1 / 73

Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice, BOZO 11.10. 2013

Legislativa ochrany přírody 4.přednáška Územní a druhová ochrana přírody v úmluvách globálního charakteru. Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice, BOZO 11.10. 2013. Hlavní celosvětové mnohostranné úmluvy na ochranu přírody. Úmluva o mokřadech („ Ramsarská úmluva“)

jonah
Download Presentation

Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice, BOZO 11.10. 2013

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Legislativa ochrany přírody4.přednáškaÚzemní a druhová ochrana přírody v úmluvách globálního charakteru Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice, BOZO 11.10. 2013

  2. Hlavní celosvětové mnohostranné úmluvy na ochranu přírody • Úmluva o mokřadech („Ramsarská úmluva“) • Podpis Írán, Ramsar, 1971 • Platnost 1975 • Sekretariát Švýcarsko, Gland • www.ramsar.org • 163 smluvních stran • V ČR sdělení FMZV č. 396/1990 Sb. Ramsar sites of the world

  3. Úmluva o mokřadech • První úmluva s celosvětovou účastí • Cíl zajištění co nejširší ochrany a rozumného využívání mokřadů a jejich zdrojů • Předmět ochrany - mokřady - vodní ptactvo na mokřady vázané

  4. Úmluva o mokřadech • Mokřad území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů

  5. Úmluva o mokřadech • Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites • - 1899 mokřadů - cca. 186 milionu ha - 14 mokřadů z Česka • Třeboňské rybníky • Litovelské Pomoraví • Poodří • Mokřady Dolního Podyjí • Šumavská rašeliniště • Novozámecký a Břehyňský rybník • Lednické rybníky • Krkonošská rašeliniště • Třeboňská rašeliniště • Mokřady Liběchovky a Pšovky • Podzemní Punkva • Krušnohorská rašeliniště • Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa • Horní Jizera

  6. Úmluva o mokřadech • TransboundaryRamsarSites List • Spolupráce více států na ochraně mokřadů rozkládajících se v pohraničním území • 13 bi-nebo trilaterálních území • Mimo jiné: • 2004 Mokřady soutoku Moravy, Dyje a Dunaje (Česko/ Rakousko/ Slovensko) • 2009 Krkonošská rašeliniště (Česko/Polsko)

  7. Přeshraniční mokřady Krkonošská rašeliniště Dolní Podyjí

  8. Úmluva o mokřadech • Seznam ohrožených mokřadů – Montreux Record - mokřady, v nichž došlo, dochází nebo může dojít ke změnám ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení případně zničení • Celkem 51 mokřadů, z toho 4 v Česku !!! • Tři lokality v ČR ohroženy ekonomicky nesmyslným a nereálným plánem výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe • Dále na Montreux Record např.Rakousko: NP Donauauen, • Německo: NP Ostfriesische Wattenmeer • USA: NP Everglades

  9. Ohrožené mokřady Litovelské Pomoraví Třeboňské rybníky

  10. Úmluva o mokřadech • Povinnosti smluvních stran • - nahlásit do seznamů mokřady • -zajistit praktickou ochranu a udržitelné využívání • -zabezpečit právní ochranu • Sledovat stav mokřadů • -výměna informací

  11. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • Podpis 1972, Francie, Paříž • Platnost 1975 • Dnes 190 členských států http://whc.unesco.org • ČR : č. 159/1991 Sb.

  12. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Cíl • ochrana kulturních a přírodních památek výjimečné hodnoty • prohlašují se za součást světového dědictví lidstva • předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím Závazky • označení, ochrana, zachování, péče, • Výzkum, vzdělávání, osvěta • legislativa

  13. Kulturní dědictví - Historické a kulturní památníky • Stavby a skupiny budov • Krajinné celky (kombinovaná díla přírody a člověka) Přírodní dědictví • Přírodní jevy • Geologické útvary • Přírodní lokality

  14. Seznam světového dědictví (157 zemí) stav k 31.12.2012 • 745 památek kulturních (např. Versailles, Stonehenge, Velká čínská zeď, mírový památník v Hirošimě, hist. jádra Vídně, Salzburku, Krakova, Říma, opera v Sydney) - 188 památek přírodních (např. Bernské Alpy ve Švýcarsku, Kilimandžáro, Velký bariérový útes, National park Serengeti, National park Islas Galapagos, Grand Canyon) - 29 památek smíšených (např. Kakadu National Park, kláštery Meteora, Macchu Picchu)

  15. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • Výbor pro světové dědictví – vrcholný orgán • Lokality jsou nominovány signatáři Úmluvy a o jejich zařazení na Seznam světového dědictví (či jejich vyřazení) rozhoduje Výbor pro světové dědictví. • Možnost vyškrtnutí ze Seznamu

  16. 2009 Vyloučení Drážďan ze seznamu Světového dědictví

  17. 2007 poprvé vyloučena lokalita ze Seznamu světového dědictví pro porušování závazků členského státu „Arabian Oryx Sanctuary“ 2007 Omán Snížení výměry chráněné přírodní rezervace o 90%

  18. List world heritage in danger Seznam světového dědictví v nebezpečí (30 zemí) – 38: např. národní park Everglades (USA), pevnost Bam (Kerman) v Iránu, národní parky Virunga a Okapi v Kongu, údolí Bamyian (sochy Budhy) v Afghanistánu

  19. Vyřazení z „List world heritage in danger“ • Národní park Galapágy (Ecuador) • Na seznam zařazena 2007, vyřazena 2010 • Úspěch ochrany přírody

  20. ČR a Světové dědictví • ČR je Výborem UNESCO vnímána jako země s kulturním bohatstvím významným v celosvětovém měřítku • Dosud úspěšný zápis jen v seznamu kulturního dědictví • 1992-2004 • 12 kulturních památek

  21. I. BRNO-Vila Tugendhat • nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe • • na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2001.

  22. II. Praha - historické centrum • Na Seznam světového kulturního dědictví zapsáno v roce 1992. • nejvýznamnější městskou památkovou rezervací u nás • Historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje například urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem …

  23. III. Český Krumlov – historické jádro • Na seznam UNESCO zapsán v r. 1992 • Areál hradu a zámku Český Krumlov je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky.

  24. IV. Holašovice • Na seznam UNESCO zapsáno v r. 1998 • Komplex uvedený v Seznamu čítá 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami, je to téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek.

  25. V. Kroměříž - Arcibiskupský zámek a zahrada • Na seznam UNESCO zapsáno v r. 1998 • Obrazárna na zámku uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století • Rozloha zahrady je 64 hektarů • Za pozornost v zahradě stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

  26. VI. Kutná Hora-historické jádro • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 1995. • Nejvýznamnější chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

  27. VII. Lednicko-Valtický areál • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996. • Současnou podobu dala zámku novogotická přestavba ve stylu tudorské gotiky z let 1846-1858, jejímž autorem byl Jiří Wingelmüller

  28. VIII. Státní zámek Litomyšl • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1999. • Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století • Přes úpravy interiéru, na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů.

  29. IX. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000 • Dobou vzniku se datuje v letech 1716-1754 • Výška činí 35 m • Jeho vysvěcení 9. září se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.

  30. X. Telč – historické centrum • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000. • Rozsáhlý renesanční zámecký komplex pochází z dílny architekta B. Maggiho z Arogna. K zámku ještě přiléhá zajímavě dispozičně řešená zahrada s parkem. • Kromě zámku patří mezi nejvýznačnější telčské památky také náměstí s unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu.

  31. XI. Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003. • Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale kvůli celkové devastaci během mnoha válek byl objekt více jak 200 let užíván výhradně ke světským účelům.

  32. XII. - Žďár nad SázavouPoutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře • Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1994. • Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen počátkem 18. století. • projekt architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677-1723) • nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky.

  33. Indikativní seznam • „Navržené lokality“ • Dosud neschválené • nebo • Stažené nominace • Za Česko byly v roce 2001 nominovány i přírodní památky • Třeboňské rybníky • Skalní města v Českém ráji • Zvažování nominace Krkonošské arktoalpinské tundry • a • Oblast Barrandienu v CHKO Český kras

  34. Úmluva o biologické rozmanitosti Uzavřena 1992, Konference OSN UNCED, Rio de Janeiro Platnost 29. 12. 1993 Počet smluvních stran: 191 Sekretariát Kanada, Montreal - www.cbd.int V ČR: č. 134/1999 Sb. http://chm.nature.cz

  35. 3 cíle úmluvy • ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů • udržitelné využívání složek biodiverzity • rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

  36. Závazky • plány ochrany a rozumného využívání druhového bohatství • zákonná ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí • Zásady in situ a ex situ • rozšiřování zvláště chráněných území • posuzování vlivů projektů na jednotlivé složky biodiverzity • Biologická bezpečnost • Sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů • Mechanismus výměny informací

  37. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti • Přijat 29. 1. 2000, Kanada, Montreal • První z dosavadních dvou prováděcích protokolů k Úmluvě o biodiverzitě • Cíl zajištění ochrany a bezpečnosti při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů při přechodu státních hranic

More Related