Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II

1. Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě

2. Anotace • Materiál tvoří 16 slidů, v nichž jsou zachyceny události po roce 1848 v Evropě s důrazem na sjednocovací procesy v Německu a Itálii • cílová skupina: 8. roč. • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s událostmi, které vedly k sjednocení Německa a Itálie • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu

3. Sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie • druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo • odlišná situace v obou zemích • Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení • území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů • Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence

4. Sjednocení Německa • po roce 1848 zůstává zachován Německý spolek v čele s Rakouskem, což se nezamlouvá Prusku • Prusko hledá vhodnou záminku k válce s Rakouskem, o němž je přesvědčeno, že jej porazí • záminka se našla v roce 1864, kdy se Prusko a Rakousko nebylo schopno dohodnout na správě území, které získali společně na Dánsku. • spor vyvrcholil v roce 1866, kdy Prusko vpadlo do Čech

5. Sjednocení Německa • k Prusům se přidávají Italové a útočí na jihu • v bitvě u Hradce Králové (u Sadové) Prusko vítězí, především díky modernějším zbraním • pruský voják mohl díky moderní konstrukci zbraně vystřelit mnohem častěji než rakouský, který musel vstát, poskytnout tak nepříteli cíl a nabíjet zbraň zepředu, zatímco pruský voják pouze zasunul do komory náboj zezadu, natáhl kohoutek a vystřelil, aniž by musel změnit polohu těla • Rakousko bylo po prohrané válce donuceno vystoupit z Německého spolku a Italům postoupit svoje državy na severu Itálie – Lombardii a Benátsko

6. Sjednocení Německa • na místě Německého spolku vznikl Severoněmecký spolek, který zahrnoval území bývalého Německého spolku, ale bez rakouských zemí • v čele Severoněmeckého spolku stálo Prusko • v čele Pruska stojí kancléř Otto von Bismarck • Bismarck vyprovokoval prusko-francouzskou válku s Francií, kterou v roce 1871 porazil v ve Versailles pak bylo vyhlášeno Německé císařství v čele s pruským králem Fridrichem Vilémem I., jež se stal císařem

7. Otto von Bismarck Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna1815, Schönhausen, Prusko – 30. července1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků19. století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř.

8. Sjednocení Německa • Francie byla donucena po prohrané válce zaplatit Německu obrovské reparace, což Němci využili na rozvoj průmyslu a stali se tak nejvyspělejším státem na evropském kontinentě • Německo však nemá žádné kolonie a tak se je snaží získat – zájem se obrací především do jižní Afriky a Tichomoří • snahy Německa pochopitelně narážejí na zájmy Velké Británie, což vede ke zhoršení vzájemných vztahů • napětí v Evropě významné roste

9. Vilém I. Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března1797, Berlín — 9. března1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.

10. Sjednocení Itálie • jediný samostatný stát na Apeninském pol. je Sardinské království = Piemont • sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko • jih ovládají španělští Habsburkové • střed Itálie = papežský stát • pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence • 1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever • Lombardii Italové na Habsburcích však získávají • 1860 – Giuseppe Garibaldi

11. Sjednocení Itálie • s 1000 dobrovolníků pochoduje ze Sicílie do jižní Itálie, kde se mu podařilo porazit vojska Bourbonů • získané území Garibaldi předává sardinskému králi • 1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l. • sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát • 1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska • 1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie • 1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán • Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

12. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo • odlišná situace v obou zemích • Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení • území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů • Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence • Prusko hledá záminku k válkám, aby mohlo provést sjednocení silou

13. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • válka s Rakouskem (1866) a s Francií (1870) završila sjednocování vyhlášením Německého císařství ve Versailles (1871) • Německo se snaží získávat kolonie • Itálie je rozdělena na 4 části, z nichž se snaží Sardinské království udělat jednu • sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko • jih ovládají španělští Habsburkové • střed Itálie = papežský stát

14. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence • 1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever • Lombardii Italové na Habsburcích však získávají • 1860 – Giuseppe Garibaldi • 1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l. • sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát

15. Sjednocení Německa a Itálie - zápis • 1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska • 1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie • 1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán • Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

16. Shrnutí: • Jak se Prusko zbavilo rakouské konkurence? • Jak bylo Německo definitivně sjednoceno? • Jaké byly důsledky sjednocení Německa? • Proč Sardinie potřebovala při sjednocovacích snahách podporu nějakého silného státu? • Postup sjednocování Itálie. • Jaká byla v Itálii hospodářská situace?