senio i jako specifick c lov skupina v zva pro knihovny brno 21 ervna 2013 n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 PowerPoint Presentation
Download Presentation
Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 39

Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013 - PowerPoint PPT Presentation


  • 126 Views
  • Uploaded on

Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013. PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení. STÁŘÍ. ?. OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO?

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013' - keran


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
senio i jako specifick c lov skupina v zva pro knihovny brno 21 ervna 2013
Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovnyBrno, 21. června 2013

PhDr. Michal Šerák, Ph.D.

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta

Katedra andragogiky a personálního řízení

slide3

OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO?

  • jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá, příp. je stabilizovaný
  • někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco
  • jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy
  • ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST, DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.
slide4

INDIVIDUÁLNÍ

FAKTORY

SPOLEČENSKÉ

FAKTORY

CHRONOLOGICKÝ

PSYCHOLOGICKÝ

VĚK

BIOLOGICKÝ

SOCIÁLNÍ

slide7

ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI

POSTPUBESCENCE 15 – 29 let

ADULTIUM 30 – 44 let

STŘEDNÍ VĚK 45 – 59 let

RANÉ STÁŘÍ 60 – 74 let

SÉNIUM 75 – 89 let

DLOUHOVĚKOST 90 a výše

JINÉ DĚLENÍ (sociologie)

PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání

DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i biologicky

TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti, odpočinek, soběstačnost, aktivita

ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost

slide8

ŽIVOTNÍ FÁZE:

přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně???

VZDĚLÁNÍ A PRAXE

DŮCHOD

PRÁCE

DŮCHOD

VZDĚLÁNÍ A PRAXE

PRÁCE

RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ

RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ

VĚK

VĚK

slide9

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR

  • Senioři (65+) tvoří 16,2 % populace
  • Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR
  • Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace
  • Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální, kulturní…
  • Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí populace jako na zásadní problém (mezigenerační solidarita)
  • Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá stigmatizována celou řadou negativních stereotypů.
slide13

Ve stejnou dobu žilo v ČR 628,000

ovdovělých žen.

V roce 2011 žilo v ČR 119,000

ovdovělých mužů.

slide14

Výzvy a příležitosti

  • Kontinuální zlepšování kvality života seniorů
  • Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 % národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru
  • V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků, určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu
  • Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání s generací předcházející
  • Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra edukačních aktivit
celo ivotn u en
Celoživotní učení

důraz kladen na aktivitu jedince

rozmanitost prostředků a metod

zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný propojený celek

význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy

prostoupení učení, práce a života jedince

slide16

GERONTAGOGIKA

PROSENIORSKÁ

EDUKACE

PRESENIORSKÁ

EDUKACE

VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

slide18

SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK STARŠÍ POPULACE!!

slide19
(Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013)

Účast na neformálním vzdělávání (v %)

soukrom orientovan neform ln vzd l v n
Soukromě orientované neformální vzdělávání
  • Zájmové vzdělávání
  • Celková účast (18 – 69 let): 8,8%
  • Delší trvání

Účast dle ekonomického postavení: 

Pracující8%

Nezaměstnaní 7%

Studenti26,8%

Důchodci4,7%

v invalidním důchodu4,2%

na rodičovské dovolené/v domácnosti11,0%

Obory

Zdroj. ČSÚ, 2013

slide22

až 70 % dospělých

se chce učit autonomně

dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v současné době díky dynamickému rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně podnikových) organizované výuky přibylo

slide23

MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH

  • smysl života, perspektiva
  • naplnění volného času
  • saturace vlastního zájmu
  • kompenzace
  • aktivizace, udržování kognitivních funkcí
  • sociální kontakty
  • posílení identity, důstojnosti, sebeúcty
  • prožitek úspěchu
na schopnost u it se p sob n sleduj c osobnostn dispozice
Na schopnost učit se působí následující osobnostní dispozice:

Paměť

Vůle k učení

Motivace

Kapacita intelektu

Lehkost nebo obtížnost učení

Trvanlivost učení

slide26
! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL !

Pokud je trénován, podává vyšší výkon.

Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.

slide27

AKTIVNÍ STÁRNUTÍ

EK. Towards a Europe of All Ages, 1999:

Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany fyzického a psychického zdraví v závislosti na stárnutí jedinců.

Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale především kombinace prvků produktivního stárnutí se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a fyzickou pohodu.

slide28
Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas.

André Maurois

francouzský spisovatel

slide29

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017:

  • zajištění a ochrana lidských práv starších osob (10 opatření)
  • celoživotní učení (13 opatření)
  • zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění (25 opatření)
  • dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření)
  • kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření)
  • zdravé stárnutí (14 opatření)
  • péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností (15 opatření)
institucion ln zabezpe en
INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
  • Univerzity třetího věku
  • Univerzity volného času
  • Akademie třetího věku
  • kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí
  • kulturní domy
  • knihovny
  • muzea, galerie
  • komerční vzdělávací instituce
slide31

KNIHOVNY

POZITIVA

NEGATIVA

  • Amatérismus
  • Nesystémovost, nekoncepčnost
  • Nedostatek financí
  • Udržitelnost (vytvoření komunity)
  • Nevhodné prostory a vybavení
  • Nedostatek vhodných lektorů
  • Podléhání trendům
  • Malá propagace
  • Nedostačující evaluace
  • Zpochybňována role knihoven jako vzdělávacích institucí
  • Diagnostika cílových skupin
  • Přecenění vlastních možností
  • Tradice
  • Zázemí
  • Dostupnost
  • Začlenění do komunity
  • Serióznost
  • Neziskový charakter
  • Nadšení
  • Vytvořené sítě
slide32

VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

NEBO VZDĚLÁVÁNÍ

PRO SENIORY ???

slide33

přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových

  • dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní řády, signalizační a informační prostředky
  • přístupnost informací: dostupnost, povědomí, digitalizace, srozumitelnost
  • prostorová organizace: místa na odpočinek, opory, protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost (max. 350-450 m bez zastávky), schody, úzké dveře, nízký nábytek
  • smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu, přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů
  • didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu, kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční