Výzkum veřejného mínění v České republice

1. Výzkum veřejného mínění v České republice

2. Inspirační zdroje • Čeněk Adamec – člen čs. zahraniční armády 1940-1945 • Velká Británie – dvě formy výzkumu mínění • Mass-observation • Gallupova varianta - Britský ústav veřejného mínění (BIPO)

3. Studentský spolek KRUH • Sdružoval studenty sociologie a ostatních společenských věd • Založil jej 1945 František Dědek • Sekce pro výzkum veřejného mínění pod vedením Adamce • Cvičné průzkumy mass-observation i gallupovou metodou

4. Metoda Mass-Observation • Kvalitativní výzkum • Tom Harrison 1937 • Metody kulturní antropologie pro analýzu současné společnosti • Cíl: zachycovat masové myšlení a chování, být deskriptivním vědním oborem • Vědeckou metodou je práce v terénu (sbírání materiálu, práce s lidmi) • Kritika britské společenské vědy – vychází spíš ze svých teorií než znalosti reálného života

5. Metoda • Induktivní • Nedůvěra v teorii • Kombinace technik, aby vyvážila nedostatky jednotlivých • Odmítá reprezentativní výběr • Výzkum provádějí „pozorovatelé“ • Zápis pozorovaného do deníků, později se používá i dotazník

6. Techniky • Formální přímý dotaz (jako vstupní) • Neformální přímý dotaz • Nepřímý dotaz • Odposlouchávání rozhovorů • Pozorování

7. Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění • Založen 1946 jako oddělení I. odboru Ministerstva informatiky • 5 odborných + 2 techničtí pracovníci • Síť cca 300 tazatelů • Vedoucí dr. Bohuš Pospíšil • Pracovník pro výzkum Čeněk Adamec

8. Aktivity Čs. ÚVVM • Výzkumy pouze v českých zemích • Cca 1-2 výzkumy měsíčně • Gallupovská metoda • Časopis Veřejné mínění (populárněvědecký) • Mezinárodní spolupráce (výzkumy, publikace, konference, stáže)

9. Předvolební výzkumy 1946 • Dva výzkumy– počátek a polovina května • Patřily k nejpřesnějším volebním výzkumům té doby (odchylka 2. výzkumu max. 1%) • Výsledky publikovány až po volbách (z rozhodnutí ústavu) • Zvýšení odborné prestiže ústavu a metodologie výzkumů u odborné i laické veřejnosti • Pozitivní přijetí politickou elitou

10. Gottwald o výzkumu veřejného mínění „tento vědní obor ……..může být úspěšným nástrojem demokracie, neboť jí umožňuje orientovati se poměrně rychle a spravedlivě o mínění a stanovisku v nejrůznějších otázkách.“ časopis Veřejné mínění, únor 1947

11. Volební výzkumy 1948 • Plánovány tři výzkumy • Proveden pouze výzkum v lednu • Dotazníky policejně zabaveny • Domněnky o ručním zpracování dotazníků pro potřeby KSČ, poklesu příznivců KSČ ve srovnání s volbami 1946

12. Likvidace Čs. ÚVVM 1948 – 50 • Únor 1948 – ústav odloučen od ministerstva • Zákaz publicity výsledků • Zrušen časopis Veřejné mínění • Omezen počet pracovníků • Výzkumy prováděny do jara 1950 • 1950 - Ústav zrušen pro nepotřebnost

13. 1965 – zájem stranických orgánů o výzkumy mínění Důvody odborné: • Rozvoj marxistické sociologie • Rozvoj empirického sociálního výzkumu • Vznik řady výzkumných rezortních pracovišť

14. Důvody ideologické • Výzkum veřejného mínění jako standardní nástroj pro demokracii a politickou elitu ve světě • Vizitka demokratičnosti socialistického zřízení • Záměr nebyl chápán jako pokračování činnosti zrušeného ústavu

15. Aktivity ÚV KSČ 1965 - předsednictvo ÚV KSČ schválilo záměr: a) založit ústav při ČSAV b) podřídit veškerou jeho činnost kontrole stranických orgánů c) 1966 – schválilo ředitelku J. Zapletalovou 1967 – zahájena činnost ústavu

16. Činnost ÚVVM • Fakticky mnohem volnější než ÚV KSČ předpokládalo • Návrat Č. Adamce do oboru • 10, později více odborných pracovníků • Cca 600 tazatelů • Výzkumy v celé ČSR • Dotazníky v češtině, slovenštině, maďarštině • Rozsah souboru dotázaných - cca 1500 • Rychlé telegrafické výzkumy - cca 300 dot.

17. Činnost v době Pražského jara • Výzkumy politického charakteru • Mezinárodní výzkum – tužby a obavy • Rychlé telegrafické výzkumy: březen - srpen 1968 • První výzkumy důvěry politikům • Výzkum „Postoj občanů k politice“, nebyl zpracován, dokumenty se nezachovaly • Ankety Pražanů: v době invaze 1968, nereprezentativní výběr, cca 300 dotázaných

18. Činnost ÚVVM do září 1969 • Pokračování politických výzkumů • Výzkumů zaměřených na závažné společenské otázky • Orientace na metodologickou činnost • Pokračování činnosti bez vnějších zábran • Snižovala se otevřenost občanů při dotazování • Snižovala se možnost publikovat výsledky

19. Činnost ÚVVM 1970-72 • Politické kontroly a prověrky všech pracovišť ČSAV • Nemožnost pokračovat v politických výzkumech • Výzkumy na zakázku pro instituce – šíře témat

20. Převedení pracoviště pod statistický úřad • Od 1969 snaha ČSAV zrušit pracoviště, neboť „neodpovídá základnímu výzkumu“ • Záměr převést ÚVVM pod přímé řízení Úřadu předsedy vlády • ÚVVM zrušen k 31. 8. 1972 • Nově založen jako součást statistického úřadu

21. Činnost do roku 1989 • Pracoviště podřízeno kontrole stranických orgánů: • výběr pracovníků • schvalování témat výzkumu • schvalování otázek v dotazníku • souhlas k veřejné publikaci výsledků

22. Tématické výzkumy pro státní instituce • Týkaly se také médií • Zpracování obsáhlých závěrečných zpráv • Cca 6-10 výzkumů ročně • Korektní využívání metodologie výzkumů • Stereotypizace odpovědí dotázaných • Zákaz publikování výsledků

23. Situace po listopadu 1989 • Změna charakteru práce státního ÚVVM • Vznik českých soukromých agentur • Provázanost výzkumu mínění a výzkumu trhu • Vznik poboček zahraničních agentur a mezinárodních řetězců • Vznik sociálního trhu informaci – konkurenční prostředí • Překonávání nedůvěry k metodologii u politické elity, odborné i laické veřejnosti

24. Změna charakteru práce ÚVVM • Zrušení kontroly stranickými orgány • Veřejná publikace výsledků • Aktuální výzkumy (od listopadu 1989) • Předvolební výzkumy (od 1990) • Od r. 1990 pod názvem Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM) • Od r. 2003 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), součást Sociologického ústavu AV ČR

25. Nejznámější soukromé agentury STEM – založen 1990 FACTUM – založen 1991 GfK – založen 1991 SC&C – založen 1992 Další české agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění Pobočky zahraničních firem a mezinárodních řetězců