1 / 19

Jednotlivé složky HDP ‚ – C, I, G

Jednotlivé složky HDP ‚ – C, I, G. Proč zkoumáme jednotlivé složky HDP. Vycházíme z měření HDP výdajovou metodou: Y = C+I+G+NX Změna v celkových výdajích ovlivňuje výši HDP – je dobré znát, proč se jednotlivé složky mění a proč se tedy mění HDP.

mae
Download Presentation

Jednotlivé složky HDP ‚ – C, I, G

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Jednotlivé složky HDP ‚– C, I, G

  2. Proč zkoumáme jednotlivé složky HDP • Vycházíme z měření HDP výdajovou metodou: Y = C+I+G+NX • Změna v celkových výdajích ovlivňuje výši HDP – je dobré znát, proč se jednotlivé složky mění a proč se tedy mění HDP. • Prozatím neuvažujeme s NX – v oblasti zahraničních vztahů jsou vztahy poněkud složitější a věnujeme jim zvláštní prezentaci.

  3. Spotřební výdaje • Základní faktory ovlivňující spotřební výdaje:- disponibilní důchod- úroková míra • Keynesiánská spotřební funkce:Zdůrazňuje závislost pouze na YDC = Ca + c*YD, (R3.4),kde: Ca = autonomní spotřeba, neboli spotřeba nezávislá na důchodu – lze si ji představit jako spotřební výdaje, které je nutno vynaložit v každém případě, tj. jako spotřeba na nezbytné statky (např. na bydlení, jídlo apod.). Jinými slovy autonomní spotřební výdaje musí domácnosti vynaložit, i když nemají žádný disponibilní příjem, respektive žádné bohatství z minulosti. V takovém případě se domácnosti musí zadlužovat.c = mezní sklon ke spotřebě – vyjadřuje o kolik se zvýší spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jednu jednotkuYD = disponibilní důchod, YD = Y-TA-GBS+TR (viz prezentace o HDP). • Mezní sklon ke spotřebě c je v intervalu 0 až 1. Tj. pokud YD vzroste o 1, nespotřebujeme celý YD ale něco uspoříme (např. schováme na horší časy)Mezní sklon ke spotřebě c nemůže být logicky větší než 1. Proč?

  4. Důchodotvorný (multiplikační) efekt C (Ca) • Pokud Ca roste, tak se Y zvyšuje o více než Ca. • Pokud osoba Alfa spotřebovává, tak utrácí, osoba Beta potom peníze získává. Pokud Alfa zvýší Ca, dostane osoba Bet více peněz – může též zvýšit svou spotřebu. Zvýší ji o c*YD. Dané peníze, o které osoba Beta zvýší příjem dostane osoba Gama, která též může zvýšit svou spotřebu o c*c*YD, atd. Celkové zvýšení spotřeby (a tím výstupu) je: Y = ⌂Ca *1/(1-c), ⌂Ca = počáteční změna Ca

  5. Co se děje s mezním sklonem ke spotřebě • Lze diskutovat, co se s hodnotou c děje, pokud Y roste. • Názory: - hodnota c je stále stejná. C má potom tvar přímky.- hodnota c se zmenšuje. Pro tento názor mluví to, že tím více vyrobíme, tím více můžeme uspořit, navíc už jsou základní naše potřeby uspokojeny, čili už tolik spotřebovávat nechceme. C je potom křivkou. • V každém případě C začíná v bodě Ca. • Kde se C protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů, je spotřeba rovna Y.

  6. Možné tvary C (spotřebních výdajů)

  7. Další faktory na, kterých C závisí • Očekávání: pokud se spotřebitelé bojí budoucnosti, omezují spotřebu (recese v USA 1990-1991, současné události) • Teorie mezičasové volby • Teorie životního cyklu • Teorie permanentního důchodu • Teorie neomezených potřeb • Politická stabilita • Apod. • V každém případě spotřeba závisí na řadě faktorů, nemá smysl se zaměřit jen na jeden.

  8. Úspory • Úspory (S) – to, co nepoužijeme na spotřebu • Dělíme na:úspory domácností, PS = YD-C, firem, GBS = odpisy kapitálu a zadržené ziskystátu, rozpočtový přebytek/deficit BS: TA-G-TR)Každá z těchto složek může být záporná, potom musí být ale kladná jiná složka úspor. Pokud je některá ze složek S záporná, tak daný sektor žije nad své poměry a musí si od někoho půjčovat, ten někdo potom musí vytvářet úspory.Pozn.: tím někdo může být rovněž ze zahraničí – potom jsou čisté zahraniční investice (NFI) kladné a čistý vývoz (NX) záporný. Viz prezentace zahraničních vztahů. • S = PS+GBS+NFI-BSNFI = čisté zahraniční investice, BS = rozpočtový přebytek

  9. Co ovlivňuje úspory • disponibilní důchod • reálná úroková míra • dostupnost půjček: čím snazší půjčky, tím menší nutnost spořit • míra zdanění: čím vyšší zdanění, tím nižší možnost, aby jednotlivé subjekty tvořily úspory. • schopnost sebeovládání a nespotřebovávat • demonstrativní efekt • míra sociálního zabezpečení ve společnosti • míra inflace • politická a ekonomická stabilita

  10. Keynesiánská funkce úspor • PS = s*YD-Ca, kde: s = mezní sklon k úsporám, s = 1-c • TA = TAa+t*Y s*YD-Ca = s*(Y+TR-TA-GBS)-Ca = s*Y + s*TR- s*TAa - s*t*Y- s*GBS-Ca s*TR- s*TAa- s*GBS-Casi označme jako A (autonomní výdaje) • PS = s*Y-s*t*Y+A= s*Y*(1-t)+AHodnota A bude pravděpodobně záporná! • Úspory domácností PS budou záporné, pokud s bude nízké, t TAa, Ca vysoké • Je-li PS záporné – domácnosti si od někoho půjčují

  11. Paradox úspor • V krátkém období pokles s, tedy růst c může vést k růstu spotřebních výdajů C a (za předpokladu nevyužitých zdrojů) k růstu Y. • V dlouhém období však nízká úroveň s způsobuje problémy – země nevytváří zdroje na investice, tedy má nízký potenciál k dlouhodobému růstu. • Země si sice může půjčovat ze zahraničí, je potom na zahraničí závislá, v případě znehodnocení domácí měny, se jí půjčky mohou zdražit. • Obecně: pokud si subjekty příliš půjčují (tedy zadlužují) způsobuje to problémy – viz USA: hypotéční krize.

  12. Investiční výdaje • Investiční výdaje z pohledu makroekonomie (HDP):- investice firem do kapitálových statků- plánované zvýšení zásob- neplánované zvýšení zásob (něco vyprodukuji, myslím si, že to prodám, ale ono ne)- investice do bytové výstavby • Hrubé investice: veškeré investice v daném čase • Obnovovací investice: investice, které nahrazují opotřebení kapitálových statků a bytů (v zásadě rovny odpisům) • Čisté investice: rozdíl hrubých a obnovovacích investicIn = Ib-Ir,kde In = čisté investice, Ib = hrubé investice, Ir = obnovovací investice

  13. Faktory ovlivňující investice • Z pohledu firmy:- mezní produkt kapitálu (MPL) a příjem z mezního produktu kapitálu (MRPL)- obětovaný výnosAneb investuji jen tehdy, pokud se mi investice zaplatí - kapitálový statek mi jednak vydělá, co jsem do něj vložil a je výhodnější jak moje obětovaná příležitost • Mezní produkt je klesající • Příjem z mezního produktu je též klesající – navíc v nedokonalé konkurenci pokles MRPL prohlubuje pokles cen. • Obětovaný výnos závisí na úrokové míře.

  14. Faktory ovlivňující investice • Obecně:- výstup: čím větší, tím více I- reálná úroková míra: čím větší, tím méně I- očekávání- technický a technologický pokrok- politická, ekonomická a právní stabilita(včetně velikosti daní, odpisů apod.)- inflace: vysoká π sice může snižovat r, ale vede k neochotě půjčovat a tedy k poklesu I • Investice závisí na řadě faktorů a jsou tedy nestálé. • Investice mají multiplikační účinek (zvýšení I vede k růstu Y) a akcelerační účinek (abychom vyprodukovali vyšší Y, potřebujeme více I). • Investice musí být produktivní (aneb nestavme hladové zdi). • Firmy se mohou mýlit a investovat špatně – to může způsobit problémy (viz recese v USA v roce 2001, současné problémy).

  15. Trh zapůjčitelných fondů • Investice = poptávka po zapůjčitelných fondech. Negativní závislost na úroková míra, čím větší i), tím firmy méně investuji (poptávám investiční prostředky). Důvod: jen málo investičních příležitostí je tak výnosných, aby dokázaly úrokovou míru zaplatit. • Úspory nabídka zapůjčitelných fondů. Pozitivní závislost na úrokové míře (i), tj. čím vyšší úroková míra, tím více lidé spoří. Důvod: když lidé spoří, nemohu spotřebovávat. Pokud lidé spoří, tak přichází o nějaký užitek ze spotřeby. Čím více spoří, tím přichází o větší užitek. Kompenzací za ztrátu užitku je úrok. Čím více lidé spoří, tím větší budou chtít úrok. • Rovnovážná úroková míra a rovnovážné množství S a I je v bodě, kde se křivky S a I protínají. • Na kapitálovém trhu je mnoho subjektů, žádný z nich nemá tedy takovou tržní sílu, aby mohl úrokovou míru ovlivnit. Subjekty jsou tedy příjemcem ceny – úroková míra je cenou peněz (= cenou investičních prostředků).

  16. Trh zapůjčitelných fondů a trh peněz • Na obou trzích je cenou úroková míra. • Oba trhy musí být v rovnováze. • Je-li např. na trhu peněz i vyšší jak rovnovážná, firmy méně investují než kolik domácnosti spoří – banky (finanční instituce) mají více peněz než kolik mohou půjčit. Potom dochází k poklesu i.

  17. Posuny I a S • schodky nebo přebytky BS: posun S nahoru (schodek) nebo dolů (přebytek) • nové technologie: posun I doprava nahoru • daňové úlevy: posun I a S dolů – podle toho, na koho je úleva zaměřena • politická nestabilita, pesimistické očekávání, chybné minulé investice – posun I doleva dolů • Růst HDP – posun I doprava nahoru • Diferenciál mezi domácí a zahraniční - posun I dolů – domácí i je vyšší než zahraniční, tj. příliv zahraničního kapitálu. Pokud je domácí i nižší než zahraniční, opačně.

  18. Celkové vládní výdaje (PE) • Vládní výdaje na statky (G) – stát obdrží protihodnotu • Transfery (TR) – stát nedostává protihodnotu • Úroky z veřejného dluhu ID • PE = G+TR + ID, PE = celkové vládní (veřejné) výdaje • O celkových vládních výdajích se rozhoduje ve veřejné volbě, mohou být teoreticky jakékoliv. • Ale: mandatorní (=povinné) vládní výdaje: např. příspěvky v nezaměstnanosti, důchodové dávky, podpora stavebního spoření – ty nelze (alespoň jednoduše) změnit. V ČR je podíl těchto výdajů vysoký – 60 až 90 % všech výdajů (podle toho, co vše se započítává – např. platy úředníků, výdaje na obranu, splátky dluhu: v podstatě je musíme vynakládat, takže spíše ano).Vysoké mandatorní výdaje – stát je musí nějak uhradit- státu nezbývají peníze na ostatní výdaje, může hůře něco dělat – např. reagovat na krizi.

  19. Vládní výdaje G • Stát obdrží protihodnotu • Velká část má mandatorní charakter – státní úředníci, školství, obrana, kultura (údržba památek). • Mají multiplikační efekt… ale: nelze neustále G zvyšovat – musíme zvyšovat daně. Pokud si stát půjčuje zvyšuje i a omezuje I. V každém případě peníze vynaložené na G už nelze použít jinde. • Pokud by k růstu Y stačilo zvyšovat G, žili bychom v ráji. • V současné době: růst G – snaha takto kompenzovat pokles C a I. Nutno se ale zamyslet, proč G a I klesá, zda tento pokles není přirozený (protože jsme např. žili na dluh), respektive zda bojovat proti danému poklesu nejde i jinak než růstem G. • Obdobné účinky jako růst d má pokles TA – tedy snížení t, respektive TAa. Některé studie doporučují spíše snižovat TA než zvyšovat G – tvrdí, že pokles TA má na podnikatelskou aktivitu ekonomických subjektů věší přínos.

More Related