1 / 28

Nepřechodné prvky 16. skupiny

Nepřechodné prvky 16. skupiny. Kyslík. VI. A skupina. Síra. Selen. p 4 prvky. Tellur. Polonium. Chalkogeny. O. S. Se. Te. Po. Historie chalkogenů. chalkos = řecky ruda gennao = řecky tvořím. S – známá už od středověku. 1782: M ü ller – Te ze zlatonosné rudy.

macy
Download Presentation

Nepřechodné prvky 16. skupiny

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Nepřechodné prvky 16. skupiny Kyslík VI. A skupina Síra Selen p4 prvky Tellur Polonium Chalkogeny O S Se Te Po

  2. Historie chalkogenů chalkos = řecky ruda gennao = řecky tvořím S – známá už od středověku 1782: Müller – Te ze zlatonosné rudy S – lat. sulpur, řec. Θειο (ztělesnění ohně, blesku) Se – selene (řec. Měsíc) Te – tellos (řec. Země) Po – Polonia (Polsko) 1898: P. a M.Curie – Po ze smolince Počet známých prvků 1817: J.J. Berzelius – Se z usazeniny v nádobě po H2SO4 Rok objevu

  3. Charakteristika 16. skupiny Se stoupajícím protonovým číslem: stoupá: ■ molární hmotnost (g / mol) ■ hustota ■ kovový charakter ■ bod tání a bod varu ■ reaktivita k O2 klesá: ■ kyselý charakter oxidů konfigurace valenčních elektronů: ns2 np4 skupenství prvků (při 30°C): kyslík - plynné síra - - tellur - pevné - selen - - polonium

  4. kyslík, síra = nekovy selen, tellur = polokovy polonium = radioaktivní kov většina chalkogenů jsou prvky alotropní např. síra - kosočtverečná - jednoklonná selen - červený - šedý

  5. KyslíkOxygenium O

  6. Historie • za objevitele kyslíku jsou považováni C. W. Scheele a J. Priestley

  7. Kyslík objevili téměř současně 1771 - 1774 při žíhání kyslíkatých sloučenin NaNO3, MnO2, HgO 15. století - Leonardo da Vinci pozoroval, že vzduch má několik složek, z nichž jedna podporuje hoření. 1777 - A. L. Lavoasier: vytvořil název oxygenium (domníval se, že kyslík je nezbytnou složkou kyselin) 1781 - H. Cavendish: zjistil, že voda je sloučenina kyslíku a vodíku české pojmenování prvku: J. S. Presl

  8. 16 8 p+ O 8 n0 8 8 e- 1s2 2s2 2p4 8O

  9. Výskyt kyslíku

  10. Kyslík:  nejrozšířenější prvek v zemské kůře (49%)  v atmosféře 23% hmotnosti, 21% objemu  hydrosféra 89% hmotnosti  litosféra (nerosty a horniny)  makrobiogenní prvek  vzniká asimilací zelených rostlin (fotosyntéza) Přírodní kyslík je směsí tří izotopů: 168O (99, 76%) 178O (0, 04%) 188O (0, 20%)

  11. Vazebné možnosti kyslíku: • - elektronová konfigurace a vysoká hodnota • elektronegativity(X0= 3, 5) ovlivňují vazebné možnosti • kyslíku ve sloučeninách, oxidační číslo -II • (v peroxidech –I) • anion: O2- • b) dvě kovalentní vazby: -O- (H2O) • O= (CO2) • c) dativní vazba: H3O+ • - zvláštním případem je vazba v molekule dikyslíku • ( O = O )

  12. Fyzikální vlastnosti: ■ elementární kyslík ve dvou formách: dikyslík O2 a trikyslík (ozon) O3 ■ bezbarvý plyn ■ těžší než vzduch ■ při teplotě -183°C kondenzuje na modrou kapalinu Ozon O3 ■ namodralý plyn ■ ostrého zápachu ■ jedovatý

  13. Vznik ozonu • UV záření-naráží na molekuly kyslíku a rozbíjí je na dva atomy kyslíku • Volné atomy kyslíku reagují s O2a vytvářejí molekuly ozonu

  14. Nachází se v 10-50 km nad zemí Nejvíce zkoncentrován ve stratosféře (23-24 km) Výskyt ozonu

  15. Ozonová díra pokles koncentrace ozonu ztenčování ozonové vrstvy ozonovou díru mají na svědomí mimo jiné halony a freony

  16. Chemické vlastnosti kyslíku: O2 ■ velmi reaktivní ■ reaguje téměř se všemi prvky (výjimkou jsou halogeny, vzácné plyny a některé přechodné kovy) ■ hoření (prudká oxidace za vývoje tepla a světla) O3 ■ vzniká v horních vrstvách atmosféry účinkem kosmického záření na dikyslík O2 + O → O3 ■ reaguje prudčeji než dikyslík O3 + 2 KI + H2O → I2 + 2 KOH + O2

  17. Výroba kyslíku: ■ frakční destilací zkapalněného vzduchu

  18. elektrolýzou vody: katoda: 4 H3O+ + 4 e-→ 4 H2O + 2 H2 anoda: 4 OH- → 2 H2O + O2 + 4 e-

  19. Příprava kyslíku • tepelný rozklad sloučenin • (Mn02) • 2 KClO3→ 2 KCl + 3 O2 2 KMnO4→ K2MnO4 + MnO2 + O2

  20. 2) redukce kyslíkatých sloučenin 2 MnO2 + 2 H2SO4→ 2 MnSO4 + O2 + 2 H2O 5 H2O2 + 2 KMnO4 + 3H2SO4 → → 2 MnSO4 + K2SO4 + 5 O2 + 8 H2O

  21. 3) elektrolýzou vody v Hoffmanově přístroji

  22. Použití kyslíku: • O2 • sváření a řezání kovů • kyslíkové přístroje ve zdravotnictví, letectví, hornictví, kosmonautice • k pohonu raket (kapalný kyslík) • k urychlení chemických procesů (výroba oceli) O3 • dezinfekce H2O a vzduchu  bělení textilních vláken

  23. Binární sloučeniny kyslíku: - oxidy, - peroxid vodíku, - peroxidy kovů • Oxidy: OII- • rozdělení: a) podle struktury •  molekulové oxidy • (mezi jednotlivými molekulami existují většinou jen • slabé van der Waalsovy interakce) • oxidy nekovů např. CO, CO2, NO, NO2, SO2 •  kovalentní krystaly (atomy tvoří trojrozměrné mřížky, pevné látky, velmi tvrdé • např. SiO2, Al2O3, Fe2O3 •  iontové krystaly (pevné látky, v pevném stavu elektricky nevodivé, v tavenině vedou elektrický proud např. Na2O, BaO

  24. b) podle acidobazických vlastností  oxidy kyselé CO2 + Ca(OH)2→ CaCO3 + H2O SiO2 + 2 NaOH → Na2SiO3 + H2O některé reagují s H2O → kyselin (kyselinotvorné) SO3 + H2O → H2SO4  oxidy zásadité CuO + H2SO4→ CuSO4 + H2O některé reagují s H2O → hydroxid (zásadotvorné) CaO + H2O → Ca(OH)2

  25.  oxidy amfoterní • reagují s kyselinami i se zásadami vzniká sůl a voda • Al2O3 + 6 H2O → 2 AlCl3 + 3 H2O • Al2O3 + 2 NaOH + 3H2O → 2 Na[Al(OH)4] • ZnO + 2HCl → ZnCl2 + H2O • ZnO + 2 NaOH + H2O → Na2[Zn(OH)4] • oxidy netečné nereagují s vodou, kyselinami ani zásádami např. CO, NO, N2O, ClO2

  26. Peroxid vodíku: H2O2 H – O – O – H O-I (O2-II) ■ velmi reaktivní, bezbarvá kapalina, ■ nestálý 2 H2O2 → 2 H2O + O2 (ovlivnění rozkladu:zpomalit H3PO4, H2SO4 zrychlit MnO2, krev, světlo, teplo ■ oxidační účinky PbS + 4 H2O2 → PbSO4 + 4 H2O 2 KI + H2O2 + 2 HCl → 2 H2O + I2 + 2 KCl ■ redukční účinky Ag2O + H2O2 → 2 Ag + H2O + O2 2 KMnO4 + 5 H2O2 + 3 H2SO4 → → K2SO4 + 2 MnSO4 + 5 O2 + 8 H2O

  27. Laboratorní příprava: BaO2 + H2SO4→ BaSO4 + H2O2 Použití: bělící a dezinfekční prostředek 3% roztok v lékařství kadeřnictví

More Related