bu ka n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
BUŇKA PowerPoint Presentation
Download Presentation
BUŇKA

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 23

BUŇKA - PowerPoint PPT Presentation


  • 228 Views
  • Uploaded on

BUŇKA. Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková. Definice buňky:. Buňka(=cellula) je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Je to nejmenší útvar schopný samostatné existence a reprodukce. Obecné znaky buňky: má vlastní genetický a proteosyntetický aparát

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'BUŇKA' - kelda


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
bu ka

BUŇKA

Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková

definice bu ky
Definice buňky:

Buňka(=cellula) je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Je to nejmenší útvar schopný samostatné existence a reprodukce.

Obecné znaky buňky:

  • má vlastní genetický a proteosyntetický aparát
  • má vlastní energetický metabolismus
  • je ohraničena membránou
prokaryota procaryotae
Prokaryota (Procaryotae)

Prokaryota je jednodušší než eukaryota. Obsahuje minimální množství biomembrán. Nikdy nevytváří mnohobuněčný organismus, nanejvýš kolonie. Jsou haploidní, množí se příčným dělením.

struktura prokaryotick bu ky
Struktura prokaryotické buňky:
  • Buněčná stěna - tuhý obal buňky, uděluje tvar, mechanicky chrání. Je složena z peptidoglykanu (=dusíkatý polysacharid typický pro baktérie)
  • Cytoplazmatická membrána – odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, je polopropustná (=semipermeabilní), podílí se na replikaci chromozómu
  • Cytoplazma – je viskózní, koncentrovaný roztok obsahující převážně bílkoviny
  • Jádro(=nukleoid) – je tvořené dvouvláknovou kružnicovou molekulou DNA
  • Ribozómy – drobná tělíska v cytoplazmě, skládají se z RNA a bílkovin
eukaryota eucaryotae
Eukaryota (Eucaryotae)

Buňky mají typické individualizované a oblaněné jádro. Organely jsou diferencované a mají jednoduchou nebo dvojitou membránu.

struktura rostlinn bu ky
Struktura rostlinné buňky:

Rostlinná buňka má stejně jako živočišná buňka jádro, plazmatickou membránu a cytoplazmu. Liší se tím, že má narozdíl od živočišné vakuolu a plastidy.

  • stavba rostlinné buňky
stavba rostlinn bu ky
Stavba rostlinné buňky

bs - buněčná stěna, cm - cytomplazmatická membrána, cy - cytomplazma, dr - drsné endoplazmatické retikulum,

g - Golgiho komplex, hr - hladké endoplazmatické retikulum, ch - chloroplast, j - jádro, ja - jadérko, m - mitochondrie,

p - póry v jaderné membráně, v - vakuola

plazmatick membr na biomembr na
Plazmatická membrána (biomembrána)

- jedná se o plošný útvar, jehož základem je dvojvrstva z molekul fosfolipidů a bílkovin.

  • funkce: odděluje buňku od okolí, umožňuje transport látek a vznikají z ní organely (vakuola)
  • má charakter fluidní mozaiky. Fluidní znamená, že se složky neustále pohybují a mozaika proto, že bílkoviny jsou rozmístěny nepravidelně.
  • Glykokalyx(buněčný plášť, povlak) je tenká vrstva glykoproteinů na vnější straně membrány. Jeho funkce: ochranná a přijímá informace z okolí (receptory).
  • některé membrány jsou ohraničeny dvojitou biomembránou- dvojmembránové organely (chloroplasty, mitochondrie a jádro).
j dro nucleus karyon
Jádro (nucleus, karyon)
  • tvar kulovitý, oválný, méně často podkovovitý, segmentovaný
  • od cytoplazmy je odděleno dvojitou biomembránou: jaderná membrána = karyolema. Ta je opatřena otvůrky – jadernými póry, které slouží k výměně makromolekulárních látek- RNA, bílkovin- mezi karyoplazmou a cytoplazmou
  • Karyoplazma= polotekutá jaderná hmota uvnitř jádra
  • nejcharakterističtější složkou jaderné hmoty je chromatin, složený z DNA a histonů(=zásaditých bílkovin)
  • molekuly DNA jsou uspořádány do vláknitých útvarů – chromozomů.
  • funkce jádra:
  • genetická – přenos genetické informace z mateřské buňky na dceřinou tzv. replikací
  • metabolická – probíhají zde některé syntézy (DNA, RNA, některých bílkovin, ATP aj.)
cytoplazma
Cytoplazma
  • tekutá složka buňky skládající se z koloidních roztoků
  • má slabě kyselou až neutrální povahu, chemické složení je mírně proměnlivé, udržuje se stav dynamické rovnováhy
  • dříve byla považována za bezstrukturní, pak byly objeveny elementy cytoskeletu a síť mikrotrabekulů, která spojuje všechny struktury a tvoří kostru buňky. Mezi trabekuly je tekutá fáze.
  • funkce: je prostředím pro organely, probíhají v ní biochemické pochody.
vakuola
Vakuola
  • membránový váček většinou kulovitého tvaru, od cytoplazmy oddělena jednoduchou membránou - tonoplast
  • Vakuom – soubor vakuol v buňce
  • funkce: v buněčné šťávě uloženy zásobní látky(cukry, bílkoviny), meziprodukty metabolismu(krystaly šťavelanu vápenatého), látky toxické a odpadní(alkaloidy, třísloviny, glykozidy, barviva),enzymy, zásobárna vody.
plastidy
Plastidy
  • semiautonomní oranely charakteristické pro buňky rostlin. Mají dvojitou membránu.
  • rozdělení:
  • Leukoplasty – jsou bezbarvé a nacházejí se v neosvětlených částech rostlin(kořenky, oddenky, hlízy,…), na světle zelenají

- funkce: hromadění zásobních látek

- typy: - amyloplasty – škrob

- proteoplasty – bílkoviny

- oleoplasty – olej

  • Chromoplasty – obsahují žlutá až červená barviva – karoteny a xantofyly.

- výskyt: květy, plody i kořeny (např. mrkev)

  • Chloroplasty – fotosynteticky aktivní plastidy s dvojitou biomembránou – semiautonomní organely. Uvnitř je složitý systém tylakoidů a grán, v nichž se nachází chlorofyl (zeleň listová) a ß – karoten

- funkce: fotosyntéza

struktura ivo i n bu ky
Struktura živočišné buňky:
  • jádro
  • biomembrána
  • cytoplazma aj.
  • stavba živočišné buňky
stavba ivo i n bu ky
Stavba živočišné buňky

ce - centriola, cm - cytomplazmatická membrána, cy - cytomplazma, dr - drsné endoplazmatické retikulum,

g - Golgiho komplex, hr - hladké endoplazmatické retikulum, j - jádro, ja - jadérko, l - lysozóm, m - mitochondrie,

p - póry v jaderné membráně

jad rko
Jadérko
  • uloženo uvnitř jádra, bývá jedno nebo dvě
  • tvořeno RNA a bílkovinami
  • není ohraničeno membránou
  • funkce:produkce rRNA a následná tvorba podjednotek ribozómů z rRNA a bílkovin importovaných z cytoplazmy.
endoplazmatick retikulum er
Endoplazmatické retikulum (ER)
  • systém kanálků a váčků, které jsou navzájem propojeny. Navazují na jadernou membránu.
  • rozlišujeme:

- drsné (granulární) ER – na povrchu váčků jsou vázány ribozomy, syntéza bílkovin

- hladké ER – bez ribozomů, syntéza lipidů a polysacharidů.

- funkce:syntetické centrum buňky, přeprava látek v buňce, skladovací prostor produktů, regulační zařízení (řídí uvolňování látek ze svých váčků).

golgiho komplex gk
Golgiho komplex (GK)
  • soustava oploštělých měchýřků, které jsou uloženy vedle sebe.
  • podobá se ER, ale nikdy nenese ribozomy
  • funkce:úprava produktů vyrobených v ER, jejich uvolňování do cytoplazmy nebo ven z buňky – exocytóza. Odškrcováním váčků z GA vznikají lysozómy.
lysoz my
Lysozómy
  • kulovité váčky s jednotkovou biomemránou
  • obsahují trávicí enzymy na štěpení bílkovin, lipidů, sacharidů
  • funkce:vnitrobuněčné trávení
mitochondrie
Mitochondrie
  • většinou oválné až vláknité útvary
  • velikost a počet jsou proměnlivé
  • na povrchu jsou dvě biomembrány

- vnější je hladká

- vnitřní vytváří vychlípeniny dovnitř mitochondrie – kristy. Uvnitř krist je základní hmota – matrix s vlastní DNA, RNA, ribozomy a enzymy.

  • řadíme je mezi semiautonomní organely
  • funkce:oxidace živin
cytoskelet
Cytoskelet
  • hustá síť bílkovinných vláken a trubiček, která prostupuje cytoplazmu buňky.
  • 2 základní typy:

- Mikrotubuly – duté trubičky, tvořené bílkovinou tubulinem schopné rychlé přestavby

- funkce: opěrná a pohybová, tvoří dělící vřeténko při mitóze

- Mikrofilamenta – dvojité řetízky, tvořené bílkovinou aktinem, popř.myozinem

- funkce: pohyb

centriola
Centriola
  • jedná se o dvojici kolmo na sobě ležících válečků poblíž jádra
  • každý váleček je složen z devíti trojic mikrotubulů uspořádaných v kruhu.
bun n inkluze paraplazma
Buněčná inkluze (paraplazma)
  • rezervní nebo odpadní látky, které se hromadí ve vakuolách nebo jsou volně v cytoplazmě.

- zásobní látky – zrna glykogenu, kapénky tuků, krystalky bílkovin, roztoky cukrů, škrobová zrna

- odpadní látky – krystalky minerálních solí, různé pigmenty (např. melanin v živočišných buňkách).