Závrty

1. Závrty Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006

2. Co je to závrt? • Závrt je uzavřená sníženina v krasových horninách jako vápenec, dolomit, sádrovec nebo kamenná sůl • Mívá kruhový, oválný, protáhlý nebo nepravidelný půdorys a nálevkovitý, válcovitý nebo miskovitý tvar • Dosahují průměru od několika metrů do více než 1 km a hloubky od několika decimetrů do 300 m • V ČR jsou nejčastěji 20-50 m široké a 5-15 m hluboké • Pokud je dno vyplněno nepropustnými jílovitými zvětralinami, může zde vzniknout jezero.

3. Geneze • Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů: a) závrty disoluční - (též zvané korozní) • vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji vápence) vodou která je obohacena o uhličitan vápenatý a postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.

4. Geneze b) závrty řícené(též zvané zející) • Vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení korozí a erozí, působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami. • Zvláštní formou zejících závrtů jsou cenoty, které jsou vyplněné vodou až do výšky hladin spodních vod. Mají svislé stěny a jsou známy z poloostrova Yucatán a Kuby

5. Vznik říceného závrtu je velmi náhlý a může způsobit mnoho škod

6. Vznik závrtu v centrální Floridě u města Pine Hills Vznik trval jen necelé 2 hodiny Závrt má průměr asi 45 m a je 18 metrů hluboký

7. Geneze c) závrty aluviální - (též náplavové) • Vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými sedimenty (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.

8. Geneze • Sufózní závrty • Ke krasovění karbonátové horniny dochází hlouběji pod nekrasovou horninou (např. pískovcem), která se do ní sesedne nebo propadne

9. Výskyt • Jako nejvýznamnější povrchové krasové jevy se závrty nacházejí ve všech hlavních krasových oblastech, kde často tvoří závrtová pole s velkou hustotou tvarů. • Četnost a rozměry závisí na geologické stavbě území, složení, zvrstvení, sklonu a rozpukání hornin. Důležitá je také úroveň hladiny podzemní vody, jejíž kolísání podporuje rozrušování horniny. • Závrty bývají seřazeny v liniích odpovídajících průběhu puklin v hornině, na něž jsou geneticky vázány

10. Rozšíření • Velmi bohatým územím na závrty je Slovenský kras, kde dosahují hustoty až 85 tvarů na km2 • V ČR se vyskytují v Moravském krasu, ojediněle také v Českém krasu • Závrty jsou přítomny ve všech krasových oblastech světa • Ve státě Indiana je až 300 000 závrtů, tj. až 500 tvarů na km2 • Velké množství závrtů je také na Floridě

11. Ukázky závrtů Závrt v Kansasu, foto z roku 1898 Závrt u obce Ostrov Codron Walley – West Newfoundland

12. Děkuji za pozornost