f rum pro kreativn plze 2012 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Fórum pro kreativní Plze? 2012 PowerPoint Presentation
Download Presentation
Fórum pro kreativní Plze? 2012

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 18

Fórum pro kreativní Plze? 2012 - PowerPoint PPT Presentation


  • 85 Views
  • Uploaded on

Fórum pro kreativní Plzeň 2012 . Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst Ondřej Slach. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita. Kultura jako motor městského rozvoje . Od 70 . let 20 století lze pozorovat

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Fórum pro kreativní Plze? 2012' - lydie


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
f rum pro kreativn plze 2012
Fórum pro kreativní Plzeň 2012

Kreativita a spolupráce jako klíčové faktory rozvoje vnitřních měst

Ondřej Slach

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

kultura jako motor m stsk ho rozvoje
Kultura jako motor městského rozvoje
  • Od 70. let 20 století lze pozorovat

úpadek významu měst ve vyspělých

ekonomikách

  • Hlavní příčiny – deindustrializace -

pokles významu průmyslu

  • Suburbanizace –
  • prostorové a funkční rozšiřování

měst za své původní hranice

  • Sice nástup služeb

(tercializace) – od 80. let však

přesun i služeb mimo města

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu
Možné pohledy na kulturu
  • Celkově nový motor: Kulturní a kreativní odvětví ???
  • Kontext: Rostoucí konkurence na všech geografických úrovních a vysoká
  • Význam: Kultura jako „slippery faktor“ – imobilní faktor „ukotvující“ mobilní produkční faktory (kapitál, lidé, informace)
  • Role: Kultura jako faktor zlepšující image zlepšení externí image z pohledu investorů a turistů.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu1
Možné pohledy na kulturu
  • Role: Rostoucí význam kultury jako součásti „kvality místa“ („Qualityof Place“) ve vztahu ke „kreativní třídě“
  • Čím vyšší je kvalita života (QualityofLife), respektive kvalita místa (Qualityof Place), tím vyšší je pravděpodobnost, že v daném místě bude vysoká koncentrace podniků s vysokou přidanou hodnotou a vysoce kvalifikovanými pracovníky.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu2
Možné pohledy na kulturu

Aspekty kvality místa Florida (2002):

  • what’sthere – kombinace přírodních a kulturních atrakcí;
  • who’sthere – pestrá společenská struktura, možnost inspirativní interakce;
  • what’sgoing on – pouliční život, atmosféra, urbanita, kavárny atd.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu3
Možné pohledy na kulturu

Kulturní a kreativní odvětví jako ekonomické motory

Kontext:

  • Rostoucí tlak na snižování nákladů u klasických produkčních odvětví,
  • Zvyšující se symbolická a estetická hodnota produktů (Lash, Urry, 1994), respektive kulturalizaceekonomie.

Role: Kulturní a kreativní odvětví mohou vytvářet nové ekonomické příležitosti, které jsou odolné (resilient) vůči tlakům na snižování nákladů způsobených globalizací (Wojan et al., 2007).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu4
Možné pohledy na kulturu
  • Kulturní produkty všeho druhu utvářejí a konstantně zvyšují své podíly na výstupech moderního kapitalismu a sektory vyrábějící tyto produkty reprezentují v současnosti nejdynamičtější sektory“ (Scott, 2000, str. 3).
  • KKO: Aktivity, které mají původ v individuální kreativitě, schopnostech a talentu a mají potenciál pro tvorbu bohatství a tvorbu pracovních míst skrze generaci a využívaní intelektuálního vlastnictví. Tyto aktivity se odehrávají v následujících sektorech: reklama, architektura, umění, design, móda, film, tisk, software a další“ (DCMS, 1998, s. 10).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu5
Možné pohledy na kulturu

Přispívají celkově:

  • K tvorbě nových pracovních míst (5,8 miliónu zaměstnanců – tj. 3,1 % všech zaměstnaných osob v EU25, 2004), kdy v roce 2010 vykázaly v Německu jako jediné růst počtu zaměstnanců (1,8 %), kdy např. zpr.průmysl zaznamenal pokles o 4,5 %.
  • Mohou prostřednictvím tzv. „spill-across“ (Florida, Stolarick, 2006) přispět k vyšší inovativnosti lokální produkčních systémů a napomoci k jejich nezbytné diverzifikaci, která představuje významný předpoklad pro celkovou konkurenceschopnost regionů (Blažek, 1999).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu6
Možné pohledy na kulturu

Kontext:

  • Suburbanizacea snižování atraktivity měst (hlavně vnitřních měst)
  • a jednoznačná tendence kulturních a

kreativních odvětví koncentrovat se do měst (do specifických čtvrtí)

Význam: Kultura jako faktor regenerace měst

Role: Nový motor regenerace měst

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu7
Možné pohledy na kulturu

Přístupy:

  • Kulturou tažená regenerace
  • Nástroje: vlajkové projekty infrastrukturní

povahy (flagshipprojects)

  • nebo rozsáhlé events, především pak

EHMK (Richards & Wilson 2004, Paris & Baert , 2011).

  • Přibližně od 90. let minulého století byl rozšířen koncept kulturní regenerace o:
  • „kreativní města“ (Landry 2000),
  • kulturní klastry či čtvrtě (Mommaas 2004)
  • či tematicky orientované čtvrtě (Bell & Jayne 2004).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

mo n pohledy na kulturu8
Možné pohledy na kulturu
  • Od rozvoje velkých projektů směrem k podpoře na (jemnější) menší úrovni (largescalevssmallscaledevelopment)
  • Z hlediska podpory „od politiky zaměřené na organizování příležitostí k více slaďující politice, zaměřené také na vytvoření prostorů, čtvrtí a prostředí pro kulturní produkci a tvořivost (Mommass, 2004, str. 508).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

um lci a prostor
Umělci a prostor
  • Obecně lze vnímat umělce na straně jedné jako oběti kapitalistických tržních sil a současně také jako iniciátory (viníky) změn, jež mají negativní důsledky (např. sociální exkluze) při procesu regenerace (KNOX, 1987).
  • V pozitivním smyslu, a to primárně ve vztahu k procesu gentrifikace, je vyzdvihována schopnost umělců přispět k celkové valorizaci prostoru (např. tím, že vytvářejí, vnímají a uchovávají hodnoty, které oceňují prostor) (LEY, 2003).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

um lci a prostor1
Umělci a prostor
  • „urbánní pionýři“ (urbancatalyst) – zhodnocení nemovitosti renovací bytových či nebytových jednotek ruku v ruce s celkovou kultivací prostoru (ZUKIN, 1982).
  • Nicméně ve většině případů vytvářejí prostor pro vstup privátního kapitálu, který akceleruje celkový proces regenerace především prostřednictvím masovější realizace rezidenčních a komerčních projektů (především volnočasové a zábavní infrastruktury), tzn. primárně kulturní funkce jsou následně využívány (konzumovány) privátním kapitálem (Cammeron, Coaffe, 2005).

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

um lci a prostor p klad
Umělci a prostor: příklad

Stodolní ulice

  • V prvních dekádách 20. Století jedno z center večerního života Ostravy
  • Od II. světové války úpadek a na počátku 90. let byla tato lokalita výstižně nazývána ostravským „Bronxem“ (Kubíček 2000).

Regeneraci Stodolní ulice po roce 1989 lze chronologicky rozdělit do tří etap:

  • První etapu charakterizuje vznik klubu Černý Pavouk v roce 1994 a postupné oživení ulice díky alternativní kultuře ("doba pionýrů"), doprovázené vznikem dalších klubů.
  • Druhá etapa je charakteristická extenzivní expanzí barů a vzniku tzv. Clublandu v oblasti Stodolní ulice (2000-2004).
  • Třetí etapa trvá doposud a je pro ni typická stabilizace a masivní komercionalizace nabídky (fáze zralosti), doprovázená naprostou stagnací až totální absencí živé kultury v oblasti.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

um lci a prostor p klad1
Umělci a prostor: příklad
  • Hlavními nositeli regenerace prostoru Stodolní ulice – umělci, respektive hlavní představitelé undergroundové scény města Ostravy(generace Černého pavouka)
  • Využití „opomenuté“ části vnitřního města - která v této etapě skýtala nejenom rozpadající se architektonicky zajímavé budovy s nízkými nájmy, ale také především prostor bez jakékoliv formální či neformální kontroly či přítomnosti jiných aktivit, který by vyvolávaly konflikty.

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

um lci a prostor p klad2
Umělci a prostor: příklad
  • Svou roli sehrála také skutečnost, že v období „divoké porevoluční transformace“ (např. územní plán byl přijat až v roce 1994) prakticky neexistovala územní či funkční regulace prostoru a ve veřejném sektoru dominoval princip „laissez-faire“ s maximální důvěrou v trh.
  • Současně naprostá pasivita veřejného sektoru vedla k transformaci prostoru na ryze „konzumní“ prostor !!!

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita

slide18

Děkuji Vám za pozornost

Ondřej Slach

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

ondrej.slach@osu.cz

www.mestskymarketing.cz

Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita