Základní orientace v právních předpisech a právních normách

Základní orientace v právních předpisech a právních normách PaedDr. Milan Štoček Nakladatelství aTre, v.o.s.

Ústava České republiky. Ta ve svém čl. 2, odst. (3) a (4) uvádí: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Školská problematika je řešena v právních předpisech: 1. Zákony (Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 2. Nařízení vlády (Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků) 3. Vyhlášky a) Vyhlášky MŠMT (Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných) b) Vyhlášky ostatních ministerstev (Vyhláška MZd č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých)

4. Vnitroresortní předpisy MŠMT a) Směrnice, opatření, příkazy, pokyny (Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení, č.j. 20 006/2007-51) b) Rámcové vzdělávací programy (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - 2007) c) Pokusná ověřování a rozvojové programy ve vzdělávání (Vyhlášení pokusného ověřování nové formy a organizace ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou, č. j.: 3831/2010-23) d) Informace, doporučení (Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství 5. Judikáty Judikát v širším smyslu znamená soudní rozhodnutí, ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci. Příklad judikátu Judikát Nejvyššího soudu 21 Cdo 1276/2008, který se řešil spor mezi zaměstnancem (vychovatelka školní družiny) a zaměstnavatelem (ředitel školy).

Vysvětlení právních pojmů Právní předpis a právní norma Výraz právní předpis a právní norma nejsou synonyma. Právní předpis je např. zákon nebo vyhláška. Právní norma je pouze jednotlivé ustanovení (pravidlo) z obsahu právního předpisu, např. právní norma o základním vzdělávání je část třetí školského zákona. Platnost a účinnost právních předpisů Je nutné rozlišovat výrazy platnost a účinnost působnost právních předpisů. Platnost znamená, že předpis řádně prošel legislativním procesem a stal se součástí právního řádu. Předpis je platný ode dne vyhlášení. Účinnost je povinnost předpisem se řídit . Může být účinný dnem vyhlášení, nebo nabývá účinnosti později (správní řád 1.1.2006). Období mezi platností a účinností se nazývá vacatio legis. Příklad: Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti, 50 let věku musí pracovník dosáhnout ke dni účinnosti tohoto zákona (zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005).

Struktura právního předpisu Chceme-li se seznámit se základními právními předpisy, je nezbytné pochopit jejich strukturu. Například školský zákon se skládá z: - částí (ČÁST TŘETÍ) - hlav (HLAVA I) - názvů nad paragrafem (Jiný způsob plnění povinné školní docházky) - názvů pod paragrafem (Individuální vzdělávání) (název nad paragrafem je nadřazen názvu pod paragrafem)

561/2004 (účinnost od 1.ledna 2005) Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ HLAVA I POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY § 36 Plnění povinnosti školní docházky § 37 Odklad povinné školní docházky § 38 Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky § 39 Plnění povinné školní docházky ve střední škole Jiný způsob plnění povinné školní docházky § 40 Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky § 41 Individuální vzdělávání § 42 Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Splnění povinné školní docházky

Odkazy v právních normách Příklad: Dokumentace škol a školských zařízení § 28 odst. 4 školského zákona (4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se provede neprodleně po rozhodné události. Při vedení dokumentace a školní matriky a při zpracování osobních údajů dětí, žáků a studentů postupují školy a školská zařízení podle zvláštního právního předpisu.17) 17) = Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním zákonem.18) 18) = Například § 8 trestního řádu, § 47 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Větná skladba právních textů Větná skladba právních norem bývá mnohdy velmi složitá, je proto vhodné z právní normy vybrat (například podtržením) pouze část, ze které pochopíme její podstatu. Například: § 2 zákona o pedagogických pracovnících Pedagogický pracovník (1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu1) (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací činnost podle školského zákona a je zaměstnancem školy.

Jindy je nutné text naopak rozložit, aby byly zřejmé všechny eventuality, které mohou nastat. Například: § 53 odst. 1 školského zákona Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 1. Žáci devátých ročníků, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Provázanost právních norem Složitost právních norem je i v tom, že tvoří provázanost z různých právních předpisů. Chceme-li například nastudovat problematiku plnění povinné školní docházky v zahraniční škole nebo problematiku hodnocení výsledků středního vzdělávání žáků, musíme nahlédnout do více právních předpisů.

Individuální vzdělávací plán § 18 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon Za jakých podmínek se povoluje individuální vzdělávací plán § 50 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon Povolení individuálního vzdělávacího plánu pro žáka se zdravotními potížemi § 165 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon Kdy se rozhoduje podle správního řádu (zamítnutí žádosti) § 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Povolení individuálního vzdělávacího plánu ve střední škole § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami IVP pro žáky individuálně integrované § 13 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami IVP pro žáky mimořádně nadané Příloha k vyhlášce č. 73/2005 Sb., Minimální rozsah údajů a informací pro udělení informovaného souhlasu se zařazením žáka do některé z organizačních forem vzdělávání podle § 3 vyhlášky 73/2005 Sb. Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení § 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Metodický postup a organizační zabezpečení IVP

Novely právních noremZákon 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech§ 4Platové třídy a minimální platové tarify(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd. Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce § 123Platové tarify(3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.Například poslední novelou školského zákona se v § 37 (odklad povinné školní docházky) změnila spojka a ve spojku nebo. V praxi to ale znamená, že pro povolení odkladu povinné školní docházky musí zákonný zástupce dítěte předložit spolu se žádostí dvě doporučení, poradenského zařízení a odborného lékaře, doposud stačilo pouze jedno.

Psaní odkazů na zákony Rozhodnutí o převedení žáka do vzdělávacího programu se zdravotním postižením Ředitel Základní školy … rozhodl podle ustanovení § 37 odst. 1 a § 165 odst. 2 písm. c) zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v souladu se zákonem č.500/2004 Sb., správní řád, takto: Zamítnutí odkladu povinné školní docházky Pořadí: § odstavec písmeno číslo zákona název zákona ve znění zjednodušený název zákona (zákoník práce, školský zákon apod.) § - v textu slovem „paragraf“ §§ 37 a 38 – chybné označení

Výklad právních předpisů Kdo smí právní předpisy vykládat - kdo předpis vydal, v souladu s předpisem (vyhlášku MŠMT = MŠMT) - soud Ostatní výklady jsou pouze nezávazné

Přehled základních právních předpisů: Uvedený seznam právních předpisů je velmi rozsáhlý. Je proto nezbytné provést výběr právních předpisů: - právní předpisy, které se vztahují k mé škole, školskému zařízení, - právní předpisy, které jsou více důležité. I. Výchova a vzdělávání Zákony Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Nařízení vlády č. 362/2008 Sb., o zrušení některých nařízení vlády v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy.

Vyhlášky 1) Vyhlášky MŠMT Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb. Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti. … 2) Vyhlášky ostatních ministerstev Vyhláška MZd č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Vyhláška MZd č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů …

Vnitroresortní předpisy MŠMT 1) Směrnice, opatření, příkazy, pokyny (příklad) Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6, Věstník 1/2009. Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO), č.j. 16 745/2008-22. Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002. Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce č. j. 527/2008-23. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2009-2012, č.j. 37/2009-61. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 37 014/2005-25, Věstník MŠMT sešit 2/2006. … 2) Rámcové vzdělávací programy 1 Předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2004) Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (č.j. 32 405/2004-22) 2 Základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2007) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání – pomůcka (2010) …

3) Pokusná ověřování a rozvojové programy ve vzdělávání (příklad) Vyhlášení rozvojového programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 17. ledna 2006, č. j. 31 042/2005-22 Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 5 vyučovacích hodin od školního roku 2006/07, Věstník MŠMT sešit 3/2006. Metodický pokyn MŠMT k realizaci rozvojového programu Rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu od školního roku 2005/2006 č. j. 11 818/2005-22, Věstník MŠMT sešit 6/2005. Vyhlášení MŠMT o pokusném ověřování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů zpracovaných v projektu Pilot S „Tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů ve vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích“, č. j. 8777 /2006-23 ze dne 25. 7. 2006. Vyhlášení pokusného ověřování nové formy a organizace ukončování středního vzdělávání maturitní zkouškou, č. j.: 3831/2010-23, ze dne 16. 3. 2010, Věstník MŠMT sešit 5/2010. 4) Informace, doporučení (příklad) Upozornění k uplatnění autorského zákona při poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu č. j. 31 433/2000-20, Věstník MŠMT sešit 2/2001. Informace o spolupráci předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané č.j. 25884/2003-24, Věstník MŠMT sešit 11/2003. Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu č. j. 11 691/2004-24, Věstník MŠMT sešit 6/2004.

II. Školské služby Zákony Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášky 1) Vyhlášky MŠMT Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů 2) Vyhlášky ostatních ministerstev Vyhláška MV č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MO č. 220/2007, kterou se pro školy a školská zařízení zřizovaná ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů

III. Pedagogičtí pracovníci, pracovní právo, bezpečnost práce, bezpečnost ve školách a školských zařízeních Zákony Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě. Vyhlášky 1) Vyhlášky MŠMT Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

2) Vyhlášky ostatních ministerstev Vyhláška MZd č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Vnitroresortní předpisy MŠMT (příklad) Vzor kolektivní smlouvy č.j. 2 963/2008-14 ze dne 3.10.2008, Věstník MŠMT sešit 12/2008. Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování podle 16-ti třídního katalogu prací, č.j. 30 207/2003-25. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT, č.j. 37 014/2005, Věstník MŠMT sešit 2/2006.

IV. Další nezbytné právní normy Zákony Zákon č. 1963/94 Sb., o rodině Zákon č. 1964/40 Sb., občanský zákoník Zákon č. 1966/20 Sb., o péči o zdraví lidu Zákon č. 1985/133 Sb., o požární ochraně Zákon č. 1991/455 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Zákon č. 1991/563 Sb., o účetnictví Zákon č. 1992/586 Sb., o daních z příjmu Zákon č. 1992/589 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Zákon č. 1992/592 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 1993/2 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 1999/106 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 1999/359 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Zákon č. 2000/121 Sb., o právu autorském Zákon č. 2000/128 Sb., o obcích Zákon č. 2000/129 Sb., o krajích (krajské zřízení) Zákon č. 2000/250 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 2001/320 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Zákon č. 2004/499 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Zákon č. 2004/500 Sb., správní řád Zákon č. 2006/137 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 2006/262 Sb., zákoník práce Zákon č. 2009/40 Sb., trestní zákoník

Nařízení vlády Nařízení vlády č. 2001/495 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků Nařízení vlády č. 2006/564 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Nařízení vlády č. 2006/567 Sb., o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí Nařízení vlády č. 2010/201 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vyhlášky Vyhláška č. 2002/114 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb Vyhláška č. 2009/191 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby Vyhláška č. 2009/410 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky Vyhláška č. 2010/270 Sb., o inventarizaci majetku a závazků

Pracovněprávní problematika výchovného poradce • 1. Pracovní doba výchovného poradce • Stanovená týdenní pracovní doba je dána § 79 zákoníku práce = 40 hodin týdně • Zákon o pedagogických pracovnících to zpřesňuje (§ 22a): • Výchovný poradce vykonává v pracovní době: • a) přímou pedagogickou činnost, • b) práce související s přímou pedagogickou činností. • Přímá pedagogická činnost se výchovnému poradci vypočítává z nařízení vlády č. 75/2005 Sb. a to tak, že: • - z přílohy č. 1 (učitel ZŠ = 22, učitel SŠ = 21 hodin týdně) • z § 3 odst. 3 NV podle počtu žáků zvlášť v základní a střední škole a zvlášť ve speciální • škole) • Pro výpočet je důležitý organizační řád, ze kterého se určí počet žáků (výchovný poradce pro 1. stupeň, …). • Příklad: • Výchovný poradce v základní škole s 300 žáky • Učitel základní školy = 22 hodin • Výchovný poradce do 550 žáků snížení přímé pedagogické činnosti o 3 hodiny • (22 – 3) + 21 = 40 • přímou pedagogickou činnost = 19 hodin • práce související s přímou pedagogickou činností = 21 hodin

Nadúvazkové hodiny Toto rozdělení má vliv i na řešení dalších hodin přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah. Protože vzájemný poměr přímé pedagogické činnosti a prací souvisejících není dán pevně, znamená vždy zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti změnu tohoto vzájemného poměru tak, aby celková stanovená týdenní pracovní doba zůstala stejná. Příklad, má-li výchovný poradce 1 pravidelnou nadúvazkovou hodinu (19 + 1) + 20 = 40 Pracovní doba se neprodloužila, snížil se počet hodin pro práce související. Neplést s přesčasovými hodinami.

Rozsah přímé pedagogické činnosti (§ 23 odst.4 ) (4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce8b), přímou pedagogickou činnost nevykonával., nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností.U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. Vypuštění této věty znamená, že se opět zpřísňuje přímá pedagogická činnost. Pedagogický pracovník si nesplní svůj týdenní rozvrh přímé pedagogické činnosti účastí například na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, poradách nebo při studiu.

Odměňování příplatkem Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah (přespočetné hodiny) je odměňována příplatkem podle a § 132 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, z kterého vyplývá, že pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé pedagogické činnosti vykonané nad rozsah hodin stanovený ředitelem podle zvláštního právního předpisu (tj. nad základní pedagogický úvazek stanovený ředitelem na konkrétní týden) příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. Plat 24.000 Kč měsíčně = 6.000 Kč týdně = 6.000 : 40 = 150 Kč na hodinu Dohodnutá přespočetná hodina Skutečně vykonané nařízené a dohodnuté přespočetné hodiny budou pedagogickým pracovníkům vždy propláceny bez ohledu na skutečnost, zda pedagogický pracovník splnil celý svůj ředitelem stanovený základní pedagogický úvazek (tj. bez ohledu na to, že pedagogickému pracovníkovi například odpadla hodina přímé pedagogické činnosti z jeho základního pedagogického úvazku). K tomuto účelu doporučujeme v rozvrhu týdenní pracovní doby vymezit, které hodiny jsou hodinami přespočetnými. Rovněž v evidenci pracovní doby je účelné evidovat tyto hodiny zvlášť. Poznámka: Podle § 81 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout týdenní pracovní dobu zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Z dikce ustanovení § 132 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce je zřejmé, že příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah přísluší pedagogickému pracovníkovi pouze tehdy, pokud dohodnuté nebo nařízené přespočetné hodiny skutečně vykonal . Například: Pedagogický pracovník vykonává pravidelně každé pondělí 1 přespočetnou hodinu; na Pondělí velikonoční tuto hodinu nevykoná, a proto mu nebude příplatek poskytnut.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele Pedagogickému pracovníkovi přísluší příplatek podle § 132 ZP i v případě, že nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Toto nesplnění stanoveného týdenního rozsahu hodin se posuzuje jako překážka v práci na straně zaměstnavatele (§ 348 ZP). Například: Ředitel školy vyhlásil na pondělí ředitelské volno., učitel proto neodpracoval v týdnu stanovený rozsah hodin (22 hodin), ve čtvrtek vyučoval jednu dohodnutou přespočetnou hodinu a v pátek suploval jednu hodinu za nepřítomného kolegu. Dostane zaplaceny dvě vyučovací hodiny podle § 132 ZP.

Organizační důvody Pedagogickému pracovníkovi nepřísluší příplatek podle § 132 ZP v případě, jedná-li se o změnu rozvrhu z organizačních důvodů. Týdenní rozsah přímé vyučovací povinnosti zůstává pedagogickému pracovníkovi nezměněn. Ředitel školy určí, jaká je doba pro organizační změnu: - den, - týden, - měsíc. Například: Třída odešla s vyučujícím A na divadelní představení, vyučující B nemá proto třídu, ve které by vyučoval, a proto je pověřen suplováním v jiné třídě. Zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka Podle ustanovení § 23 odst. 4 zákona je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah i přímá pedagogická činnost při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka. Za zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka nelze považovat dohled, ale pouze výkon přímé pedagogické činnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona, tj. přímé pedagogické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání podle vzdělávacích programů. Zaměstnavatel předem stanoví, zda při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka jde o dohled, nebo o výkon přímé pedagogické činnosti.

Typy hodin přímé pedagogické činnosti a jejich proplácení

2. Jakou činnost má vykonávat výchovný poradce, když koná práce související? • Určuje ředitel školy jako zaměstnavatel a musí vycházet z těchto právních norem: • - katalogu prací • - pracovní smlouvy • - vyhlášky č. 263/2007 Sb., pracovní řád • příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb., Standard činnosti výchovného poradce • Jedná se o příklad činností, ředitel školy může uložit výchovnému poradci plnění dalších úkolů, musí ale dodržet pracovní smlouvu a katalog prací. • Funkce popsána: • v pracovní smlouvě • v pracovní náplni

Výčet prací souvisejících je uveden ve vyhlášce č. 263/2007 Sb., pracovní řád: - příprava na přímou pedagogickou činnost, - příprava učebních pomůcek, - hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále - práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen "žáci") ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, - spolupráce se zákonnými zástupci žáků, - odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, - výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, - účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a - účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb. Standardní činnosti školy I. Standardní činnosti výchovného poradce Poradenské činnosti: 1) Kariérové poradenství a poradenská pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní cestě žáků, tj. zejména: 2) Vyhledávání a orientační šetření žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost a příprava návrhů na další péči o tyto žáky. 3) Zajišťování nebo zprostředkování diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžné) a intervenčních činností pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. 4) Příprava podmínek pro integraci žáků se zdravotním postižením ve škole, koordinace poskytování poradenských služeb těmto žákům školou a školskými poradenskými zařízeními a koordinace vzdělávacích opatření u těchto žáků. 5) Poskytování služeb kariérového poradenství žákům/cizincům se zřetelem k jejich speciálním vzdělávacím potřebám.

Pracovní náplň a zařazení pracovníka Škola … V … dne … Č.j. … 1. Pracovník Jméno a příjmení (titul): Funkce: učitel, výchovný poradce 2. Zařazení pracovníka Katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.): 2.16.1 učitel Platová třída: 12 Pracovní úvazek: 1,0 Pracovní doba: 3. Pracovní náplň Komplexní vzdělávací a výchovná činnost ve všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětech spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací pedagogické dokumentace, kterou pedagogický pracovník vytváří, a podle níž postupuje při výkonu své přímé pedagogické činnosti nebo spojená s tvorbou a průběžnou aktualizací individuálních vzdělávacích plánů. Za pedagogickou dokumentaci, kterou pedagogický pracovník vytváří a průběžně aktualizuje a podle které postupuje při vykonávání své přímé pedagogické činnosti (v souladu s § 28 školského zákona č. 561/2004 Sb.), se považuje: školní vzdělávací program, tematické plány učiva nebo jinak pojmenovaná struktura učební látky rozvržená do kratších časových úseků (týdny, měsíce, čtvrtletí), konkrétní příprava na vyučování (postupy práce, projekty), individuální vzdělávací plán a individuální vzdělávací program, školní matrika, aktualizace dokumentace žáka ve školní matrice. Doporučení: učitelé vykonávající komplexní vzdělávací a výchovnou činnost spojenou s tvorbou a aktualizací pedagogické dokumentace, kteří plní vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, jimž nemusí zaměstnavatel poskytovat metodologická doporučení. 4. Další povinnosti 4.1 Péče o žáky s výukovými potížemi a zdravotním postižením

3. Pobyt na pracovišti výchovného poradce (2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. 1. Ředitel školy má právo rozhodnout, ve kterých případech je výchovný poradce povinen vykonávat svoji práci na pracovišti zaměstnavatele. Může požadovat i plnou pracovní dobu. Ustanovení § 22 odst. 3 nedává zaměstnanci možnost volby, kterou část své pracovní doby nebude trávit na pracovišti. Tuto volbu má výchovný poradce pouze v případě, že ředitel školy neurčí vykonávání určité činnosti na pracovišti. Zde je ale potřeba mít na paměti § 13 a 14 zákoníku práce: určení pracovní doby nesmí diskriminovat některé zaměstnance a ani jinak nesmí odporovat dobrým mravům.

2. Problém bezpečnosti práce a pracovních úrazů, vykonává-li výchovný poradce práci na jiném dohodnutém místě. Pracovní úraz je úraz, který si zaměstnanec přivodí při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním. Není tedy rozhodující, jestli se stal úraz na pracovišti nebo ne. Obtížné je pro zaměstnance i dokazovat, že úraz se stal při výkonu práce. Byl-li by i přesto dokázán úraz jako pracovní (rozhodne inspektor bezpečnosti práce šetřením), je odškodnění tohoto úrazu věcí pojistného plnění (zákonné pojištění zaměstnavatele). 3. Ustanovení § 22 odst. 3 řeší i úhradu nákladů spojených s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Náklady jdou za zaměstnancem, pokud by se zaměstnavatel nerozhodl jinak. Zmocnění pedagogického pracovníka rozvrhnout si samostatně příslušnou část své pracovní doby je třeba vykládat restriktivně, tedy jen ve vazbě na tu část pracovní směny, kterou povolil zaměstnavatel.

4. Jaký plat bere výchovný poradce? Složky platu Nárokové: 1. platový tarif (určen platovou třídou a platovým stupněm) 2. příplatek za vedení (včetně zastupování) u vedoucích zaměstnanců 3. příplatek za noční práci 4. příplatek za práci v sobotu a v neděli 5. plat nebo náhradní volno za práci přesčas 6. příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí 7. zvláštní příplatek 8. příplatek za rozdělenou směnu 9. příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah 10. specializační příplatek pedagogického pracovníka 11. plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Nenárokové: 12. osobní příplatek 13. odměny 14. cílová odměna

Platová třída Podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (nejnáročnější práce) Zařazení prací do platových tříd 1. až 16. stanoví nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Učitel = 11 nebo 12 platová třída Metodický pokyn k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací Č.j.: 10300/2010-25

13. platová třída pro výchovné poradce 2. Specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem. Uvedenou třídu zřizovatel nebo zaměstnavatel přizná, požaduje-li vykonávání náročnějších činností, tj. „specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie“. Za specializované metodologické činnosti z oblasti pedagogiky a psychologie lze považovat: - pro výchovného poradce – jde o činnosti přesahující standardní činnosti výchovného poradce (standardní činnosti výchov.poradce stanoví příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2005 Sb.) a spočívající v tvorbě a analýze metod práce při vykonávání odborných činností výchovného poradce, např. odborná práce se zájmovými dotazníky a profesiogramy, s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, odborná pomoc žákům při vyhledávání vhodných stylů učení, odborná intervence u žáků se specifickými poruchami učení a chování, řešení problémových situací, vyhledávání mimořádně nadaných dětí - participace na úpravách jejich učiva, odhalování šikany, projevů diskriminace, nepřátelství nebo násilí a jiných negativních jevů na škole, orientace v poradenské psychologii. Tyto činnosti na kvalitativně vyšší úrovni by měly být evidentní a měli by je oceňovat: vedení školy, třídní učitelé, pedagogický sbor, žáci a rodičovská veřejnost. Podmínky studia pro výchovné poradce (nejméně 250 vyučovacích hodin v programu celoživotního vzdělávání na VŠ) a pro ředitele a zástupce ředitele (Funkční studium 2 na VŠ nebo např. bakalářský studijní program na VŠ zaměřený na školský management) stanoví s účinností od 1. září 2005 vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Absolvování uvedeného studia neznamená automatické zařazení do 13. platové třídy, ale je jedním z předpokladů.

Platový stupeň Platový stupeň se řídí ustanovením § 123 odst. 4 zákoníku práce a § 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Zařazení do platového stupně ovlivňuje: - doba dosažené praxe, - doba péče o dítě a - doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby, tedy tzv. „započitatelná praxe“. U dosažené praxe se rozlišuje: - praxe v oboru požadované práce - jiná praxe Odpočty roků z celkové doby praxe podle § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (určena pro pedagogické pracovníky) Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 5 (v Kč měsíčně)

Zvláštní způsob určení platového tarifu Od 1. ledna 2012 je zásadním způsobem novelizován § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., podle kterého může zaměstnavatel zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Ředitel školy může určit zvláštní způsob platového tarifu kterémukoli zaměstnanci, tedy i pedagogickým pracovníkům. Rozhodne-li se ředitel školy pro zvláštní způsob určení platového tarifu, je možné zvolit několik postupů: - omezit počet platových stupňů - zvolit jiné hledisko nahrazující započitatelnou praxi 1. Omezit počet platových stupňů, což znamená: - zachovat hledisko započitatelné praxe, ale odložit začátek zápočtu, například o 6 let, - zachovat hledisko započitatelné praxe, ale ukončit zápočet dříve (například do 27 let), - ponechat zaměstnanci pouze první stupeň v dané platové třídě bez ohledu na zápočet praxe. 2. Jiné hledisko nahrazující započitatelnou praxi Všechny tyto kroky sledují úsporná opatření prostřednictvím zvláštního způsobu určení platového tarifu.

Lao-C „Znát rozsah vlastní nevědomosti je nejlepší část našich vědomostí.“ Děkuji za pozornost

Základní orientace v právních předpisech a právních normách