1 / 27

Městský (hlavní) architekt

Úvaha nad postavením městského (hlavního) architekta a jeho začlenění do struktury české veřejné správy. Městský (hlavní) architekt. veřejná správa model 1 model 2 samospráva státní správa.

ismail
Download Presentation

Městský (hlavní) architekt

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvaha nad postavením městského (hlavního) architekta a jeho začlenění do struktury české veřejné správy.

  2. Městský (hlavní) architekt veřejná správa model 1 model 2 samospráva státní správa

  3. Východiska: • Legislativní rámec • Výhody - nevýhody • Kompetence • Možnosti a nároky zakotvení v současném legislativním prostředí • Finanční dopady ustanovení a provozu

  4. Předchozí diskuze: • O potřebnosti či nepotřebnosti hlavních architektů měst a jejich postavení v místní správě – JUDr. Jiří Plos - Praha 10. 12. 2007 • Úřad kreátora – Doc. Ing. Arch. Roman Koucký, Zlatý řez 2008 • Desatero hlavního architekta - JUDr. Jiří Plos pro ČKA - Praha dne 24. 03. 2011 • ČKA - diskusní setkání OTTA, 28. 11. 2013 • Platforma při Společnosti Petra Parléře

  5. Schéma z knihy Úřad Kreátora

  6. Základní požadavky na činnost městského architekta: a) bude vysvětlovat a popularizovat koncepce rozvoje města a veřejně se vyjadřovat k urbanistické a architektonické činnosti na území města, b) bude garantem kontinuity dlouhodobých strategií města (přesahující volební období politiků), c) bude organizátorem územní přípravy předcházející zpracování územně plánovací dokumentace a bude moderovat veřejnou rozpravu, transparentně a fundovaně reagovat na názory oponentů, d) bude partnerem stavebním úřadům v rámci územního rozhodování.

  7. Hlavní (městský) architekt • bude vysvětlovat a popularizovat koncepce rozvoje města a veřejně se vyjadřovat k urbanistické a architektonické činnosti na území města Lepší podmínky pro plnění tohoto požadavku má spíše samosprávné zařazení; v případě státní správy platí, že úřad smí jen to, co mu ukládá zákon nutnost zakotvení povinností v zákoně.

  8. Hlavní (městský) architekt b) bude garantem kontinuity dlouhodobých strategií města (přesahující volební období politiků) Lepší podmínky pro plnění tohoto požadavku má spíše státní správa; v případě samosprávy nutnost zákonem regulovat stabilitu hlavních koncepcí.

  9. Hlavní (městský) architekt c) bude organizátorem územní přípravy předcházející zpracování územně plánovací dokumentace a bude moderovat veřejnou rozpravu, transparentně a fundovaně reagovat na názory oponentů Lepší podmínky pro plnění těchto požadavků má spíše samosprávné zařazení; lze si představit i v rámci povinností úřadu (státní správy) – nutnost odpovídající personální výbavy úřadu.

  10. Hlavní (městský) architekt d) bude partnerem stavebním úřadům v rámci územního rozhodování. Lepší podmínky pro plnění tohoto požadavku má spíše úřad (státní správa) vybavený příslušnými pravomocemi. V samosprávném začlenění může být pověřen zastupováním města jako účastníka řízení.

  11. Praxe:

  12. Model 1 - Podléhající samosprávě • Příkladem takového začlenění je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR PRAHA), který je nástupcem Útvaru rozvoje hl. m. Prahy (někdejší Útvar hlavního architekta fungoval ve zcela jiných legislativních i politických podmínkách, dnes nelze jako relevantní srovnání použít).

  13. Tento typ instituce se vyznačuje následujícími atributy: • Je zřízen samosprávnou složkou města – konkrétně radou města. • Je ustanoven Zřizovací listinou, schválenou zastupitelstvem města. • Je financován z rozpočtu města jako příspěvková organizace. • Je přímo řízený příslušným radním (resp. primátorem), kterému se také zodpovídá. • Má volnou vazbu na úřad územního plánování, pro který též zajišťuje některé předem stanovené odborné činnosti.

  14. Vykonává či může vykonávat z pověření města následující činnosti • Zajišťuje pro účely samosprávy odborný názor ve věcech strategického a územního plánování, infrastruktury města včetně zásahů ve veřejných prostranstvích • Zastupuje město ve věcech územního plánování • konkrétně jako účastník územního řízení • jako účastník projednání územně plánovacích dokumentací jak vlastních, tak sousedních obcí a krajů • jako připomínkovací místo při projednávání koncepcí, ÚPP • Zajišťuje pro účely samosprávy odborný podklad pro vyjádření • ve věcech EIA a SEA • k různým koncepčním materiálům • zajišťuje další související odborné činnosti - • Vytváří (projektuje) vlastní ÚPP a ÚPD • projektuje zásady územního rozvoje (v případě Prahy), územní plán (plány), regulační plány, územní studie, územně analytické podklady,…… • zajišťuje tzv. prostorové informace a data o území • Vytváří strategické i dílčí koncepce a metodiky Dále může: • Informovat občany o rozvoji města, provádět osvětu, provozovat infocentrum • Provádět výzkumnou a vzdělávací činnost v oblasti strategického a územního plánování a další

  15. + Model 1: Legislativní rámec není nijak upraven, využívá formy příspěvkové organizace. Kompetence vyplývají výhradně ze zřizovací listiny a z toho, jakými činnostmi v něm pověří organizaci samosprávné orgány města. Výhody: • Nedochází ke směšování  samosprávných činností s činnostmi vyplývajícími z přenesené působnosti státní správy. Nemůže proto dojít k pochybnostem týkajícím se střetu zájmů např. v případě, kdy organizace vystupuje jako projektant ÚPD. • Široký a flexibilní rozsah činností podle velikosti města, potřeb samosprávy a finančních a personálních možností. • Současné legislativní prostředí umožňuje ustanovení organizace, plnící podpůrnou odbornou funkci pro samosprávu města a nikterak je neomezuje; některá města toho již roky využívají. • Finanční dopady ustanovení a provozu jsou plně závislé na možnostech města.

  16. - Model 1: Nevýhody: • Nástroje k ovlivňování změn v území jsou omezeny na samosprávné nástroje, tedy výhradně na postavení obce jako účastníka řízení ve věcech územního plánování a na postavení obce v procesu pořizování. To vše je navíc podřízeno výhradně vůli politické reprezentace města v daném okamžiku. • Model je náchylný k labilitě v důsledku změn ve vedení města. • Vznik takové organizace je dobrovolný a proto nelze u modelu 1 předpokládat, že by bylo možné vytvořit povinnou celostátní síť městských architektů tak, aby podmínky jednotlivých měst (obcí) byly srovnatelné (což může být i výhoda).

  17. Model 2 - Začlenění do struktury státní správy Příkladem takového začlenění je městský architekt v pozici ředitele odboru územního plánování v Ostravě (některé specifické vlastnosti, jako je např. kompetence v oboru památkové péče).

  18. Tento typ úřadu se vyznačuje těmito atributy: • Je zřízen jako orgán státní správy, avšak ve své kompetenci má i některé činnosti pro samosprávné orgány, • je financován jako státní správa; • je přímo řízený ředitelem magistrátu; • ze samosprávné činnosti se zodpovídá příslušnému náměstkovi primátora; • je úřadem územního plánování a památkové péče (srovnej s Úřadem kreátora Romana Kouckého ).

  19. Vykonává tyto činnosti v přenesené působnosti státní správy: • Vykonává státní správu v oblasti územního plánování (a památkové péče); • vede správní řízení v oblasti územního plánování (a památkové péče); • vydává koordinovaná stanoviska; • vykonává činnosti pořizovatele ÚPP a ÚPD; • je dotčeným orgánem ve věcech územního plánování – viz metodický pokyn MMR Postavení úřadů územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení; • vydává územně plánovací informace; • vymezuje zastavěné území. Dále vykonává další činnosti, které lze považovat za hlavní úkoly městského architekta : • Zajišťuje samosprávné činnosti v oblasti územního plánování a památkové péče. • Zajišťuje koncepci územního rozvoje města po odborné stránce.

  20. + Model 2: Legislativní rámec vyplývá ze zákona; jde o činnosti při pořizování ÚPP a ÚPD, vydávání koordinovaných stanovisek nebo v územním řízení; stavební zákon ale nikterak neřeší postavení městského architekta. Samosprávné kompetence vyplývají výhradně z toho, jakými činnostmi ho samosprávné orgány města pověří (obdobně jako u modelu 1). Výhody: • Možnost ovlivňovat územní plánování a rozvoj města ve smyslu účinné koordinace nástroji uplatňovanými v přenesené působnosti, • možnost přímo ovlivňovat pořizování ÚPP a ÚPD, • možnost sloučit a koordinovat účinněji podmínky vyplývající ze zákonů sledované příslušnými orgány státní správy (např. památkové péče a péče o životní prostředí) s koncepčními představami samosprávy, to vše v rámci jednoho pracoviště.

  21. - Model 2: Nevýhody: • Nevýhodou je riziko střetu zájmů nebo nařčení z něho. V rámci jednoho úřadu dochází k prosazování zájmů samosprávy i k úkonům státní správy zároveň, což může být zdrojem konfliktů. • Model je sice zdánlivě méně náchylný na politické otřesy na radnici, v praxi má ale také značnou labilitu (i vzhledem k neúčinnosti služebního zákona, který by měl přispět ke stabilitě střední a nižší úrovně státní správy).

  22. Možnosti a nároky zakotvení v současném legislativním prostředí pro tento model spočívají v ustanovení funkce (činnosti) městského architekta v rámci příslušného odboru magistrátu, resp. městského úřadu. Taková institucionalizace však vyvolává řadu otázek: • Na jaké úrovni má být zřízení úřadu městského architekta povinné? Pouze pro statutární města, pro obce s rozšířenou působností, nebo pro všechna města od určité velikosti? Kde je hranice? • Má být činností městských architektů pokryto celé území ČR – má tedy vykonávat tuto činnost i pro sousední malé obce? • Má se omezit pouze na územní plánování ve smyslu urbanismu nebo má zahrnout např. i památkovou péči a životní prostředí? • Má mít kompetence přesahující rámec územního plánování a vyjadřovat se i k estetice, kvalitě architektury, veřejným prostranstvím a urbanistickému detailu a podobně? • Kdo bude tuto činnost financovat? • Jak povinné ustanovení městských architektů a jejich provoz zatíží státní či obecní rozpočet? • Jsou organizační a finanční dopady takové institucionalizace přiměřené očekávanému efektu?

  23. Model 2 vyvolává určité obavy z přílišného sešněrování činnosti městského architekta do škatulek a předpisů a z formalizace jeho činnosti. Nejlepší výsledky vždy závisely především na schopných osobnostech, které si dokázaly získat autoritu i bez legislativní opory, samozřejmě v souladu se zákony, ale ne jako produkt nějakého geniálního zákona vytvářejícího geniální úřady. • Panuje shoda na tom, že nejprve je třeba důkladně analyzovat i případné další modely, které již v rámci ČR fungují, popřípadě zjistit, kde cítí pro svoji činnost ještě nevyužitý potenciál, kde by potřebovaly podporu. • Základním cílem by mělo být ale obecně zvyšovat informovanost veřejnosti, šířit osvětu v oboru územního plánování, urbanismu a estetiky prostředí obecně. Tento úkol lze možná snadněji plnit z pozice neúřední, nesešněrované předpisy.

  24. Otázek je mnoho a najít na ně odpověď není lehké. Diskuse vedená na půdě Společnost Petra Parléře v rámci úkolu MMR ČR vedla k názorům na činnost a kompetence městského architekta, které se lišily podle toho, zda se představa začlenění městského architekta klonila spíše ke státní správě nebo samosprávě.

  25. Závěr Není nakonec východiskem využít zkušeností z obou modelů a v souladu se systémem veřejné správy zavést i zde duální systém?

  26. Posílit kompetence úřadu územního plánování o kompetence, kterými se zaplní absence mezi dotčenými orgány o orgán hájící zájmy rozvoje měst v koncepčním smyslu. Zatímco životní prostředí, ochranu kulturního dědictví, dopravu, veřejné zdraví a spoustu jiných veřejných zájmů někdo hájí, vzhled našich měst nemá v kompetenci nikdo. Jako možnou alternativu tohoto úřadu si lze proto představit i spojení ochrany „městskosti“ s ochranou kulturního dědictví v širším slova smyslu. 2. Podpořit vznik kanceláří městského architekta jako nepovinné, ale prestižní instituce navázané na samosprávu, odrážející osvícenost samosprávného řízení města, s širokým spektrem působnosti podle velikosti a potřeb města.

  27. Děkuji za pozornost Ing. arch. Kateřina Szentesiová IPR PRAHA leden 2014

More Related