1 / 17

 „ Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí .“

 „ Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí .“. Antoine de Saint-Exupéry. Jak tomuto citátu porozumět?.

kedem
Download Presentation

 „ Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí .“

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1.  „Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrž si ji půjčujeme od našich dětí.“ Antoine de Saint-Exupéry

  2. Jak tomuto citátu porozumět? Tímto citátem naráží Antoine de Saint-Exupéry na téma, které se dnes stává stále více a více aktuálním. Všichni o něm můžeme slyšet, číst v novinách a na internetu, nebo se můžeme jen zaposlouchat do nejrůznějších diskuzí. Ve škole se s ním setkáváme pod názvem „trvale udržitelný rozvoj“, „ekologická krize“ či „problematika životního prostředí“. Co to však znamená pro naše vlastní chování a život? Co je těmito slovy myšleno a jak se jimi můžeme inspirovat?

  3. Jak tomuto citátu porozumět? Podle mého názoru byla hlavní myšlenkou autora citátu touha lidem říct a ukázat, že stav naší planety Země, její vývoj i její budoucnost závisí pouze na nás a je odrazem našeho života. Dokud nepřevezmeme veškerou zodpovědnost za naše chování, myšlení a činy, nikdy nemáme šanci zde něco změnit.

  4. Proč se tedy měnit? Ačkoli se může mnoha lidem zdát, že se ekologie dnes stává až příliš častým tématem při mnoha diskuzích, je důležité si uvědomit, že snaha zde vytvořit lepší, čistější a příjemnější místo pro život je nezbytná pro nás samé. A to jak z pohledu budoucnosti pro naše děti a děti našich dětí, které zde budou vyrůstat a žít a které mají stejné právo na zdravé životní prostředí jako my, tak z pohledu širšího. Vždyť naším největším odkazem je právě to, co zde po nás zůstane. Copak chceme, aby se na naši generaci vzpomínalo ve zlém?

  5. A kdo se těmito otázkami zabývá? • internetové servery věnované ekologii a přírodě (www.priroda.cz; www.enviweb.cz; www.nazeleno.cz) • společnosti a organizace (Greenpeace; v ČR např. ČSPE: Česká společnost pro ekologii; Zelený kruh: asociace sdružující 28 členských environmentálních nestátních neziskových organizací)

  6. A kdo se těmito otázkami zabývá? • ekozemědělci, prodejci biopotravin (PRO-BIO: svaz ekozemědělců, zpracovatelů, prodejců biopotravin, spotřebitelů či přátele ekologického zemědělství) • nebo si můžeme změřit ekologickou stopu (=jednotka, která udává, jak velkou plochu půdy potřebujeme k zajištění našich potřeb i k likvidaci odpadu) ZMĚŘTE SI SVOU EKOSTOPU A PROVONEJTE JI SE ZEMĚMI CELÉHO SVĚTA NA WWW.HRAOZEMI.CZ

  7. Proč se tato slova stávají stále více a více aktuálními? Toho, že se s články a projevy ekologů či dalších lidí, kterým není osud životního prostředí lhostejný, setkáváme častěji, jsme si tedy všimli všichni. Ale proč se tomu tak děje? Já si to vysvětluji tím, že činnost člověka, která zasahuje do přirozeného chodu přírody, se začala výrazně projevovat, až když jsme ji začali praktikovat v opravdu velké míře. To znamená asi od poloviny 20. století, kdy se začínají také objevovat první katastrofy.

  8. Ekologické katastrofy IxtocOne, Mexický záliv, 1979 ExxonValdez, jižní Aljaška, 1989 Po výbuchu na ropném zařízení Ixtoc Uno u Yucatánského poloostrova se do moře vylilo 530 milionů litrů ropy. Velmi podobná událost se stala na stejném území v dubnu 2010. Po havárii tankeru americké společnosti vyteklo do průlivu prince Williama 38 tisíc tun ropy. Během 3 měsíců zemřelo až 23 tisíc ptáků a mnoho velryb. Přežila pouze čtvrtina mořského života.

  9. Ekologické katastrofy Perský záliv, 1991 Seveso (Itálie), 1976 V době války vypustil Irák pod vedením Sadáma Husajna při ústupu do moře více než milion tun ropy a zapálil kuvajtská ropná pole, aby tak ztížil vylodění americkému námořnictvu. Ve švýcarské továrně vybuchl chemický reaktor a do ovzduší unikl jeden z nejprudších jedů, zamořil přes 2000 ha. Ptáci, kteří proletěli tímto jedovatým mrakem, padali mrtví k zemi. 

  10. Ekologické katastrofy Bhópálská katastrofa, Indie, 1984 Při výbuchu v chemické americké továrně uniklo asi 40 tun kyano-vodíku. Během prvních tří dnů si tato katastrofa vyžádala asi 8 000 obětí (celkem 20 000) a ti, kteří přežili, mají trvale poškozený zrak, plíce nebo další vážné potíže. Nyní se počet takto poškozených lidí vyšplhal až k neuvěřitelným 500-ti tisícům. Společnost přesto odmítla vyplatit odškodnění s tím, že lidé bydleli v blízkosti továrny bez povolení.

  11. Ptáte se proč? Takových havárií, které v nás zanechávají mnoho otázek a rozrušení, bychom našli miliony. Proč se to všechno děje? Proč muselo za chyby a touhy druhých zaplatit tolik nevinných lidí? Snad jediné pozitivum, které lze na těchto katastrofách vidět, je zvýšená pozornost a pomalu mizející lhostejnost nejen odborníků a ekologů, ale i obyčejných lidí. Můžeme doufat, že rychlost a podrobnost šířených informací v dnešní době přispěje k tomu, že se nad svým životem všichni zamyslíme a třeba snad i přehodnotíme některé hodnoty.

  12. Antoin de Saint-Exupéryautor citátu Tento francouzský spisovatel je znám především jako autor Malého prince - pohádky pro dospělé, ve které vyslovuje své myšlenky o lásce a věrnosti, o smyslu a kráse života či o lidské zodpovědnosti.

  13. ve svém díle se Exupéry inspiroval svým povoláním pilota - byl zaměstnán na lince obstarávající letecké spojení Francie se severní Afrikou • z letu nad Korsikou v roce 1944 se již nevrátil, trosky jeho letounu byly v moři objeveny až po více než půl století • život plný nebezpečí ho přiměl k přemýšlení nad mnohými existenciálními a filozofickými otázkami

  14. Antoine de Saint-Exupéry: „Proč se nenávidět? Jsme na sebe napojeni, jsme unášeni touž planetou, jsme posádkou téže lodi. A jako je dobré, měří-li jednotlivé kultury své síly a podněcují tak vznik nových syntéz, tak je obludné, když jedna druhou pohlcují. A nelze říci: mě se to netýká. Protože každý je odpovědný za všechny. Každý je sám odpovědný za všechny... A každý nese všechny hříchy všech lidí.“

  15. A na závěr citát Sri Chinmoye: „Neobviňuj svět, zlepši ho. Jak? Neustálým zlepšováním sebe samého.“ Eliška Úlehlová Obrázek: Duchovní učitel SriChinmoy na Schilthornu ve švýcarských horách

  16. Prameny (text) • http://www.bioklub.cz/vse-o-eko/ekologicke-katastrofy-aneb-tohle-si-priroda-nezaslouzi/ • http://www.tydeniky.cz/cz/menu/104/vice/ekologie/clanek-11546-focus-nejvetsi-ekologicke-katastrofy-za-poslednich-40-let/ • http://www.vsudedobre.cz/katastrofy-prumysl/ • http://poorplanet.blogspot.com/2010/05/some-major-oil-spills-that-ruined-our.html • http://www.priroda.cz • http://www.hraozemi.cz

  17. Prameny (obrázky) • http://kedarphotography.files.wordpress.com/2008/08/sri-chinmoy-mountains.jpg • http://4.bp.blogspot.com/_9PRdLIPgX28/TSc0ZI4Q09I/AAAAAAAAAIg/4zN3hy7KmQQ/s1600/bhopal+gas096.jpg • http://www.photosfan.com/images/lone-bull-elephant1.JPG • http://theglobalguard.files.wordpress.com/2010/07/1979-ixtoc-i.jpg • http://www.projectpro.co.za/e-Zine/Top_10_Disasters/Seveso_Dioxin_Cloud/seveso_dioxin.jpg • http://www.sea-way.org/blog/ExxonValdez2.JPG • http://media-1.web.britannica.com/eb-media/75/61475-004-64AE13F0.jpg • http://www.bodhipaksa.com/images/saint-exupery.jpg • http://www.iperceptive.com/images/authorimages/antoine-de-saint-exupery.jpg

More Related