1 / 28

Základy geodézie - základní metody, měření polohopisu a výškopisu, zaměřování podzemních prostor

Základy geodézie - základní metody, měření polohopisu a výškopisu, zaměřování podzemních prostor. Přednáška č. 2 – 2014. Geodézie - zeměměřictví. Geodézie ( řecký γη = Země, δαιζω = dělit)

mercia
Download Presentation

Základy geodézie - základní metody, měření polohopisu a výškopisu, zaměřování podzemních prostor

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základy geodézie - základní metody, měření polohopisu a výškopisu, zaměřování podzemních prostor Přednáška č. 2 – 2014

  2. Geodézie - zeměměřictví Geodézie (řecký γη = Země, δαιζω = dělit) je vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních vlastností zemského tělesa - geoidu - nebo části zemského povrchu případně objektů mimo Zemi. Pro výzkum využívá matematické, geometrické a fyzikální metody měření a výpočtů. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve zvoleném souřadnicovém systému. Výsledky geodetických měření jsou zaznamenávány formou map na papírové nebo elektronické nosiče dat.

  3. Historie geodézie - zeměměřictví 2 200 let př. n. l. — nápisy z Edfu na horním Nilukrál Amenehmat III. z XII. dynastie 300 let př. n. l. — v Alexandrii v Egyptě - Erastothenes — změřil délku poledníkového oblouku staří Řekové —Thales, Pythagoras, Platón, Aristoteles, Archimedes, Euklidos, Heron, Appolonius... středověk — Arabové novověk — Cassini, Bouguer, Laplace, Lagrange, Monge, Delambre, Gauss... Čechy — Šimon Podolský — Knížka o měrách zemských Mikuláš Klaudián — první mapa Čech — 1518 Jan Amos Komenský —Geometrie Kosmografie 1631 — Lešno

  4. Rozdělení geodézie • geodezie nižší- pro zobrazení menších územích celků se vliv zakřivení prakticky neprojevuje (výpočty v rovině) • geodezie vyšší - pro zobrazování velkých územních celků se bere v úvahu zakřivení zemského povrchu (výpočty na referenčních tělesech - koule, elipsoid) • kosmická geodézie, satelitní geodézie • fyzikální geodézie • mořská geodézie • inženýrská geodézie • kartografie • fotogrammetrie • Součást geoinformatiky - interdisciplinarita

  5. Právní rámec zeměměřičské služby v ČR • Zabezpečení odborných technických činností v geodézii, kartografii a katastru nemovitostí – zákon 200/1994 Sb. o zeměměřictví. • Státní orgány – Česká úřad zeměměřický a katastrální • bodové pole, • státní mapová díla, • standardizace činnosti, • IS a katastr nemovitostí, • KÚ – zeměměřické inspektoráty • ÚAZK, • souhlas k zeměměřickým činnostem • ad. • Fyzické a právnické osoby vykonávající geodetickou činnost.

  6. Tvar a rozměry Země • fyzický povrch Země – členitý a rozmanitý, nelze matematicky definovat • nejvíce se přibližuje geoid – střední hladina moře prodloužená pod pevninu – nepravidelné těleso jemuž se z geometrických těles nejvíce podobá trojosý elipsoid • rotační elipsoid, např. Besselův z roku 1841 – poloosy: a = 6 377 397 m, b = 6 356 079 m, na pólech zploštělý, zpřesňování stále pokračují, rozvoj družicové geodézie • od r. 1980 se používají hodnoty tzv. referenčního sytému: a = 6 378 137 m, b = 6 356 752 m, • v některých případech náhradí koulí o poloměru r = 6 380 000 m, území do rozsahu cca 700 km2, tj. plocha o průměru kruhu 30 km.

  7. Měrné jednotky - míry Měření – výkon, při které porovnáváme různé rozměry (délky, úhly, čas, apod.) se základní jednotkou. Geodézie – délkové, úhlové, plošné a obloukové. Délkové míry Návrh jednotné soustavy měr konec 18. století ve Francii. Desetimiliontá část čtvrtiny poledníku – metr. Od r. 1984 – jeden metr je délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuuza dobu 1/299 792 458 sekundy.

  8. Staré délkové míry staré české míry 1 loket pražský = 0,594m = 3 pídě 1 píď = 0,198m = 10 prstů 1 dlaň = 0,078m = 4 prsty 1 pěst = 0,105m 1 zemský provazec = 42 lokte Rakousko-Uherské míry 1(sáh) = 6´(stop) = 72´´(palců) = 864´´´(čárek) 1 = 1,896 484 m 1 rakouská míle = 4 000 sáhů = 7 585,936 m 1 jitro = 2 korce = 3 měřice 1 jitro = 1 600 čtver. sáhů = 5 754,64 m2 anglické míry 1 yard = 0,914 383m = 3 feet = 36 inches 1 foot = 0,304 794 m 1 inch = 0,025 399 m 1 statue mile = 1 609,315 m 1 nautical mile = 1 852,01 m 1 acre = 0,405 ha 1 square mile = 2,589 89 km2

  9. Míry plošné a úhlové Plošné míry odvozené od 1 m – metr čtvereční – ar – ha – km2 Míry úhlové - míra oblouková s...délka oblouku r...poloměr - míra stupňová - šedesátinná plný úhel 360 - 1 = 60= 3 600 - setinná plný úhel 400g - 1g — grad 0,01g = 1c setinná minuta 0,000 1g = 1cc setinná vteřina

  10. Základní geodetické pomůcky • V geodézii nejčastěji potřebujeme určit svislý a vodorovný směr, k tomu používáme: • olovnice - určování svislého směru, • libela – určování vodorovného, ale i svislého směru • Měření délek – pásma – na vidlici, na kruhu • Měření stálých úhlů – pentagon • úhlů - teodolit • Výtyčky – označení bodu bodového pole.

  11. Měrné jednotky - míry

  12. Měření délek, přesnost a chyby při měření Krokování 1 : 50 až 1 : 100 nitkový dálkoměr 1 : 300 polní kružidlo ( sáhovka ) 1 : 1 000 pásmo s napínáním 1 : 2 000 pásmo šikmo po terénu 1 : 10 000 rádiové dálkoměry 1 : 300 000 světelné dálkoměry 1 : 500 000 invarové dráty 1 : 1 000 000 měření délek - přímé (pásmem, latí) - nepřímé (opticky, elektroopticky, laserové dálkoměry) Chyby při měření – např. pásmo – protažení, vybočení, prohnutí, atd. - hrubé – nahodilé a systematické -

  13. Bodová pole Základ pro geodetická měření – polohopisná a výškopisná. Polohopisné bodové pole – trigonometrická síť – základní a podrobné, stabilizace, Československá jednotná trig. Síť – nebyla rozdělena. Výškopisné bodové pole – základní a podrobné. Stabilizace a signalizace bodů. Souřadnicová soustava – x – y – z. Místopisné údaje o bodech. Abúsír – bodové pole ve vlastní souřadnicové soustavě – x – sever, y – východ. Všechny souřadnice kladné.

  14. Základní geodetické úlohy • vytyčování – přímky, kolmice, sítě, rovnoběžky • měření polohopisu – plány, dokumentace • měření výškopisu – nivelace • podrobné měření – tachymetrie, měření podrobných bodů (x,y,z)

  15. Měření polohopisu • Měření polohopisu – plány, dokumentace • bodové pole, • síť, • ortogonální metoda, • tvorba dokumentace – milimetrový papír • polohopisný náčrt, plán • měřítko, • místní souřadnicová soustava • dokumentace archeologická

  16. Měření výškopisu • výškopisné bodové pole – nivelace, vlastní soustava • nivelační pořady, • stavebnictví, projektování, sledování výškových změn (přehrady, letiště, apod.) • archeologie – výškopisný plán, dokumentace, řezy, profily, apod.

  17. Podrobné geodetické měření • Podrobné měření patří mezi nejpoužívanější metody zaměřování zemského povrchu a objektů na něm. • souřadnicový systém • bodové pole • tachymetrická metoda – měření polohopisu a výškopisu současně • Použití elektronických tachymetrů – dálkoměrů. Cílem je získání množiny podrobných bodů, kterými jsou charakterizovány zaměřované objekty a zemský povrch. • podrobné body terénu – 3D model, vrstevnice • půdorysy objektů • prostorové objekty • podzemní prostory

  18. Základní geodetické úlohy v Egyptě • vytyčování – přímky, kolmice, sítě, rovnoběžky • měření polohopisu – plány, dokumentace • měření výškopisu – nivelace • podrobné měření – tachymetrie, měření podrobných bodů (x,y,z) • měření podzemních prostor • Používané geodetické přístroje – Disto - Leica

  19. Geodetická měření

  20. Geodézie - zeměměřictví

  21. Geodézie II.

  22. Řez šachtou a pohřební komorou

  23. Výsledky geodetického měření

  24. Info - literatura PROCHÁZKA, J., BRŮNA, V. (2004): Výškopisná archeologická mapa 1:2 000 území české koncese v Abúsíru. PES III/2004. ČEgÚ FF UK Praha, 2004. Šimana, M. 1971: Geodesie v archeologické praxi. Zprávy Čs. spol. arch. při Čs. akademii věd, Supplement, 9. Praha. www zdroje – ČVUT FSv, Brno, Plzeň, ad. http://www.la-ma.cz http://bruna.geolab.cz # http://egypt.geolab.cz Přednáška - http://vyuka.geolab.cz/egy/download/2_geodezie.ppt E-mail: bruna@geolab.cz

  25. Příští přednáška 2014 Základy kartografie

More Related