Územní plán sídelního útvaru Blatná

1. Územní plán sídelního útvaru Blatná Ing. arch. Kovář Situace po 12 letech Zdeňka Svobodová

2. ÚPSÚ Blatná vznikl za doby působení Oboru výstavby, zemědělství a ŽP, 1996 • zpracování: ÚP STUDIO České Budějovice • 183/2006 Sb. - stavební zákon (novela 68/2007 Sb.), (184/2006 Sb. z. o vyvlastnění) • úpravy: • obecně závazná vyhláška č. 3 /97 k ÚPSÚ města Blatná, která řeší závazné regulativy pro výstavbu na území města Blatné • obecně závazná vyhláška č. 1/1999, kterou je vyhlášena závazná část územního plánu města Blatná • o. z. vyhláška č. 1/2005 kterou se vyhlašuje závazná část změny č. 2 územního plánu Blatná s ohledem na povodně v roce 2002

3. Blatná = sídelní středisko obvodního významu • omezující podmínky rozvoje: ochrana přírody a památek, koridory inženýrských sítí, návrh přeložek státních silnic • omezující vlivy na svobodné tržní podnikání: ochrana městské památkové zóny, ochrana významných krajinných prvků a navržených krajinných zón, realizace veřejně prospěšných staveb • návrh územního plánu vhodně využívá potenciál území a koordinuje rozvojové záměry s omezujícími podmínkami a limity území

4. Rozvoj města je založen na tradičních hodnotách: • hodnotná okolní krajina: - rekreace: Pustý, Kaneček, Malý Mačkovský, Topič ( bez narušení ÚSES) neuskutečněno - doporučení vyhlášení okolí Blatné za přírodní park neuskutečněno X návrh PP (páchník hnědý, listnáče) - čištění a rekultivace černých skládek 50 000 Kč ročně - Natura 2000 – projednává se (Pastviny u Zahorčic, Kocelovické pastviny) • kulturní hodnoty města - prioritní úkol: ,,obnova funkce a tradičního charakteru městské památkové zóny ve vztahu k atraktivnosti zámku,, (96 % obyv. si přeje investice do památek vyhlášení městské památkové zóny (1990), vyhláška o MPZ (1992), osnova programu regenerace centra, založení Blatenské kulturní nadace - potřeba rekonstruovat objekty a areály a doplnit izolační zelení (- 1973: studie přírodního divadla v parku)

5. průmyslový potenciál města: - návrh počítá s novými plochami pro výrobu a sklady v rozsahu 28 ha = pracovní příležitosti Obaly Blatná, Dura, BTF • obnova růžařství a zaradnictví, tržišť a poutí, rozšíření městské zeleně - návrh: přesun růžařství na okraj města neuskutečněno (- 1988: návrh Růžové zahrady v parku, Bohm, genobanka) - poutě ani nikdy nevymizely - tržiště spíše zlikvidovali • podchycení cestovního ruchu: - Blatenské slavnosti, Infocentrum, souvisí s opravou náměstí tedy MPZ 6) usměrnění aktivit obyvatel sídlišť: - nové hospody, Bowling centrum - nejsou povolovány zahrádkářské kolonie (dosavadní – usměrnění ke koordinované výstavbě rodinných domků, možnosti v okolních vesnicích - navrženo 6,4 ha nových hřišť v 6 lokalitách probíhá, 3 hotové

6. Negativní prvky urbanistické kompozice • areál ČOV: viz voda • SOU vzhled nevyřešen • kachní farma, památkové sýpky: nezrušena, sýpky neslouží jako památka • křížení el. vedení: v MPZ okolo zámku vyřešeno x náměstí • rybářství a rybníkářství: privatizace lepší stav vody, břehů, - přenesení nečistého provozu rybářství mimo prostor před zámkem - eutrofizace nevyřešeno • garáže u topiče: nejsou povolované řadové garáže, zakrytí zelení neproběhlo • ubytovna Tesla vzhled nevyřešen • kotelna u sídliště vzhled nevyřešen • silo ZZN vzhled (barva) nevyřešen

7. ČOV silo za Blatnou směrem na Řečici garáže u Topiče, Podskaláku kotelna u sídliště

8. ZPF • důraz na maximální využití pozemků v zastavěném území • vyjmutí výjimečné: 128,14 ha v návrhu a 36,26 ha ve výhledu (za účelem: bydlení, obč. vybavení, tech, vybavení, komerce, komunikace, průmysl, zemědělství, zeleň): od té doby 30 RD, hala DURA, Leifheit na orné půdě • převedení zamokřených nivních ploch do travního fondu • rozvoj zemědělství přesunut do okolních sídel (dostatek budov) • nové plochy pro zemědělství nejsou navrhovány

9. Voda • 1995: ve výhledu: napojení na Oblastní vodovod Jižní Čechy (vybudovaní vodovodního potrubí do Horního Neresce ale dál už ne) 2007: již více než rok funguje připojení na OV JČ • ještě v roce 1995 – odtoky z kanalizace přímo do Lomnice, ČOV byla (od r. 1992) ale ještě ne připojení celého města, přestože znečištění již bylo velké • vody z mlékáren do Buzického rybníka čištění v ČOV a dnes slouží zase jako biologický rybník pro dočišťování odpadních vod z ČOV • dle výzkumu: je třeba dokompletovat biologický stupeň, další úpravy tzv.Activated Biofilter Process (ABF) z USA (biofiltr, aktivace pod bifiltrem) - po povodních 2002

10. Blýskavky • nedoporučení obytné zóny: krematorium, průmyslová zóna za nádražím-nedodrženo ale ve všech dalších lokalitách ano (5) • počítalo se s připojením inženýrských sítí ale tento pozemek byl ÚPSÚ určen pro služby a podnikání, bylo však poměrně snadné provést v tomto směru změnu územního plánu výběr staveniště na volných pozemcích v majetku města, které jsou dopravně technicky přístupné

11. Shrnutí • ÚPSÚ je dlouhodobý a ze své podstaty obecný dokument, který nedává záruku, že naplánované stavby a činnosti někdo opravdu zrealizuje • Musí postihnout flexibilitu a dynamiku vývoje, zjišťuje a vyhodnocuje stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území, sohledem na udržitelný rozvoj území • Monitoring územního plánování = informace pro veřejnost, úřady, srozumitelné podání inf., použití poznatků z praxe

12. Konkrétní poznatky: - uskutečňování až po povodních 2002, pomoc od státu - v době vzniku naprosto nevyřešené ani předběžné aktivity (volné území, peníze, srozumění majitelů) - v roce 1996 se ochrana ŽP posuzovala spíše jako překážka v rozvoji - už ve zprávě je zmínka o nedostatku vybavení ve sféře veřejného zájmu a sociálních služeb nekomerčního charakteru a přesto zde mluví např. o koupališti a zajištění aktivit obyvatel sídliště - řešení vzhledu soukromých staveb - uskutečňování díky EU x kašna, silnice  Děkuji za pozornost…