Download
viry doprovodn prezentace k textu viry n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Viry Doprovodná prezentace k textu Viry PowerPoint Presentation
Download Presentation
Viry Doprovodná prezentace k textu Viry

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry

704 Views Download Presentation
Download Presentation

Viry Doprovodná prezentace k textu Viry

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. ViryDoprovodná prezentace k textu Viry Jan Novák

  2. Jak s prezentací pracovat? • prezentace obsahuje dva druhy snímků • osnovy • vlastní snímky • osnovy obsahují u každého tématu jeden z odkazů, který Vás odešle na příslušný snímek: • vlastní snímky obsahují vždy v pravémdolnímrohu jeden z výše uvedených symbolů a při kliknutí na něj se dostane na další snímek • symbol fága vás odešle na původníosnovu a nachází se na konci každé části (i menší části) ZKUSTE KLIKNOUT

  3. Osnova • Co jsou to viry? • Trocha historie • Stavba viru • Virová infekce • Zástupci virů • Virová onemocnění • Jak se bránit? • Využití virů

  4. Osnova • Co jsou to viry? • Trocha historie • Stavba viru • Virová infekce • Zástupci virů • Virová onemocnění • Jak se bránit? • Využití virů

  5. Co jsou to viry? • Definice • Velikost • Základní pojmy • Systémové zařazení • Praorganismy

  6. Definice viru a jeho velikost VIRUS Viry jsou: • vnitrobuněčníparazité • nebuněčnéčástice Virus není buňka! Velikost: • 15-390 nm BAKTERIE JÁDRO ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY

  7. Základní pojmy • Hostitel • organismus, na jehož těle nebo uvnitř jehož těla cizopasí (v našem případě) virus • hostitelem mohou být buňky • Tělesná stavba • viry nemají buněčnou stavbu • jejich tělo se skládá z bílkoviny a nukleové kyseliny (výjimečně i z lipidu) eukaryotické i prokaryotické

  8. Systémové zařazení Říše Živočichové Houby Rostliny Prvobuněční Nebuněční Viry Praorganismy Oddělení DNA - viry RNA - Viry Bakteriofágy Mykoviry Rostlinné viry Živočišné viry

  9. Praorganismy • spolu s viry patří do říšenebuněční • hypoteticképrvníorganismy • vyvinuly se pravděpodobně z koacervátů • vyznačovaly se zřejmě všemi obecnýmiznakyživýchsoustav: • obsahovaly nukleovoukyselinu • skládaly se z bílkovin • měly metabolismus • měly schopnostautoregulace • mohly se dále vyvíjet

  10. Trocha historie • Původ virů • Tři teorie • Základní předpoklady • Historie objevů • První objevený virus • Hledání virů • Složení virů • Elektronový mikroskop • objev a vývoj

  11. Původ virů • První teorie Viry vznikly z odštěpkůnukleovýchkyselin • odštěpky nukleové kyseliny unikly ven z organismu • časem získaly schopnost zdvojovat se • obalitsebílkovinou • a tak zřejmě vznikly první viriony DNA

  12. Původ virů • Druhá teorie Viry vznikly zjednodušením svého těla • viry, jak víme, žijí parazitickýmzpůsobem života • časem zjistily, že k takovému životu nepotřebují vykonávat určité funkce a že k tomu jim jsou jisté „organely“ nadbytečné • a tak došlo k druhotnémuzjednodušenítěla BUNĚČNÁ STĚNA SLOŽITÝ VIRUS, ČI JINÝ ORGANISMUS

  13. Původ virů • Třetí teorie Viry vznikly ještě před buňkami • někteří vědci předpokládají, že svět ve kterém dnes žijeme je tzv. DNA-svět • před naším světem ale existoval tzv. RNA-svět • a některé RNA-viry jsou „posly z minulosti“ z tohoto světa DNA-svět -dnes- RNA-svět -dříve- DNA

  14. Základní předpoklady • Pokud viry vznikly až po buňkách pak: • DNA a RNA viry nemajístejný původ • viry prokaryotickýchbuněk vznikly v prokaryotickýchbuňkách • viry eukaryotickýchbuněk vznikly v eukaryotickýchbuňkách DNA-VIRY PŘEDCHŮDCE RNA-VIRY OK Viry prokaryotických buněk OK Viry eukaryotických buněk

  15. První objevený virus • CharlesChamberland svým objevem porcelánovéfiltru zároveň objevuhe i první popsaný virus – virus tabákové mozaiky

  16. Hledání virů • po objevu viru tabákové mozaiky provádí ruský vědec Dimitrij Ivanovskij pokusy s napadenými listy a zjišťuje, že jsou infekční i po odfiltrování „částiczpůsobujícíchnemoc“ • těmito částicemi se zabývali i jiní a shodli se v jednom – nejednáseobakterie

  17. Hledání virů II • slovo virus pochází z latiny a jeho český překlad zní jed • poprvé jej používá nizozemský mikrobiolog MartinusBeijerinck • blíží se 20.století a Frederick Twort zjišťuje, že viry mohou napadnout bakterie • nezávisle na něm Felix d´Herelle pěstuje viry na buněčných kulturách a pozorováním tzv. „mrtvých oblastí“ určuje počet virů v kultuře

  18. Složení virů • blíží se rok 1935 a lidstvo díky objevu WendellaStanleyho, který krystalizovalvirustabákovémozaiky, zjišťuje, že se viry skládají z bílkovin • nedlouho po tomto objevu se daří dalším vědcům rozdělitvirusna bílkovinou část a nukleovou kyselinu

  19. Elektronový mikroskop • vynález elektronového mikroskopu provedli roku 1931 němečtí inženýři Ernst Ruska a Max Knoll • jejich mikroskop je však nepoužitelnýpropraxi a první použitelný vyrábí až roku 1938 EliFranklinBurton na Torontské univerzitě • první elektronový mikroskop zvětšoval 400x a přesto dnešní mikroskopy fungují stále na stejném principu

  20. Stavba viru • Dělení virů • Podle nukleové kyseliny • Podle hostitele • Stavba viru • Obecně • Bakteriofág • Rostlinný vir • Živočišný vir

  21. Dělení virů • podle toho, jakou nukleovou kyselinu viry obsahují je dělíme na: • DNA viry • RNA viry • podle toho, jaké buňky jsou virům hostitelem je dělíme na: • bakteriální viry (bakteriofágy) • rostlinné viry • živočišné viry • (viry hub – mykoviry)

  22. Stavba viru • viry se skládají pouze z bílkovin a nukleovékyseliny • nukleová kyselina nese genetickou informaci a je někdy označována jako chromozom viru • bílkoviny tvoří obal viru – tzv. kapsidu • celekkapsidy a nukleovékyseliny se označuje jako nukleokapsid NUKLEOVÁ KYSELINA KAPSIDA NUKLEOKAPSID

  23. Stavba viru II • některé viry mohou mít kolem své kapsidy i buněčnou membránu, kterou získaly při odchodu z buňky • takové viry označujeme jako obalené viry • z kapsidy mohou rovněž vystupovat hroty, nebo výběžky • některé viry mohou v kapsidě obsahovat i enzymy • například retroviry obsahují v kapsidě reversnítranskriptázu OBAL KAPSIDA OBALENÝ VIR

  24. Stavba viru III • kapsida je složena z jednoho druhu bílkovin – jednotlivým bílkovinám říkáme protomery • protomery tvoří základní stavební jednotky kapsidu – kapsomery • kapsomery tvoří vlastní kapsidu

  25. Stavba bakteriofága Bakteriofágy můžeme podle stavby rozdělit na: • vláknité • bezbičíkaté • bičíkaté • nejznámějším tvarem bakteriofága je tvar bakteriofágaT4

  26. Stavba bakteriofága II • Bakteriofág T4 HLAVOVÁ ČÁST NUKLEOVÁ KYSELINA KAPSIDA NUKLEOKAPSID LÍMEČEK STAŽITELNÝ BIČÍK DUTINA BIČÍKU TĚLNÍ ČÁST VLÁKNA BIČÍKU BAZÁLNÍ DESTIČKA

  27. Stavba rostlinného viru VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY KAPSOMERY • rostlinné viry nabírají nejčastěji spirálovoustrukturu • nukleová kyselina jeobalena kapsidou, kteráje tvořena dobře viditelnými kapsomerami NUKLEOVÁ KYSELINA

  28. Stavba živočišného viru • živočišné viry mají nejčastěji tvar kulovitý nebo oválný • často jsou obalené • často mají na povrchu hroty a kyjovité výběžky • často obsahují vícemolekulnukleovékyseliny • často obsahují v kapsidě i enzym OBAL KYJOVITÉ VÝBĚŽKY HROTY KAPSIDA NUKLEOVÁ KYSELINA ENZYM

  29. Virová infekce • Výběr hostitele • Co se děje s nukleovou kyselinou? • Virová infekce • Bakteriofág • Virulentní • Mírný • Lytický a lysogenní cyklus • Rostlinný vir • Živočišný vir • Průnik do buňky a odchod z ní • Aparentní infekce • Latentní infekce

  30. Výběr hostitele • to, jakou buňku virus napadne nenínáhoda • napovrchuvirů se nacházejí hroty a kyjovité výběžky, které plní roli receptorů • napovrchubuňky se nacházejí obdobné receptory • v okamžiku, kdy virus najde receptory, do kterých ty jeho „zapadají“ vstupuje do buňky • příklad si ukážeme na viru oparu Herpes

  31. Co se děje s nukleovou kyselinou? • viry mohou obsahovat DNA nebo RNA a každá z nich se po vstupu do buňky chová jinak • celkem se můžeme setkat s šesti případy: • Dvouřetězcová DNA Jednořetězcová DNA • Jednořetězcová (+)RNA neboli m-RNA Jednořetězcová (–)RNA • Dvouřetězcová RNA Retroviry

  32. Dvouřetězcová a jednořetězcová DNA • Dvouřetězcová DNA • DNA se přepíše do mRNA • mRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovinviru • Jednořetězcová DNA • DNA si syntetizujekomplementární vlákno • přepíše se do mRNA • mRNA se přemístí do ribozómů a je přeložena do bílkovinviru PŘEPIS PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY DNA mRNA mRNA SYNTÉZA PŘEPIS PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY DNA DNA

  33. Jednořetězcová (+) a (–) RNA • Jednořetězcová (+)RNA (=mRNA) • ihnedpovstupu se překládá v ribozómech do bílkovin • později dochází k: (+)RNA → (–)RNA → mnoho kopií (+)RNA • Jednořětězcová (–)RNA • (–)RNA si syntetizuje(+)RNA, která se překládá v ribozómech • později dochází k: (+)RNA → (–)RNA (pro nové viriony) PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA SYNTÉZA PŘEKLAD (–)RNA BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA

  34. Dvouřetězcová RNA • Dvouřetězcová RNA obsahuje vlákno (+)RNA i vlákno (–)RNA • (+)RNA se přesouvá do ribozómů a vytváří bílkoviny • (–)RNA syntetizuje další vlákna (+)RNA, která později vytvářejí nová vlákna (–)RNA pro nové viriony PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY mRNA PŘEKLAD BÍLKOVINY RIBOZÓMY SYNTÉZA (–)RNA SYNTÉZA (–)RNA mRNA

  35. Retroviry • retroviry jsou zvláštní případ virů obsahujících (+)RNA • kromě (+)RNA si nesou i enzym reversní transkriptázu • pomocí té se z (+)RNA syntetizuje vlákno (–)DNA ke kterému ihned vzniká (+)DNA vlákno • vzniká dvouřetězcováDNA • tase integruje do genomubuňky PROVIROVÁ DNA DNA + mRNA (–)DNA (+)DNA REVERSNÍ TRANSKRIPTÁZA JÁDRO BUŇKY

  36. Infekce bakteriofága • podle druhu infekce dělíme bakteriofágy na: • virulentní • mírné • virulentnífágové se po vstupu do buňky silněpomnoží a zničíji (zlyzují) • mírnífágové se po vstupu do buňky začleňují do jejího genomu a žijí dál ve stavu profága • mohou být však aktivováni a pak mohou buňku zničit

  37. Virulentní fág • fág se přichycuje na povrch buňky • stažitelná část bičíku se stáhne a trubice bičíkupronikne do buňky • přestrubicipronikne do buňky nukleovákyselina • nukleovákyselina se pomnoží a začínají setvořitnovéviriony • jakmile je nových virionů moc, dochází k lyzibuňky Průnik nukleové kyseliny do buňky si můžete prohlédnout i na této adrese: http://seyet.com/video/T4_web.swf

  38. Mírný fág • mírný fág se přichytí na povrch buňky a jeho nukleová kyselina do ní pronikne dutinou bičíku • oproti virulentnímu fágovi se ta jeho začlení do genomu buňky • je-li fágová nukleová kyselina začleněna do genomu buňky, mluvíme o profágovi • profág se dělíspolus buňkou a dostává se tak do dceřinýchbuněk

  39. Lytický a lysogenní cyklus • lytickýcyklus je cyklus virulentního fága – končílyzí • lysogennícyklus je cyklus mírného fága – fág se začlenídogenomubuňky a dělí se s ní • přiaktivaci dochází k přechodu lysogenního cyklu na lytický (k lyzi) ZAČLENĚNÍ DO GENOMU POMNOŽENÍ VIRŮ DĚLENÍ LYZE AKTIVACE DĚLENÍ

  40. Infekce rostlinného viru • rostlinné viry pronikají do buňky často za pomoci hmyzu, či jiných vektorů, které jim pomohou překonat buněčnou stěnu • po vniknutí do buňky, se virus šíří do okolních buněk a vzniká lokální ložisko infekce • některé viry se omezují na vznik lokálního ložiska, jiné se šíří po celé rostlině – systémová infekce LOKÁLNÍ LOŽISKO INFEKCE

  41. Infekce rostlinného viru II • projevy infekce jsou různé • nelze podle nich určitdruhviru • projevy viru bývají: • mozaikové skvrny na listech • prosvětlení listové žilnatiny • změna barvy listů • deformace různých částí rostliny • úhyn rostliny

  42. Infekce živočišného viru • Průnik do buňky • živočišné viry pronikají do organismu mnoha způsoby: • poraněním pokožky • dýchacími cestami • sliznicemi • trávícím traktem • průnik do buňky se odehrává za aktivníúčastijejíhopovrchu • vnik do buňky viru oparu Herpes • vir se po té může pomnožit v místě svého vstupu, nebo může putovat tělem dokud nenarazí na své cílové buňky • Odchod z buňky • odchod z buňky nemusívést k jejímu zániku • probíhá za aktivní účasti jejího povrchu a viry se při něm často obalují • odchod z buňku viru oparu Herpes

  43. Aparentní infekce • poškozuje-li virus své cílové buňkyihned po svém vstupu do nich, nazýváme jeho infekci aparentní, neboli zjevnou • při aparentníinfekci se po určité inkubačnídobě projeví u napadeného organismu známkynemoci • infekci retrovirem, která končí ničením buňky, si můžete prohlédnout na této adrese: • http://www.whfreeman.com/kuby/content/anm/kb03an01.htm

  44. Latentní infekce • latentní (skrytá) infekce se často označuje jako virogenie • při latentní infekci se DNA viru začlenídogenomubuňky a zůstává v ní na dlouho dobu (i na celý život) • DNA viru začleněné v genomu buňky říkáme provirováDNA a viru provirus • latentní infekce může přejít aktivací na aparentní – potom se projevují příznaky nemoci • na těchto adresách můžete najít animace životního cyklu různých virů: • http://science.nhmccd.edu/biol/animatio.htm#micro • http://www.hopkins-aids.edu/hiv_lifecycle/hivcycle_txt.html • http://darwin.bio.uci.edu/~faculty/wagner/movieindex.html • http://www.sumanasinc.com/webcontent/anisamples/microbiology/herpessimplex.html

  45. Zástupci virů OBR.01 BAKTERIOFÁG OBR.02 BAKTERIOFÁG OBR.03 BAKTERIOFÁG

  46. Zástupci virů OBR.04 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR.05 VIRUS TABÁKOVÉ MOZAIKY OBR. 06 VIRUS ŽLUTÝCH RAJČAT (vlevo) A VIRUS KUKUŘICE (vpravo)

  47. Zástupci virů OBR.07 VIRUS NEŠTOVIC OBR.08 VIRUS HIV OBR.10 VIRUS PTAČÍ CHŘIPKY OBR.09 VIRUS VZTEKLINY

  48. Zástupci virů OBR.11 VIRUS EBOLA OBR.12VIRUS H5N1 OBR.13VIRUS HEPATITIDY A

  49. Virová onemocnění • Onemocnění vyvolaná DNA viry • opar • neštovice • dětská obrna • Onemocnění vyvolaná RNA viry • rýma • encefalitida • vzteklina • zarděnky • spalničky • chřipka • AIDS BUŇKA ZNIČENÁ VIREM OPARU VIRY HIVUNIKAJÍCÍZ BUŇKY

  50. Jak se bránit? • Očkování • První očkování • Princip očkování