Spolupráce učitele s rodiči

2. Spolupráce učitele s rodiči Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Škola přátelská rodině, rodina přátelská škole.

3. Očekávání rodičů vztahující se ke škole a k učitelům chci poradit, co mám dělat, když s dítětem není něco v pořádku; chci, aby učitel měl moje dítě rád; učitel má dítě naučit vše bez domácích úkolů a bez problémů; učitel má vyřešit problémy ze školy ve škole; učitel má zprávy o dítěti podávat soukromě a taktně; učitel má být spravedlivý ve všem; ať škola neobtěžuje a nezatěžuje rodiče; očekávám, že učitel naučí dítě ve škole a nemám to za něj dělat já doma….

4. Očekávání učitelů vztahující se k rodičům učitelé od rodičů očekávají ochotu řešit společné problémy; vytváření pozitivního rodinného prostředí; péče o práci svých dětí a jejich kontrolu; zajištění toho, aby děti nosily do školy pomůcky; zájem o setkávání s učitelem; plnění požadavků učitele atd.

5. Typy výchovného stylu Autokratický aneb dominantní Liberální aneb se slabým řízením Demokratický aneb sociálně-integrační

6. Autokratický styl Založen na zakazování Vysoká frekvence trestů Nerespektování potřeb a přání dítěte Absence porozumění Malý prostor pro samostatnost a iniciativu

7. Liberální styl Minimální (až nulová) úroveň řízení Absence požadavků Nedůslednost

8. Demokratický styl Pedagog působí příkladem Nabídka činností Přiměřená míra zákazů a příkazů Podpora iniciativnosti dítěte Otevřená a důvěrná komunikace Důslednost

9. Spolupráce s rodiči - principy Rodiny jsou primárními vychovateli svých dětí, mají na výchovu a vývoj svých dětí největší vliv. Rodiče nesou odpovědnost za vzdělávání svých dětí, a proto mají právo spolurozhodovat o jeho naplňování. Rodiče a učitelé jsou rovnocennými partnery. Je nutné využívat vhodných metod, jak propojit edukaci ve škole s působením rodiny.

10. Význam spolupráce rodiny a školy Sebevědomí dítěte evidentně stoupá, pokud se některý člen jeho rodiny aktivně účastní školního života. Taková účast vysílá k dítěti signál, že jeho rodina uznává a schvaluje svět školy, v němž dítě tráví většinu dnů svého dětství. Pokud dítě vidí své rodiče a pracovníky školy pracovat společně, lépe přijímá autoritu dalších dospělých Výzkumy ukazují, že programy, které zapojují rodiny do svého působení posilují sebeúctu rodičů. Současně umožňují rodičům uvědomit si, co vše je v jejich silách, jaké kompetence mají. Zejména v případě mladších dětí mohou rodiče při přímém pozorování vlastního dítěte při práci ve třídě lépe porozumět otázkám spojeným s vývojem jejich dítěte. Na základě vlastních pozorování v konfrontaci s údaji od rodičů může učitel přizpůsobit podmínky ve škole tak, aby vyhovovaly potřebám dětí.

11. Formy spolupráce rodin a škol I. PRINCIP PESTROSTI, TVOŘIVOSTI A POSTUPNOSTI Osobní kontakt pedagoga s rodiči dětí 1. První návštěva ve škole (dny otevřených dveří) 2. Orientační setkání 3. Návštěva pedagoga v rodině 4. Čas příchodu a odchodu dítěte ze školy 5. Telefonické rozhovory 6. Konzultace učitel – rodič – žák 7. Společná setkání (společné schůzky a akce) 8. Vzdělávací akce pro rodiče

12. Formy spolupráce rodin a škol II. Písemné formy komunikace a spolupráce pedagoga s rodiči dětí 1. Letáčky, brožury, příručky, webové stránky školy 2. Zpravodaj; Třídní/školní časopis 3. Neformální zprávy o dítěti i dění ve škole 4. Informační nástěnka pro rodiče 5. Schránka pro návrhy 6. E-mailové služby a sms zprávy

13. Formy spolupráce rodin a škol III. Účast rodičů ve třídě / škole 1. Rodič pozorovatel / návštěvník 2. Rodič odborník 3. Rodič asistent 4. Rodič členem rodičovské rady

14. Osobní konzultace učitel–rodič–dítě Diskrétnost, nelze uplatňovat vždy 2 – 3 krát za rok v 15ti až 20ti minutovkách. Příprava na konzultaci – prohlédneme si všechny poznámky a materiály v portfoliu dítěte požádáme dítě, aby si připravilo práce, na nichž bude chtít demonstrovat svůj pokrok (výběrové portfolio). Prostředí třídy nebo kabinetu, v němž konzultace probíhají upravíme tak, aby se v něm rodiče cítili jako opravdoví partneři - zajistíme soukromí, pohodlné židle, papíry a tužky na psaní poznámek a jednoduché občerstvení (káva, čaj, voda).

15. Průběh osobní konzultace učitel–rodič–dítě Krok 1 - navodíme přátelskou atmosféru. Začínáme nějakou neformální otázkou, nabídkou občerstvení atp.... Krok 2. - nejprve dáme prostor dítěti, aby vyhodnotilo svoji práci. Krok 3. - požádáme rodiče, aby se k vyhodnocování připojil svými postřehy a nabídl tak svůj úhel pohledu. Krok 4. - sdělujeme svůj „učitelský úhel pohledu“. Nejprve mluvíme o úspěších a pokrocích dítěte, zdůrazňujeme jeho silné stránky. Následují informace o tom, co se žákovi nedaří a potřeboval by zlepšit. Vše, co jako učitelé říkáme, dokumentujeme na konkrétních pracích dítěte z portfolia a doplňujeme svými záznamy z pozorování. Krok 5. - prodiskutujte a ve spolupráci s rodičem a dítětem navrhněte konkrétní kroky v postupu učení dítěte, které by vedly ke zlepšení. Zapisujte si, na čem jste se společně všechny tři strany dohodly. Zaměřte se na to, abyste poskytli rodiči i dítěti časový prostor pro vyjádření. Jste při konzultaci přítomny tři strany. Hlídejte si, zda-li opravdu mluvíte jen jednu třetinu času. Konzultace je partnerským dialogem!

16. Komunikace - učitel s rodiči Mluvte s rodiči jako s rovnocennými partnery Vnímejte rodiče jako experta který nejlépe zná své dítě Komunikujte s rodiči přímo, ne prostřednictvím dítěte Berte dítě jako plnoprávnou součást učitelsko-rodičovské debaty o něm Nevnímejte každý dotaz či kritiku jako osobní útok Zkuste si představit s jakými očekáváními a představami rodiče do školy přichází Nelze očekávat, že s proměnou komunikace začnou rodiče

17. Komunikace - rodiče s učitelem Nedívejte se na učitele jako na protivníka, ale jako na spolupracovníka při výchově dítěte Nejednejte s ním jako s pedagogickým sluhou, ale respektujte jeho odbornost Přicházejte do školy raději se zdvořilým dotazem, ne s odhodláním bojovat Ověřujte si informace od svého dítěte – bývají často zkreslené Nepomlouvejte učitele svých dětí – může se to obrátit proti vám

18. Desatero pro spolupráci s rodinou 1. Respektujeme úlohu rodičů - rodiče jsou nejvýznamnějšími činiteli ovlivňujícími vývoj dítěte. Mají právo a zároveň povinnost činit důležitá rozhodnutí týkající se jejich potomka. 2. Zachováváme důvěrnost - rodiny mají právo na ochranu svých osobních informací v průběhu i po ukončení školní docházky svého dítěte. Informace požadované od rodin omezujeme pouze na takové, které jsou nezbytně nutné k zajištění efektivního vzdělávání dětí. 3. Mluvíme s rodinami o očekáváních, která vůči sobě máme 4. Podporujeme spolupráci s rodiči nabídkou vícero strategií k jejich zapojení - rodiny jsou odlišné. Co je zajímavé pro jednu, nemusí být přijatelné pro rodinu druhou. 5. Respektujeme, že konkrétní způsob spolupráce si volí rodina sama - naším úkolem je nabídnout rodinám co nejširší škálu možností ke spolupráci. 6. Usilujeme o zapojení celé rodiny 7. Plánujeme rodičovská setkání a konzultace v době, která rodině vyhovuje - dáváme rodičům možnost, vybrat si termín setkání z několika navržených variant, rodiče se mohou zapisovat do harmonogramu konzultací. 8. Zaměřujeme se na silné stránky rodiny a poskytujeme jí pozitivní zpětnou vazbu - zdůrazňujeme silné stránky rodiny a dosažené úspěchy. Dáváme rodinám najevo, že si ceníme jejich spolupráce a zapojení ve třídě. 9. Spolupracujeme s dalšími partnery školy 10. Víme, že všechno nejde hned...

19. Komunikace s rodiči v problémových situacích Sami pro sebe pravdivě před začátkem setkání reflektujme náš vztah Vytvořme vhodné prostředí pro setkání Snažme se aktivně naslouchat Snažme se rozumět, ne rozumovat Zaměřte se na aktuální situaci Vyhýbat se zobecňování (vždy, nikdy…) Nezlehčovat problém a nesnažit se o něm žertovat Snažme se empaticky porozumět rodičům v jejich vnímání problému

20. V komunikaci s rodiči v problémových situacích je vhodné se vyvarovat Netrpělivosti Skryté či zjevné verbální či neverbální agresivity nebo nadřazenosti Křečovitosti Rezignace a neochoty se zapojit do řešení problémů Slibů, které nelze splnit „slepoty“ k vlastnímu vyhoření, únavy a znechucení z práce s lidmi

21. Zásady kritiky Snažme se nejprve pochválit vše, co stojí za pochvalu Mluvme za sebe (já věty) – kritika je totiž subjektivní záležitost Jasně zformulujme, co chceme – neříkejme, co nechceme Hovořme o věci, chování, ne o osobě a jejích negativních „kvalitách“ Souhlasme se vším, co je alespoň trochu pravděpodobné – jinak se vzdálíme původnímu záměru Vyhněme se sarkasmům a jiným projevům neúcty

22. Literatura xxx

23. í www.etickavychova.cz www.etickavychova.cz/ops www.etickeforumcr.cz Odkazy na webu:

24. í Možnost získat pro školy Bronzový, stříbrný nebo zlatý stupeň www.etickaskola.cz Ocenění „Etická škola“

25. ASET = Adoptuj si školu pro etickou výchovu Firemní sponzorství pro konkrétní školu www.etickavychova.cz/ops/aset Možnosti financování

26. www.etickavychova.cz/ops Děkuji za pozornost