1 / 27

Írán ایران

Írán ایران. Írán. Eva Tomaštíková 203247. Mapa Íránu a jeho národů. Írán جمهوری اسلامی ایران. název: Íránská islámská republika rozloha: 1 648 195 km² (17. na světě) hl.město: Teherán stát. zřízení: Islámská republika úřední jazyk: perština

kimberly
Download Presentation

Írán ایران

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Írán ایران Írán Eva Tomaštíková 203247

  2. Mapa Íránu a jeho národů

  3. Írán جمهوری اسلامی ایران název: Íránská islámská republika rozloha: 1 648 195 km² (17. na světě) hl.město: Teherán stát. zřízení: Islámská republika úřední jazyk: perština náboženství: muslimové 99,6%, z toho přes 90% šíité, 9% sunnité, židé, křesťáné,… členství v mezinár.org.: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel)

  4. Období vlády dynastie Pahláví 1921-povstání proti šáhu Ahmadovi 1925-nový šáh Rezá Šáh Pahláví -modernizace země podle evrop. vzoru 1932- vypovězení sml. s Anglo-perskou naftařskou společností a orientace na Německo 1936- šáhova vojska rozdrtila shromáždění odpůrců reforem v Mašhadu

  5. Druhá světová válka Zpočátku války Írán neutrální 1941-vstup sovětské a britské armády na území Íránu Nástup nového Šáh Mohammada Rezy Pahlávího 1942-dohoda Íránu s SSSR a VB o nevojenské pomoci Spojencům

  6. Mosaddek a znárodnění ropného průmyslu 1951-vláda s ministerským předsedou Muhammadem Mosaddekem znárodňuje ropný průmysl→krize ve vztazích s VB →svrhnutí Mosaddeka 1953-nová smlouva o težbě ropy s VB -orientace na USA a VB

  7. Postmosaddovské období -Muhammad Rezá Pahláví uplatňuje diktátorský režim a orientace především na USA 1960-zhoršení hospodář.situace, pod vlivem Kennedyho jmenován nový min.předseda Alí Amíní →navrhl omezení zbrojení →odmítavý postoj USA→nový min.předseda Álam 1962- Álam zrušil podmínku, že se voleb do místních zastupitelstev mohou účastnit pouze muslimové a muži →pobouření duchovních a ájatoláha Chomejního 1963-masakr studentů teologie v Komu → Chomejního boj proti šáhovu režimu 1964-šáh vydal rozhodnutí o právní imunitě amerických zaměstnanců →pobouření

  8. Cesta k revoluci Chomejní pro své výroky posílán do vyhnanství →formuje náboženskou opozici 1978- v tisku zpráva o udajném zahranič. agentu Chomejním →odpor lidu proti šáhovu režimu →vyhostění Chomejního do Francie 16.ledna 1979- pád šáhova režimu a nástup Chomejního k moci

  9. Útěk a návrat Chomejního

  10. Revoluční léta 1979 - 1981 Březen 1979-referendum o podobě režimu - 98% pro Íranskou islámskou republiku 1.4.1979-Chomejní vyhlašuje Íránskou islámskou republiku 4.11.1979-obsazení ambasády USA 1980-prezidentské volby →Bandí Sadr 28.6.1981-Atentát na sídlo IRS, hlava soudní moci Beheští zabit, 72mrtvých 24.7.1981-Radžá´í zvolen prezidentem 30.8. 1981-úspěšný atentát na prezidenta a premiéra Bahónara, následuje prozatímní vláda premiéra M.R.Mahdaví-Kaní 2.10.1981-prezidentem zvolen Chámene´í

  11. Postavy islámské revoluce M. Beheští (1928-1981)Předseda IRS, hlava justice Premiér Bázargán 1979, (*1907-1995) Hnutí za svobodu Íránu M. Džavád Báhonar (1933 – 1981), min. školství, premiér 1981

  12. Íránsko-irácká válka září 1980- Irák zaútočil na Írán – náboženské důvody a ropná naleziště 1982 – Iráčané vytlačeni z íránského území, mocenské rozpínání Íránu(pomoc Libanonu)→ západ.mocnosti podporují Irák a jsou ostřelována ropná zařízení a tankery → „válka tankerů“ 1985 „válka měst“ – Irák bombarduje íránská města červenec 1988 USA omylem sestřelilo íránské civilní letadlo nad Perským zálivem Srpen 1988 na základě nařízení OSN uzavřeno příměří mezi Iránem a Irákem V této válce zemřelo milion lidí, používali se chemické zbraně a v Iránu existoval kult mučedníků

  13. Prezident Rafsandžání 1989-97 Rafsandžání se snažil o obnovení zahraničně politického postavení Íránu, realistický politik prosazující liberalizaci ekonomiky a hospodářské reformy,bojkotované konzervativním parlamentem Zrušení úřadu předsedy vlády →druhá republika 1995 uvolnění politického života → vznik 10 politických uskupení

  14. Vývoj režimu po roce 1997

  15. Prezidentské volby 1997 • Ideologická koncepce Mohammeda Chátamího: 1) Dialog mezi civilizacemi 2) Občanská společnost 3) Vláda práva a politických svobod 4) Respekt vůči politickému pluralismu

  16. Írán za vlády prezidenta Chátamího • Střety mezi konzervativci a reformisty. • Snaha o postupné reformy – blokovány konzervativními silami. • Postupné prohlubování rozporů uvnitř jednotlivých politických bloků – zejména mezi frakcemi reformního bloku. Po parlamentních volbách 1996 a prezidentských volbách 1997: → Reformisté obsazují výkonné a zákonodárné orgány. → Konzervativci ovládají ekonomiku, zpravodajské služby, soudnictví a armádu. Snaha o posílení íránského postaveni jak ve světě tak na středním východě Evropa a uplatňování tzv. kritického dialogu, USA a politika izolace.

  17. Radikálové u moci Prezidentské volby 2005 • favoritem voleb je bývalý íránský prezident a představitel pragmatického reformního směru Akbar Rafsandžání. Ve své kampani se prezentuje,jako umírněný konzervativec, klade důraz na hospodářské reformy a politické svobody. • jedním z jeho protikandidátů je starosta Teheránu, představitel radikálně-konzervativního bloku Mahmúd Ahmadí Nežád. Deklaruje oddanost hodnotám islámské revoluce, prosazuje důsledné lpění na dodržování zásad islámského práva.

  18. Výsledky prezidentských voleb v roce 2005 Kandidát Výsledky 1. kola Výsledky 2. kola Mahmoud Ahmadinejad 19.2% 61.6% Ali Akbar Hashemi Rafsanjani 21.1% 35.9% Mehdi Karrubi 17.4% Mohammad Baqer Qalibaf 13.9% Mostafa Moin 13.7% Ali Larijani 5.9% Mohsen Mehr Alizade 4.4%

  19. Vláda Ahmadí Nežáda -Výpady proti Izraeli a holocaustu -jeden z údajných vůdců skupiny studentů, jenž v r.1979 zadržovala rukojmí na velvyslanectví v Teheránu 2006 Ahmadí Nežád prohlašuje, že Írán již brzy bude disponovat jadernou technologií pro mírové účely 2006 OSN hrozí hospodářskými a diplomatickými sankcemi V domácí politice usiluje o spravedlivé přerozdělení zisků z ropy

  20. Ústava • Konflikt šarícatského práva s ústavou zaručenými lidskými právy • suverenita islámských právníku versus suverenita lidu • Nevolená Rada dohlížitelů limituje moc voleného parlamentu • 1988 reforma Ústavy – zrušena funkce premiéra, zřízena Rada pro určování zájmů režimu, Rada nár. bezpečnosti, rahbar nadále nemusí být mardžac

  21. Nejvyšší vůdce - rahbar • Rúhulláh Músaví Chomejní 1979-89 Kombinoval nejvyšší politické i duchovní vedení v jedné osobě • Sajjid Husajní Calí Chamenejí 1989- Zůstal mu jen titul vůdce revoluce – rahbar enqeláb Pravomoce – dohlíží na provádění politiky a spolu s Radou pro určování zájmů režimu určuje její směřování, nejvyšší velitel ozbrojených sil, vyhlašuje referenda, válku,mobilizaci, řeší spory mezi 3 typy moci, uděluje amnestie Jmenuje/odvolává 6 faqíhů do Rady dohlížitelů, Radu pro určování zájmů režimu, hlavu justice, náčelníka GŠ armády i Sboru islámských revolučních gard, vůdce pátečních modliteb, hlavu RTV, prezidenta na základě voleb, odvolává ho z důvodu nár. zájmu na základě rozsudku Nejvyššího soudu Výkon moci – kancelář, poradce,22 provinčních zástupců, 23 zástupců v nár. orgánech (NRNB)

  22. Prezident a vláda • Volen přímo na 4 roky prostou většinou hlasů s možností znovuzvolení, Rada dohlížitelů citelně redukuje kandidáty (1997 šli do voleb jen 4 z původních 238) • Jmenuje guvernéry provincií a ambasadory • Jmenuje viceprezidenty (momentálně 10) • Nominuje členy vlády ke schválení parlamentem, kdykoliv odvolává členy vlády, inkompatibilita vládní a parlamentní funkce, vláda je odpovědná parlamentu. • Je předsedou Rady pro kulturní revoluci, Rady národní bezpečnosti

  23. Rada dohlížitelů • Předseda Ahmad Džannatí 1988 – • 6 faqíhů dosazuje rahbar, 6 civilních soudců volí parlament na základě nominace hlavy jud. • Členové voleni na 6 let, po 3 letech se polovina obměňuje • Schvaluje všechny zákony prošlé Shromážděním ze dvou aspektů – soulad s ústavou, soulad s šarícou -ten posuzuje jen 6 kleriků, rozhodnutí vyžaduje ¾ většinu • Dozor nad přímými volbami – selekce kandidátů, rozhoduje o platnosti voleb

  24. Shromáždění expertů • Sbor 86 duchovních (mudžtahidů) volených na 8 let v přímých volbách, kandidátí prochází prověrkami Rady dohlížitelů, 2006 jen 165 kandidátu • V případě uvolnění místa rahbara volí nového vůdce, kterého průběžně hledají rozhodují o jeho odvolání pokud přestane splňovat nároky na tuto fci. Dohlíží na jeho činnost – pouze teoreticky • V posledních volbách r. 2006 převážili spojenci Rafsandžáního, v Teheránu získal 2x více hlasů než radikál M. Taqí Mesbáh Jazdí, to se opakovalo i při volbách do předsednického křesla 41 ku 30 hlasů

  25. Rada pro určování zájmů režimu • Zřízena Chomejním 1988,13 poté 20 členů jmenovaných rahbarem, předsedou byl prezident, od 1997 nadále předsedou Rafsandžání • Slouží jako poradní orgán pro rahbara • Rozhoduje při konfliktu mezi Radou dohlížitelů a Shromážděním • Posuzuje dle principu maslahat to, co je nejlepší pro zachování islám. režimu, což nemusí být nutně upraveno šaríou; např. pacovněprávní vztahy

  26. Islámské poradní shromáždění • Voleno přímo každé 4 roky od 1980, voleno 290 členů ve dvou kolech, vícemandátové obvody, většinovým systémem, 5 křesel je vyhrazeno náb. menšinám • Všechny legislativní akty musí být v souladu s islámským právem • V oblastech, jež neupravuje šaríca, nebo v nich ponechává svobodu rozhodování, má právo upravovat spol. vztahy • Na základě návrhu vlády schvaluje státní rozpočet • Může projevit nedůvěru členům kabinetu, provést impeachment prezidenta • Od r. 2004Předseda Gholam Cali Haddád-Cádel, první laik v úřadu

  27. KONEC

More Related