S tla čování marží (odmítnutí dodávek) v telekomunikacích

1. Stlačování marží (odmítnutí dodávek) v telekomunikacích Daniel Donath 12. listopadu 2010 Svatomartinská konference – poslední trendy a vývoj soutěžního práva 2010

2. Osnova • Úvod • Dopad odmítnutí dodávek na hospodářskou soutěž • Rámec posuzování dopadu odmítnutí dodávek • Specifičnost telekomunikačního odvětví a aktuální evropská rozhodovací praxe • Pohled ekonoma na stlačování marží v telekomunikačním odvětví • Shrnutí

3. Úvod • Problému stlačování marží byla v poslední době věnována velká pozornost evropskými soudy • Rozhodnutí Evropského soudního dvora o odvolání proti rozhodnutí ve věci Deutsche Telekom AG (14. 10. 2010): „ ... chování dominantního podniku […] je protisoutěžní pokud vytlačí jiné hráče z trhu […] a tím spotřebitelé utrpí újmu.“ (odstavec 253) • Stanovisko generálního advokáta Evropského soudního dvora Jána Mazáka k věci TelioSonera AB (2. 9. 2010): „ ... závěr, že došlo ke stlačování marží, které je protisoutěžní, nemůže být založen jen na nedostatečném rozpětí mezi maloobchodními a velkoobchodními cenami bez prokázání negativního vlivu na soutěž.“ (odstavec 30) • Jak to všechno začalo? • Rozhodnutí Evropské komise ve věci Deutsche Telekom AG (21. 5. 2003): „ ... prokázáním stlačení marže učinila […] Komisezadostzjištění zneužití dominantního postavení na trhu.“ (odstavec 180)

4. Dopad odmítnutí dodávek na hospodářskou soutěž DU • Jak a proč problém odmítnutí dodávek vzniká? • Marže je rozpětí mezi maloobchodními a velkoobchodními cenami => stačování marží, respektive účtování ceny, která nedovolí stejně efektivnímu konkurentovi vstup na maloobchodní trh, je jako odmítnutí dodávek • Z krátkodobého hlediskamůže vést odmítnutí dodávek k vyšším cenám na trhu, ale z dlouhodobého hlediska může motivovat nejen dominantní podniky, ale i jejich konkurenty, k vyšším investicím a inovacím Ke zneužití dominantního postavení není nutné prokázat dominanci na maloobchodě!!! DD K Z1 Z2

5. Rámec posuzování dopadu odmítnutí dodávek • Odmítnutí dodávek je protisoutěžní pokud může vyloučit soutěžitele z trhu a zároveň snížit intenzitu hospodářské soutěže (odstavec 81 Pokynů pro používání článku 102): • Je objektivně zapotřebí mít přístup k danému výrobku proto, aby daný soutěžitel mohl efektivně konkurovat na navazujícím trhu • Povede k vyloučení efektivní konkurence (je pravděpodobnější čím více nahraditelné jsou konkurující si výrobky, či když neexistují kapacitní omezení) • Povede k poškození spotřebitelů: Jsou negativa odepření dodávek větší než negativa uložení povinnosti dominantnímu podniku zajišťovat dodávky? • Klíčová otázka: Jaká by byla úroveň hospodářské soutěže na trhu, kdyby buď nedošlo k odmítnutí dodávek a nebo by byla uložena dominantnímu podniku povinnost dodávat?

6. Specifičnost telekomunikačního odvětví a aktuální evropská rozhodovací praxe • Obvykle existuje jen jedna síť kovových vedení, která může v celostátním měřítku dosáhnout téměř do všech domácností, přičemž tuto infrastrukturu (obvykle) není možné duplikovat • Místní regulátor obvykle uloží podmínku poskytovat velkoobchodní přístup, aby posílil konkurenci na maloobchodním trhu s hlasovými a datovými službami • V takovém případě je dostačující ukázat, že stlačování marží povede k vyloučení soutěžitelů z trhu, které naruší hospodářskou soutěž (odstavec 82 Pokynů) • Soud první instance (odstavce 236-240, Deutsche Telekom):stlačování marží v zásadě zamezuje růstu soutěže na trhu, protože infrastruktura dominanta je nezbytná k přístupu na trh(tržní podíly úzkopásmového a širokopásmového přístupu konkurence byly 6 let po deregulaci 4.4% a 10%)

7. Pohled ekonoma na stlačování marží v telekomunikačním odvětví • Klíčová otázka: Jaká by byla úroveň hospodářské soutěže na navazujícím trhu, kdyby nedošlo ke stlačení marží konkurentům? • Určení významné tržní síly: Přešli by maloobchodní konkurenti, kteří jsou závislí na velkoobchodní nabídce, na jiný produkt než na velkoobchodní nabídku po zvýšení cen o 5-10% nad „zdravě konkurenční“ cenovou úroveň? • Krátkodobé dopady na spotřebitele jsou měřeny kromě vývoje tržních podílů konkurentů na maloobchodním trhu kvantifikací tohoto vývoje na spotřebitele (např. porovnání maloobchodních cen/aktivních jednotek ve srovnání s jinými zeměmi) • Dlouhodobé dopady na spotřebitele: Rychlost inovace a nabídky nových produktů na trhu, stlačení marží může ovlivnit konkurenci na jiných souvisejících trzích

8. Shrnutí • Pokud se ztotožníme s názorem, že fungující hospodářská soutěž je pro společnost (spotřebitele) prospěšná, pak klíčovou otázkou je, jaký je dopad chování podniku (např. stlačení marží) na spotřebitele • V takovém případě je ale velmi malý prostor pro odpověď bez ekonomie, např. „pokud chování povede k vyloučení soutěžitelů z trhu a neexistuje žádné jiné vysvětlení pro dané chování, pak se jedná o zneužívající praktiku.“ • Místo toho musíme odpovědět na to, jaká by byla úroveň hospodářské soutěže na trhu, kdyby buď nedošlo k odepření dodávek a nebo by byla uložena dominantnímu podniku povinnost dodávat. • Evropský soudní dvůr (odstavce 181-183): „...odvolatel mohl ukončit stlačování marží zvýšením maloobchodních cen […] stlačování marží mělo za následek újmu spotřebitelů protože omezovalo jejich výběr...“

9. Daniel Donath ddonath@crai.com +32 (0)2 627 1400 81 Avenue Louise B-1050 Brussels www.crai.com/ecp