310 likes | 984 Views
VLASY. VLASY. Vlasy, nehty, potní a mazové žlázy patří mezi přídatné kožní orgány ( kožní adnexa). Vlasy a chlupy vznikají z kůže. Vlas se začíná vyvíjet už v embryonálním vývoji ( ve 3. měsíci těhotenství ).
E N D
VLASY • Vlasy, nehty, potní a mazové žlázy patří mezi přídatné kožní orgány (kožní adnexa). • Vlasy a chlupy vznikají z kůže. • Vlas se začíná vyvíjet už v embryonálním vývoji (ve 3. měsíci těhotenství). • Vzniká vchlípením vrchní vrstvy kožních buněk pokožky (epidermis) do nižších vrstev buněk. Pokožka neustále vrůstá do škáry.
úkoly: • Původně měly lidské chlupy chránit před chladem, teplem a ultrafialovým zářením. • Během evoluce ochlupení částečně vymizelo, ale jeho část stále plní ochrannou funkci. • obočí a řasy chrání oko před potem a prachem • chloupky v nose zachycují nečistoty. • V současné době je nejdůležitějším úkolem vlasů plnit estetickou funkci (střih vlasů, barva, délka).
DRUHY VLASŮ • podle délky a síly: 1. Dlouhé vlasy • Jsou měkké • Nacházejí se na hlavě, v podpaží a kolem genitálií • Přirozeně světlé vlasy mají průměr 0,04 mm • Rezavé, černé jsou silné 0,04 – 0,09 mm
Ochlupení se začíná objevovat v pubertě a je vázané na pohlavní hormony • U mužů na hrudi, nad prsními bradavkami, v podpaží, kolem genitálií, na břiše, na paži, na zadní straně předloktí a ruky, na stehnech a bércích, vousy - jsou silné 0,1 – 0,2 mm, rostou až od 16 let, od 20 rostou rychle • U žen na dolních částech stehen, v podpaží, kolem genitálií, na bércích a ojediněle okolo prsních bradavek a nad hrudní kostí
2. Krátké vlasy • Jsou pevné a tuhé • Patří sem řasy, obočí, brvy v nose a ve zvukovodu, vousy Řasy jsou silné (asi 0,1 mm) chloupky vyrůstající z okrajů očních víček ve třech až čtyřech řadách • Řasy chrání oko, šedivějí vzácně a pozdě, na horním víčku jich je 150-200, na dolním 70-100 • Životnost řasy je 100-150 dní • Za den vypadne většinou 1 řasa
Obočí je naznačeno již před narozením • V dětství je tenké a v dospělosti mohutní • Poloha a tvar obočí velmi výrazně ovlivňují výraz obličeje Chlupy v nose zachycují prach z vdechovaného vzduchu Chlupy v uchu jsousilnější v dospělosti, u mužů silnější než u žen
Chmýří • Je nejjemnější • Chloupky mají průměr několik tisícin milimetru • Kryje celé tělo s výjimkou dlaní, chodidel, rtů, očních víček, prsních bradavek a zevních pohlavních orgánů Lanugo - pouze u miminek, před narozením lanugo odpadá do plodové vody, tvoří na těle proudy a víry Velus – chmýří u dospělého člověka, pokrývá zbytek těla
DRUHY VLASŮ • podle doby jejich vzniku: • Primární - (jemné chmýří, lanugo) vzniká už v embryonálním období • Sekundární - nahrazuje primární ochlupení, vyvíjejí se v různých obdobích do konečné podoby • Terciární - označuje se jako konečné, posledního projevu dosahuje až v šestém desetiletí života
VLASOVÉ ÚSTROJÍ • skládá se ze dvou základních částí. • vlasového kořínku • vlasového stvolu (stonku) • Vývoj vlasu začíná už v embryonálním období. Začíná vchlípením vrchní vrstvy pokožkových buněk do nižších vrstev kůže. • Vytvoří se zárodečný pupen, který je společný pro budoucí vlas a mazovou žlázu a často také pro potní žlázku.
Během dalšího vývoje dochází k odlišování buněk ve škáře. • Nejprve vzniká zárodečný uzlík, který má tvar čepu a je zakončen papilou. • Dolní část uzlíku se stále zanořuje a nad papilou vznikají buňky pro růst vlasu.
A) VLASOVÝ KOŘÍNEK • je část vlasu, která je ukryta v kůži. • Je uložen ve vlasovém míšku – folikulu, který se u povrchu kůže mírně rozšiřuje. • Vlasový váček je důlek v kůži, ze kterého vlas vyrůstá. • Váček se skládá z pokožkové tkáně a okolní vazivové tkáně škáry.
Pokožková tkáň • Označuje se jako vlasová pochva • Dělí se na vnitřní pochvu, která je pevně spojena s vlasem a roste s ním směrem nahoru, přidržuje vlas a brání jeho vytažení • Po vnějšípochvě se posunuje vnitřní pochva s vlasem Vazivová tkáň škáry • tvoří vlasový míšek - folikul, který obklopuje vlasovou pochvu
Papila je vazivová tkáň spodní části vlasového váčku, má tvar soudku • Do papily pronikají krevní vlásečnice (kapiláry), ze kterých vytéká lymfa (tkáňový mok) • Vlásečnice zajišťují výživu vlasové cibulky • Vlasová cibulka (vlasový bulbus - matrix) nasedá na vlasovou papilu, je nejdůležitější částí vlasového kořínku, probíhá v ní velké množení buněk (tzv. keratinocytů), které zajišťují výstavbu vlasu, přijímají živiny a produkují vlastní bílkovinu (prekeratin – keratin).
PŘÍDATNÉ ORGÁNY VLASOVÉHO VÁČKU • Mazová žláza - produkuje tuk (maz - sebum), který promašťuje a chrání kůži a vlas, nachází se blíže k povrchu kůže • Vzpřimovač vlasu - hladký sval vlasového váčku, vlivem chladu nebo psychického podráždění se může stáhnout – vlas se napřímí, váček se tlačí vzhůru a okolní kůže se stahuje – vzniká tzv. „husí kůže“
B) VLASOVÝ STVOL • je část vlasu, která se nachází nad vlasovým míškem • vzniká přeměnou buněčného materiálu • původně měkká a šťavnatá buněčná hmota (prekeratin) se postupně mění na suchou a velmi pevnou hmotu (keratin) • celý proces přeměny se nazývá keratinizace (rohovatění) • součástí vlasového stvolu je pevná bílkovinná hmota keratin.
Průřez vlasu může být: • kruhový • elipsovitý • páskový (silně zploštělý) • Tvar a zvlnění vlasového stvolu jsou charakteristické pro různé lidské rasy a pro určité vlasové typy: • Rovné vlasy • Zvlněné vlasy • Kučeravé vlasy • Kadeřavé vlasy • Kudrnaté vlasy • Rounovité vlasy
Oblasti vzniku vlasu růstová oblast – nacházejí se zde keratinocyty, které tvoří buňky vlasové cibulky, dorůstající buňky je neustále posunují směrem nahoru oblast tvarování – buňky se zde tvarují, vznikají zde 3 různé tvary buněk, podle kterých se vlas dělí na tři vrstvy oblast rohovatění – z měkkého prekeratinu vzniká pevný keratin
POUŽITÉ ZDROJE • HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, 356 s. ISBN 80-867-0612-5. • PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 140 s. ISBN 80-733-3020-2. Obr. 1 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 28 Obr. 2, 3 PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, str. 14 Obr. 4 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 24 Obr. 5 PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, str. 15,16 Obr. 6 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 28