VÝVOJOVÁ STADIA

1. PSFA1 Přednáška č. 5 23.11.09 VÝVOJOVÁ STADIA

2. Vývojová stádia J. Langmaier (1991): • popis a charakteristika změn typických pro určité období • základ pro odvození obecných zákonitostí vývoje psychiky: zkušenost

3. Početí Prenatalní Major stages of the life-cycle. Dětství Adolescence DospělostStáří Smrt

4. Vývojová stadia ETAPA VĚK • Prenatální • Novorozenecké období • Kojenecké • Batolecí • Předškolní • Mladší školní věk • Puberta • Adolescence • Dospělost • Mladší, zralá • Střední • Stáří • Počínající • Stáří • dlouhověkost • početí do narození • 1.měsíc (6 týdnů) • do 12. měsíců • 1 rok do 3 let • 3 - 6let • 11-12 let • 11-12/15 let • do 20 – 22 let • 20 až 60 let • 25- 30let; 31 – 44let • 45 – 60 let • 60. a 75. rokem • 60 – 74 • 75 – 89 • od 90 výše ETAPA PŘIBLIŽNÝ VĚK

5. Prenatální období (38 – 42 týdnů) Fáze oplození (3 týdny) trvá asi 3 týdny, již koncem 3. týdne vzniká nervová trubice jako základ nervové soustavy Embryonální období (4 až 12 týdnů) (zárodek) organogeneze základních orgánů Fetální období (od 12. týdne do narození) (fetus – plod) dokončuje se vývoj orgánových systémů 7. až 9. měsíc – plod je zralý

6. Interakce matky a plodu • Fyziologicky (krví) • Smysly (dotyky, zvuky) • Emocionálním postojem

7. Předčasně narozené děti Labilní, dráždivé, méně reaktivní na podněty Poruchy soustředění, SPU, úzkostnost….

8. Novorozenecké období (1. měsíc – 28 dní) Reflexy (hledací, sací, obranný, orientační, Moorův(úlekový), uchopovací… Psychomotorický vývoj - v bdělém stavu -  poloze na zádech asymetrické postavení končetin (tonicko šíjový reflex nebo "šermířský" reflex). Neudrží hlavičku, pěsti zaťaté Vrozené způsoby chování - reaguje křikem Behaviorální stavy dítěte - spánek zaujímá většinu dne (kolem 20 hodin – málo ucelený) Dobře vyvinuté smysly (zrak, sluch, hmat, čich).

9. Kojenecké období (1. rok života) Etapa velmi rychlého psychomotorického vývoje ! • postupně ovládá své tělo • Hrubá motorika - Kefalokaudální princip – od ovládání hlavy k ovládání dolních končetin (kefalé řec. hlava, lat. cauda – ocas) • na konci prvého roku je schopno lokomoce ve vzpřímeném postoji • dovede záměrně uchopovat a pouštět věci (9.měsíc) • je připraveno pro zahájení řečové komunikace • navázalo vztahy k lidem, kteří o ně pečují (broukání, žvatlání, 1 - 2 slova)

10. Motor Milestones 3.měsíc – volné ruce, na břichu se opírá o ruce 5.měsíc – pasivní posazování 6. měsíc - ve stoji s oporou se již výrazně vzpírá. 9. měsíc - vytáhne se za ruce do stoje. V jedenáctém až čtrnáctém měsíci se má objevit první samostatný krůček (bez opory).

11. Kognitivní vývoj Inteligence senzomotorická (trvá celý rok a nemůže být přeskočeno) – inteligence je základem veškerého myšlení…

12. Mezi 4. A 8. měsícem dítě začíná předvídat následky své činnosti a může tedy záměrně opakovat akty, které původně vyvolaly zajímavé dění. Dítě např. nahodilým pohybem paže rozhoupe chrastítko zavěšené v kočárku. Výsledkem je překvapeno a pohyb několikrát opakuje (kruhová reakce)… KRUHOVÁ REAKCE

13. Kognitivní vývoj Trvalost předmětu v čase - Od 7. až 8. měs. Dítě začíná hledat schovaný předmět, znamená, že již začíná chápat i trvalost předmětů v čase.

14. Socializace Sociální úsměv od 2. a 3. měsíce sociální úsměv jako reakce na sociální stimulaci – zatím nediferencovaný Teprve v 7. a 8. měsíci projev jasného rozlišení známé osoby od ostatních 1. separační úzkost

15. Pokračovat - Batolecí období (od 1 do 3 let) • Batolivé období se dělí: 1.    na období mladšíhobatolete (1 až 2 roky) 2.    na období staršíhobatolete (2 až 3 roky).

16. Batolecí období (od 1 do 3 let) Rozvoj (lokomoce) hrubších i jemných pohybových schopností a dovedností rozvoj motoriky – začíná chodit, běhat, jemný pohyb (lžička), kolem 1 ½ roku samostatně pije z hrnku, částečně samo jí ve třech letech si zavazuje botičky, rozepne i zapne knoflíky před druhým rokem utíká, do schodů a ze schodů samostatně rozvoj hygienických návyků, sebeobsluhy při jídle a při oblékání v 10. až 14. měsíci má dítě říci první smysluplné slovo (obvykle jich zná v roce již několik)

17. Batolecí období (od 1 do 3 let) Druhý a třetí rok - období výrazného osamostatňování. Negativizmus „období prvního vzdoru“ (ne) období druhého vzdoru - puberta Vznikem sebevědomí končí období pasivního přizpůsobení dítěte na vnější vlivy a začíná snaha aktivně působit na vnější podmínky a přizpůsobit si je. Rychlý rozvoj řeči - zvětšuje se slovní zásoba Tříleté dítě zná nějaké krátké říkanky či písničky.

18. Batolecí období (od 1 do 3 let) • Myšlení batolete stále charakterizováno: • převážně konkrétním, praktickým, situačním rázem • afektivními úsudky • magickým vztahem ke světu Myšlení je: • antropomorfické (všechno polidšťuje) • artificialistické (kdo to dělá, proč to dělá)

19. Předoperační kognitivní vývoj • Fáze symbolického a předpojmového myšlení: 2-4 roky • Fáze názorného myšlení: 4-7 let • kolem 2. roku pojmenovává na obrázcích, kdo co dělá • Symbolické myšlení (od 2 do 4 let) slova „předpojmy“ založené často na nepodstatných vlastnostech • Dítě ještě nerozlišuje konkrétní prvky od obecnosti třídy (např. si není jisto, zda zvíře, které právě vidí, je to samé, které vidělo dříve, ale na jiném místě)

20. Batole - hra Samostatná hra • začínají hry konstrukční (stavění z kostek, z písku, z kamínků) • hry funkční (procvičování skákání, běhání, kolem 3 let jízda na tříkolce) • hry symbolické (hra s klacíkem jako puškou…)

21. Batole - hra Paralelní hra Kooperativní hra Na začátku období batolete ve společnosti druhých dětí převažuje zprvu hra paralelní (souběžná) – děti si hrají „vedle sebe“, stejným způsobem (kolem 2 let) Později hra kooperativní – mezi sebou úkoly či „role“.

22. Předškolní období (3 – 6 let) od 3 let do vstupu do školy, tj. do 6 let nebo krátce potom) Tělesný vývoj dítěte: V oblasti svalstva – vyvíjejí se především velké svalové skupiny. Svalstvo předškolního dítěte není ještě zřetelné. Teprve u dětí zralých pro školu pozorujeme změnu postavy. Dítě nabývá obratnosti rukou, nohou i trupu. Vývoj různých pohybových dovedností je nestejnoměrný. Je třeba dbát na správné držení těla.

23. Věk hry • V oblasti vývoje motoriky se navazuje na základy položené již v období batolete. • Teprve ve 4 letech běhají děti lehce, jistě a rychle a začínají se pohybovat ladně. • Od 3 do 6 let se stává hra dominantní činností dítěte, která významně stimuluje rozvoj osobnosti dítěte. velmi důležitý činitel nutný k rozvoji dětí • Nápodoba pozorovaného.. • hry pohybové:hry s míčem, přeskakování • hry na někoho: • hry konstruktivní:kreslení, modelování, • V tomto období se také vytváří schopnost a potřeba sociální (a kolektivní) hry

24. Kognitivní vývoj Egocentrismus…obdobím mnohem více ovlivněným okamžitými přáními a nevázanou fantazií dítěte. Antropomorfismus Magičnost Absolutismus Transdukce – nepravé lži (konfabulace) Fantastické myšlení je pro děti předškolního věku typické. smyšlenky, sděluje vlastně bezprostředně své zážitky, které si plete s fantaziemi Chápání času, prostoru, počtu

25. Významnou úlohu ve vývoji řeči, myšlení, fantazie, v podněcování uměleckého vcítění dětí mají pohádky.období od 4 do 8 let věkem pohádky. • Egocentrismus Řeč • Mizí dětská patlavost • Podřadná souvětí • Roste zájem o mluvenou řeč • Rozvoj poznatků

26. Předškolák 3 až 6 let, věk mateřské školy Falické stadium (Freud) Názorné (intuitivní) myšlení (Piaget) Konflikt mezi vlastní aktivitou a pocit viny (Erikson)

27. Kognitivní vývoj - předoperační • Fáze symbolického a předpojmového myšlení: 2-4 roky • Fáze názorného myšlení: 4-7 let • Kolem čtyř let se vývoj inteligence dítěte dostává z úrovně předpojmového, symbolické na vyšší úroveň názorného (intuitivního) myšlení • 4 roky – názorné (intuitivní) myšlení • Usuzování je vázáno na vnímané či představované, tedy zaměřuje se na to, co vidí či vidělo, i když to už rozčlenuje…ale ve svých úsudcích je stále vázáno na názor

28. Názorné myšlení Dítě selhává v tzv. konzervačních úkolech….

29. Mladší školní věk „období střízlivého realizmu“ Od vstupu do školy 6. – 7. rok až do začátku tělesného a psychického dospívání, tj. asi do 11 – 12 let, zpravidla se kryje s prvními pěti lety školní docházky. Školní práce a hra i ostatní volná zájmová činnost. Důležitá změna - nástup dítěte do školy. Nová sociální role, stává se školákem.

30. Školní způsobilost Školní způsobilostí rozumíme dosažení takového stupně v tělesném a duševním vývoji, který umožňuje, aby dítě bylo schopno bez újmy na tělesném a duševním zdraví vyhovovat nárokům, které na ně klade školní vyučování, a dosahovat vzhledem ke svému nadání a své píli přiměřených školních výsledků. V souvislosti s tím se někdy uvádí tzv. „filipínská míra“, která považuje za školsky zralé dítě to, které rukou dosáhne přes vzpřímenou hlavu na ucho na protilehlé straně

31. Tělesný vývoj, motorika Rozdíly mezi chlapci a dívkami - ¼ roku pozadu chlapci V motorice dospívá dítě k ukázněnější, cílenější pohybové aktivitě. Po určitou dobu je již schopno své motorické chování ovládnout a kontrolovat. Zdokonaluje se motorika hrubá i jemná, pohyby jsou rychlejší, lépe koordinované a vzrůstá i síla svalová: mnoho ovšem závisí na příležitosti ke cviku. Výrazně se zdokonaluje v motorice hrubé i jemné, jeho pohyby jsou rychlejší, lépe koordinované a vzrůstá i síla svalová: mnoho ovšem závisí na příležitosti ke cviku… Děti se učí čtení, psaní, počítání a sociální kooperaci.

32. Mladší školní věk - učení Psychická a psychosociální zralost Pozornost a její koncentrace je u dítěte zralého pro školní docházku stále kvalitnější. Rozumové poznání se začíná opírat o analytické konkrétní myšlení, chápat vztahy a souvislosti Hra / povinnost Škola má v tomto období velký vliv na utváření a rozvíjení osobnosti dítěte. Hlavním druhem činnosti se stává učení.

33. Konkrétní operace Na počátku školního věku kolem 7 let podle Piageta je dítě schopno skutečných logických „operací“, pravých úsudků odpovídajících zákonům logiky, bez dřívější závislosti na viděné podobě. Konkrétní uvažování, princip konzervace Podstatou konkrétních operací – dítě je schopno různých transformací v mysli současně – může chápat: identitu (např. při přesypání korálků si uvědomuje význam toho, že jsme nic nepřidali ani neubrali), zvratnost (reverzibilitu – můžeme korálky přesypat zpátky), vzájemné spojení různých myšlenkových procesů do jedné sekvence.

34. Psychický vývoj dětí „Děti nejsou malí dospělí.“ (Perič, 2004) Mladší školní věk (do 5.-6. ročníku ZŠ) Rozvoj paměti a představivosti Při poznávání se dítě soustřeďuje spíše na jednotlivosti, souvislosti mu unikají Vlastnosti osobnosti nejsou ustáleny, děti jsou impulzivní (rychlé střídání emocí) Vůle vyvinuta pouze slabě – nedokáží systematicky sledovat vytyčený cíl (těžko překonává okamžité nezdary) Malá sebekritičnost

35. Motorický vývoj – mladší školní věk Vysoká a spontánní pohybová aktivita Zvládání nových pohybových dovedností (pokud nejsou opakovány, rychle zapomínají) Důležitost rozvoje rytmu a rovnováhy, herní formou, učení nápodobou Dynamika nervových procesů se rozvíjí, postrádá úspornost pohybu „zlatý věk motoriky“ – děti se rychle učí novým pohybům energie, živost, neposednost

36. Sociální vývoj – mladší školní věk Proces socializace, začleňování do kolektivu, přizpůsobování se pravidlům a zákonitostem Formální autority – učitelé, trenéři, snižování vlivu autorit Vytváření interpersonálních vztahů k vrstevníkům, budování si vlastního postavení Obliba soutěžení Vytváření malých sociálních skupin Hledání idolů Přebírání větší zodpovědnosti za vlastní činnost Vyvíjí se u nich sebenkontrola frustrační tolerance vůči konfliktům se sousedy, spolužáky, učiteli atp.

37. Dospívání • (zhruba od 11 – 12 let do 20 – 22 let) • Obecná charakteristika: • Biologicky – prvními známkami pohlavního zrání, na druhé straně dovršením optimální reprodukční schopnosti a dokončením tělesného růstu. Kromě růstového zrychlení je výrazným projevem puberty rychlý rozvoj dosud pomalu rostoucích pohlavních žláz. Základním znakem dospívání je především prudký růst těla. • Psychologicky – ohlášení nových silných pudových (sexuálních) tendencí + typický rozvoj vyspělého způsobu myšlení (formálně abstraktní) • Sociální hledisko – zvláštní úsek mezi dětstvím a dospělostí • Fáze formálních logických operací: 11-12 let • Genitální stadium (12 a více, Freud) • Identita proti konfúzi rolí (12 až 18 let, Erikson) • Formální operace (12 až 20 let, Piaget)

38. Emoční vývoj a socializace („období bouří“, krizí, vulkanizmu)

39. Vývojové úkoly • Biologické změny • Sekundární pohlavní znaky – optimální reprodukční zralost • Tělesný růst • Druhá tělesná proměna • Sekundární akcelerace • Psychické změny • Emoční labilita, negativismus, impulzivita, zvýšená unavitelnost, zhoršení kvality spánku, odklon od reality, konfliktnost • Emoční vývoj – citová rozkolísanost (emoční labilita), vegetativní poruchy (zvýšená únavnost, horší soustředěnost) • Kognitivní vývoj • Stádium formálních operací, abstraktní pojmy

40. Stádium formálních operací, abstraktní pojmy – schopnost myslet o věcech, které si nelze názorně představit, schopnost chápat i velmi abstraktní pojmy „spravedlnost“, „pravda“, právo… • Spekulativní mšlení

41. Prudký vývoj svalstva - velikost, síla. neklid a velká aktivita Labilita a nestálost pozornosti Optimální není ani stav paměti - výrazný vývoj fantazie

42. Členění dospívání • Období pubescence 11 až 15 let • Fáze prepuberty (první pubertální fáze) • Dívky: 11 až 13 let, chlapci o 1 až 2 roky později • Začátek – první sekundární znaky pohlavní – mírné zrychlení tělesného růstu • Konec – menarche, první poluce (do 15 let) u chlapců později • Fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze) • Obecně 13 až 15 let • Trvá do dosažení reprodukční schopnosti • Období adolescence 15 až 20 (22) let

43. Po stránce psychické je pro pubertu typická nevyzrálost postojů, potřeba společenského kontaktu s vrstevníky, změna v sebepojetí Místo rodičů mají velký vliv na sebehodnocení vrstevníci. Dochází k odklonu od dosavadních autorit, je zde: ­       výrazná tendence osamostatnit se ­       zvýšená kritičnost a emoční a afektivní labilita ­       introverze ­       disharmonie ­       ale i schopnost abstraktního myšlení a myšlení na úrovni formálních operací.

44. Emancipace od rodiny • Revolta, kritika rodičů, nekritické přijímání nových vzorů (kritičnost k autoritám a jejich tvrzením) • Navazování vztahů k vrstevníkům, skupinová identita, sexualita

45. Dosažení jasného a stabilního pocitu vlastní identity – hledání vlastního postavení („své role“) • Poznání svých možností i mezí, hodnocení svého vzhledu • Kolísání sebehodnocení • Postkonvenční úroveň morálky (absolutní pojetí)

46. Starší školní věk (6,7-9 třída) Motorický vývoj Náchylnost k poruchám hybného ústrojí, důležitost správného držení těla Rychlé chápání a schopnost učit se novým pohybovým dovednostem Pohyby naučené v tomto věku jsou pevnější než ty naučené v dospělosti Může docházet k narušení koordinace v důsledku růstových změn, zhoršuje se schopnost plynulosti a přesnosti pohybů

47. Psychický vývoj - starší školní věk Hormonální aktivita ovlivňuje emoce, vztah k sobě samým i okolí; může působit na chování ve sportovní činnosti Rozšiřují se obzory, objevují se znaky logického a abstraktního chápání Rozvoj paměti Předpoklady vyvíjet duševní aktivitu, soustředění vydrží déle Zvyšuje se rychlost učení, snižuje se počet potřebných opakování Prohloubení citového života, typická náladovost, nejistota, zastíraná siláctvím, kritičností Vznikají hluboké zájmy, hlubší vztah ke sportu

48. Sociální vývoj starší školní věk Může být všímání si více sama sebe, uzavírání se do sebe Introvertní projevy, citlivost, vnímavost, urážlivost Nové společenské vztahy Pevnější struktura skupiny (vůdci, role) Napodobování a obdiv vzorů

49. Přístup k vedení mládeže Vyžaduje vědomosti, zkušenosti Taktnost, diskrétnost, citlivý přístup Dobré je zasahovat tam, kde chování přeroste únosnou mez, přestupky řešit po opadnutí vášní Chybou je nevšímavost, přehlížení, nebo naopak vytýkání nedostatků na veřejnosti Nevhodná je ironie, přílišná autoritativnost, mentorování Upevňovat zájem o sport, výchova k odpovědnosti Důležitost odp. přístupu k tréninku z hlediska dosažení úspěchu v budoucnosti Podporovat režim, jiné činnosti – škola, zájmy apod. Osvědčuje se zdůvodněný výchovný přístup ze strany dospělých.

50. Pozorovali jsme reakce hněvu např. na tyto pedagogické zásahy: když pedagog nesplnil slib §      když vyčítal dětem chyby, kterých se dopustily v minulosti §      když bylo dítě nespravedlivě nebo přehnaně trestáno §      když dětem nadával, ironizoval je a klamal je §      když jedněm dětem dával přednost před jinými (když třeba jenom mimoděk někomu říkal křestním jménem a někomu příjmením).