Současné italské lexikum a jeho původ. Výpůjčky.

1. Současné italské lexikum a jeho původ. Výpůjčky. Italská lexikologie – 2 Jan Radimský Filozofická fakulta JU, České Budějovice

2. Literatura k tématu Hamplová, S., Mluvnice italštiny, Praha, Leda, 2004, s. 370 a 395-402 (jen nejzákladnější informace). D’Achille P., L’italiano contemporaneo. Bologna, Mulino, 2003, p. 66-78. Dardano M., Trifone P., La nuova grammatica della lingua italiana. Bologna, Zanichelli, 1997, p. 565-575. (podrobně zejm. o výpůjčkách) Brožovský L., Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné italské lingvistiky. Praha, FF UK, Dizertační práce, 2009. Casadei F., Lessico e semantica. Roma, Carocci, DOPLNIT ROK, p. 128-135.

3. Původ současného italského lexika Jádro italského lexika pochází z latiny (=prajazyk) • „Zděděná“ slova – parole ereditarie, p. di origine popolare • Knižní slova – parole dotte • Slova utvořená v italštině (neoformazioni) • Výpůjčky z cizích jazyků

4. 1. Parole ereditarie Prošla tzv. „lidovým vývojem“ (klasická latina – VGL – italština) • Mohla si uchovat původní podobu: luna, terra, mare, poeta, vita, rosa... • Častěji došlo k hláskovým změnám: mundus > mondo dominam > donna civitas > città

5. 2. Parole dotte Neprošla lidovým vývojem, jde o novodobé výpůjčky z latiny (řidč. z řečtiny) – proto u nich nedošlo k hláskovým změnám typickým pro „lidovou“ cestu. lat. causa ↓ it. causacosa

6. Parole dotte: příklad 1 (DISC) • calido [cà-li-do] agg., s. lett. • ◆ agg.   Caldo: «Calida è l'una, qual di fuoco acceso» (Monti) • ◆ s.m.   Nel sign. dell'agg. • [ETIM] dal lat. călidum; voce di tradiz. dotta rispetto a caldo • □ sec. XIV

7. Parole dotte: příklad 2 (DISC) • esempio [e-ṩèm-pio] ant. assempio, assemplo, assempro, esemplo, essempio, essemplo s.m. (pl. -pi), • [ETIM] dal lat. exĕmplum, deriv. di exĭmere "prendere (ĕmere) fuori (ĕx)"; le var., di tradiz. dotta o semidotta (l'allotropo pop. è scempio2), rappresentano gradi diversi di aderenza al modello latino □ sec. XIV • scempio1 [scém-pio] agg. (pl.m. -pi) • 1  Semplice, non doppio: consonante s.; filo s. • 2  ant. Dissennato, stolto • 3  ling. Riferito a consonante breve in opposizione a consonante lunga o geminata (p.es. la r di caro è s. mentre in carro è geminata) • [ETIM] lat. sĭmplum "semplice" con sovrapposizione di scemo • □ sec. XIV • scempio2 [scém-pio] s.m. (pl. -pi) • 1  Atto di crudele violenza, strage [SIN] massacro, carneficina • 2  fig. Rovina, deturpazione, guasto: lo s. del territorio, dell'ambiente; disastro, orrore: l'esecuzione sinfonica è stata uno s. • [ETIM] lat. exĕmplum "esempio" quindi "strage esemplare"; voce di tradiz. pop. rispetto a esempio • □ sec. XIV

8. - Ke statutu „parole dotte“ Složení it. lexika podle Dardana – Trifoneho (1997:566) je uspořádáno podle jiného klíče: • Fondo latino • Prestito linguistico • Neoformazioni • Procedimenti marginali (onomatopea, creazione ex nihilo, sigle) Do které kategorie řadí Dardano parole dotte?

9. 3. Neoformazioni Slova, která vznikla v italštině podle italských slovotvorných pravidel • Odvozená slova: scandalo > scandalizzare • Složená slova porta + lettere > portalettere • Periferní slovotvorné postupy

10. 4. Výpůjčky • Vznikají v důsledku jazykového kontaktu, prioritně z jazyků geograficky blízkých. • Závisí na politických a kulturních vztazích, na prestiži daného jazyka. • Z jazykového hlediska 3 typy • Nepřizpůsobené: sport, jazz, lager • Přizpůsobené: ascenseur (fr.) > ascensore • Kalky • formální: fine-settimana (week end), grattacielo, franco muratore, ferrovia • sémantické: magazzino „skladiště“ > „časopis“ (angl.) aperitivo „otvírající“ > „aperitiv“ • V italštině vedle výpůjček z cizích jazyků existují také výpůjčky interní – z italských nářečí.

11. Prestito integrato • Integrace se týká pravopisu a/nebo výslovnosti (ta je do jisté míry přizpůsobená vždy) • Mluvčí je nepociťují jako cizorodý prvek • Běžně mohou mít flexi podle italských pravidel: ingaggiare (fr. engager), treno (angl. train)

12. Prestito non integrato • Poznají se podle atypického zakončení (souhláska) nebo atypických kombinací hlásek / písmen: blu, computer, krapfen, kitsch, walzer, speck. • Nemohou mít italskou flexi (zejm. plurál u jmen). • Atypické kombinace grafémů (n-gramy) lze využít ve výzkumu pro vyhledávání výpůjček v korpusech – viz. Brožovský L. (2009:85), příklad pro angličtinu:

14. Výpůjčky – stupně integrace • L. Guilbert (1975) uvažuje o mezistupních integrace výpůjček (mj. kritéria sociolingvistická...) • Zajímavé kritérium: výpůjčka začíná být pociťována jako domácí (integrovaná), jestliže slouží jako derivační báze podle domácích slovotvorných pravidel • scanner > scanerizzare

15. Prestiti di lusso vs. di necessità Tradiční kritérium italských lingvistů, dnes méně používané (cf. Dardano-Trifone, 1997:567) • P. di necessità: do jazyka přichází nejen nová forma, ale i nový význam • patata, caffè, tram, computer, airbag • P. di lusso: přichází nový pojem pro něco, co už v daném jazyce je pojmenováno • leader (capo), baby-sitter (bambinaia), week-end (fine settimana), flirt (breve relazione amorosa).

16. Pseudovýpůjčky - pseudoanglicismy • Vypadají formálně jako anglicismy, ale v angličtině v dané podobě s daným významem neexistují. Brožovský (2009:41); hesla podle DISC : • footing \ˈfʊtɪŋ\ voce pseudoingl., s.m. inv. • ◆   Esercizio di allenamento prima di una gara, praticato da atleti di diverse specialità che consiste in corsa e marcia alternate effettuate su strada; per estens. pratica sportiva a carattere non competitivo che abbina marcia e corsa: praticare f. ogni mattina • [ETIM] voce pseudoingl. entrata in it. dal fr., deriv. di to foot "andare a piedi" • □ a. 1921 • beauty case \ˈbjuti ˈkeiz\ voce pseudoingl., loc. s.m. inv. •  Piccola borsa da viaggio per donna, a forma di bauletto per il trucco e la toeletta; in it. bauletto [SIN] nécessaire • [ETIM] loc. pseudoingl., propr. "bauletto (case) per la bellezza (beauty)" • □ a. 1960 • recordman \ˈrɛkɔːdmən\ voce pseudoingl., s.m. inv. • ◆   sport. Atleta che detiene un record [SIN] primatista • [ETIM] comp. di record e man "uomo" • □ a. 1905