Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace

1. Název školy:Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Mgr. Lenka Hrušková Datum: 24. 10. 2012 Název: VY_ 32 _INOVACE _6.2.4 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0125 Téma: Atentát a heydrichiáda Anotace:Prezentace slouží k zopakování probraného učiva. Studenti si písemně i ústně procvičí poznatky o 2. světové válce.

2. Československý odboj • Již po Mnichovu řada protestních akcí: Převoz ostatků Karla Hynka Máchy ze zabraných Litoměřic do Prahy. Bojkot tramvajové dopravy. Oslavy památky M. Jana Husa. Pietní slavnost u Smetanova hrobu. Národní poutě a slavnosti. Mnohatisícová demonstrace u příležitosti 28. října 1939.

3. Československý odboj • Studentské protiněmecké demonstrace – smrtelně zraněn student Jan Opletal. • Demonstrace při jeho pohřbu = záminka k zatýkání a popravám studentů a následné zavření všech vysokých škol 17. 11. 1939. • 17. listopad – Den studentstva + začátek Sametové revoluce.

4. Československý odboj • Vedle těchto masových akcí vznikalo již po okupaci odbojové hnutí. • Dělí se na: 1) domácí – působící na území protektorátu, ten se dále dělí na : A) komunistický, B) demokratický: PÚ, ON, PVVZ, ÚVOD.

5. Československý odboj • 2) zahraniční: a) Politický – východní s centrem v Moskvě, západní s centrem v Londýně. b) Vojenský – východní 1. československý armádní sbor a 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. - západní – československé vojenské pozemní jednotky na západě, československé perutě v RAF.

6. Československý odboj - zahraniční • První vlna odchodů do zahraničí již po Mnichovu – političtí představitelé, komunisté, Židé. • Po okupaci druhá vlna – i vojáci čsl. armády – formování československé jednotky v Polsku – 1. velitel - absolvent SPŠ Ostrava – Vítkovice – Jiří Král. • Po obsazení Polska přesun do Francie – podíl na obraně Francie v létě 1940, po francouzské kapitulaci kolem 4 000 našich vojáků evakuováno do Velké Británie.

7. Československý odboj - zahraniční • Naši vojáci v RAF: 310. stíhací peruť, 311. bombardovací peruť, 312. stíhací peruť. Další Češi a Slováci u britských a polských stíhacích perutí. 1940 v britské Palestině vznikl Čs. pěší prapor – pod vedením pplk. Karla Klapálka – v rámci britské armády nasazeni v Alexandrii, Sýrii, Tobruku.

8. Atentát na reinhardaheydricha • Největší akcí čs. odboje – atentát na říšského protektora REINHARDA HEYDRICHA 27. 5. 1942. Atentátu předcházela dlouhá příprava: Čs. exilová vláda v Londýně Brity kritizována za malou aktivitu domácího odboje – proto přijat program pomoci domácímu odboji – pomoc vycvičených specialistů. Koncem léta 1941 po nástupu R. Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora – příprava operace ANTHROPOID.

10. Atentát na reinhardaheydricha • Do výcviku povoláni rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda – kvůli zranění nahrazen Janem Kubišem – výcvik zahájen v létě 1941 ve výcvikových školách ve Skotsku – vypracováno několik plánů atentátu. Do akce později zapojen i Josef Valčík. • Do akce zapojeni i členové české organizace Sokola, která byla 12. 4. 1941 zakázána – vytvoření odbojové skupiny Jindra – přípravy atentátu, zajištění ubytování, šíření informací.

11. Josef gabčík

12. Jan kubiš

13. Josef valčík

14. Průběh atentátu • R. Heydrich jel v otevřeném voze, bez doprovodu ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. • Valčík dává ostatním signál zrcátkem. • Vůz odbočuje v prudké zatáčce z Kirchmayerovy třídy do ulice V Holešovičkách. • Gabčík ohazuje svůj kabát, vytahuje samopal, pokouší se střílet - zbraň selhala.

15. Průběh atentátu • Vůz zastavuje před Kubišem, který do něj vhazuje granát. • Granát exploduje u zadní pneumatiky automobilu – Heydrich má vlivem exploze zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostávají do sleziny, poškozují bránici. • Převezen do nemocnice Na Bulovce, 3. června upadl do kómatu, 4. června umírá na sepsi organismu.

17. Důsledky atentátu: • Vyhlášení výjimečného stavu nad celým územím protektorátu. • Řada lidí pozatýkána, popravy za tzv. schvalování atentátu. • Na výsadkáře vypsána odměna 1 milion korun. Jejich skrýš – krypta chrámu sv. Cyrila a Metoděje prozrazena – 18. června 1942 – Kubiš a Gabčík spolu s dalšími 5 parašutisty umírají.

18. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

19. Důsledky atentátu • Vypálení a srovnání se zemí dvou obcí – LIDICE – 10. ČERVNA 1942, LEŽÁKY – 24. ČERVNA 1942. • Akce i její důsledky vyvolaly obrovskou vlnu solidarity po celém světě, Brity odvolána mnichovská dohoda a přislíbena poválečná obnova Československa.

22. Vypracovala Mgr. Lenka Hrušková • Seznam zdrojů: http://commons.wikimedia.org/wiki/ [cit. 2012-10-24] MAREK,Jaroslav a kol. České a československé dějiny. 1.vyd. Praha. Fortuna, 1991. ISBN 80 – 85298-29-5.