OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE

1. OBECNÁ BIOLOGIECYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY

2. Základní pojmy • Buňka je základní stavebnía funkční jednotkou živých organismů. • Buňka – lat. Cellula • Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. • Cytologie – nauka o buňkách. Pokožkové buňky cibule Obecná biologie - Cytologie

3. Robert HOOK • 1635-1703 • Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka). Obecná biologie - Cytologie

4. Co to je buňka? • Může představovat: • samostatný orga-nismus (například u trepky velké) • nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka). Obecná biologie - Cytologie

5. Eukaryota a prokaryota • Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Bakterie escherichia coli Sinice Obecná biologie - Cytologie

6. Eukaryota a prokaryota • Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. • Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). • K eukaryotním organismům se řadí říše: • rostliny, • houby, • živočichové, • prvoci. Obecná biologie - Cytologie

7. Eukaryota a prokaryota Eukaryotní organismy Obecná biologie - Cytologie

8. Porovnání eukaryotnía prokaryotní buňky Obecná biologie - Cytologie

9. Bakteriální buňka Obecná biologie - Cytologie

10. Živočišná buňka Obecná biologie - Cytologie

11. Schéma rostlinné buňky: a - vakuola, b - váček, c - plazmatická membrána, d - diktyozóm (Golgiho tělísko), e - plastid, f - plazmodesm, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma, n - buněčná stěna. Rostlinná buňka Obecná biologie - Cytologie

12. Buněčné povrchy • Tvoří je zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. • Plazmatická membrána je polopropustná. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek a chování buňky podle podnětů z prostředí. • Buněčná stěna je pro většinu látek propustná. Nenachází se u živočišných buněk. Je pevná a určuje tvar buňky. Obecná biologie - Cytologie

13. Buněčná stěna • Ohraničuje rostlinné buňky, s výjimkou pohlavních buněk (gamet), které ji nemají. Buněčné stěny dodávají buňkám potřebnou pevnost, podmiňují jejich tvar a chrání živý obsah buňky. • Základní složkou buněčné stěny rostlin (některých hub) je polysacharid celulóza, která v podobě mikrofibril o tloušťce 10 až 25 nm vytváří celulózovou kostru buněčné stěny, doplněnou hlavně hemicelulózami a pektiny. Obecná biologie - Cytologie

14. Buněčná stěna Epidermální buňky svrchní strany dužnaté šupiny cibule kuchyňské Obecná biologie - Cytologie

15. Cytoplazmatická membrána • Průměr asi 7,5 nm. • Velmi tenká, dvojitá. • Dvojvrstva fosfolipidů krytá bílkovinami, jsou tam i enzymy. • Propouští jen malé částice – Semiperme-abilita – výběrová polopropustnost. • Funkce: ochranná, řídí výměnu látek . Obecná biologie - Cytologie

16. Cytoplazmatická membrána Obecná biologie - Cytologie

17. Základní cytoplazma • Průhledná polotekutá hmota. • Jsou zde: • soli, • sacharidy, • tuky, • bílkoviny (hodně), • barviva. • Je stále v pohybu. • Funkce: metabolismus, prostředí pro organely. Obecná biologie - Cytologie

18. Buněčné jádro ER GK Semiautonomní organely Ribozómy Lysozómy Vakuoly Fibrilární struktury (cytoskelet) Cytoplazmatické struktury Obecná biologie - Cytologie

19. Cytoskelet • Kostra buňky – fibrilární – vláknité struktury v buňce. • Jsou to nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury: • Mikrotubuly • Eukaryotní bičíky • Řasinky Obecná biologie - Cytologie

20. Jádro • Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. • Největší organela (10-20 mikrometrů). • Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA. Obecná biologie - Cytologie

21. Jádro Obecná biologie - Cytologie

22. Endoplazmatické retikulum Drsné ER • Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. • Ty jsou pak za pomoci ER a GK transportovány do různých míst buňky. Hladké ER • Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. • Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů atd. Obecná biologie - Cytologie

23. ER Obecná biologie - Cytologie

24. Golgiho aparát (komplex) • GK je soustava miniaturních cisteren a váčků – často se nacházejících ve shlucích – které lze najít v cytoplazmě většiny eukaryot (výjimku tvoří většina hub). • Tato soustava slouží k transportu a pře-chovávání látek, postsyntetické úpravě bílkovin. Obecná biologie - Cytologie

25. GK Obecná biologie - Cytologie

26. Jsou to organely, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými. Mitochondrie Plastidy Chromoplasty Leukoplasty Semiautonomní organely Obecná biologie - Cytologie

27. Souhrn znaků semiautnomních organel • Mají vlastní cirkulární DNA, která je prokarytního typu. • Jsou schopny proteosyntézy pomocí vlastních ribosomů prokaryotního typu. • Jsou kryty dvěma membránami. • Rostou a dělí se nezávisle na hostitelské buňce. • Probíhá v nich energetický metabolismus. • Vznikly endosymbiózou. • Velikostí se podobají bakteriím. Obecná biologie - Cytologie

28. Drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. V mitochondriích se uvolňuje energie z che-mických látek . Jsou to tedy energetická centra buňky. Mitochondrie Obecná biologie - Cytologie

29. Mitochondrie Obecná biologie - Cytologie

30. Plastidy – vyskytují se u rostlinných buněk. Leukoplasty Chromoplasty Chloroplasty (v nich se nachází  tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Obsahují chlorofyl.) Plastidy Obecná biologie - Cytologie

31. Ribozomy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Kodéry genetické informace. Ribozomy Obecná biologie - Cytologie

32. Vakuoly • Organely typické pro rostlinné buňky a prvoky. • Obsahují buněčnou šťávu a buněčné inkluze. • Membrána se nazývá tonoplast. • Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Vakuola vyplňuje prostor buňky buněčnou štávou Plazmolýza – vakuola se zmenšuje Obecná biologie - Cytologie

33. Lysozomy • Malé měchýřky tvořené biomembránou. Obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. • U rostlin tuto funkci plní vakuola. Obecná biologie - Cytologie

34. Energetické centrum buňky Syntéza bílkovin Chlorofyl Semipermeabilita Plastidy Mitochondrie Cytoplazmatická membrána Ribozómy Které pojmy spolu souvisí? Obecná biologie - Cytologie

35. Vyhodnocení • b • d • a • c Obecná biologie - Cytologie

36. Opakování • Jak se liší prokaryotní a eukaryotní buňky? • Jaká je funkce ER? • V čem spočívá význam buněčné stěny? • Jaká může být funkce bílkovin v mem-bráně? Obecná biologie - Cytologie

37. Použité zdroje • Kubišta, V.: Obecná biologie. Fortuna 2000 • Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 • http://www.sci.muni.cz • http://celldivision.org • http://cs.wikipedia.org Obecná biologie - Cytologie