Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. Sdílení přístupu k přenosovému médiu • Je další důležitá funkce, kterou zastává spojová vrstva. • Jak jsem již dříve uvedl, celá řada síťových sekcí je dnes sdílena mnoha relacemi. • Z tohoto pohledu zajišťuje spojová vrstva nejen řízené sdílení pro jednotlivé relace v rámci dané sekce sítě, ale odpovídá také za to, že přijímací strana sekce bude schopna tyto relace od sebe vzájemně odlišit.

3. Sdílení přístupu k přenosovému médiu • K tomuto účelu používá metodu identifikace datových bloků jednotlivých relací v rámci uvažované sekce. • U některých spojových vrstev je pro tuto identifikaci použita adresa(např. Ethernet, Token Ring, FDDI), jinde naopak je použit koncept značky (MPLS, VLAN) nebo prostě identifikátor (X.25, FrameRelay, ATM).

4. Sdílení přístupu k přenosovému médiu • Identifikace datových bloků jednotlivých relací ale nemusí vždy provádět jen spojová vrstva. Tuto funkci může plnit také vrstva síťová, např. u IP sítí. • Z tohoto tedy vyplývá, že konkrétní architektura nemusí zcela přesně kopírovat model RM-OSI.

5. Proces řízení toku • Je to další velmi důležitá funkce spojové vrstvy. Je ale faktem, že ne všechny protokoly spojové vrstvy jej nutně musí používat. • Proces řízení toku (FlowControl) umožňuje informovat vysílací stranu o stavu dočasné nepřipravenosti přijímače akceptovat další rámce.

6. Proces řízení toku • Tento stav většinou souvisí s nedostupností určitých prostředků důležitých pro další zpracování přijatých rámců, jako je například příliš velké okamžité zatížení CPU nebo jiných procesních komponentů. • Dalším důvodem může být nedostupnostvolné kapacity přenosu v následující sekci sítě, kam by měl být rámec následně poslán.

7. Proces řízení toku • Obecně můžeme říct, že proces řízení toku a jeho aktivita je vždy spojena s dočasným přetížením uzlu sítě v obecném slova smyslu. • I když se může zdát, že řízení toku je spíše záležitostí pomalých a zastaralých zařízení, není to tak. • Jako příklad může posloužit standart gigabitového Ethernetu, u něhož je řízení toku realizováno vysláním „pozastavujícího“ (pause) rámce směrem ke zdroji, který uzel přetěžuje. • Ten následně na určitou dobu zastaví vysílání Ethernet rámců do sítě.

8. Zajištění prioritního přístupu • Je to poslední funkce, která se může u některých spojových vrstev vyskytovat v rámci dané sekce sítě. • Vzhledem k tomu, že se dnes datové sítě používají i pro přenos signálu jiných služeb, než pro které byly původně primárně určeny.

9. Zajištění prioritního přístupu • Například je to přenos digitalizovanéhotelevizního signálu nebo videosignálu, pro které je nutno zajistit často přísné požadavky zejména z hlediska kvality přenosu dat. • Mezi tyto požadavky patří především malávelikost střední hodnoty zpoždění přenosu dat v síti, včetně minimálního časovéhorozptylupříchodů paketů do cílového koncového systému.

10. Zajištění prioritního přístupu • Pokud se dnes určitou sekcí sítě přenášejí data relací různých služeb, je nutné pamatovat na zajištění minimálního zpoždění průchodu rámců již zmíněných multimediálních služeb (přenosu audio, video). • V tomto smyslu je spojová vrstva dané sekce zodpovědná za dodržení odpovídající priority při přenosu datových rámců jednotlivých relací.

11. Zajištění prioritního přístupu • Typicky je jejím úkolem přednostně vysílat datové rámce obsahující video či audio informaci. • Teprve potom přenést rámce ostatní, které souvisí se službami nevyžadující tak přísné požadavky na zpoždění (například služba elektronické pošty nebo stránky www).

12. Zajištění kvality přenosové vrstvy Je nutno si uvědomit, že spojová vrstva plní požadavky na zachování kvality jen v rámci své sekce, nikoliv globálně po celé cestě v síti. Za globální dodržení požadavků kvality mezi dvěma koncovými systémy je společně se spojovými vrstvami všech sekcí cesty zodpovědná síťová vrstva, jež disponuje informacemi o aktuálním stavu vytížení a topologie celé sítě.

13. Zajištění kvality přenosové vrstvy • Pokud je datová síť schopna zajistit plnění daných parametrů přenosu mezi dvěma koncovými systémy po dobu aktivní relace. • Potom hovoříme o procesu zajištění kvality přenosové služby. Obecně vžitým pojmem je termín v angličtině QoS (QualityofService).

14. Zajištění kvality přenosové vrstvy • Tento termín v sobě ale nezahrnuje, jaké parametry musí být splněny, jak se měří dodržování těchto parametrů atd. • Tyto záležitosti jsou spíše předmětem konkrétních QoSpožadavků.

15. Použité zdroje: BOHÁČ, Leoš a Pavel BEZPALEC. Datové sítě: přednášky. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2011, 204 s. ISBN 978-80-01-04694-4 HÄBERLE, Heinz. Průmyslová elektronika a informační technologie. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2003. ISBN 80-867-0604-4. JANSEN, Horst a Heinrich RÖTTER. Informační a telekomunikační technika. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004, 399 s. ISBN 80-86706-08-7. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bronislav Sedláček.