Aktivita 04 – učebnice „Ochrana zahradních rostlin“

1. Aktivita 04 – učebnice „Ochrana zahradních rostlin“ • garantem: ing. Jiřina Štamberková - zeleniny • lektoři: • ing. Martin Braunšveig – ovocné dřeviny • ing. Štěpánka Chalupková – květiny • ing. Martina Fialová – okrasné dřeviny • ing. Jan Tesař – fotografování a úprava fotodokumentace, úprava textů

2. Aktivita 04 – učebnice „Ochrana zahradních rostlin“ • Anotace: učebnice bude rozčleněna do dvou částí. • V první části bude obecná charakteristika předmětu, terminologie, možné používané způsoby ochrany rostlin, škodlivost abiotických činitelů a biotických činitelů, seřazených v systému.

3. Aktivita 04 – učebnice „Ochrana zahradních rostlin“ • Druhá část učebnice bude obsahovat výskyt nejdůležitějších škodlivých činitelů na jednotlivých druzích zahradních plodin tj. ovocných rostlinách, vinné révě, zelenině, květinách, okrasných dřevinách a pěstovaných houbách včetně obrázkových příloh.

4. Aktivita 04 – učebnice „Ochrana zahradních rostlin“ • Současně u jednotlivých druhů zahradních plodin budou uvedeny způsoby jejich diagnostiky včetně možných způsobů ochrany s ohledem na životní prostředí. Obrázkové přílohy budou vydány ještě jako příloha na CD. • Kromě tištěné formy bude učebnice vydána i v elektronické podobě.

5. Obsah • Úvod • Vývoj v ochraně rostlin • Základní fytopatologické pojmy • Symptomatologie chorob, poruch a poškození • Diagnostika • Způsoby ochrany rostlin 6.1.Nepřímé 6.1.1.Fytosanitární (fytokarantenní) opatření 6.1.2.Agrotechnická (pěstitelská) opatření 6.2.Přímé 6.2.1.Fyzikální metody 6.2.2.Chemické metody 6.2.3.Biologické a biotechnologické metody 6.3.Integrovaný systém ochrany

6. obsah - pokračování 7.Škodlivý činitelé 7.1. Abiotičtí činitelé 7.1.1.Klimatické vlivy (světlo, teplo, voda, vzduch) 7.1.2. Půdní vlivy (pH, živiny) 7.1.3. Průmyslové vlivy 7.2. Biotičtí činitelé 7.2.1. Viroidy a viry 7.2.2.Prokaryota 7.2.2.1.Bakterie 7.2.2.2.Fytoplazmy 7.2.3. Protozoa 7.2.4. Chromista 7.2.5.Houby 7.2.5.1.Ascomycota (vřeckaté) 7.2.5.2.Basidiomycota (stopkovýtrusné) 7.2.5.3. Anamorphis fungi (nedokonalé)

7. obsah - pokračování 7.2.6. Živočišní škůdci 7.2.6.1. Hlístové (Nemathelmintes) 7.2.6.2. Měkkýši (Molusca) 7.2.6.3. Členovci (Arthropoda) 7.2.6.3.1. Stejnonožci (Isopoda) 7.2.6.3.2. Roztoči (Acarina) 7.2.6.3.3. Mnohonožky (Diplopoda) 7.2.6.3.4. Hmyz (Insecta) 7.2.6.3.4.1. Chvostoskoci (Collembola) 7.2.6.3.4.2. Švábi (Blattodea-Blattaria) 7.2.6.3.4.3. Ensifera - Krtonožkovití (Gryllotalpidae) 7.2.6.3.4.4. Škvoři (Dermaptera) 7.2.6.3.4.5. Třásnokřídlí (Thysanoptera) 7.2.6.3.4.6. Křísi (Fulgoromorpha = Clypeorrhyncha) 7.2.6.3.4.7. Cicadomorpha = Archaeorrhyncha 7.2.6.3.4.8. Ploštice (Heteroptera)

8. obsah - pokračování 7.2.6.3.4.9. Sternorrhyncha 7.2.6.3.4.9.1. Mšice (Aphidomorpha =Aphidoidea) 7.2.6.3.4.9.2. Mery (Psyllomorpha =Psylloidea) 7.2.6.3.4.9.3. Molice (Aleyrodomorpha=Aleurodoidea) 7.2.6.3.4.9.4. Červci (Cocomorpha = Coccidoidea) 7.2.6.3.4.10. Brouci (Coleoptera) 7.2.6.3.4.11. Motýli (Lepidoptera) 7.2.6.3.4.12. Blanokřídlí (Hymenoptera) 7.2.6.3.4.13. Dvoukřídlí (Diptera) 7.2.6.4. Strunatci (Chordata) 7.2.6.4.1. Ptáci (Aves) 7.2.6.4.2. Savci (Mannalia) 7.2.6.4.2.1. Hlodavci (Rodentia) 7.2.6.4.2.2. Hmyzožravci (Insectivora)

9. obsah - pokračování 8. Herbologie 8.1. Hospodářský význam plevelů 8.2. Biologické vlastnosti plevelů 8.3. Regulace plevelů

10. Obsah II.dílu II. díl Škodliví činitelé jednotlivých plodin • Ovocných rostlin • Vinné révy • Zelenin • Květin • Okrasných dřevin • Pěstovaných hub • Skladovaných produktů

11. I. díl učebnice 7.2.5.Houby 7.2.5.2.Basidiomycota(stopkovýtrusné)

12. RZI Uredinales • Jsou praví parazité, kteří žijí svým podhoubím v pletivech hostitelské rostliny , z níž čerpají živiny , čímž rostliny oslabují, • Infekce vzniká sporami na zdravých a neporaněných místech hostitele, hlavně na listech a zelených částech rostliny • Vývoj rzí probíhá :a) buď na jednom hostiteli – jednobytná rez ( rez fazolová, rez bobová, maliníková, rez póru, rez chřestová, rez celerová, rez petrželová, rez slézová, rez růžová, rez chryzantémová, bílá rez chryzantémová, rez hvozdíku, rez mahonová,) b) na dvou hostitelích – dvoubytná rez - heterocecická ( rez hrušňová, rybízová, švestková, hrachová, rez salátová , ovsíková, pivoňková, rzi na obilovinách)

13. Vývojová stádia rzí • Basidiospóry – jedná se ohaploidní pohlavní spory, které vyrůstají na přehrádkované basidii po meiose, a které u heterocecických (dvoubytných) rzí infikují mezihostitele • Spermacie – vznikají po infekci basidiosporami, - tvoří se v baňkovitých spermogoniích na horní straně listu na mezihostiteli

14. Vývojová stádia rzí • Aecidiospory – mají okrouhlý až hranatý tvar a tvoří se na dvoujaderném myceliu v plodničkách zvaných aecidie na spodní straně listu - aecidiospory přenášeny větrem a vyklíčí v mycelium na němž tvoří další typ spor • Uredospory – tvoří těsně pod epidermální vrstvou buněk na spodní straně listu, tato vrstva později praská a jednobuněčné uredospory slouží k rozšíření během vegetace( během vegetace několik generací)

15. Vývojová stádia rzí • Teliospory –probíhá v nich ke splynutí jader ( karyogamie) a meiosa - vznikají v pozdním létě z mycelia z něhož vznikaly uredospory, • tvar a velikost je rozmanitá, většinou jsou tlustostěnné, jedno – nebo mnohobuněčné, • odolné suchu a chladu a slouží k přezimování, • rostliny přímo neinfikují, při klíčení dávají vznik basidiím

16. Vývojová stádia rzí • Teliospory –probíhá v nich ke splynutí jader ( karyogamie) a meiosa - vznikají v pozdním létě z mycelia z něhož vznikaly uredospory, • tvar a velikost je rozmanitá, většinou jsou tlustostěnné, jedno – nebo mnohobuněčné, • odolné suchu a chladu a slouží k přezimování, • rostliny přímo neinfikují, při klíčení dávají vznik basidiím

17. Rzivost hrušněPůvodce: Gymnosporangium sabinae kmen : Basidiomycota ,tř. Urediniomycetes, čeleď : Pucciniaceae Hostitelské rostliny:hrušeň, jalovec prostřední, čínský, klášterský Vývojový cyklus: přezimuje mycelium na větvích jalovce, na jaře v období krátce před květem až v období kvetení hrušně(duben-začátek května) se vytvářejí na napadených větvích jalovců nápadné sloupce zimních výtrusů teliospor, které jsou za vlhka rosolovité, za sucha rzivé a prášivé. Teliospory klíčí v basidii a basidiospory infikují listy hrušně, na nichž vznikají na horní straně skvrn spermogonia a na spodní straně pohárkovitá aecia, aeciospory pak infikují jalovce.

18. Příznaky napadení: vyskytuje se především na listech hrušně, kde začátkem léta se objevují oranžové skvrny, které jsou později červeně lemované. Na spodní straně listu se vytváří výrůstky – aecie. Na hrušni pak docházé k opadu listů a deformaci plodů,špatnému vyzrávání dřeva. Na jalovci - ucpávání svazků cévních – usychání větví Ochrana:prevence – dodržení pěstitelské vzdálenosti hostitelských rostlin, tj. minimálně 200m. Cílená ochrana – postřik pesticidy proti strupovitosti hrušní, které mají vedlejší účinek na rzivost.

19. II. díl učebnice

20. Hrušeň Rzivost hrušněPůvodce: Gymnosporangium sabinae Příznaky napadení: vyskytuje se především na listech hrušně, kde začátkem léta se objevují oranžové skvrny, které jsou později červeně lemované. Na spodní straně listu se vytváří výrůstky – aecie. Na hrušni pak dochází k opadu listů a deformaci plodů, špatnému vyzrávání dřeva.

21. Ochrana: prevence – dodržení pěstitelské vzdálenosti hostitelských rostlin, tj. minimálně 200m. Cílená ochrana – postřik pesticidy proti strupovitosti hrušní, které mají vedlejší účinek na rzivost.

22. Jalovec Příznaky napadení: Na jalovci - ucpávání svazků cévních a usychání větví. Ochrana: škodlivému napadení zabrání již vzdálenost 150-200m. Odstranit silně napadené jalovce, při slabším napadení odstranit infikované větve. Při výsadbě jalovců v rizikových oblastech upřednostnit druhy, které nejsou hostiteli rzi (např. Juniperus horizentalis, J.virginiana, J.squamata, J.scopulorum). Chemická ochrana není na jalovcích možná.

23. Děkuji Vám za pozornost.