrámek: Malý atlas lokomotiv 2000

Železniční magazín: Atlas vozidel 1. díl

leták Škody Dopravní technika, s. r. o. Plzeň

SNÍMKY A NAHRÁVKY POŘÍDILI

Michal Drábek

Robert Juřina

Pavel Rovenský

Vlastislav Weiner

GRAFICKÁ PODPORA

Zdeněk Drábek