t lesn kondice a mo nosti jej ho hodnocen n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Tělesná kondice a možnosti jejího hodnocení PowerPoint Presentation
Download Presentation
Tělesná kondice a možnosti jejího hodnocení

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 105
margaret-greene

Tělesná kondice a možnosti jejího hodnocení - PowerPoint PPT Presentation

178 Views
Download Presentation
Tělesná kondice a možnosti jejího hodnocení
An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Tělesná kondice a možnosti jejího hodnocení V.Bunc bunc@ftvs.cuni.cz

  2. Stručná charakteristika základních pojmů • pohyb • pohybová aktivita • zdraví • životní styl - zdravý způsob života - wellness • kondice • zdatnost • tělesná (pohybová) způsobilost • hypokinéza; inaktivita • pohybový režim • pohybový trénink • pohybový program • pohybová intervence • pohybové aktivity - zdatnost - zdraví • pohybové aktivity - zdatnost - životní styl • pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost

  3. Zdatnost je • - připravenost organismu konat práci, bez specifikace o jakou "formu" práce se jedná (např. běh, skok, ale i duševní práce atd.) nebo • - jako schopnost člověka vyrovnávat se s vnějšími nároky, resp. odolávat aktuálním vlivům okolí. • Tělesná zdatnost je součástí obecné zdatnosti člověka. Je důsledkem genetických dispozic jedince a absolvovaného pohybového tréninku.

  4. Kondice se z tohoto pohledu jeví jako součást obecnějšího pojmu zdatnosti, jako specifická připravenost organizmu. • Tělesná kondice je účelově vázána na úroveň specifické pohybové činnosti ‚(např. běžecká kondice, skokanská kondice atd.). • Pohybový trénink je soubor cílených pohybových činností, které ovlivňují zdravotní stav jedince, kultivují jeho tělesnou zdatnost prostřednictvím programů pohybových aktivit.

  5. Vztah kondice a výkonu má pravděpodobnostní charakter. • Kondice je nutnou nikoliv postačující podmínkou sportovního výkonu. • Role kondice vzhledem k pohybovému výkonu se mění – trénink-závod

  6. Tělesná zdatnost • ovlivňuje životní styl → zdravotní stav • součást obecné zdatnosti člověka • nezbytný předpoklad pro „účelné“ fungování lidského organismu. • zdravotně-preventivní působení a její pozitivní vliv na celkovou výkonnost • řada studií jednoznačně dokládá, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti, jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit, redukuje některé rizikové faktory civilizačních chorob (např. Morris a kol. 1958, AACPR, 1991; Blair a kol., 1989; Paffenbarger a kol., 1986 aj.)

  7. Tělesnou zdatnost lze dělit dle cíle na: • Zdravotně orientovanou, • Výkonově orientovanou.

  8. Zdravotně orientovaná zdatnost má nejčastěji následující části: • Morfologickou – tělěsné složení, výška, hmotnost, koordinace, • Funkční – aerobní (kardiovaskulární) zdatnost, svalovou sílu a vytrvalost.

  9. Morfologická složka • tělesné složení (FFM, BF, TBW, ECW, ICW, ECM, BCM), které mají vztah k tělesné hmotnosti.

  10. Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink • zdravotně orientovanou zdatnost lze ovlivňovat dvěma navzájem se doplňujícími se způsoby: a) objektivně - pohybovou intervencí b) subjektivně – zlepšení well-beingu, zvládnutí potřebných pracovních i volnočasových aktivit, snížení hmotnosti.

  11. Svalová zdatnost • Lze ji rozdělit na maximální svalovou sílu (vyprodukovanou jednorázově) a svalovou vytrvalost (opakovaný projev síly po určitou dobu) • Svalová zdatnost přiměřená věku je jedním z důležitých kritérií pro posouzení tělesné zdatnosti • Svalová síla a stupeň rozvoje svalstva se stává limitujícím faktorem umožňujícím pohybovou činnost • Cca od 25. roku věku je doložen fyziologický úbytek hmotnosti svalů (není-li stimulace) 0,75-1% za rok - sarkopenie

  12. Svalová zdatnost • Svalová rovnováha - svaly posturální - svaly fázické • Svalové dysbalance

  13. Současný životní styl je charakterizován neustále se snižujícím množstvím realizovaných pohybových aktivit. Současně platí, že genetické vybavení člověka se za posledních 30 000 let prakticky nezměnilo.

  14. 1996

  15. 1996

  16. Výkon Genetika Trénink

  17. Význam PA různé intenzity pro primární a sekundární prevenci srdečních onemocnění (Morris, 1994)

  18. ŽS Zdatnost Zdraví PA

  19. Před zahájení pohybové intervence je třeba stanovit pohybovou způsobilost intervenovaného jedince. Je nutno posoudit: • „stav“ rozhodujících svalových skupin, • dovednostní vybavenost.

  20. Zdraví • WHO definuje zdraví jako nepřítomnost nemoci a schopnost vykonávat pracovní a volnočasové aktivity.

  21. Ovlivnění svalového aparátu a současně s tím i dovednostní vybavenosti jedince na straně jedné a na straně druhé zlepšení aerobní nebo kardiorespirační zdatnosti, jsou základní cíle pohybových intervencí současnosti.

  22. Základem je forma nabídky a vytváření podmínek pro pravidelnou dlouhodobou realizaci pohybových aktivit jak dospělých, tak hlavně dětí a mládeže.

  23. Cílem všech intervenčních programů musí být jedince dlouhodobě pozitivně kultivovat nikoliv poškozovat.

  24. Pohyb může ovlivňovat : • Zdatnost • Nadváhu – obezitu • Tělesné složení - nezávislost • Práceschopnost – pracovní výkonnost • Kardiovaskulární onemocnění • Krevní tlak • Diabetes typ 2 • Osteoporózu • Imunitní systém • Psychické napětí – agresivitu • Sociálně-patologické jednání • Životní styl - aktivní životní styl

  25. Udržující pohybové aktivity takové, které jsou realizovány cca 3x týdně s dobou trvání cca 30 a více minut • Rozvíjející pohybové aktivity jsou takové, které jsou realizovány 5x týdně s dobou trvání alespoň 30 a více min • Tréninkové pohybové aktivity jsou takové, které jsou realizovány denně s dobou trvání alespoň 30 a více min • Cholesterol pohybové aktivity vedoucí k významnému ovlivnění celkového cholesterolu a jeho frakcí, hlavně pak HDL • Sportovní aktivity představují týdenní energetickou náročnost nutnou k významnému ovlivnění trénovanosti.

  26. Možství energie za týden Cíl Senioři – udržující cca 1000 kcal Senioři – rozvíjející cca 2000 kcal Dospělí – udržující cca 1500 kcal Dospělí – rozvíjející cca 2000 kcal Děti – udržující cca 2100 kcal Děti - rozvíjející cca 3000-4000 kcal Děti – tréninkové cca 15-20000 kcal Dospělí – tréninkové cca 17-22000 kcal Dospělí – cholesterol cca 25000kcal Hry – trénink cca 25-30000 kcal Vytrvalostní sporty – trénink cca 35-45000 kcal

  27. Tělesné složení • Vhodnou nebo nevhodnou tělesnou hmotnost hodnotíme podle množství tělesného tuku. Podpůrným parametrem k určení tělesného složení je koeficient tělesné plnosti → BMI (Body Mass Index): BMI = hmotnost (kg) výška 2 (m)

  28. Celková hmotnost (BM) ECM FFM BF BCM BM = FFM + BF FFM = BCM + ECM

  29. Kvalitu svalové hmoty lze hodnotit pomocí poměru ECM/BCM, který čím je nižší, tím lepší předpoklady pro svalovou práci daný jedinec má.

  30. Průměrné hodnoty koeficientu ECM/BCM u různých skupin osob

  31. Průměrné hodnoty % tuku

  32. Genetická determinace nadváhy nebo obezity se pohybuje okolo 47-50% (Bouchard 2004). • Podobná nebo poněkud vyšší genetická determinace je uváděna i v případě pohybových aktivit - 50-60%. • Míra genetické předurčenosti stoupá s růstem nároků na rychlostí nebo silové zatížení.

  33. Princip řízení tréninkuá Tréninková instrukce Diagnostika Kontrola Subjekt Zp. vazba

  34. Diagnostika Subjekt Stav Kapacitu Intervenci Změny

  35. Změny vybraných antropometrických a funkčních parametrů v průběhu roku u trénovaných fotbalistů

  36. Diagnostika může být statická nebo dynamická v závislosti na formě podnětu. • Kvantitativní a kvalitativní.

  37. Aktuální úroveň trénovanosti P 1 P 2 P 3 P 4 P 5

  38. Při hodnocení je třeba vždy posuzovat i „techniku“ provedení. • Provedení dobré – výkon špatný → nutnost tréninku kondice • Provedení špatné – výkon dobrý → nutnost tréninku techniky • Provedení špatné – výkon špatný → trénink špatný • Provedení dobré – výkon dobrý → trénink v pořádku

  39. Základním krokem každé diagnostiky je podrobná analýza aktuálního stavu jedince. • Vedle určení rozhodných parametrů je třeba stanovit i míru jejich vlivu, která se často mění v průběhu roku i v závislosti na úrovni zdatnosti.

  40. Výsledek musí být měřitelný • Měřitelnost znamená, že jsme schopni výsledek kvantifikovat – stanovit menší větší • U kvalitativního hodnocení se vesměs zabýváme problémem lepší - horší

  41. Vlivy, které mohou ovlivnit výsledek je možné shrnout do tří skupin: • Známe je a umíme je změřit, • Známe je a neumíme je změřit, • Neznáme je a neumíme je měřit.