Úvod do etiky

1. „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 There are more things in heaven and earth, Horatio, than are dreamt of in your philosophy. Hamlet, Act 1, Scene V. 2011 Marek Vácha Úvod do etiky

2. O všech vědách, uměních, zručnostech a řemeslech platí, že – chceme-li si je osvojit – je zapotřebí mnohostranného a usilovného učení a cviku. Když však přijde řeč na filosofii, zavládne zvláštní předsudek: I když každý z nás máme oči a ruce, a i když bychom měli dostatek materiálu a potřebných nástrojů, neznamená to ještě, že už umíme šít boty. Ale filosofovat a posuzovat to, o co ve filosofii jde, jakoby uměl každý z nás. Ve svém zdravém selském rozumu k tomu již přece vlastníme tu pravou míru. Jako kdybychom na každé noze nenosili míru svých bot. • (Georg Friedrich Hegel, Fenomenologie ducha, Předmluva, odst. 46)

3. Ethics and science

4. Science • = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa • (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The HutchinsonDictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and JulianRowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524) • = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech • (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. ChristopherMorris, San Diego, CA: AcademicPress, 1992, p.1926)

5. Philosophy • Ontology = a theory of what is real • Epistemology = a theory of how we perceive and organize data • Ethics = a theory how to live a righteous life

6. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • přírodní vědy zkoumají co je • etika zkoumá co by mělo být • Hume: „is“ neznamená „ought“ • je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. • z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být • z faktů nelze odvozovat hodnoty • z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní • přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

7. There is no way of getting from „is“ to „ought“, from description to prescription, from fact to values, from science to ethics Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

8. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího • rozum bude vždy otrokem vášní • rozhodující jsou emoce • Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné • rozhodující je rozum • ...snad lze říci, že oba tyto názory zahynuly v Auschwitz...

9. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • Kant: existují dva světy • říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony • říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

10. Postavení empirických věd • Reálné vědy jsou: • empirické • tematicky redukované • metodicky abstraktní • metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) • ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

11. Postavení empirických věd • metodologický redukcionismus • zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí • nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti • = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky • epistemologický redukcionismus • redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou • ontologický redukcionismus • veškerou realitu lze převést na fyziku • myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to • volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

12. Postavení přírodních věd

13. Etika • Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje • činnost teoretickou (poznání) • tvořivou (zhotovování) • tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo • praktickou (jednání) • v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě

14. Etika • Sócratés: • dobré jednání je otázkou správného poznání • lidé chybují proto, že se mýlí • omyly se dají odstraňovat a dobrý život naučit • Aristotelés • poznání a jednání jsou dvě odlišné věci • pravdivý/nepravdivý patří do poznání, správný/nesprávný nebo lepší/horší patří do etiky • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 11

15. Úkol medicíny: prodloužení života pacienta

16. „umění žít“ etika podle Aristotela délka života biologická medicína Úkol medicíny: prodloužení života pacienta, „horizontálu“ jeho života Úkol morální filosofie: poskytnout smysluplnost života, „vertikálu“ života

17. Etika • Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. • Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. • Mrav – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

18. Svědomí a étos svědomí étos

19. Ethics and Morality • Ethics is primarily a matter of knowing • Morality is a matter of doing • morality is what people believe to be right and good • ethics is the critical reflections about morality and the rational analysis of it.

20. Mravní klima • ekologie • organismy, počasí, oxid uhličitý, globální oteplování, koloběh prvků • prostředí idejí, myšlenek, ve kterém žijeme „ethicalenvironment“ • co je přijatelné, odpustitelné, tolerovatelné etc. • viz nacionální socialismus v Německu 30. let • my Evropané máme tendenci takové věci zpochybňovat či zlehčovat • toto prostředí se mění • názory na manželství ve starověku, 19. stol. a dnes • názory na homosexualitu ve starém Řecku, v 18. stol a dnes • názory na eutanázii ve starém Řecku a dnes

21. Etika • antika a středověk: • jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru • pozdější vývoj je silně redukcionistický • teorie norem lidského jednání • dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

22. Altamira 16 000 – 14 000 let Umění Člověk, jako jediný z 30 milionů současných druhů organismů na Zemi kdysi pocítil potřebu malovat po stěnách jeskyní. Proč? Lascaux ve Francii 15 000 – 10 000 let Cosquer, Francie 27 000 – 19 000 Objeveno 1994

23. Etika a morálka • Ethics is primarily a matter of knowing • Morality is a matter of doing • morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd. • tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

24. Pokus o definici • „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; neboformální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“ (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

25. Etika • Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti • we have moved from fate to choice • Svoboda se stává trvalým břemenem – na koho shodit odpovědnost? • V pozdní antice vzrůstá význam Osudu • tragédie Oidipa • Mytologické řešení – sudičky atp. • Rozvinutá instituce věštění – zejména ve vojenství • Nebo – nalezení objektivních pravidel, jak jednat „dobře“

26. Etický relativismus„smíme to, co umíme?“ • Poté, co se ke konci středověku a na počátku novověku zhroutil v Evropě systém jediného náboženství, desatera a etických principů křesťanství, vzniká otázka, podle jakých etických principů vlastně žít – a především, čím si tyto principy zdůvodnit. Od Dostojevského „není-li Bůh, všechno je dovoleno“ až po striktní etiku biblického desatera se rozprostírá široká oblast nejistoty

27. Etický relativismus

28. Etický relativismus„smíme to, co umíme?“ • Newtonovský svět byl světem jistot • svět byl třírozměrné „akvárium“ (Anton Markoš), ve kterém se nacházely věci, jejichž zkoumání bylo úkolem vědy • Einsteinovský svět je světem relativit • hmota, prostor a čas již nejsou stabilní, mohou se nejrůznějším způsobem měnit • …tato nejistota a ztráta jistot se možná projevila i v etice

29. Etický relativismus„smíme to, co umíme?“ • morálka je zcela odvozena od společnosti, ve které člověk vyrůstá • nic není ani dobré ani špatné bez posouzení dané kultury a sociálního kontextu • vše záleží na úhlu pohledu • nemá cenu se přít o místo, kde se duha dotýká země – záleží na tom, odkud se díváme • nemá cenu protestovat proti otroctví, práci dětí, obřízce žen, upalování vdov, odmítání vzdělávání žen – jiný kraj, jiný mrav • a pokud proti tomu protestujeme, tak jakým právem? • pokud bychom protestovali, dopouštíme se etického imperialismu či paternalismu

30. Etický relativismus„smíme to, co umíme?“ • pokud každý zastává individuální morálku, těžko nějak vymyslet zákony přijatelné pro všechny • neexistuje kultura, která by spojovala všechny občany: již neexistuje společná znalost bible, Shakespeareho, Dickense etc. • jediné co známe je citovat reklamy – jinak řečník riskuje, že jeho narážkám nikdo neporozumí • neexistuje společná znalost hudby – každý poslouchá něco jiného • těžko najít něco, co by občany spojovalo – díky internetu i zprávy volíme podle toho co nás zajímá

31. Nihilismus • neexistuje morálka, ani morální pravdy, ani dobro a ani zlo • věci se dějí, bez morálního znaménka • morálka, podobně jako všechna náboženství, je pouhá iluze • ani vražda nevinného, ani genocidy nejsou špatné, neboť nejsou ani dobré • slabší formou nihilismus je etický relativismus

32. Does training produce virtue, or does nature bestow it? (Horace) Virtutemdoctrinaparetnaturanedonet

33. Je morálka výsledkem učení, nebo tkví v samém způsobu lidské existence? Vyvstává v procesu socializace, nebo je "na místě", dříve než se s jakýmkoli učením začne? Je morálka sociální produkt? Nebo je tomu, jak tvrdil Max Scheler, naopak a předpokladem veškerého sociálního života je pocit sounáležitosti, ona podstata každého sociálního chování? • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 282

34. Morální zákony jsou konstruktem člověka • morální zákony jsou konstruktem člověka: • Thomas Hobbes: • state of natura: war of each against all • might alone makes right, and no one si safe

35. Morální zákony jsou konstruktem člověka • morální zákony jsou konstruktem člověka: • Thomas Hobbes: „dříve, než byly dány zákony, neexistovala spravedlnost ano nespravedlnost. Každý lidský úkon je svou povahou indiferentní. Že je dobrý nebo špatný, to pochází jen od zákonodárce. Vladaři tedy svým příkladem činí spravedlivým, co přikazují, a nespravedlivým, co zakazují.“

36. Morální zákony jsou konstruktem člověka • David Hume: morální zákony jsou výsledkem dohody mezi lidmi • E. O. Wilson: morální zákony jsou výsledkem přírodního výběru • svědomí člověka je produktem natural selection • Konrad Lorenz: dá se těžko rozlišit, zda nás k určitému chování vedou podněty z nejhlubších, předlidských vrstev naší osoby, nebo úvahy nejvyšší etáže našeho rozumu

37. Morální zákony jsou konstruktem člověka • Herodotus (5th century BC): DuringDarius´s reign, he invited some Greeks who were present to a conference, and ask them how much money it would take for them to be prepared to eat the corpses of their fathers; they replied that they would not do that for anyamount of money. Next, Dariussummoned some members of the Indian tribeknown as Callatiae, who eat their parents, and asked them in the presence of the Greeks, with an interpreterpresent so that they could understand what was being said, how much money it would take for them to be willing to cremate their fathers´ corpses; they cried out in horror and told him not to say such appallingthings. So these practises have become enshrined as customs just as they are, and I thinkPindar was right to have said in his poem that custom is king of all. • (Blackburn, S., (2001) Ethics. A Very Short Introduction. Oxford University Press, Oxford, p. 18)

38. Morální zákony jsou konstruktem člověka • Durkheim • člověk je morální tvor jen díky tomu, že žije ve společnosti • skutky jsou zlé, protože jsou společensky zakázané (... a tedy nikoli jsou společensky zakázané, protože jsou zlé) • s morálkou v žádné z jejích forem se nelze setkat jinde ve společnosti • jednotlivec se podrobuje společnosti a toto podrobení je podmínkou jeho osvobození. Svoboda člověka spočívá v tom, že se vymaní z moci slepých, nemyslících fyzických sil; dosahuje toho tím, že proti nim staví velkou a inteligentní sílu společnosti, pod jejíž ochranu se uchyluje.

39. Morální zákony jsou konstruktem člověka • veškerá morálka vychází ze společnosti, mimo společnost morálka neexistuje • společnost je továrna na morálku • alternativou morálního sevření společnosti není autonomie člověka, ale vláda živočišných vášní • presociální pudy lidského zvířete jsou sobecké, kruté a hrozivé, a proto je třeba je krotit a přemáhat, má-li se udržet sociální život. • cit v Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 239

40. Morální zákony jsou konstruktem člověka • chladný a skeptický vědec v Durkheimovi zbavuje pozlátka všechny domněnky, že ve zlu je nějaká jiná podstata než ta, že je odmítla síla dostatečně velká na to, aby svou vůli učinila závazným pravidlem. • cit v Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 239

41. Morální zákony nejsou konstruktem člověka • "Ve všech těchto procesech s obžalovanými, kteří spáchali "legální" zločiny, jsme požadovali, aby lidské bytosti byly schopny samy rozeznat, co je správné a co špatné, i v případě, kdy se mohou spolehnout jen na svůj vlastní úsudek, který se mimoto může ocitnout v naprostém nesouladu s jednomyslným názorem všech lidí v okolí. (...) Hrstka těch, kteří si podrželi schopnost rozlišit správné a špatné, neměla nic jiného než svůj vlastní úsudek a musela ho užívat svobodně. Nebyla žádná pravidla, o která se bylo možno opřít... (Hannah Arendtová) • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 283

42. Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. (Exodus 23,2) 

43. Chování jednotlivce může být morální, i když je skupina, anebo třeba všechny skupiny odsoudí; jednání doporučované společností - byť i jednohlasně celou společností - může být přesto nemorální. (...) Otázka sociálních základů morální autority je jinými slovy z morálního hlediska irelevantní. • Proces socializace spočívá v manipulaci s morální schopností, nikoli v jejím vytváření. • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 246

44. Morálka není produkt společnosti. Morálka je něco, čím společnost manipuluje - co využívá, přesměrovává, blokuje. • Bauman, Z., (2010) Modernita a holocaust. 2. vyd., Sociologické nakladatelství. Praha, str. 246

45. Morální zákony máme v genech: jsou výsledkem evolučního procesu • naše emoce vytváří hypotalamus a limbický systém • všechno naše etické rozvažování je tedy důsledkem tohoto systému • hypotalamus a limbický systém se vytvořily evolucí • …s jediným cílem, kterým není ani štěstí, ani přežití, nýbrž: co nejvíce namnožit geny, který organismus vytvořily • Kritika: my ale nezkoumáme člověka z pozice mimozemského zoologa, my sami patříme k našemu druhu – a víme velmi dobře, že lze jednat ještě i jinak • … a jsme zase na začátku

46. the organism is only DNA´s way of making more DNA • the hypothalamus and limbic system are engineered to perpetuate DNA • these centers flood our consciousness with all the emotions – hate, love, guilt, fear, and others – that are consulted by ethical philosophers who wish to intuit the standards of good and evil • (Wilson, E.O., (2000) Sociobiology. The New Synthesis. Twenty-Fifth Anniversary Edition. The Belknap Press of Harward University Press. Cambridge, Massachusetts, and London, England. p. 3) E.O. Wilson

47. The hypothalamic-limbic complex of a highly social species, such as man, „knows“, or more precisly it has been programmed to perform as if it knows, that its underlying genes will be proliferated maximally only if it orchestrates behavioral responses that bring into play an efficient mixture of personal survival, reproduction, and altruism (Wilson, E.O., (2000) Sociobiology. The New Synthesis. Twenty-Fifth Anniversary Edition. The Belknap Press of Harward University Press. Cambridge, Massachusetts, and London, England. p. 4) E.O. Wilson

48. Jelikož má člověk neměnící se, letitou geneticky určenou anatomickou, fyziologickou a psychologickou konstituci, je důvodné se domnívat, že alespoň některé „hodnoty“, které má za dobré nebo špatné, byly objeveny nebo vyvstaly během tisíců let, co lidé žili pospolu v různých společnostech. Jakmile jsme tyto hodnoty identifikovali a otestovali, je nějaký důvod, proč tyto hodnoty nepovažovat za absolutně dané a neměnné? Jakmile je například bezohledná vražda dospělého člověka jen tak pro osobní pobavení uznána za špatnou, bude za takovou pravděpodobně uznána vždy. • (Leonard Carmichael, cit. v Rothbard, M.N., (2009) Etika svobody. Liberální institut, Praha. str. 58)

49. Morální zákony nejsou konstruktem člověka • „JamesMorris ve svých excelentních dějinách Britského impéria vypráví historku o Charlesi Napierovi, který mezi jinými pozoruhodnými činy také roku 1843 dobyl Sind a zavedl tam obvyklý minimalistický řád typický pro britský způsob vlády. Jedním z jeho významných ustanovení byl zákaz satí. Britové v zásadě tolerovali jakékoli domorodé zvláštnosti, nicméně upalování vdov strpět nehodlali. Sindštíbrahmáni satí bránili, a prohlašovali, že jde o starobylý zvyk. Napierova briskní odpověď byla nádherně prostá:“I můj národ má jeden zvyk. Když muži zaživa upalují ženy, pověsíme je. Jednejme tedy všichni tak, jak nám náš národní obyčej káže!“[1] • [1] Berger, P., (1997) Vzdálená sláva, Barrister & Principal, Brno, p.63 ISBN 80-85947-18-8

50. Morální zákony nejsou konstruktem člověka • Berger ironizuje představu nekonečné tolerance současných Američanů (…i Evropanů), kteří • „budou tolerovat vše, kromě intolerance:“Tak vy jste kanibal? To je ale zajímavé! Myslím, že nám všem by hrozně prospělo, pokud bychom lépe porozuměli vašemu pohledu na věc.“ • Aristotelés a Tomáš se domnívají, že etické zákony objevujeme, vykopáváme, podobně jako fyzikální zákony