Lépe slyšet, lépe žít

Lépe slyšet,lépe žít Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno

Poškozený sluch rezultuje ve neúplnou a zdeformovanou komunikaci • Objevují se: zvýšené rozpaky a nerozhodnost, únava, popudlivost, napětí, stres, zloba, omezení společenských aktivit a vztahů, deprese, negativismus, omezení osobní bezpečnosti, zvýšený odstup od druhých, snížení fyzického zdraví, osamělost, sociální izolace, méně ostražitosti k životnímu prostředí, poškození paměti, menší přizpůsobivost, menší schopnost přijímat nové skutečnosti, paranoia, redukce obvyklých dovedností a snížení celkového psychického zdraví.

Poškozený sluch rezultuje ve neúplnou a zdeformovanou komunikaci • Vliv na život společenský, psychický, emotivní, kognitivní a dokonce i fyzický snížení celkové pohody (well-being) kvality života

Odkazy z literatury • Hill (USA)– 82% nedoslýchavých uvádí , že jim • porucha sluchu ztěžuje život • - 24% přiznává z toho titulu deprese • Apoloni (I) - pozoruje u sluchově postižených: • zhoršení nálady • snížení osobní spokojenosti se svým životem • snížení životní aktivity • omezování sociálních vztahů

Odkazy z literatury • Lamdem (GB)– potvrzuje u sluchově postižených po kompenzaci sluchové vady zlepšení sociálních a emotivních funkcí • Prusewitz (PL)– v roce 1901 bylo v USA vyžadováno u 85% zaměstnání manuální dovednost a jen u 15 % schopnosti komunikace • - v roce 1999 je tomu právě naopak

Odkazy z literatury • Harless a McConnell uvádějí, že podle jejich studie mělo 68 nositelů sluchadel vyšší sebehodnocení než skupina stejně sluchově postižených, ale bez užití sluchadla. • Dye a Peak studovali 58 vojenských veteránů před a po využití sluchadla a zjistili jasné zlepšení v paměťových testech.

Odkazy z literatury • Mulrow, Aguilar and Endicott měli 122 mužských veteránů a 72 pacientů z primární péče. Polovina určená náhodným výběrem byla korigována sluchadly a zbytek nebyl. Již po 4 měsících byl nalezen signifikantní rozdíl v oblasti citových a sociálních projevů, ve vnímání komunikačních potíží , kognitivních funkcí a depresí.

Odkazy z literatury • Mosty a Bentler zjistili, při studiu 251 pacientů se stejným sluchem, z nichž část byla a zbytek nebyl korigován sluchadlem, že nositelé sluchadel měli méně depresí a v testech QoL měli vždy vyšší skóre. • Crandall potvrdil, že pacienti, kteří nenosili sluchadlo a následně je používali měli již po třech měsících signifikantně lepší funkční zdravotní stav (functional health status)

The Impact of Treated Hearing Loss on Quality of Life Sergy Kochkin, Ph.D. – Better Hearing Institute, Alexandria, Virginia, USA 1997 http://www.betterhearing.org/hearing_solutions/qualityOfLifeDetail.cfm

Metoda a soubor • Nejrozsáhlejší studie světa • Více jak 3000 dospělých nad 50 let, kteří přiznávají vadu sluchu • 1710 nositelů sluchadel stejného věku • Byly prověřováni i rodinní příslušníci • Rozdělení podle tíže sluchové vady

Výsledky • Obecné a • V jednotlivých oblastech výzkumu

Výsledky • Obecné: • - signifikantně se projevil dopad poruchy sluchu na QoL (devastating=zdrcující) • - kvalita života je primárně postižena skutečností, že nekorigovaná sluchová ztráta způsobuje poruchy komunikace (především postižením srozumitelnosti řeči) • - dobře nastavené sluchadlo umožňuje zlepšení srozumitelnosti řeči a proto může pomoci navrátit schopnost vyšší kvalityv životě

Výsledky • Jednotlivé oblasti: - výdělečná schopnost - zapojení do denních aktivit - vztahy v rodině - sociální efekt - emoční dopady - osobní hodnocení - dopady na zdraví - obvyklé denní činnosti (%)

Výdělečná schopnost

Významný pokles u těžkých vad sluchu – až 40 % Rozdíl mezi lehkou a velmi těžkou vadou u nositelů byl cca 7000 USD ročně

U lehkých vad mezi nositeli a nenosiči není Rozdíl výdělku u lidí s těžkou vadou mezi nositeli a nenosiči je 5000-6000 US ročně

U nositelů uvádělo, že má volné finanční prostředky 22% a nenosiči jen v 8%

Výsledky • Jednotlivé oblasti: • - výdělečná schopnost • - zapojení do denních aktivit • - vztahy v rodině • - sociální efekt • - emoční dopady • - osobní hodnocení • - dopady na zdraví • - obvyklé denní činnosti (%)

Zapojení do denních aktivit • Provedení: • 13 aktivit • hodnoceno podle času, který mu nedoslýchaví věnovali v průběhu dne • 6 aktivit samostatných; 7 aktivit vázáno na kontakt s lidmi (např. vaření, uklízení, nákup a pod)

Výsledky • Jednotlivé oblasti: • - výdělečná schopnost • - úroveňživotních aktivit • - vztahy v rodině • - sociální efekt • - emoční dopady • - osobní hodnocení • - dopady na zdraví • - obvyklé denní činnosti (%)

Osobní hodnocení • Co bylo posuzováno ? * Kognitivně mentální stav * „External locus of control“ Zda žijí ve vlastním světě nebo jsou ostatnímu světu otevřeni – zmatenost, desorientace, nestarání se o sebe, arogance, uzavírání se, nepozornost atd. Pasivita, introvetrnost, tichost, neprůbojnost , plachost, rozpaky. (Ovlivnění svého života vlastní vůlí nebo se nechání „vláčet“ vnějšími vlivy). Jsou sluchově postižení ve svých životech spíše pasivní a lze tento stav zlepšit sluchadly ? Má sluch vliv na stav, který příbuzní nazývají jako: “žije ve vlastním světě?“

Osobní hodnocení • Co bylo posuzováno ? * Kognitivně mentální stav * „External locus of control“

Osobní hodnocení • Odpovědi a závěry: • Kognitivně mentální stav • rodinní příslušníci hodnotili zlepšení mentálních a intelektuálních funkcí u všech skupin nositelů sluchadel • rozdíl mezi nositeli a nenosiči sluchadel byl o to větší, oč těžší byla vlastní sluchová vada • u nenosičů byla více zmatenost, desorientace, nestarání se o sebe, arogance, nepozornost, a doslova „žijí si ve vlastním světě“.

Osobní hodnocení • Odpovědi a závěry: • „External locus of control“ • nenosiči sluchadel tíhli více k tomu, že externí události jsou významnější než vlastní kontrola života • nositelé sluchadel naopak více preferovalistav, kdy oni mají vyšší kontrolu nad životem než„osud“

Dopady na zdraví • Otázky: • Má sluchová vada vliv nejenom na psychické a sociální zdraví, ale také na zdraví fyzické ?

Dopady na zdraví • Odpovědi a závěry: • zjištěna závislost ve stupni všeobecného ohodnocení zdraví (včetně nepřítomnosti bolesti) jako funkce poruchy sluchu (čím vyšší porucha sluchu, tím vyšší poškození všeobecného zdraví) • tři z pěti skupin nositelů sluchadel uvádějí signifikantně lepší hodnocení celkového zdraví nežs nimi porovnatelní nenosiči • jasně nejnižší hodnocení vlastního zdraví bylo ve skupiněnejtěžších sluchových vad u nenosičů

Dopady na zdraví • Odpovědi a závěry: • kromě toho studie prokázala, že nošení sluchadel je jasně spojeno s redukcí arthritidy, hypertense, srdečních slabostí a tachykardie, omezení bolestivých syndromů(bolesti hlavy, zad, břicha apod), snížení potíží se zažíváním a redukce stížností na tinnitus a závratě

nedoslýchaví Zlepšení vztahů v rodině příbuzní 57% 66% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Zlepšení života všeobecně příbuzní 49% 62% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Subj. pocit spokojenosti příbuzní 50% 60% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Zklidnění vztahů s dětmi/vnoučaty příbuzní 40% 52% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Nárůst sebevědomí příbuzní 39% 46% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Účast ve společenských aktivitách příbuzní 35% 44% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Zlepšení vztahů v zaměstnání příbuzní 26% 43% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Celkově společenský život příbuzní 34% 42% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Pocit nezávislosti příbuzní 34% 39% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Mentální zdraví příbuzní 36% 39% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Pocit bezpečí příbuzní 35% 37% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Závislost na ostatních příbuzní 27% 32% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Fyzické zdraví příbuzní 22% 24% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Schopnost pěstovat sport příbuzní 7% 10% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

nedoslýchaví Zlepšení sexuálního života příbuzní 7% 8% 0 10 20 30 40 50 60 70 80 %

Lépe slyšet, lépe žít

Lépe slyšet, lépe žít

Presentation Transcript