Jan a Tomáš Baťové

1. Jan a Tomáš Baťové

2. Obsah úvod Tomáš Baťa Jan Antonín Baťa počátek podnikání rozvoj firmy zkušenosti ze zahraničí firma T&A Baťa podnikání za války poválečná krize plánovité hospodářství samosprávné dílny systém mezd expanze podniku závěr

3. Úvod • Tomáš Baťa byl spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou zakladatelem obuvnické firmy Baťa a jedním z největších podnikatelů své doby • zavedl mnoho nových myšlenek ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů • jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu

4. Tomáš Baťa • Tomáš Baťa pocházel z rodiny, která se roky zabývala ševcovstvím • první zmínka o ševci jménem Baťa je z roku 1667 • Tomáš, třetí dítě svého otce Antonína Bati, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně • ve věku 10 let mu zemřela matka • o 2 roky později se jeho otec rozhodl znovu oženit a zároveň přestěhovat rodinu a živnost do Uherského Hradiště • už v raném věku 12 let se Tomáš začal zajímat o řemeslo, a to nejen jak boty vyrábět, ale taky jak je co nejlépe prodat • v té době už v podstatě ovládal vše, co mu k živnosti ševce postačovalo

5. Tomáš Baťa • ve 14 letech odjel proti vůli svého otce do Prostějova, kde pracoval u firmy Fäber, vyrábějící ševcovské stroje • brzy však dostal výpověď a vrátil se do otcovy dílny, ale po vzájemné neshodě odjel bez peněžních prostředků do Vídně za svou sestrou Annou • ta mu finančně vypomohla a mladý Tomáš začal podnikat na vlastní pěst ve vlastní dílně • jeho horlivost po zisku byla ovšem záhy ukončena neznalostí tamějšího trhu • navíc neměl úřednické povolení vykonávat řemeslo • proto se v doprovodu svého otce vrátil zpět do Uherského Hradiště, kde se stal obchodníkem

6. Tomáš Baťa • 12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul spolu se svým pilotem při letecké nehodě, když ve svém osobním letadle letěl do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky pozn. v té době měla firma Baťa pobočky již ve více než 60 státech • havarovali těsně po startu ještě na pozemku firmy • na pohřbu Tomáše Bati pronesl smuteční řeč jeho nevlastní bratr, a nástupce ve firmě, Jan Antonín Baťa

7. Jan Antonín Baťa(7. 3. 1898 – 23. 8. 1965) • český podnikatel a ekonom • v roce 1932 převzal firmu a z úspěšné české společnosti vybudoval nadnárodní koncern, který operoval po celém světě • v rámci zahraniční expanze v roce 1937 absolvoval se svými spolupracovníky let kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty • cesta vedla do různých částí země, např. do Rakouska, Tuniska, Egypta, Iráku, Persie, Indie, Thajska, Hong – Kongu, Číny, Japonska, USA, Francie, Německa • v roce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž navrhl rozsáhlé hospodářské reformy

8. Jan Antonín Baťa • během 2. světové války byl obviněn ze spolupráce s nacisty (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie) • po válce se marně pokoušel očistit své jméno; v této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným • za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce 1945 znárodněny) • ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati) • Jan Antonín Baťa poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností a zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína • byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír • zemřel roku 1965 v Brazílii

9. Počátek podnikání • v roce 1894 se nechali Tomáš, bratr Antonín a sestra Anna vyplatit svým otcem z rodinného podniku • od své zesnulé matky dostali věno, se kterým ve Zlíně založili obuvnickou živnost, ohlášenou na nejstaršího sourozence Antonína Baťu ml. (podle tehdejších norem nebyl Tomáš ještě plnoletý) • zaměstnávali okolo 10 dělníků, kteří museli pracovat fixní pracovní dobu a za kterou dostávali pravidelnou týdenní mzdu • tento způsob řízení podniku byl na tu dobu velice neobvyklý, ale také velmi průkopnický • v létě 1895 byl veškerý jejich majetek zastaven na splátky a směnky, které už nebylo možné platit • začaly jim hrozit žaloby ze stran věřitelů a přišla krize • když Antonín odešel na vojnu, ujal se Tomáš vedení podniku a pokusil se zbavit dluhů

10. Rozvoj firmy • Tomáš přišel s inovacemi, které měly tuto situaci vyřešit - rozhodl se začít šít boty z plátna, protože bylo mnohem levnější a dostupnější, než pravá kůže • o tzv. „baťovky“ (plátěné boty s koženou podešví a elegantní špičkou z pravé kůže) začal být díky reklamě obrovský zájem • do léta 1896 se Tomáš dluhů zbavil • výroba se rozjížděla ve velkém, proto Baťa zakoupil v Německu první šicí stroje s ručním pohonem

11. Rozvoj firmy • v roce 1897 byly všechny dluhy zaplaceny, a tak Tomáš postavil svou první výrobní halu, ve které zaměstnal kolem 40 dělníků a 20 šiček • postupem času odkoupil další pozemky na území města Zlína, kam začal rozšiřovat firemní infrastrukturu • firma Antonín Baťa byla v rozkvětu, ale její zakladatel a bratr Tomáše, Antonín Baťa ml., vážně onemocněl tuberkulózou • proto se vlastníkem firmy stal Tomáš Baťa a firmu přejmenoval ke dni 1.8.1900 na veřejnou společnost T&A Baťa • hlavní činností byla výroba plátěné a houněné obuvi

12. Rozvoj firmy • na rozvoji firmy se také podílela sestra obou bratrů Anna, která se zasloužila o prosperitu firmy BAŤA • převzala od bratrů ekonomiku firmy a svým přístupem zabránila zbytečnému plýtvání finančních prostředků

13. Zkušenosti ze zahraničí • v roce 1904 se Tomáš Baťa rozhodl odjet do Ameriky ve snaze získat nové zkušenosti s řízením organizace práce, výplatami zaměstnanců a uskladněním polotovarů pro výrobu obuvi • po více než roce s sebou z USA přivezl nové plány výstavby továrních budov a nové výkonnější stroje • začal také stupňovat požadavky na dělníky, např. za špatně provedenou práci srážel mzdy • nepřistoupil na požadavky sociálně-demokraticky orientované odborové organizace, následkem čehož se uskutečnila stávka zaměstnanců • Baťa tuto situaci vyřešil výpověďmi pro všechny stávkující a na jejich místo přijal nové, nekvalifikované pracovníky

14. Firma T&A Baťa • v roce 1908 zemřel Antonín Baťa, a tak se Tomáš definitivně ujal vedení firmy T&A Baťa, jejímž hlavním cílem se stala výroba lehkých baťovek • v roce 1910 bylo v podniku zaměstnáno asi 350 dělníků, denně se vyrobilo více jak 3000 párů bot • s rostoucím objemem produkce rostla také imigrace nových pracovních sil, což donutilo Baťu k výstavbě tzv. Baťových domků • firma uzavírala s dělníky pracovní smlouvy, podle nichž dělníkům, kteří nedosáhli předepsaného pracovního výkonu, účtovala k náhradě tzv. ztráty na režiích

15. Podnikání za války • na začátku první světové války dostala firma zakázku na výrobu 50 000 párů vojenských bot, tzv. bagančat • počet pracovníků i denní pracovní výkon rychle rostly • od roku 1914 do roku 1918 se počet Baťových zaměstnanců zvýšil desetinásobně • na konci války činila denní výroba téměř 6 000 • byla zřízena vlastní koželužna a zakoupeny velkostatky pro zásobování dřevem a potravinami pro zaměstnance • vlastní výrobou surovin firma ušetřila na nákladech • ze stejného důvodu začala otevírat vlastní prodejny nejen ve Zlíně, ale po celém státě

16. Poválečná krize • bezprostředně po skončení války byla firma postižena odbytovou, výrobní a finanční krizí • na konci roku 1918 začala firma tuto krizi řešit tím, že zřizovala osobní účty svým zaměstnancům z jejich vlastních mezd a vkladů, které byly úročeny 10% úrokovou mírou • naspořené peníze byly použity jako investice do provozního kapitálu • toto řešení krize mělo jen dočasný charakter • v roce 1919 se začalo v Baťových závodech stávkovat, aby Baťa potlačil stávku, nechal založit odborové organizace, kam si mohli dělníci volit své zástupce • krize vyvrcholila o rok později, kdy došlo k celonárodní dělnické stávce

17. Poválečná krize řešení krize: • aby Baťa vyprázdnil sklady plné zboží, snížil dvakrát cenu obuvi o 50% a mzdy o 40% • pracovníkům to vykompenzoval tím, že jim poskytl určité slevy • poloviční ceny působily jako magnet na zákazníky a tímto odvážným krokem začal Baťa se svými 112 pobočkami ovládat trh • v roce 1923 Baťa úspěšně kandidoval ve volbách do obecního zastupitelstva na post starosty města Zlína, a které také následně vyhrál

18. Plánovité hospodářství • dělníci přicházející ve dvacátých letech do Zlína za prací byli po osvědčení přijímáni do hlavní výroby, případně se uplatnili dle vlastní specializace • ti nejlepší z celého podniku měli možnost po pracovní době navštěvovat Baťovu školu práce k získání vyšší kvalifikace a odbornosti • to vše vedlo postupně k získávání řídících a manažerských funkcí jak v Československu, tak i v nově zakládaných pobočkách po celém světě

19. Plánovité hospodářství • Baťa se začal v roce 1924 orientovat na zahraniční obchod • v zahraničí budoval obchodní síť prodejen a prodával za ceny pod cenovou úrovní konkurence, čímž ji dokázal likvidovat • Výroba vzrůstala, na konci roku 1925 pracovalo v Baťově koncernu 5 200 zaměstnanců. • v prvním sestaveném desetiletém plánu předpovídal denní výrobu 100 000 párů bot, ale tento plán byl po roce překonán téměř o dvojnásobek • proto se začaly tvořit roční plány, které v sobě zahrnovaly plány veškerých oddělení výroby • později se tyto plány dělily na denní programy, tudíž na každý den byl stanoven přesný obrat, kterého muselo být dosaženo

20. Samosprávné dílny • další revoluční inovací bylo vytvoření hospodářských jednotek, které měly vlastní účet zisků a ztrát • tyto Samosprávné dílny tvořily základní buňku celého podniku • v čele stál mistr, který za vše nesl zodpovědnost • každé oddělení a každá dílna kupovala od předcházejícího oddělení zboží, které po zpracování zase prodávala následujícímu oddělení • přitom si musela pečlivě polotovary překontrolovat, protože jak je jednou převzala, tak za kvalitu také odpovídala, tím se ušetřilo na kontrolorech a přitom se vyrábělo ve špičkové kvalitě

21. Systém mezd Tomáš Baťa užíval 4 základní druhy mezd: • pevná mzda – brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci • individuální úkolová mzda – dostávali dělníci na některých speciálních postech • kolektivní úkolová mzda – pro dělníky v dílnách • mzda účasti na zisku – pobírali někteří vedoucí pracovních úseků • typická je také Baťova cena, která skoro vždy končila devítkou (jednoduše 999 Kč vypadá opticky lákavěji, než 1000 Kč, přitom jde o rozdíl pouhé jedné koruny)

22. Expanze podniku • v letech 1926 – 1928 vzrostl export obuvi a firma Baťa ovládala více než polovinu československého vývozu • ve firmě došlo k zavedení pásové výroby, která byla používána v závodech Henryho Forda • produktivita práce vzrostla o 75% a počet zaměstnanců o 35% • čistý obrat firmy činil 1,9 miliardy Kč • roku 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost se základním kapitálem 135 000 000 korun, a začaly vznikat dceřiné společnosti po celém světě • po tragické smrti Tomáše Bati převzal na základě závěti celou firmu nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který dále pokračoval v rozvoji firmy

23. Závěr Tomáš Baťa a později i jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa se nebáli zkusit dosáhnout velkých úspěchů v podnikání a to jak v době pro tuto činnost příznivou tak i za doby krize, a tak vždy budou patřit k velkým osobnostem minulosti. "Je úplně jedno, že děláte nejlepší boty na světě když okolo vás není nikdo, kdo by si je mohl koupit."

24. Děkujeme za pozornost