1 2 l tkov slo en bun k
Download
Skip this Video
Download Presentation
1.2. Látkové složení buněk

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 31

1.2. Látkové složení buněk - PowerPoint PPT Presentation


  • 153 Views
  • Uploaded on

1.2. Látkové složení buněk. Autor: PhDr. Přemysl Štindl Recenze: Mgr. Vladimír Bádr , Ph.D . . Látkové složení buněk. Prvky kvalitativně shodné s prvky v přírodě, ale v biosféře (org.) jsou některé častěji (hromadí se) – biogenní prvky – rozdíly kvantitativní Sloučeniny

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about '1.2. Látkové složení buněk' - kristy


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
1 2 l tkov slo en bun k

1.2. Látkové složení buněk

Autor: PhDr. Přemysl Štindl

Recenze: Mgr. Vladimír Bádr, Ph.D.

l tkov slo en bun k
Látkové složení buněk
  • Prvky
      • kvalitativně shodné s prvky v přírodě, ale v biosféře (org.) jsou některé častěji (hromadí se) – biogenní prvky – rozdíly kvantitativní
  • Sloučeniny
      • Anorganické (neústrojné) – voda, soli, plyny
      • Organické (ústrojné) – komplexy:
1 prvky
1) Prvky
  • makrobiogenní (mnoho) , až v 10kách %,
      • ( C, H, O, N, P)
  • „oligomerní“ (trochu) , desetiny až setiny %
      • ( Ca, Mg, Fe, Na, K, Cl, S )
  • mikrobiogenní ,
      • (B, F, Br, Ar, Se, Si, Al, Mn, Li, Ti)
  • ultramikrobiogenní ,
      • (Cd, Hg, Au, Ag, Cs)
  • neplatí pro každou buňku (přeslička – SiO2)
2 slou eniny
2) Sloučeniny
  • Anorganické (neústrojné)
      • voda, soli, plyny
  • Organické (ústrojné) – komplexy:
      • nízkomolekulární (samostatné)
      • nadmolekulární
      • vysokomolekulární
  • Analýza: usušení (105C°) do konstantní váhy
  • voda tvoří 70 – 80% metabolicky aktivní buňky
  • Sušina – org. látky a popelovina (minerál. látky)
a anorganick ne strojn l tky
A) Anorganické (Neústrojné) látky

A1) Voda

A2) Soli

A3) Plyny

Obr. 2)

Obr. 3)

a1 voda
A1) Voda
  • obecné rozpouštědlo (polární)
  • ionizační činidlo (soli a org. molekuly s polárními skupinami, molekula vody vytváří dipól, vytrhne částici z mřížky jako iont)
  • vytváří tzv. micely (org. ionty se mohou spojovat a proplétat)
  • vytváří reakční prostředí bky
  • teplotně širokospektrá kapalina (0C°- 100C°)
  • teplotní akumulátor
  • vodič tepla (brání přehřátí, zamrznutí, moderátor teploty – pocení)
  • velké povrchové napětí
  • konečný produkt úplné oxidace organických látek
  • zdroj elektronů a protonů pro metabolické reakce (fotosyntéza)
a2 soli
A2) Soli
  • podoba iontů
  • vázány na molekuly (i organické) či volné
  • pevné (inkrustující látky) – přeslička
      • (rafidy=krystalky šťavelanu draselného)
  • v podobě iontů – zajišťují osmózu
  • zajišťují tok vody membránou (pasivní transport – koncentrační spád), el. a transportní procesy na membráně
  • podílejí se na funkci makromolekul
  • spoluvytvářejí ústojné roztoky (pufry) - (nikoliv ústrojné)
  • komplex s makromolekulami
a3 plyny
A3) Plyny
  • i vzdušné (dusík, kyslík, oxid uhličitý)
  • rozpuštěny dle parciálních tlaků (= částečných) v cytoplazmě
  • součástí pufrů (nárazníků)
      • u člověka uhličitanový pufr
b organick strojn komplexy
B) Organické (ústrojné) – komplexy

B1) Nízkomolekulární

B2) Makromolekulární

B3) Organické molekuly se zvláštními funkcemi

B4) Nadmolekulární komplexy

b1 n zkomolekul rn
B1) Nízkomolekulární
  • Malé organické molekuly
  • Organické kyseliny (mastné jsou složkami tuků), aminokyseliny
  • Monosacharidy, oligosacharidy
b2 makromolekul rn
B2) Makromolekulární
  • Bílkoviny (peptidy, aminokyseliny)
  • Polysacharidy
  • Lipidy
  • Nukleové kyseliny
  • Organické molekuly se zvláštní funkcí
1 b lkoviny
1) Bílkoviny
  • I. struktura = poměrné zastoupení Ak a jejich sled
    • vytváří makromolekuly
    • z alfa aminokyselin
    • spojeny peptidickou vazbou (* peptidický řetěz – 10Ak = (oligo)peptidy; více = polypeptidy (proteiny)
  • II. struktura = geometrické uspořádání peptid. řet.
    • skládaný list
    • pravotočivá šroubovice (alfahelix), H můstky
  • III. stuktura
    • globulární (klubkovité) – histony, albuminy, globuliny
    • fibrilární (vláknitá) – fibrolin, kolagen, keratin (mechanická fce)
  • IV. struktura = uspoř. podjednotek (=polypeptid. řetězce, které nejsou spojeny peptidic. vazbou)
slide14
Struktura bílkovin

Obr. 4)

I. Primární struktura

III. Terciální struktura

II. Sekundární struktura

IV. Kvarterní struktura

skládaný list

šroubovice

alfa helix

iv struktura b lkovin
IV. Struktura bílkovin
  • složení: + prostetická složka
      • fosfoproteidy – kys. fosforečná, (kasein, ovovitelin)
      • glykoproteidy – sacharidy (mucin)
      • lipoproteidy - tuky
      • nukleoproteidy - NK
      • chromoproteidy – barviva (hemoglobin, cytochromy)
      • metaloproteidy
v znam b lkovin
Význam bílkovin:
  • strukturní základ
  • dynamické molekuly zajišť. katalýzu rcí (=enzymy, biokatalyzátory)
  • regulátory (hormony)
  • bílkoviny krevního séra – protilátky
  • kontraktilní bílkoviny
  • některé pomocné oporné, krycí fce (kolagen, sklerotin hmyzu)
  • přenašeči
  • reverzibilní a ireversibilní změny struktur (teplota aj...)
funkce b lkovin
Funkce bílkovin:
  • zásobní
  • transportní (hemoglobin)
  • ochranné (imunoglobulin)
  • kontraktilní (myozin)
  • regulační – hormony (inzulin);
  • regulace genet. aktivity – represory
  • toxiny (hadí jedy)
  • strukturní (stavební, opěrné, krycí), v membr.,
  • enzymy
  • informační (role signálů, receptory,
  • templáty – spouštějí či zastavují řadu procesů
2 sacharidy polysacharidy
2) Sacharidy, polysacharidy
  • polyhydroxyderiváty aldehydů nebo ketonů
  • dělení:
    • dle funkčních skupin na aldozy, ketozy
    • dle počtu C na triozy, tetrozypentozy, hexozy, heptozy
  • stavební látky a zdroje energie
  • nejrozšířenější biopolymery
  • obsahují 11 a více monosacharidů
  • mezi polysacharidy patří:
    • škrob, glykogen, celulóza, glykoproteiny
3 lipidy
3) Lipidy
  • estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
  • nerozpustné ve vodě
  • zdroj energie v rostlinných i živočišných tucích
  • fosfolipidy tvoří součást biomembrán
  • lipidy vylučované žlučí napomáhají při emulgaci tuků ve střevě
4 nukleov kyseliny
4) Nukleové kyseliny
  • stavební jednotka nukleotid (=nukleosidfosfát) = fosforylované nukleosidy (=báze + pentóza)
  • polynukleotidové řetězce
  • pořadí bází kódováno I. strukturou bílkovin (sled aminokyselin)
  • DNA, RNA – liší se v cukerné složce i bázi
  • RNA (rRNA, i,mRNA, tRNA, aj.)
  • Ústřední dogma molekulární biologie
  • Funkce: nositel genetické informace
struktura nukleov kyseliny
Struktura nukleové kyseliny
  • I. - sled nukleosidů (nukleotidů)
  • II. - dvouvláknitá, H vazby mezi bázemi
  • III - dvojitá šroubovice stočená do superhelixu

Obr. 7) Watson a Crick při sestavování modelu DNA

Obr. 8) I. a II. struktura DNA

b3 organick molekuly se zvl tn mi funkcemi
B3) Organické molekuly se zvláštními funkcemi
  • Regulační komunikace
    • (buněčná, mezibuněčná, meziorganismová)
  • Malé molekuly
  • Vyskytují se samostatně
  • Pohyblivé
  • Význam: kompletují makromolekuly (bílk.) pro enzymatickou či regulační fci
  • Nukleotidové koenzymy:
    • ATP, NAD+, NADP+, FAD, CoA, cAMP
  • Hormony, fytohormony, steroidy, prostaglandiny, feromony
b4 nadmolekul rn komplexy
B4) Nadmolekulární komplexy
  • Biomembrány
      • Lipidy a bílkoviny, základem membránová jednotka silná asi 7nm
  • Ribozomy
      • tvořeny rRNA a bílkovinami, dvě podjednotky
  • Nukleozomy
      • Tvořeny DNA a bílkovinami
      • V buněčném jádře
      • Necelé 2 otočky vlákna DNA kolem 8 molekul bílkovin
      • Nukleozomy základem chromatinu
  • Bílkovinné komplexy
      • Útvary tvořené bílkovinami – vytvářejí základní strukturu buňky (cytoskelet)
      • takový komplex ve formě vláken (fibril) také vytváří nejhojnější bílkovina savců - kolagen
  • Víceenzymové systémy
  • Mikrotubulární a fibrilární struktury
slide27
Ribosom

Obr. 11) dle Cooper (1997)

Obr. 10) Model membrány

Obr. 12) Schéma nukleosomu (dle Hayese, Pazdera, 2008)

Obr. 13) Vizualizace cytoskeletu pomocí fluorescenčního mikroskopu (dle Alberts, 1998)

literatura
Literatura:
  • Alberts B. a kol. (1998): Základy buněčné biologie. Espero Publishing, Ústí nad Labem, s.11 obr.1-11 a,b, s.210, s.470, obr.14-24 b.
  • Berger J. (1996): Buněčná a molekulární biologie. Tobiáš, Havlíčkův Brod.
  • Dostál P., Řeháček Z., Ducháč V. (1994): Kapitoly z obecné biologie. SPN, Praha.
  • Jelínek J., Zicháček V. (1999): Biologie pro gymnázia. Nakladatelství Olomouc.
  • Kubišta V. (1992): Obecná biologie. Fortuna, Praha.
slide29
Loewy a kol. (1991): Cell Structure and Function. Saunders College Publishing, USA, s.59 obr.2-16, s.65 obr.2-26 b, s.67 obr.2-30.
  • Romanovský A. a kol. (1983): Obecná biologie. SPN, Praha.
  • Rosypal S. a kol. (1998): Přehled biologie. Scientia, Praha, s. 61 – 78.
  • Rosypal S. a kol. (2003): Nový přehled biologie. Scientia, Praha.
  • Villee C. a kol. (1989): Biology. Saunders college Publishing, USA.
  • Wallace R., Sanders G., Ferl R. (1996): Biology. H. Collins College Publishers, USA, s.89 obr.4.18.
zdroje obr zk
Zdroje obrázků:
  • Obr.1) lide.uhk.cz/pdf/student/psopatp1/parchemuzit.htm
  • Obr. 2) http://image036.mylivepage.com/chunk36/483938/313/Bublinky.JPG
  • Obr. 3) http://www.volny.cz/veletrzni/statistiky/voda.jpg
  • Obr. 4) http://academic.brooklyn.cuny.edu/biology/bio4fv/page/prot_struct-4143.JPG
  • Obr. 5) http://www.inovace.cz/for-high-tech/chemie-materialy/clanek/enzymy-rozkladajici-celulozu---uzitecny-biotechnologicky-nastroj/
  • Obr. 6) http://sci.muni.cz/ptacek/CYTOLOGIE6_soubory/image055.jpg
  • Obr. 7) http://www.agen.ufl.edu/~owens/age2062/OnLineBiology/OLBB/www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BIOBK/BioBookDNAMOLGEN.html
  • Obr. 8) http://www.oskole.sk/userfiles/image/novy/adriana/image003(1).jpg
  • Obr. 9) http://www.bio.miami.edu/~cmallery/150/proceuc/chromosome.jpg
  • Obr. 10) http://www.vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-02_v1/hesla/membrana_biologicka.html
  • Obr. 11) Cooper, G., M. (1997): The Cell-a molecular approach. ASM Press, Washington D.C.
  • Obr. 12) http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=10861&img=1227582237.jpg
  • Obr. 13) http://www.bioweb.genezis.eu/bunka/cytomorfologia/cytoskelet.jpg
konec

Konec

12/08 Autor: PhDr. Přemysl Štindl

ad