Historická antropologie

Historická antropologie Letní semestr 2010 18.3.2010 člověk – tělo - kultura

Obsah • Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA • Pojem kultura – definice a vývoj • Tématika: dějiny těla • Př. M. Möhring a nahá těla

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (1) • Předmět bádání HA • NIKOLI – obecné (univerzální) předpoklady lidské existence – biologické, geografické, filozofické (FA, BA) • ALE • Konkrétní člověk ve své jedinečnosti • Kulturní podmíněnost v čase • Dialektický vztah • Sociální, politické, kulturní aspekty – vzhledem k člověku/jedinci • Podrobení se, přizpůsobení se, vlastní interpretace, odpor SUBJEKT OBJEKT

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (2) • HA je zkoumání možností lidského jednání • Odmítnutí determinismu – objektivní skutečnosti neurčují (nedeterminují) jednání člověka • Člověk není objektem dějin, ale jejich subjektem • Existuje nekonečně mnoho způsobů, jak lidé využívají mnohosti a různosti možností

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (3) • Kritika strukturálních dějin – zájem pouze o abstraktní obecné procesy – sociální, politické, ekonomické (př. modernizace) • Přesun zájmu od objektivních procesů – k subjektivním postojům • Jedinec však není „tvůrcem“ dějin – je omezen kulturním, sociálním, politickým kontextem • Rovnocenná role objektivních a subjektivních faktorů: • „Dějiny se utvářejí vždy ve vzájemné hře mezi předem danými strukturními danostmi (životní, výrobní a mocenské vztahy) a konkrétní strukturující praxi (významy, jednání)“ (G. Dressel) • Člověk jako strukturovaná a strukturující bytost

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (4) • Poznávací zájem o člověka jako subjekt – interpretující, reflektující a jednající bytost • Způsoby myšlení, představivost, (světo)názory, mentality, způsoby chování, identifikace • O tématech lidské existence, např. smrt, sexualita, dětství, rodina, domov atd.

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (5) • Např. církevní dějiny • Církevní dogma, instituce, organizace, kontrola, disciplinace (prameny: teologické spisy, katechismy, kázání, úřední akta) • Obyčejní lidé – vlastní náboženské představy, specifické náboženské praxe, lokální tradice • V rámci HA – dějiny zbožnosti

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (6) • HA jde ještě dále • Jak a kdy se v dějinách začal člověk sám sebe chápat jako individuum/subjekt? • Proces individualizace – vytváření představy o osobní odpovědnosti, svobodě, svědomí – v souvislosti se vznikem moderní společnosti (liberalismus, kapitalismus) • Jak v předmoderních společnostech? • „obecný užitek“, „nezištnost“, „hřích“

Problém člověka jako subjektu/objektu zkoumání HA (6) • ALE historik – také subjektem dějin • Sebereflexe vlastního postavení jako vědce – životní kontext (ego-dokumenty) • Reflexe vývoje historické vědy – větší zájem o dějiny dějepisectví • Ze sociální a kulturní antropologie (interpretativní) – „zúčastněné pozorování“ – zahrnutí pozice poznávajícího subjektu do procesu poznávání

Pojem kultura (1) • Sociální a kulturní antropologie • Centrální předmět bádání • Nejednotná definice (v roce 1952 ex. 161 různých definic) • 2 tradiční pojetí • Kultivace – pokrok v pěstování ducha (antika, osvícenství) • Kultura jako protiklad přírodě – nepřirozené, získané během života, naučené

Pojem kultura (2) • 2 pojetí soudobých sociálních věd • 1. Účelově racionální-funkcionální/segmentární • Umění – literatura, výtvarné umění, hudba apod. • Část (segment) skutečnosti – vedle politiky, ekonomiky, náboženství apod. • Nejblíže tzv. vysoké kultuře – vytvořena v 19. století jako distinktivní znak buržoazie („dobrý vkus“, „dobrý tón“, „kultivovanost“)

Pojem kultura (3) • 2. Hodnotově racionální/symbolické/semiotické • Ze symbolické kulturní antropologie – C. Geertz: „Člověk je zvíře zavěšené do pavučiny významů, kterou si samo upředlo, považuji kulturu za tyto pavučiny a její analýzu … za vědu interpretativní, pátrající po významu“ • „pojem kultura … označuje historicky předávaný vzorec významů obsažených v symbolech, systém zděděných pojetí vyjádřených v symbolické formě prostředky, kterými lidé komunikují, zachovávají a rozvíjejí svou znalost života a postoj k němu“

Pojem kultura (4) • Jednání lidí je komunikací prostřednictvím symbolů • Symboly mají významy (př. pes – věrnost) • Významy jsou předávány ve společnostech – tím uchovávány (sedimentovány), ale současně i zpochybňovány a přetvářeny • Kultura není jedna – historicky, prostorově odlišné kultury • Zkoumání kultury – interpretace jednání lidí a významů jemu přikládaných

Pojem kultura (5) • Metafora – čtení textu • Kulturní praktiky (př. ty/vykání) jako text • Kultura je „okolí“ textu, které umožňuje porozumět mu (př. zvyk vykat starším a autoritám) • Text se ale může objevit v různém „okolí“ (kontextu), které mu dává smysl (př. tykání vyučujícím v CZ a v DK) • Existuje pluralita možných čtení textu

Tématika: dějiny těla (1) • Paradox – může mít lidské tělo své dějiny? • Biologická podstata těla • Vývoj - pouze evoluce člověka jako živočišného druhu (antropogeneze) – podle neměnných zákonů (!) • Dějinnost-Kultura x Neměnnost-Příroda • Ale není samotná představa fyziologie těla historická?

Tématika: dějiny těla (2) Perská anonymní anatomie: těhotná žena (17.-18. stol.)

Tématika: dějiny těla (3) Johannes deKetham, 15. stol.

Tématika: dějiny těla (4) Jacopo Berengario da Carpi, asi 1460-1530)

Tématika: dějiny těla (4) Charles Estienne, asi 1504-1564

Tématika: dějiny těla (4) Jean-Baptiste Sarlandière, 1787-1838

Tématika: dějiny těla (4) Govard Bidloo, 1649-1713

Tématika: dějiny těla (4) • Tématizace lidského těla – historicky a kulturně proměnlivá • Historické bádání – medicínskými, teologickými, filozofickými, uměleckými diskursy o těle • 3 možné přístupy • Jako metafora – např. politika – tělo národa, společnost jako tělo • Feministický – konstrukce znaků mužského, ženského těla • Mocenský – formování individuálních těl institucemi moci – př. Stát – hygienizace, Církev – odmítání tělesnosti

M. Möhring a nahá těla (1) • Möhring, Maren:Marmorleiber. Körperbildung in der deutschen Nacktkultur (1890-1930). Köln/Weimar/Wien: Böhlau, 2004. • Mramorová těla – utváření těla v německé kultuře nahoty

M. Möhring a nahá těla (2) • Německá FKK (kultura osvobozeného těla) – počátek konec 19. stol. • Spisy o kráse a zdraví lidského těla • Časopisy o péči a utváření těla (např. Schoenheit) • Společný ideál rovnováhy přírody a kultury • V antice – napodobování řeckých soch

M. Möhring a nahá těla (3) Apolon Belvederský Figura mladíka Štíhlé, symetrické, vyvážené tělo Cíl gymnastiky (nikoli atletiky – vypracované svalstvo – Hercules)

M. Möhring a nahá těla (4) Venuše – Afrodita Štíhlý, pružný, jemný pas (nikoli rovné linie) Ideál aristorkratické elegance

M. Möhring a nahá těla (5) • Mimesis – „vytesání“ těla podobně jako sochy • Ideál normální figury • Využitelný pro každé lidské tělo • Ideální nohota – přirozenost • Norma znaků mužské a ženské krásy

M. Möhring a nahá těla (6) • Vytváření ideálu v Německu konce 19. stol • Řekové jako „stárá árijská rasa“ • Řecká kultura přišla ze staré Germánie • Odvozen ideál árijského těla • Světlá kůže • Blond vlasy • Modré oči • Bledost mramorových soch

M. Möhring a nahá těla (7) • Vytváření ideálu v Německu konce 19. stol • Nacionalismus – ideální německé tělo • V opozici proti francouzskému pojetí antického ideálu – republikánská estetika Říma vs. archaická řecká kultura – dórská Sparta • Cíl gymnastiky – „silný Sparťan“ (eugenika+gymnastika) • Militarizace těla – „nezkažená“ síla a vůle

Historická antropologie