Volební výzkumy

1. Volební výzkumy Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8

2. Předvolební výzkumy • Motivační volební výzkumy • Výzkumy volebních preferencí • Volební prognózy

3. Povolební výzkumy • Retrospektivní motivační výzkumy • Exit polls – dotazování probíhá v době voleb, po odchodu voličů z volebním místnosti

4. Motivační volební výzkumy • Poznání důvodů účasti/neúčasti ve volbách • Poznání důvodů preference politických stran a kandidátů • Zadavatelé: • Politické subjekty • Akademická pracoviště • Média

5. Metodologie motivačních výzkumů • Na pomezí mezi sociologickým a psychologickým výzkumem • Kombinace kvantitativních a kvalitativních technik • Individuální hloubkové rozhovory • Skupinové diskuse vybrané typologickou procedurou • Panelový výzkum • Reprezentativní standardizované dotazování

6. Výzkumy volebních preferencí- praktický význam • Výjimečný význam výzkumů – potřeba znát či alespoň odhadnout výsledky voleb předem • Řada údajů o postojích voličů jinak známá až po volbách nebo vůbec nedosažitelná (struktura voličstva) • Výzkumy jako pojistka demokracie – zabraňují machinacím při volbách – důležité v nekonsolidovaných demokraciích

7. Riziko zneužití výzkumů ze strany politiků Příklady: • Dlouhodobě Mexiko • 70. léta USA - Nixonova administrativa • 90. léta USA – aféra tzv. Luntzových výzkumů (ve skutečnosti nebyly provedeny) • 90. léta Francie – tlak vlády na šetření o postojích k migrantům

8. Totalitní režimy Snaha udržovat výzkum pod svou kontrolou • Příklad z normalizačního Československa • Nověji: Rusko, výzkum před prezidentskými volbami 2003, po publikaci nepříznivých výsledků pro Putina vyměněno vedení VCIOM

9. Vyspělé demokracie: Riziko zneužívání výzkumů menší z důvodů: • Lidé si tato rizika uvědomují a berou je v úvahu při posuzování výsledků • Nezávislé agentury pracují pro víc zadavatelů • Existuje konkurence a volný trh • Pluralita a soutěž i mezi médii, která výsledky publikují • Pro agentury riziko ztráty důvěry a tudíž i ohrožení pozice na trhu

10. Možné vlivy výzkumů na rozhodování voličů • Mobilizační nebo absenční efekt (účast ve volbách) • Nárůst podpory slabších stran (underdog effect) • Přesun hlasů k silnějším stranám (bandwagon effect) • Strategická volba strany/volba podle vlastního přesvědčení (strategic effect/free-will effect)

11. Push polls Nátlakové výzkumy • Forma negativní volební kampaně, která se za výzkum vydává • Cíl – rozšiřovat negativní informace o protikandidátech a tématech • Zpravidla oslovují extrémní počty dotázaných • Profesní sdružení pracovníkům agentur účast na nátlakových výzkumech zakazují • ČR – zatím známo z výzkumu trhu

12. Zveřejňování výsledků výzkumů před volbami • Převažuje omezování možnosti či zákaz publikovat výsledky výzkumů těsně před volbami • Časové vymezení embarga různé, od několika týdnů pro 24 hodin (ČR 3 dny) • V některých zemích uzákoněna verifikace výsledků výzkumu komisí expertů • V některých zemích zákonná povinnost specifikace kontextu a parametrů výzkumu

13. Argumenty ve prospěch embarga: • Snižuje riziko manipulace volebních výsledků • Argumentace vlivu výzkumů zejména na nerozhodné voliče

14. Argumenty proti embargu • Právo na svobodný přístup k informacím • Mezi informacemi, které média před volbami bez omezení publikují, patří výzkumy k těm neutrálním a racionálním • Řešením nikoliv zákaz, ale potlačování konkrétních rizik (definice pravidel, podpora volné soutěže)

15. Zvyšování kvality výzkumů – dotazování • Nízká návratnost dotazníků (týká se náhodného výběru) – nižší dosažitelnost a nižší ochota respondentů účastnit se výzkumu • Problém „přezkoumanosti“ populace a rostoucí tendence občanů o ochraně soukromí • Nutná náročnější péče o kvalitu tazatelské sítě, delší doba dotazování (v různých dnech v týdnu, denní době), vyšší počet pokusů o kontakt s respondentem

16. Exit-polls • Warren Mitofsky – poprvé 1967 • Jako komerční i nekomerční výzkum • Výzkum realizovaný v průběhu voleb • V ČR při všech volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu od roku 1990 (komerční výzkum) • Rozsah vzorku v ČR 20 – 24 tisíc dotázaných

17. Metodologie exit-polls • Dotázaní vybíráni po odchodu z volební místnosti • Výběr vzorku: nejprve výběr volebních okrsků, v něm systematický výběr dotázaných s náhodným začátkem • Krátký dotazník obsahuje: • Otázky o současných volbách – koho volil, kdy se pro volbu rozhodl, někdy i motivace • Dotazy na minulé volby • Sociální a demografické charakteristiky

18. Řeší problém nerozhodných voličů • Odmítnutí jako možný zdroj zkreslení • Výsledky zveřejňovány okamžitě po skončení voleb jako „volební prognóza“ • Získaná data se zpřesňují (převažují) – váhy konstruovány s pomocí dalších dat z výzkumů i minulých voleb • Výzkum dále umožňuje určit sociodemografický profil voličů a monitorovat přesun hlasů

19. Předvolební výzkumy volebních preferencí v ČR • Zobrazují aktuální situaci v době konání výzkumu • Nejsou odhadem výsledků voleb • Rozdílná metodika agentur

20. Výzkumy preferencí a volby • Volební preference – oblast mínění a postojů, mohou být vzájemně propojeny • Mínění se tvoří po celé období před volbami • Tendence některých respondentů nesdělovat skutečné mínění • Reálné volby – oblast chování, nucená volba jedné politické strany/kandidáta

21. Výzkumy volebních preferencí v ČR Pravidelně realizují: • CVVM – kvótní výběr, vzorek cca 950-1000 • Factum Invenio - kvótní, vzorek 950-1000 (od dubna 2008 aktuální údaje nepublikuje) • Median - od 07/2006, stratifikovaný náhodný výběr, vzorek cca 1000-1200 • STEM - kvótní výběr, vzorek cca 1300-1400

22. Prezentace výsledků výzkumů agentur od 2006/7 Na základě dohody iniciované sdružením SIMAR • Stranické preference: sympatie k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním právem (tj. i těch, kdo nepůjdou k volbám nebo nevědí, koho by volili) • Volební model: předpokládané výsledky voleb v době konání výzkumu. Vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se chtějí účastnit voleb a uvedli nějakou stranu.