1 / 14

Krysa a potkan v Evropě Autoři: Tomáš Dvořák Ladislav Hořejší Martin Matějka

Krysa a potkan v Evropě Autoři: Tomáš Dvořák Ladislav Hořejší Martin Matějka. Taxonomické zařazení. Říše: živočichové Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadtřída: čelistnatci Skupina: blanatí Třída: savci

Download Presentation

Krysa a potkan v Evropě Autoři: Tomáš Dvořák Ladislav Hořejší Martin Matějka

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Krysa a potkan v EvropěAutoři:Tomáš DvořákLadislav HořejšíMartin Matějka

  2. Taxonomické zařazení Říše: živočichové Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadtřída: čelistnatci Skupina: blanatí Třída: savci Podtřída: živorodí Nadřád: placentálové Řád: hlodavci Čeleď: myšovití

  3. Krysa (Rattus rattus) Charakteristika: délka těla – 15-25 cm ocas – 17-26 cm hmotnost – 140-250 g zbarvení – černošedé až šedohnědé, spodina těla je světlejší uši – velké, tenké, neostřené, sklopené dopředu

  4. Krysa (Rattus rattus) Rozšíření a výskyt: Krysa se do Evropy dostala asi před 2-3 tisíci lety z Indie, možná přes Afriku. Značně se rozšířila a v těsném soužití s člověkem postupně osídlila téměř celou Evropu. V současné době došlo v západní a střední Evropě k silnému úbytku krys. V Německu a Anglii se vyskytuje jenom místy v přístavních městech. Na území České republiky se nachází pouze v oblasti západních Čech v okolí Labe.

  5. Krysa (Rattus rattus) Způsob života: -aktivní za soumraku a svítání -málokdy se vyskytují jednotlivě -tvoří kolonie o 20-60 zvířatech -nemají pevnou hirearchii -lze je snadno vypátrat, používají stále stejné cestičky -jiným krysám signalizují své území pachovými značkami -hnízda zakládají mezi střešními trámy, ve výklencích a -otvorech na půdách -hnízda vybudována ze spleti papíru, vlny a stébel trav

  6. Krysa (Rattus rattus) Potrava: -jídelníček pestrý, obsahuje všechny možné složky -převažuje rostlinná strava -působí velké škody v sýpkách a spížích

  7. Krysa (Rattus rattus) Rozmnožování: -samičky jsou březí téměř po celý rok -průměrný vrh – 7 mláďat -březost 21-23 dní -mláďata schopna rozmnožování po 3 měsících

  8. Potkan(Rattus norvegicus) Charakteristika: délka těla – 20-28 cm ocas – 17-23 cm hmotnost – 140-500 g zbarvení – hnědošedé až rudohnědé, spodina těla je špinavě bílá uši – kratší než u krysy

  9. Potkan(Rattus norvegicus) Rozšíření a výskyt: -není původní evropský druh -v Evropě se potkani usídlili už v 10-11 stol., rozšíření nastalo až v 18 stol. -v současnosti se vyskytuje především v oblastech severně o Alp -krysa a potkan si Evropu rozdělili, jejich výskyt se překrývá jen místy -na našem území je běžným obyvatelem měst

  10. Potkan(Rattus norvegicus) Způsob života: -jasná sociální hierarchie -sociální kontakty hrají důležitou roli -potravu hledá především za soumraku -zakládá nory na březích rybníků, řek a haldách odpadků -rozsáhlé systémy chodeb mají několik únikových východů, příčné -spojovací chodby a zásobýrny -hnízdo vystálá suchými listy, papírem, travinami nebo vlnou

  11. Potkan(Rattus norvegicus) Potrava: -všežravec -způsobuje velké škody na uskladněních potravinách

  12. Potkan(Rattus norvegicus) Rozmnožování: -může se rozmnožovat téměř po celý rok -v jednom vrhu 7-11 mláďat (počet mláďat závisí na kondici zvířat) -březost trvá tři týdny -mláďata otvírají oči v šestém dnu, po třech týdnech jsou odstavena -v mnoha městech na světě žije víc potkanů a krys než lidí

  13. Potkan jako škůdci Čím škodí: -působí značné škody požerem krmiva, zemědělských produktů a zásob -znehodnocují potraviny -poškození objektů Nemoci: -přenáší zárodky nebezpečných chorob např. trichinóza, kterou způsobuje svalovec -přenáší parazity -nepřímý přenašeč morové nákazy ( v tropických a subtropických oblastech) Hubení: -chytání do pastí -plynování -kladení otrávených návnad -úspěch hubení závisí na opakovaných akcích a kontrole v centrech výskytu -potkani mají málo přirozených nepřátel

  14. Dobrou noc!

More Related