VZHLED

1. VZHLED • vypovídá o celku, složeném dojmu vytvořeném nejen odíváním, ale také vlastním lidským tělem a různými úpravami těla, které jsou viditelné • může být ovlivněn stravováním, úpravou vlasů, užíváním kosmetiky, tetováním a piercingem

2. Řízení změny vzhledu

7. Vnímání vzhledu: • * opakem řízení vzhledu je pozorování vzhledu • * hodnocení toho jak lidé vypadají Vnímání vzhledu je všední událost. Vzhled vnímáme při každém osobním setkání s lidmi, v médiích, při sledování filmů.

8. Řízení vzhledu zahrnuje: • všechnu péči, rozhodování a činnosti vztahující se k vzhledu jedné osoby • aktivity a myšlenkové pochody vedoucí k nákupu a používání jednotlivých oděvních součástí • procesy úpravy těla (například diety či cvičení)

9. Řízení vzhledu vyjadřuje: • co a proč pro své tělo děláme • jak tyto činnosti plánujeme a organizujeme • rozhodování jaký oděv koupit a nosit • hodnocení osobních a sociálních důsledků tohoto rozhodnutí

10. Typy úprav vzhledu 1 Modifikace těla –dočasné či trvalé změny těla (barva, obrysy, tvary těla, které mohou být měněny) a)   Modifikace barev těla – ztmavení či zesvětlení vlasů, tetování, pudrování, malování či zesvětlení kůže, použití laku na nehty b)     Modifikace povrchu těla – zakroucení či narovnání vlasů, vyhlazení kůže plastickou chirurgií, použití krémů k zjemnění kůže c)     Modifikace tvaru těla – styl účesu, vousy, bradka či hladká tvář, tvarování těla za použití spodního prádla, změna tvaru pomocí diet, cvičení či plastické chirurgie

11. Změna barvy kůže

12. Extrémní hubnutí

14. Typy úprav vzhledu 2 Doplňky těla – tato součást může být ovinuta kolem těla, zakrývat část těla, tvarovat část těla

15. Typy úprav těla 3 Připojení k tělu – též zakrytí malých částí těla může být připevněno: a) vložením – náušnice propichující tělo, barety či stuhy propletené ve vlasech, b)  svorky – náušnice,vázanka c)   přilnutím – umělé řasy či nehty d) části zavěšené z ramen či nesené v rukou – batohy, deštníky, kabelky, hůlky

16. Typy úprav těla 3 c)   přilnutím – umělé řasy či nehty d) části zavěšené z ramen či nesené v rukou – batohy, deštníky, kabelky, hůlky

17. Proč jsme se začali zahalovat ??? 1. teorie zdrženlivosti– domnívá se, že lidé nejprve nosili oblečení proto, aby zakryli intimní místa, (přejata od křesťanů)

18. Proč jsem se začali zahalovat? 2. teorie zdobení - zmiňuje původ oblékání a úpravy těla jako možnost jak se stát atraktivnějším, estetické vyjádření, lidé postupovali od zdobení těl k jejich postupnému zakrývání protože zjistili, že odívání má např. funkční výhody

19. Proč jsme se začali zahalovat? 3. teorie ochrany - použití oděvu jako ochrany těla před zimou a zvířaty (tuto teorii nebylo možno aplikovat na oblasti tropů)

20. Historický vývoj 19.stol. • feminismus v 19. století usiloval o reformu ženského oblékání podporou stylů, které byly více funkční, méně omezující a více pohodlné než styly století předchozích • móda byla přejímánaod vyšších tříd nižšími třídami,tím se obrazně posouvaly tyto třídy výš na společenském žebříčku • industrializace přinesla průmyslově vyráběné oblečení, místo zakázkových nebo podomácku zhotovovaných výrobků

21. Historický vývoj 20. a 30. léta 20. stol. • zkoumání významu prvního dojmu na vnímání osobnosti jedince (za předpokladu, kdy vzhled je jediná informace, která je o jedinci dostupná) • na základě výzkumů bylo zjištěno, že lidé nejeví touhu vypadat úspěšně, ale chtějí vyjádřit sebe samotné • experimenty byly velmi nepřesné

22. Historický vývoj 50. léta 20. století • výzkumy zaměřené na chování a změny v chování

23. Nadbytek 60. let a růst kultury mladých způsobily zvrat v sociálním chování, který přinesl odvrácení určité části společnosti od materiálních hodnot k sociálním vztahům.

24. Historický vývoj 60. léta 20. století • začínají experimenty s oděvem jakožto potenciální proměnnou • zkoumání duševních konfliktů, které vznikají při vnímání oděvu a vzhledu jedince • využití podnětů, reflexe v aktuálním chování Na základě výzkumu nalezeny vztahy mezi: - potřebou sounáležitosti, sebeúcty a chováním,jenž je ve vztahu k použitému oděvu symbolem postavení - potřebou sebeúcty a použití oděvu jako nástroje ke zlepšení vzhledu

25. Historický vývoj 60. a 70. léta 20. století • oděv vyjadřuje sociálně politické názory • pokračující výzkum vzájemného vnímání lidí skrze to co mají na sobě • zjednodušování představ a vytváření soudů o ostatních lidech na základě vnímaných podnětů • studium jedinců, kteří podléhají módním výstřelkům • zkoumání „síly“ reklamy při stimulaci lidí k nákupu nových módních výstřelků

26. Historický význam 70. a 80. léta 20.stol. • výzkum vzájemného vnímání osob v sociálních situacích a vzhledových dojmů (vzhledový management) • zaměření na typy oděvů (oděv do zaměstnání či pro volný čas) a jejich atraktivitu • výzkumy prováděny: psychology, výzkumníky z oblasti komunikace a spotřebitelského chování, oděváři • zaměření na „co vzhled znamená“ a na to „jak vzhled ovlivňuje názory“ • objevování potenciálních vztahů sociální psychologie oděvu a oděvního marketingu ve vztahu k módním změnám, mediální komunikaci (např. videoklip jako forma ovlivnění módy 80. let)

27. Historický význam - přelom století • speciální oděvní potřeby v různých částech světa, určitých věkových skupin, nebo lidí se speciálními potřebami (fyzicky postižení) • studium kulturních forem a sociálních vztahů ve vztahu k umění, médiím, historickému a současnému hodnotovému systému, ideologiím charakterizujícím kulturu nebo skupiny v rámci kultury (subkultury) • zaměření se na zkoumání rozvoje subkultur a jejich vlastních produktů, pro potvrzení příčin, které je oddělují od většinové společnosti (důraz kladen na sociální zkušenosti a vztahy)

28. Vnímání vzhledu – poznávací hledisko • vnímání vzhledu a na myšlenkové procesy,které lidé využívají, a díky nimž získávají a vyhodnocují informace o jednotlivcích a skupinách jednotlivců základní domněnky: • podněty jako oděv a vzhled jsou často používány k zjednodušení a porozumění sociálních interakcí • lidé usilují o určitou kontinuitu ve vnímání vzhledu • lidé se snažío užití estetické stimulace v okolním prostředí • lidé jsou motivováni k vysvětlování sociálních situací

29. Vnímání vzhledu symbolicko interakční hledisko • lidé a jejich vzhled nemohou být odděleni od sociálního kontextu, tudíž by měli být nahlíženi v souvislostech • vzhled ovlivněn, vykládán, přehodnocován a přetvářen jednotlivcem

30. Vnímání vzhledu - kulturní hledisko • mezioborové, využívá teorie a pojmy z různých společenských vědních oborů např. antropologie, chování spotřebitele, studium etnických skupin … • je ovlivňováno rozdíly v odívání přejímanými z minulosti (muž x žena)

31. Američanka versus stará tibetská žena Čím může být ovlivněno pozorování tibetské ženy ??? společenskou kategorií lidí vlastnostmi okamžikem překvapení Vnímání kulturního hlediska:

32. Hypotézy • významy oděvu a vzhledu jsou pozměňovány a obohacovány na základě vývoje souvislostí • význam oděvu a vzhledu vznikl na základě historických a módních změn • význam oděvu a vzhledu je nepřetržitým procesem změn

33. Hypotézy • hromadné hodnoty jsou vytvářeny a reprodukovány kulturními formami, upozorňují na společenské vztahy a vycházejí z charakteristik jako je např. společenská třída, etnikum nebo věk • názory jednotlivce a jeho hodnoty jsou přenášeny skrze ošacení

34. Hypotézy • sklony k sebevyjádření • změnou oděvu lze docílit částečné změny identity • společenské skupiny používají tzv. tichého jazyka

35. Pozorování Příklad pozorování: žena na obrázku je pravděpodobně sekretářka, která jde do práce pěšky, má proto ke kostýmu pohodlné boty pro zdravou chůzi a v příručním zavazadlu má pravděpodobně boty na podpatku, které v práci oblékne.

36. Předpoklady Příklad předpokladu: na turistické místo v Zakopaném, byla dívka „Barbie“ (na fotu) dovezena autem.

37. Hypotézy http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/131596-hypoteza • Úloha hypotézy ve vědě a výzkumu: • hypotéza je jedním z řešení, jak překlenout problém mezi teorií a empirií • hypotéza je formulace, která vysvětlí naše pozorování • hypotézu nemůžeme nikdy dokázat, jen potvrdit nebo falzifikovat • hypotéza je nástrojem pro tvoření lepších výkladů, je formulovaná v takové podobě, v níž je testovatelná (formulace hypotézy je test, zda je daný jev možný) • hypotézy nevysvětlují co „to“ je, ale jak „to“ poznat

38. Ověření hypotéz • Průzkum, dotazování • Vlastní pozorování • Statistický výpočet • Porovnání Výsledkem je hypotéza potvrzená nebo zamítnutá.