Dějiny každodennosti

1. Dějiny každodennosti, 1. ročník 12. 10. 2011 Mgr. Ondřej Kunc Dějiny každodennosti

2. dějiny každodennosti = dějiny mentalit • vznik dějin mentalit • dějiny mentalit a historická demografie • koncepce mentality • historik a mentality • proměny obyvatelstva českých zemí v průběhu 19. století • struktura společnosti Obsah

3. výraz mentalita • z latiny • angličtina – konec 17. století • francouzština – polovina 19. století • němčina – počátek 20. století • mentalita = charakteristický soubor vlastností • věk, geografické prostředí, sociální prostředí aj. Dějiny mentalit

4. neexistence jednotné mentality • mentalita = celkový způsob myšlení určité sociální skupiny • závislost na výchově, tradici, politických a sociálních podmínkách • projevy mentalit – hodnotový žebříček • vznešené • nevznešené Dějiny mentalit

5. ne až na konci 20. století • škola Annales – nové pojetí historie • historikové a sociologové • termín mentalita při studiu primitivních společností • oblast vědomých a nevědomých aktivit • název sociální dějiny (social history) • totalismus v historii Vznik dějin mentalit

6. tradiční historie x sociální historie • hospodářské dějiny • ekonomické dějiny • sociální dějiny • kulturní dějiny Vznik dějin mentalit

7. ??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ??? • exaktní věda • matematika, statistiky • neprivilegované vrstvy • ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba, zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita • reakce a postoje zúčastněných • souvislé řady dat Vznik dějin mentalit

8. termín mentalita • nejprve kategorie, poté samostatný obor • do podvědomí všech • získání širokého publika • přitažlivější než tradiční historie Vznik dějin mentalit

9. základ – regionální bádání • výzkumy populačních hnutí • statistická a dokumentační základna • pojem dlouhé trvání • zkoumání dlouhých časových úseků • neviditelné modely chování Dějiny mentalit a historická antropologie

10. nová zkoumání dříve data nedostupná nyní nové antropologické výstupy obrození sociálních dějin v 60. letech 20. století invaze historických prací do dosud neznámých oblastí Dějiny mentalit a historická antropologie

11. nová témata: • dítě a dětství • smrt • sexualita • kriminalita a delikvence • sociabilita (společenské sdružování) • věkové skupiny • lidové slavnosti • lidová zbožnost Dějiny mentalit a historická antropologie

12. dovršitel Philippe Ariès • Dítě a rodinný život za starého režimu • Dějiny smrti I, II • mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales • George Duby • Jacques Le Goff Koncepce mentality

13. překročení původních hranic • návrat k tématům považovaných za zpracované • opětovné čtení dokumentů • počáteční témata: • práce • rodina • věk • výchova • sexualita • smrt Historik a mentality

14. přelom 18. a 19. století změny ve struktuře obyvatelstva původní stavovské uspořádání → občanská společnost příprava změn v 1. polovině 19. století dokončeno po revolucích 1848-1849 změny završeny před 1. světovou válkou Proměny obyvatelstva českých zemív průběhu 19. století

15. podnikatelská vrstva • rozhodující síla společnosti • různý původ • ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu Proměny obyvatelstva českých zemív průběhu 19. století

16. horní vrstvy střední vrstvy dolní vrstvy Struktura společnosti

17. politická či ekonomická moc řízení společnosti sociálně nejmocnější a nejprestižnější složka společnosti splývání horních vrstev s elitami Horní vrstvy

18. horní vrstva x elita: • horní vrstva = vrchol obecného sociálního žebříčku • elita = v každé sociální skupině • 19. století – 0,5 – 1% populace • r. 1800 – 23-45 tisíc osob • r. 1900 – 50-100 tisíc osob Horní vrstvy

19. složení horních vrstev: • šlechta • patriciát • důstojníci • vysoká státní byrokracie • církev Horní vrstvy

20. šlechtický titul stále svou váhu • poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní • jednotlivci • bohatí průmyslníci • podnikatelé • obchodníci šlechta

21. nové šlechtické tituly • důstojníci • státní úředníci • významní umělci, vědci, univerzitní profesoři, politici • průmyslníci, velkoobchodníci • Škodové • Ringhofferové • Liebigové • Bartoňové šlechta

22. stará x nová šlechta • snaha o přejímání aristokratického životního stylu: • skupování statků • opravy zámků šlechta

23. stará šlechta • možnost získat postavení u dvora • mocenská dědictví rodů • historie rodů • aristokracie z celé Evropy • kompaktní, relativná uzavřená sociální skupina šlechta

24. hrabata • větší část historické šlechty • 54 rodů • svobodní páni – baroni • 83 rodů • průmyslníci, úředníci, vojáci • x rodiny se středověkým rodokmenem šlechta

25. počet – 1/10% obyvatelstva ignorance nové šlechty sňatky pouze mezi sebou prohlubování propasti stará šlechta x ostatní šlechta

26. působení staré šlechty: • rakouské vlády • diplomacie • armáda • nejvyšší církevní hierarchie • říšská rada a na zemské sněmy • později podnikatelé • pozemková držba šlechta

27. otevírání horních vrstev středním vrstvám • svobodná povolání: • lékaři • advokáti • notáři • buržoazie – až od občanské společnosti šlechta

28. velkoobchodníci, finančníci podnikatelé, velkostatkáři, špičky správy, ministři mnoho židů vznik moderních podnikatelů patriciát

29. povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů Důstojníci

30. podíl v politickém rozhodování šlechta až do poloviny 19. století nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky vysoká (státní) byrokracie

31. udržení svého postavení ve společnosti • vliv na široké vrstvy obyvatelstva • orientace na víru x praktické záležitosti • problematika školství • polnohospodářství • zdravotní péče Církev