1 / 45

Zálohovací média

Zálohovací média. Přehled. Mechanická Děrný štítek, Děrná páska Magnetická Magnetická páska, floppy-disk, pevný disk Optická CD, DVD, Blu-ray, HD DVD Magnetooptická Minidisk. Děrný štítek - konstrukce.

mabyn
Download Presentation

Zálohovací média

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zálohovací média

  2. Přehled • Mechanická • Děrný štítek, Děrná páska • Magnetická • Magnetická páska, floppy-disk, pevný disk • Optická • CD, DVD, Blu-ray, HD DVD • Magnetooptická • Minidisk

  3. Děrný štítek - konstrukce Bývají vyrobeny z tenkého kartonu, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do matice. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Do 80 sloupcových byly děrovány otvory ve tvaru obdélníčků (vyseknuto příslušné číslo) a do 90 sloupcových ve tvaru kruhu. Z toho vyplývá jedna negativní vlastnost děrných štítků - nelze je přepisovat

  4. Děrný štítek - použití Nejprve byly děrné štítky v 19. století využívány pro vyšívání vzorů tkacími stroji. Nápad použít děrné štítky k programování mechanického kalkulátoru byl uskutečněn v roce 1835. Děrný štítek obsahoval znaky ve formě kombinace dírek a umožňoval obsah opakovaně použít. K uchovávání dat a jejich pozdějšímu dalšímu využití použil poprvé děrné štítky Herman Hollerith, který se svou metodou vyhrál v roce 1890 v USA konkurz na sčítání lidu. Jeho firma se později stala základem slavné počítačové společnosti IBM a tento charakter zpracování dat se udržel dalších 100 let. Úkon, který by dříve trval sedm let, byl dokončen díky děrným štítkům a s nimi souvisejícím technologiím za pouhých šest týdnů. Děrnoštítkové stroje se ve 40. letech 20. století podílely i na výpočtech průběhu reakcí pří vývoji jaderné bomby.

  5. Děrný štítek - shrnutí Co se týče parametrů děrných štítků, budou na tom pochopitelně jako první zařízení své kategorie nejhůře. Kapacita velmi malá Klasická kapacita se počítala na 80 znaků (80 bytů). Což sice nejprve dostačovalo, ale později se objevilo i efektivnější kódování 160 znaků a podobně., přenosová rychlost také a spolehlivost papírového štítku při nešetrném zacházení také nebude největší.

  6. Děrná páska - konstrukce Dlouhý proužek nejčastěji z papíru (nebo z kovu) s dírami, které reprezentují data. Klasicky měli 5 řádků. Později 6,7 nebo 8. Mimo datových řádků obsahovala děrná páska ještě řádku vodící (oproti datové většinou malé otvory). Do jejích otvorů zabírá při děrování ozubené kolečko, čímž se páska posouvá. Při čtení údajů se k posuvu pásku může rovněž použít ozubených koleček, nejčastěji to však bývají přítlačné válečky, které pásek mechanicky mnohem méně poškozují než ozubená kolečka i při velkých rychlostech posuvu.

  7. Děrná páska - použití Její použití bylo zejména v dálnopisech a též v terminálech, kde postupem času nahradila děrný štítek. Vzhledem k faktu, že páska byla něco jako mnoho štítků za sebou, bylo její použití snadnější vzhledem k množství informací, které obsahovala. V případě dálnopisu se jednalo o pětistopou pásku, u počítačů byla osmistopá. Kontrola se prováděla dle parity (sudý nebo lichý počet děr). V 80. letech sloužily pro vkládání dat u sálových počítačů.

  8. Děrná páska - shrnutí páska je médium vycházející z děrných štítků a přejímá všechny jejich klady a zápory. Zjednodušeně řečeno je děrná páska něco jako velmi dlouhý děrný štítek, což umožňuje její snadnější použití na větší množství informací i lepší automatizaci. Nevýhodami však stále zůstávalo snadné poškození papíru a nemožnost jej přepisovat a velmi malá kapacita (Hustota záznamu v nejlepším případě přibližně 1,5 až 2 znaky na 1 cm2). Životnost děrných pásek  závisela na způsobu čtení, na dokonalosti zařízení a na zrychleních vznikajících při posuvu. V samočinných opakovacích děrovačích se dala poměrně rychle, a téměř bez lidské obsluhy, zhotovit kopie a touto kopií pak nahradit opotřebovaný pásek.

  9. Optická média (disky) Čtení z optických disků je prováděno obecně pomocí laserového paprsku. Laserový paprsek je generován polovodičovým laserem a následně prochází přes optickou soustavu, která má za úkol provést jeho optimální zaostření na povrch optického disku. Po dopadu na médium se laserový paprsek od média odráží a vrací se po stejné dráze zpět do optické soustavy, kde nyní přichází k polopropustnému zrcadlu (tentokrát z nepropustné strany). Toto zrcadlo způsobí, že laserový paprsek je odražen směrem k fotosenzoru, který vyhodnotí jeho vlastnosti.

  10. CD CD je zkratka pro slovo Compact Disc. S tímto druhem média se setkáváme od června 1980, kdy bylo vymyšleno společnostmi Sony a Philips. Tento formát se ujal především jako záznamové médium pro hudbu. Od toho se také odvíjí i rychlost čtení prvních mechanik, která je rovna 153.6 kB/s (1x) Data jsou uložena ve stopách na jedné dlouhé spirále začínající ve středu média, která se postupně rozvíjí až k jeho okraji. Každá stopa může obsahovat digitální zvukovou nahrávku (tzv. audio CD) nebo (počítačem čitelná) data (CD-ROM). Příčný odstup stop je 1,6 μm. Pro čtení kompaktních disků se používá laserové světlo s vlnovou délkou 785 nm.  Kapacita těchto médií byla zpočátku 650 MB (74 minut), po té se začaly vyrábět média s možností zápisů až 700 MB (80 minut), která jsou dnes již běžně dostupná. Mezi nadstandard patří média s možností zápisu 90 až 99 minut. Některé mechaniky obsahují technologie, které umožní na disk uložit více dat, než je standardní hodnota. Takto vypálená CD pak ale nemusí být čitelná v jiných mechanikách.

  11. CD - mechaniky U CD mechanik nás zajímá především to jaké optické médium dokáže obsluhovat a jak rychle (1x-52x), např. CD-R 8x. Dále nás zajímá jakým rozhraním se připojují k PC (IDE, SCSI rozhraní, USB, vlastního řadiče, popř. zvukové karty). Velikost bufferu a zda jsou externí a nebo v interním provedením.

  12. CD ROM- technologie • Médium CD-ROM je vyráběno lisováním z předem vyrobené matrice pomocí, tzv. „rodin-ného procesu“ • Data jsou uložena ve spirále, která je čtena od středu média k jeho okraji, a to jako posloupnost tzv. pitů a landů. • Laserový paprsek je ostřen na land Ţ od landu se odráží s vyšší intenzitou než od pitu, kam dopadá mírně rozostřen • Čtení dat tedy probíhá v závislosti na intenzitě odraženého paprsku od média • Jednotlivé pity a landy jsou interpretovány takto: • 1 - změna z pitu na land nebo z landu na pit • 0 - setrvalý stav (pit nebo land) Etiketa Ochranná vrstva land pit pit Polykarbonát Laser

  13. CD ROM- technologie • Médium CD-ROM je vyráběno lisováním z předem vyrobené matrice pomocí, tzv. „rodin-ného procesu“ • Vzhledem k omezené citlivosti foto senzoru je nezbytné, aby mezi dvěma jedničkami (změna z pitu na land nebo naopak) byly vždy alespoň dvě nuly (dvě po sobě rychle následující změ-ny intenzity odraženého paprsku nelze spole-hlivě rozpoznat) • Naopak je rovněž nutné zabezpečit, aby pos-loupnost po sobě následujících nul nebyla nikdy delší než deset, protože jinak by došlo ke ztrátě synchronizace čtecí jednotky a nebylo by možné určit jejich přesný počet

  14. CD-R - technologie • Dovoluje provést záznam pomocí CD-R mechaniky, který je možné přečíst v mechanice pro disky CD-ROM: • Záznamová vrstva je tvořena organickým barvivem: • cyanine: zelená • phtalocyanine: zlatá • azo: modrá • Nové médium CD-R obsahuje (z výroby vyli-sovanou stopu - pregroove), do které se pro-vede vlastní záznam • Záznam je prováděn laserovým paprskem vyšší intenzity

  15. CD-R - technologie • Tento paprsek spálí organické barvivo, které pak již nepropouští světlo a nemůže tedy dojít k jeho odrazu od odrazivé vrstvy • Tímto se vytvoří ekvivalenty jednotlivých pitů a landů, což dovoluje, aby zaznamenané CD-R médium bylo čteno v běžné CD-ROM mecha-nice • Při záznamu na CD-R je nutné dbát na to, aby proud dat posílaný do CD-R mechaniky byl kontinuální, jinak dojde ke zničení média

  16. CD-RW - technologie • CD-RW disky dovolují na rozdíl od CD-R disků, aby pořízený záznam (v CD-RW me-chanice) byl přemazán a proveden znovu: • Záznam se provádí na principu změny fáze záznamové vrstvy: • krystalická: odráží více světla • amorfní: odráží méně světla • CD-RW mechanika pracuje se 3 intenzitami laseru: P K A K A K PW PE PR

  17. CD-RW - technologie • Stopa zaznamenaného média je pak tvořena částmi s amorfní fází a částmi s krystalickou fází, které opět vytvářejí ekvivalenty pitů a landů • Rozdíl intenzit paprsků odražených od amorf-ních částí a od krystalických částí je však menší než v případě pitů a landů u CD-ROM (popř. částí se spáleným a nespáleným orga-nickým barvivem u CD-R)

  18. CD - formáty CD-DA (CD-Audio) Nejstarší formát CD. jde o lisovaný disk, na kterém je uložena hudba. Hudba je na disku uložena v 16-ti bitové hloubce s kmitočtem 44,1 kHz pro 2 kanály. CD-ROM na tomto disku jsou vylisována většinou počítačová data, formát pro data vznikl v roce 1988 CD-ROM XA vylepšená verze předchozího, u které bylo dosaženo vyšší kapacity na úkor možnosti detekce a opravy chyb, vznik 1991 CD-Extra (CD-Plus) Kombinace prvních dvou technologií, na první stopě je uložena hudba a na dalších mohou být data. CD může být přehráváno jako normální CD-Audio v audio přehrávači, zároveň může obsahovat například videoklipy k písním pro přehrávání v počítači. Video CD (VCD) V tomto případě je na disk vylisováno video, které lze přehrávat v příslušných přehrávačích či počítači. Vznik tohoto formátu se datuje k roku 1993. Super Video CD (SVCD) Obsahuje opět video, tentokrát v novějším kodeku, díky kterému je dosaženo lepší obrazové kvality.

  19. CD - formáty CD-R (CD-Recordable) Disk, na který je umožněn zápis pomocí zapisovací mechaniky (vypalovačky) a příslušného programového vybavení ale pouze 1x CD-RW (CD-ReWritable) Přepisovatelný disk, na tento disk lze data zapsat a následně je smazat a opět zapsat jiná data. Pro tyto úkony je nutná přepisovací mechanika. Zde vznikl jeden z prvních problémů kompatibility. Pokud máte mechaniku s pomalejším přepisem, než pro kterou je určeno přepisovatelné médium může se stát, že na médium nelze zapsat jakákoliv data. Proto je vhodné nakupovat přepisovatelná s rychlostmi, které zvládá vaše mechanika. DD-CD (Double Density CD) Tento formát uvedla v roce 2000 společnost Sony. Mezi výhody patřila především velká kapacita, která dosahovala až k 1,3 GB. Bohužel díky potřebě speciálních médií se tento formát neujal.

  20. CD - formáty CD-R Lisovaný CD-ROM CD-RW Vypálený CD-R Další na http://en.wikipedia.org/wiki/Compact_disc

  21. CD - tvary Média lze rozdělit i podle jejich velikosti a tvaru. Běžné CD má průměr 12 cm, existuje ale i menší varianta o průměru 8 cm (občas se vyskytují i verze seříznuté na formát vizitky). Disk má tloušťku 1,2 mm. Avšak na disk se zapisuje pouze od 23 mm do 58 mm poloměru. Pak existují zmenšené verze, které mají průměr 8 cm - tato média mají i podstatně nižší kapacitu 210 MB. Dále se můžete setkat s médiem o velikostech a tvaru vizitky jak už jsem zmiňoval. Setkat se můžete i s jinými tvary jako například srdce apod. Média různých tvarů mohou být pro mechaniku nebezpečná. Takovéto médium není vyvážené a při vyšších rychlostech může v mechanice způsobit problémy.

  22. (Digital Versatile Disc) DVD (Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je plastový disk, navenek stejný jako média CD. Disky DVD mají průměr 120 mm a jsou 1,2 mm silná. Data se ukládají pod povrch do jedné nebo dvou vrstev ve stopě tvaru spirály (jako CD). Pro čtení dat se používá laserové světlo s vlnovou délkou Došlo k úpravě vlnové délky 635 – 650 nm (červená barva), tedy kratší než v případě CD (infračerveného pásma 780 nm). To je jeden z důvodů jejich vyšší kapacity. Stejně tak příčný odstup stop je menší - 0,74 μm oproti 1,6 μm u CD. DVD oproti CD poskytuje: efektivnější korekci chyb, vyšší kapacitu záznamu (asi 4,7 GB oproti 0,7 GB), odlišný souborový systém Universal Disk Format, který není zpětně kompatibilní s ISO 9660, který se používá na CD-ROM.

  23. DVD - vrstvy Médium umožňuje zápis na jednu nebo obě dvě strany, v jedné nebo dvou vrstvách na každou stranu. Na počtu stran a vrstev závisí kapacita média. DVD-5: jedna strana, jedna vrstva, kapacita 4,7 GB (4,35 GiB) DVD-9: jedna strana, dvě vrstvy, 8,5 GB (7,92 GiB) DVD-10: dvě strany, jedna vrstva na každé straně, 9,4 GB (8,75 GiB) DVD-14: dvě strany, dvě vrstvy na jedné straně, jedna vrstva na druhé, 13,2 GB (12,3 GiB) DVD-18: dvě strany, dvě vrstvy na každé straně, 17,1 GB (15,9 GiB)

  24. DVD - mechaniky Základní rychlost pro DVD se odvozuje od prvního modelu s rychlostí 1x což je 1350 kB/s. Podobně jako u CD mechanik rozlišujeme u mechaniky DVD jaké formáty optických médií a jak rychle (DVD 1x-20x) dokáže obsluhovat, např (DVD-RAM 12x, DVD+R9 12x, DVD-R DL 12x, DVD+R 20x, DVD+RW 8x, DVD-R 20x, DVD-RW 6x, CD-R 48x, CD-RW 32x). Měli by jsme si zjistit hodnoty jak pro čtení tak pro zápis. Dále jaké rozhraní používá nejčastěji IDE, SATA nebo SCSI rozhraní. U externích mechanik se setkáváme s USB nebo firewire konektorem. Nepodceňujte ani údaje o přístupových dobách k médiím a velikosti vyrovnávací paměti (Bufferu) mechaniky.

  25. DVD - formáty DVD-Video tento formát vznikl jako náhrada za VCD. Díky vyšší kapacitě jsou filmy na tomto médiu ve velmi dobré kvalitě. K dispozici bývají na disku i různé bonusy, fotky a další multimédia. DVD-Audio Náhrada za CD-DA. Zde je ukládána hudba v 24 bitové hloubce s kmitočtem 192 kHz pro 2 kanály, nebo 96 kHz pro 6 kanálů. DVD-ROM nástupce CD-ROM. Výhodou je vyšší kapacita a rychlejší přenos dat díky vyšší hustotě dat. DVD-R (recordable) Jeden z velmi populárních formátů pro zápis je právě DVD-R, tento formát je pod vedením DVD Fora. Za vznikem tohoto formátu stála především společnost Pioneer, která uvedla zapisovací mechaniku v roce 1997. Současná, tedy druhá generace má kapacitu 4,7 GB. První generace dosahovala kapacity 3,95 GB. Přesná kapacita je u většiny médií druhé generace 4 706 074 624 B. To je o něco málo více, než je tomu u DVD+R. DVD-R DL Vychází z předchozí verze, která byla obohacena o druhou vrstvu. Díky druhé vrstvě je dosaženo kapacity 8,5 GB. Při vypalování mohou mít některé starší mechaniky problém s přechodem do druhé vrstvy. Média jsou stále drahá v porovnání s klasickými. Přesná kapacita ve většině případů činí 8 543 666 176 B.

  26. DVD - formáty DVD-RW Přepisovatelná forma DVD-R disku. Počet přepisů je udáván 1000x. DVD+R Tento formát vznikl později a vznikl z důvodů snížení licenčních poplatků. Mezi jeho výhody lze zařadit možnost změny booktype na DVD-ROM. Dřívější podpora mechanik byla u DVD+R slabší než u DVD-R. Přesná kapacita je u většiny médií 4 700 372 992 B. DVD+RW Opět přepisovatelná forma DVD+R disku. Díky technologii Loseless Linking lze snadno a rychle přepisovat a mazat jednotlivé bloky dat. Počet přepisů je udáván 1000x. DVD-ROM Díky tomu se pak vypálený disk hlásí jako DVD-ROM místo DVD+R. Dřívější podpora mechanik byla u DVD+R slabší než u DVD-R. Díky změně booktype je dosažena vyšší kompatibilita. Další výhodou je fakt, že i neuzavřený disk je snadno čitelný. V případě DVD-R se musí použít pokročilejších nástrojů na přečtení neuzavřené stopy. Přesná kapacita je u většiny médií 4 700 372 992 B. DVD+R DL Stejně jako u DVD-R DL jde o rozšíření předchozího formátu o druhou vrstvu. DVD+RW Opět přepisovatelná forma DVD+R disku. Díky technologii Loseless Linking lze snadno a rychle přepisovat a mazat jednotlivé bloky dat. Počet přepisů je udáván 1000x.

  27. DVD - formáty DVD-RAM (Random Access Memory) je velice zajímavým formátem. Bohužel díky své ceně není příliš rozšířený, alespoň v ČR ne. Od ostatních je tento formát výjimečný více fakty. Na první pohled je disk rozdílný od předchozích, na disku se totiž vyskytují čárky. Tyto čárky zde označují jednotlivé sektory disku, data jsou zde ukládána do sektorů, tedy stejně jako je tomu například u pevných disků. Nejde tedy o spirálu jako v předchozích případech. Dalším fyzickým rozdílem může být speciální pouzdro disku. Toto médium existuje s rozdílností právě v použitém obalu (prázdný, otevíratelný, zatavený). S disky, které jsou v pouzdře umí pracovat pouze některé mechaniky, v ostatních případech je nutné disk z pouzdra vyndat. Další výhodou je fakt, že pokud máte správné ovladače k vaší mechanice, můžete s médiem pracovat stejně jako s disketou či pevným diskem. Pro zápis pak není potřeba žádné aplikace a data můžete jednoduše kopírovat a mazat. Výhodou je i možnost médium 100 000x přepsat. Nevýhodou je pak podstatně menší kompatibilita a vyšší cena. Při zápisu jsou data zároveň kontrolována, čímž klesá rychlost zápisu na polovinu, případný výskyt chyby je okamžitě napraven. Přesná kapacita je u většiny médií 4 580 769 792 B. U oboustranných disků je to 2x tolik, ale médium musíte ručně otáčet. DVD-RAM WO (Write Only) To samé co předchozí s tím rozdílem, že na tento disk lze zapsat pouze jednou.

  28. DVD – 8cm verze Stejně jako u CD, existují i zmenšené varianty DVD. Můžeme se setkat se zmenšenou 8 cm variantou. Jednotlivé druhy jsou 4 a jsou standartizované. DVD-1: jedna strana, jedna vrstva, kapacita 1,46 GB (1,36 GiB) DVD-2: jedna strana, dvě vrstvy, 2,66 GB (2,47 GiB) DVD-3: dvě strany, jedna vrstva na každé straně, 2,92 GB (2,72 GiB) DVD-4: dvě strany, dvě vrstvy na jedné straně, jedna vrstva na druhé, 5,32 GB (4,95 GiB)

  29. LightScribe Jedná se o technologii oficiálně uvedenou firmou HP v roce 2004. Umožňuje optické mechanice, která tuto technologii umožňuje tvořit popisek na optickém disku přímo, tedy bez použití externích nástrojů. Tedy popis tvoří ten samý laser jako je použit pro vypalování. Technologie LightScribe dokáže vytvářet popisek jen na vrchní straně disku se speciální vrstvou. Alternativou je použít printable médium a nebo LabelFlash. DVD CD

  30. Blu-ray Blu-ray patří k třetí generaci optických disků. Data se ukládají opět (jako v předchozím CD a DVD) ve stopě tvaru spirály, 0,1 mm pod povrch disku, příčný odstup stop je 0,35 μm. Název pochází z anglického blue ray, protože ke čtení se využívá laserové světlo s vlnovou délkou 405 nm (modré). Technologii vyvinula japonská firma Sony, podílí se na ní také např. firma Philips.

  31. Blu-ray - parametry Blue-ray disky se vyrábějí ve 4 variantách 2 varianty ve velikosti 12cm (Standard disc) 2 varianty ve velikosti 8cm (mini disc). Na následujícím obrázku je Porovnání velikostí a hustoty pitů u CD, DVD a Blu-ray

  32. Blu-ray - mechaniky rychlost pro Blu-ray se odvozuje od základní rychlosti rychlostí 1x což je 36Mbit/s (4.5MB/s) Podobně jako u CD a DVD mechanik rozlišujeme u mechaniky Blue-ray jaké formáty optických médií a jak rychle dokáže obsluhovat, např (BD-R/RE/ROM/SL/DL 4x, DVD+-R 12x, DVD+-R DL 8x, DVD+-RW 8x, CD 32x). Měli by jsme se zajímat o údaje jak pro zápis tak pro čtení (bývají odlišné). Dále jaké rozhraní používá nejčastěji SATA nebo IDE. U externích mechanik se setkáváme s USB nebo firewire konektorem. Nepodceňujte ani údaje o přístupových dobách k médiím a velikosti vyrovnávací paměti (Bufferu) mechaniky.

  33. Blu-ray - formáty BD-ROM disk pouze pro čtení BD-R (Blu-ray Disc recordable ) disk k jednorázovému zápisu BD-RE (Blu-ray Disc rewritable ) disk lze přepisovat vícekrát dodatkové Mini Blu-ray Disc (někdy také označována Mini-BD nebo Mini Blu-ray) má v průměru 8 cm a pojme tedy menší kapacitu přibližně 7,5 GB. Kompaktní velikosti se využívá zejména jako médium u přenosných zařízení, ve verzi BD-R u přenosných přehrávačů a ve verzi BD-RE u videokamer.BD9 a BD5 Blu-ray Disc, což jsou vlastně chudší Blu-ray disky na bázi DVD s nižší kapacitou 8 GB u DVD9, respektive 4,5 GB u DVD5. Tyto disky využívají stejné komprese jako Blu-ray (tedy MPEG-4-AVC/H.264, SMPTE-421M/VC-1 a MPEG-2). BD9 a BD5 disky byly hodně podporovány ze strany Warner Home Video jako levnější alternativa k normálním Blu-ray diskům. Nakonec byly zahrnuty jako část BD-ROM formátu a využívají stejného souborového systému a mají totožné AV specifikace.AVCREC je oficiální nízkokapacitní varianta Blu-ray disku určená na ukládání dat kompatibilních s klasickými DVD disky. Účelem je opět použití hlavně ve videokamerách, které využívají třeba více datových úložišť

  34. HD DVD (High Definition Digital Versatile Disk) je spolu s Blu-ray 3. generací optických disků.Tyto disky vyvíjely společnosti Toshiba, NEC a Sanyo. Tento formát dlouhou dobou soupeřil s blue-ray. 19. února 2008 však firma Toshiba oznámila zastavení vývoje formátu HD DVD, čímž se Blu-ray stal de facto nástupnickým standardem nahrazujícím DVD. Na tyto disky lze zaznamenat 15 až 60 GB dat. U lisovaných HD DVD je pak možné uložit na jeden SL/SS (jednovrstvý, jednostranný) disk nejvíce 15 GB dat, HD-DVD média ale mohou mít až tři vrstvy a tak se kapacita jednostranného média může vyšplhat až na 45 GB. Když bude vzata v úvahu možnost použití oboustranného disku, kapacita se dostává přes 60 GB

  35. Blu-ray – parametry Varianty Rychlosti čtení

  36. Blu-ray – formáty HD DVD-ROM disk pouze pro čtení HD DVD-R (rewritable) disk k jednorázovému zápisu HD DVD-RW (rewritable) disk lze přepisovat vícekrát HD DVD-RAM je konstruován na 20GB (místo 15) Existují ještě i jiné formáty, pro nás však většinou nemají velký význam

  37. holografické disky jsou velkou nadějí budoucnosti zálohování na optická média. Ačkoli tato technologie není žádnou novinkou , k většímu nasazení je ještě dlouhá cesta a to hlavně kvůli příliš vysoké ceně mechanik i médií. Jde o technologii využívající ukládání dat jednak na povrch materiálu jako současná média a zároveň do jeho vnitřních částí. Technologie je opět na bázi laserového paprsku, kapacitu pak navyšuje právě prostorový datový záznam. Disk Je složen z 5ti vrstev, z nichž nejdůležitější je vrstva určená pro záznam, následují dvě vrstvy nosného substrátu a dvě vrstvy antireflexní ochrany. Od předchozích optických médií (zpravidla mají jen jednu vrstvu, a to ze strany čtení disku) se liší použitím dvou vrstev substrátu.

  38. Celková tloušťka média je 3,5 mm a v průměru má disk 130 mm, což je od DVD či CD mírný nárůst. Ke konci roku 2006 se objevila 1. generace těchto disků s kapacitou kolem 300 GB a přenosovou rychlostí okolo 20 MB/s u 2. a 3. generace holografických disků se počítá s kapacitami až 800 GB, respektive až 1,6 TB, a s přenosovými rychlostmi až 80 MB/s, respektive až 123 MB/s.

  39. Magnetooptická média Magnetooptické média jsou disky, u nichž se záznam provádí zaměřením laserového paprsku za současného působení magnetického pole. Technologie byla uvedena na konci roku 1980. Materiál, ze kterého je magnetooptický disk vyroben, je magneticky velmi tvrdý a je prakticky nemožné změnit jeho magnetickou orientaci při běžných (pokojových) podmínkách. Proto se při záznamu, který je ve své podstatě magnetický, využívá i současného působení laseru. V čtecí a zápisové hlavě je kromě optického systému také malá cívka vytvářející slabé magnetické pole. Při záznamu informace se využívá toho, že lokální zmagnetování vrstvy se provede jen v těch místech, která jsou laserem ohřátá na Curieho bod. Čtení je založeno na tom, že odrazivost zmagnetovaných a nezmagnetovaných míst na povrchu disku, se liší.

  40. Magnetooptická média – zápis • laserový paprsek zahřeje bod na citlivé vrstvě nad Curiovu teplotu. Curiova teplota je stanovená pro každý feromagnetický materiál a jedná se o teplotu (240 °C), při níž tento materiál přechází v materiál paramagnetický. To znamená materiál, který má pouze velmi malou koercitivní sílu. Stačí tedy pouze malá intenzita magnetického pole ke změně jeho magnetických vlastností. • magnetickým polem se příslušné orientace změní zmagnetování bodu • po ochlazení magnetizace zůstane

  41. Magnetooptická média – čtení Čtení v případě magnetooptického disku je prováděno již na principu optickém a využívá tzv. Kerrova efektu (elektrooptický dvojlom). Při čtení se použije laserový paprsek nižší intenzity, který je směřován na magnetooptický disk. V závislosti na tom, jaká je magnetická orientace materiálu v místě, kam tento paprsek dopadl, dochází ke stáčení polarizované roviny světla laseru ve směru, resp. protisměru hodinových ručiček. Stáčení polarizované roviny světla je pak vyhodnocováno fotosenzorem ve čtecí mechanice.

  42. Magnetooptická média – vlastnosti Protože záznam na médium je podmíněn zahřáním příslušného bodu disku, není nebezpečí, že by mohlo dojít k nechtěnému smazání dat vlivem magnetického pole, např. silného permanentního magnetu, reproduktoru apod. Díky těmto vlastnostem je pro magnetooptické disky charakteristická vysoká životnost (desítky let až 100 let). Na jeden magnetooptický disk je možné provést až deset milionů záznamů aniž aby došlo k poškození záznamové vrstvy, počet čtení je prakticky neomezen. Disky se vyrábějí ve dvou rozměrech a to 5,25" a 3,5". Kapacity těchto disků se pohybují od 128 MB až po jednotky GB a neustále se vyvíjejí. V dnešní době již spíše desítky GB. Nevyžadují náročnou údržbu, lze je otírat a mýt běžným saponátem. Z tohoto důvodu se magnetooptické disky používají v  archivech, státních institucích pro uložení dat po velmi dlouhou dobu, v bankách apod.

  43. Magnetooptická média – typy Existují dva typy magnetooptických disků: disky WORM (Write Once Read Many) disky přepisovatelné Podle velikosti pak rozlišujeme Disky s průměrem 130 mm (5,25 palce) nebo 90 mm (3,5 palce). Typické kapacity magnetooptických disků o průměru 90 mm dosahují 128 MB, 230 MB, 540 MB, 600MB, 640 MB, 1,2 GB, 1,3 GB, 2,6 GB a 5,2 GB a 9,1 GB. (Bývá dodržena zpětná kompatibilita). Magetooptické disky se však stále vyvíjí a vycházejí od různých výrobců. V dnešní době už existují i takové co několikanásobně překračují obvyklé kapacity. Jsou většinou označovány jako MO disky další generace OPT.DISK VERBATIM 5, 25" UDO 30 GB WRITE ONCE - 720Kč

  44. Minidisk a Hi-MD Minidisk je pravděpodobně nejznámější magnetooptické médium uvedené na trh firmou Sony v květnu 1991 a to primárně pro nahrávání a distribuci hudby, ovšem je možné ho využít jako digitální médium. Kapacita média je podobně jako u CD 74 nebo 80 minut hudby nebo 140MB dat. MiniDisc je menší než klasické magnetooptické Disky, jeho průměr je 64 mm a pouzdro má rozměry 7 × 6,75 × 0,5 cm. Pojmem Minidisc se také ve zkratce označují rekordéry nebo přehrávače, které s tímto médiem pracují. V roce 2004, Sony uvedl 1GB minidisk známý jako Hi-MD který obsahuje tři magnetické vrstvy, ovšem šířka stopy je oproti původnímu MiniDisku šestinová (záznam je prováděn paralelně do všech tří vrstev). Díky tomu bylo možné dosáhnout kapacity jednoho gigabytu.

  45. Zdroje • http://www.tvfreak.cz/art_doc-81F3C9EAB8D7A546C12574C1005018AF.html • http://www.svethardware.cz/art_doc-1353E9CA90DE55D4C125748A00258FD4.html • http://www.root.cz/clanky/magnetoopticke-disky/ • http://genesis.upce.cz/priloha/usii_technicke_vybaveni_pocita • http://www.emag.cz/pametova-media-derne-pasky/ • http://pcinfo.szm.sk/inf/rozhranie.htm • http://jarys.iprofil.cz/income/projekty/TEP/cd.pdf • http://en.wikipedia.org/wiki/Punched_tape • http://en.wikipedia.org/wiki/Optical_media • http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompaktn%C3%AD_disk • http://www.emag.cz/opticka-media-cd/ • http://cs.wikipedia.org/wiki/DVD • http://en.wikipedia.org/wiki/DVD • http://cs.wikipedia.org/wiki/Blu-ray • http://en.wikipedia.org/wiki/Blu-ray • http://cs.wikipedia.org/wiki/HD-DVD • http://en.wikipedia.org/wiki/HD-DVD • http://en.wikipedia.org/wiki/Magneto-optical • http://cs.wikipedia.org/wiki/Minidisc • http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkutner-esej.htm • http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/Vyuka/PV094/Predn13/Prezent.ppt • http://www.cs.uiowa.edu/~jones/voting/pictures/ • http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4587&Itemid=46&limit=1&limitstart=0

More Related